Pořad na pomoc zvířatům. Uvádí Marta Kubišová

Obsah dílu

Přehrát vše

O chlup líp

Pomáhat má smysl. A my to víme. Stejné myšlenky, stejný názor a stejný cíl. To byl prvotní impuls projektu O CHLUP LÍP, díky kterému se tři zdánlivě nesourodí zastánci práv zvířat Gabriela Zvonková, Lucie Pevná a Lukáš Klabal společně nakopli k aktivní činnosti a pomoci zvířatům. „Všichni mají v téhle otázce jasno. A přiznejme si, sám toho člověk dosáhne hodně, ale pokud chce opravdu věci rozpohybovat, jsou kolegové ze stejného těsta potřeba. A když jsou navíc z různých oborů, dokážou mnohem víc. Za lepší situaci, za lepší zacházení, za lepší podmínky a vůbec. Zvířata jsou naši parťáci a kamarádi. Mají svá práva a my bychom je měli respektovat. Někteří na to ale zapomínají. Pomozte nám situaci změnit,“ řekla Gabriela Zvonková, která nám poskytla rozhovor do pořadu Chcete mě? a seznámila nás s činností spolku.

Spolek O chlup líp se zabývá osvětou, pořádá různé akce na podporu útulků pro zvířata (aktivně spolupracuje například se spolkem Zvíře v tísni, který pomáhá především starým zvířatům v nouzi), bojuje proti množírnám a aktivně pracuje na změnách v legislativě, například v souvislosti se zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Podívejte se na reportáž, ve které se dozvíte víc, třeba i to, jak se sami zapojit a podílet se na tom, aby se zvířatům v Česku žilo skutečně o chlup líp.

Více informací najdete na: www.ochluplip.cz

Zvíře ve znamení krunýře

Inkubace vajec

Samotné inkubaci vajec předchází kladení. Správná želví matka udělá dobrá vejce se správně silnou skořápkou. Většina druhů želv má vápenité skořápky, jen některé druhy vodních želv opatřují vejce pergamenovou, kožovitou skořápkou a vybírají správné místo vyhovující teplotně a vlhkostně, a ještě navíc je skvěle nakladou tak, aby byly uložené v té správné hloubce, aby je nevyčenichal žádný predátor. Místo snůšky pak želva dokonale zamaskuje. Obvykle poznáme, že samice nakladla vejce podle změny v chování. Některé samice jsou před samotným kladením velmi nervózní, pochodují po teráriu sem tam, dělají zkušební vrty. Tato činnost může trvat i více než tři týdny. Někdy snášení a výběr míst urychlíme pokropením. Některé samice si snůšku, nebo lépe řečeno místo kladení, ještě po několik dnů hlídají a odhánějí od něj jiné kladení chtivé matky. Samice želvy mohutné vytvářejí obrovské kupy zeminy, listí a dalšího materiálu, do kterých pak vejce nakladou. Některé želví matky využívají krokodýlích snůškových kupek. Jiné želví druhy musí klást přímo do vody. Využívají jarního rozlivu řek do krajiny a odplouvají s potopou naklást do bahna vejce, která se postupně ve vysoušejícím se substrátu vyvíjejí a mláďata čekají ve vejcích na další rozvodnění toků. Teprve když vejce znovu zaplaví voda, vejce pukají a osvobozené mládě vypluje přímo do toku řeky. Například u karetky novoguinejské i želvy batagurů, které jsou v lidské péči, musíme vejce hodit, ponořit do vody. Když nastane čas líhnutí, vejce praskne a mládě vypluje na hladinu poprvé se nadechnout vzduchu. Mnoho druhů želv má teplotně určené pohlaví. To znamená, že pokud chceme stoprocentní samice nebo samce dáváme krajní možnosti teplot. Například u želv skalních „pečeme“ samice na 32 °C. Některé druhy želv s klimatem střídavým a houpavým v průběhu roku – ať už teplotně, nebo střídáním období sucha a dešťů – potřebují pro nastartování vývoje zárodků a správný průběh inkubace ukončený vylíhnutím životaschopných mláďat v průběhu inkubace hibernaci vajec, nebo kolísání teplot, či „zasušení“ a při líhnutí naopak zkropení vodou. I velikost želvích snůšek se liší, a to nejen podle druhů, ale i podle velikosti a stáří samice. Některé druhy kladou vícekrát do roka po jednom až dvou velkých vejcích, jiné tuto záležitost řeší podle hesla, že v množství je síla. Zkrátka strategie se různí. Největším počtem vajec se pyšní mořské želvy, nejplodnějším plazem celkově je kareta obrovská v Sarawaku (malajská část Bornea), která dokáže za jednu sezonu udělat až 11 snůšek, v každé přes 100 vajec. Celkově to tedy vychází na více než 1100 vajec během necelých 5 měsíců.

