Možná se vám vybaví slova písně – Vysočany, Libeň, to jsou pražský čtvrti, kdo sem večer zajde, ten je synem smrti. Jan Lukeš a Jan Schmid se vydávají za literaturou a jejími autory už do úplně jiné Libně. O tom nakolik je i ta dnešní inspirativní, si budou povídat s publicistou Tomášem Mazalem, osobním přítelem B. Hrabala, Vladislavem Merhautem, životopiscem V. Boudníka a dalšími osobnostmi spjatými s touto částí Prahy.

Moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid se vydají do pražské Libně s knížkou v ruce. Kulovitá publikace Lenky Bydžovské a Karla Srpa Libeňský plynojem zachycuje, jak tento symbol vstoupil hned od svého vzniku v roce 1932 do umění a literatury – např. v Nabokovově románu Zoufalství (1936), pak ve Škvoreckého Blues libeňského plynojemu (1958) anebo nedávno v Pamětech poslance parlamentu (2002) Miloše Urbana. Do literatury ale silně vstoupila celá Libeň a spolu s ní i přilehlé Vysočany, a to prostřednictvím Bohumila Hrabala, Vladimíra Boudníka a dalších autorů. Čím asi tyto drsné pražské čtvrti umělce tak přitahovaly a přitahují? Bezúčelnými procházkami po někdejší libeňské periferii? Anebo hukotem a lomozem vysočanských továrních hal? Jenže periferie už dnes není periferií a ani ty tovární haly už většinou neexistují. Tyto čtvrti prodělávají bouřlivý stavební rozvoj a to ne vždy zrovna chvályhodný. Spojme tedy pohled na mýtus s pohledem na realitu a zároveň i s několika odskoky jinam.

Stopáž52 minut
Rok výroby 2011
 P ST
ŽánrMagazín