14. června 2010

Takzvaná Kubiceho zpráva o prorůstání zločinu a politiky, která se dostala na veřejnost krátce před volbami v roce 2006, podráždila hlavně Jiřího Paroubka. Byla podle něj lživá a úmyslně se snažila poškodit ČSSD. Na jeho popud proto strana podala žalobu. Po dvouletých soudních peripetiích teď přichází obrat – strohý dokument s podpisem úřadujícího šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky bere žalobu zpět. Přestala strana věřit v úspěch procesu? Nebo je to spíš gesto odstřihnutí se od Paroubkovy éry, kterým Bohuslav Sobotka míří dovnitř strany? Hosty úvodu Událostí, komentářů bude František Bublan, který byl v době zveřejnění Kubiceho zprávy ministrem vnitra za ČSSD, a redaktor Respektu Ondřej Kundra.

Na první pohled stejná povolební situace jako v　Česku – vítězná sociální-demokracie nemá partnery na sestavení koaliční vlády, skupina poražených středopravých uskupení kabinet naopak dát dohromady může. Na Slovensku ale Ficův Směr posílil a vyhrál (na rozdíl od ČSSD v　Česku) suverénně. Oproti druhé nejsilnější straně získal víc než dvojnásobek hlasů. Má Fico nějakou šanci vládu sestavit? Nedostávají se sociální demokracie na území bývalého Československa do autu kvůli chybějícím přirozeným koaličním partnerům? A jak stabilní by mohla být vláda poražených stran včetně dvou úplných nováčků? Mluvit o tom budeme s Richardem Sulíkem – šéfem Svobody a Solidarity, která do slovenského parlamentu míří poprvé.

V Karlových Varech demonstrovali kvůli snižování úvazků tamní symfonici za odvolání ředitele. Znovu se chystají protestovat i členové České filharmonie. Společným jmenovatelem je nelibost ze zacházení \"z pozice moci nebo síly\". V　pozadí je ale hlavně dlouhodobý problém s chybějícími penězi. Je financování orchestrů špatně nastavené? Nebo se v Česku vydržuje víc těles, než je možné kvalitně spravovat? Zeptáme se tajemníka Unie orchestrálních hudebníků Jindřicha Ptáčka.

První fotbalový šampionát na území Afriky se očekával s napětím – jak se zvládne organizačně, jak bude zajištěna bezpečnost… Zatím nejdiskutovanější je ale paradoxně úplně jiná záležitost – a to způsob afrického fandění. Při sledování zápasů i jen na televizní obrazovce ho totiž vnímá chtě nechtě každý. Řeč je o kvílivém zvuku připomínajícím nálet sršňů, který vyluzují hlasité jihoafrické trumpety – vuvuzely. Na přetřes přišla dokonce i možnost jejich zákazu. Bylo by vhodné zasahovat do kulturně odlišné formy fandění? Kde je hranice mezi povzbuzováním a rušením? Téma pro přednostu kliniky ORL pražské vinohradské nemocnice Aleše Hahna.