Rady pro chovatele: pro začínajícího chovatele je dobré si pro běžné středomořské druhy želv navolit středovou teplotu mezi 26–29 °C, ovšem kluka, nebo holku poznáme až po pubertě. Pokud máme želvy z oblastí střídavých teplot doporučujeme pořídit vinotéku, kde si můžeme teplotu navolit na správné zachlazení vajec. U líhně není důležitý vzhled líhně – postačí polystyrénová krabice se šuplíčky a teplotní čidla, která nám teplotu ohlídají, a pro jistotu raději dvě, kdyby se jedno rozbilo.

Autorka: Nataša Velenská, Zoo Praha

Frbul slaví deset let

Občanské sdružení OZ FRBUL vzniklo před deseti lety jako aktivita Josefa Doležala, který začal pomáhat francouzským buldočkům a dalším psím plemenům s „placatým nosem“. Sdružení se za ta léto rozrostlo a v současnosti se aktivně angažuje nejen v České, ale i ve Slovenské republice. Kromě praktické pomoci buldočkům (a nejen jim) týraným, opuštěným, nebo těm, kteří se dostanou do útulků bojuje proti množírnám a věnuje se i osvětové činnosti. „Snažíme se přispět ke snížení počtu týraných psů a psů v útulcích. V neposlední řade se snažíme také pomáhat (nejen) buldočkům v nouzi a vypomáháme útulkům a dalším sdružením. Díky fungování OZ FRBUL se podařilo zachránit již stovky pejsků,“ říká Josef Doležal a hovoří o tom, že členové sdružení aktivně vyhledávají buldočky v nouzi, v případě potřeby zajistí převoz, poté dočasnou a veterinární péči a nakonec, když je pejsek připraven do adopce, se vybírá nová rodina.

K desátému výročí fungování FRBULu proběhla v květnu velká akce, tzv. Supersraz, na kterém se povedlo vytvořit počtem 353 buldočků, jenž se sešli se svými paničkami a páníčky ve stejnou dobu na stejném místě nový český rekord. A díky charitativní činnosti se podařilo vybrat více než 130 tisíc korun, které pomohou dalším buldočkům (a nejen jim).

Více informací najdete na: www.frbul.com

Nabídka psů z Jimlína

Útulek pro opuštěná zvířata
Jimlín 242 (u Loun)
tel. číslo: 604 451 258 (8:00 -18:00 /NEPOSÍLAT SMS!)
č. účtu: 212 683 421 / 0600
www.utulek-jimlin.cz

Drákula

Drákula je kříženec amerického pitbulteriéra. Je mu něco mezi 8 a 11 lety. Drákulu někdo uvázal za místním hřbitovem a nechal ho tam bez vody a jídla. Pejsek byl velmi zanedbaný, ale už se dává dohromady. Drákula se chová dobře, v kotci je klidný, na procházkách aktivní. Uvítá sportovně založeného páníčka nebo paničku, kteří vědí, co chov tohoto plemene obnáší a budou se Drákulovi pořádně věnovat a aktivně s ním trávit volný čas. Pejsek je kastrovaný.

Many

Labradorský retrívr Many bez PP, asi 8 až 9 let starý pes byl zabaven pro týrání. Majitelé se odstěhovali a nechali Manyho ještě s kozlem na dvoře. K jídlu jim připravili ve vodě namočené staré housky. Manyho doporučujeme jako zvířecího jedináčka, psy, se kterými se kamarádí si totiž pečlivě vybírá. Jinak je Many přátelský pes, který miluje mazlení, drbání na bříšku a také dlouhé procházky. Na vodítku chodí dobře, za pamlsek zvládá povel sedni.

Hugo

Asi 3 nebo 4 roky starý kříženec teriéra Hugo je temperamentní, vůči jiným zvířatům dominantní. Povahu má teriéří, život si užívá s radostí. Hugo umí chodit na vodítku, miluje dlouhé procházky, z povelů zvládne sedni. K lidem je přátelský, rád se pomazlí. Je vhodný k chovu do bytu. Je kastrovaný.

Hanibal

Hanibal patří k pejskům plemene pitbulteriér. Je mu asi 7 let a je kastrovaný. Zpočátku je trochu nedůvěřivý, na nové prostředí a neznámé lidi si potřebuje zvyknout. Hanibal si své útulkové jméno zasloužil tím, že při příjmu do útulku měl na čumáku zvláštní košík a nebyl zrovna přívětivý, protože se bál všech a všeho. Zpočátku s lidmi vůbec nekomunikoval. Není se čemu divit, když Hanyho jeho bývalý pán vyhodil v noci mezi pole, aby se ho zbavil. Nicméně Hany si na útulkový režim postupem času zvykl, ale je velmi smutný. Hany je vyrovnaný, klidný, dospělý psí kluk, který si přeje najít jedince či rodinu, která s ním bude chtít trávit volný čas a bude se mu věnovat. Hany umí základní povely, rád se nechá pomazlit a úplně nejraději má drbání nad ocasem, u toho roztomile přešlapuje a velmi si to užívá.

Clea

6letá Clea je kříženka německého ovčáka. K lidem bývá zpočátku nedůvěřivá, ale po bližším seznámení se s každým ráda pomazlí. Má ráda procházky a pohyb. Uvítá nový domov v domku se zahradou, kde bude mít dostatek vyžití. Clea by mohla jít do rodiny, kde mají hodného a přátelského psa, který by ji přijal do smečky.

Bert

Bert je kříženec belgického ovčáka malinois a stafordšírského teriéra. Jsou mu asi 4 roky. Je kastrovaný. Bert zvládá velmi dobře vodítko i základní povely. Lépe se snáší s fenami než se psy. K lidem je velmi přátelský, rád se přitulí a pomazlí. Najde se pro Bertíka dobrý domov?

Sára

Kříženka stafordšírského teriéra Sára je čtyřletá psí slečna, které se zbavila původní majitelka. Sáru to dost poznamenalo. Fixuje se na jednoho člověka a když je ve svém prostředí, vše si hlídá. Pokud se dostane mimo své teritorium je velmi přátelská i k ostatním lidem, pejsky si ale vybírá. Sára je bystrá, zná základní povely, je poslušná. Miluje hru s klacíky, míčky, uzlíky. Chápe význam slov – nesmíš, fuj či pusť. Sára je velmi vnímavá, učenlivá psí holka, která hledá pána, nebo paničku, kteří s ní budou dál intenzivně pracovat a naučí ji přijímat i další lidi v domácnosti.

Rony

Rony je kříženec border kolie s bullem. Jsou mu 3 roky. Je kastrovaný. Původní majitel už se o něj nemohl dál starat kvůli vážným zdravotním problémům. Rony je mladý, krásný pes, který se i k nově příchozím návštěvníkům jeví velmi přátelsky. Je veselý, s radostí se nechá pomazlit a drbáním za ouškama také nepohrdne. Na vodítku chodí dobře, ale potřebuje se naučit alespoň základní povely. Kdo se toho ujme?

Stopáž27 minut
Rok výroby 2018
 P ZJ ST AD HD