Přehled dílů
Česká cesta k lithiu
Podle průzkumů se na Cínovci nachází jedno z největších evropských ložisek lithia. Dvě třetiny najdeme na české straně, a jednu třetinu na německé. Oba státy mají v plánu s těžbou začít, jejich postupy se ale mohou výrazně lišit. A podle zvolené cesty se mohou odlišovat i dopady na životní prostředí a kvalitu života místních obyvatel.
Tanec s vlky
Vlci mají v křehké přírodní rovnováze nezastupitelnou roli. Jejich návrat do míst v krajině, ze kterých je kdysi lidé vytlačili, by bylo možné vykládat jako jeden z velkých úspěchů ochrany přírody. Ne každý to ale vidí stejně. Některé skupiny chovatelů a lovců již delší dobu upozorňují na narůstající konflikty a jejich obavám začala naslouchat i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která na začátku září uvedla, že „koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím pro hospodářská zvířata a potenciálně i pro člověka.“
Lesy na odpis
V evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří znovu dochází ke sporu o způsob hospodaření v místních starých lesích. Nepovolené kácení v nejzachovalejší části bučinových porostů provedly i Lesy České republiky. Nejsou ale jedinou firmou, která zde kácí. Co se s vytěženým dřevem po vykácení děje se pokusila zjistit organizace Greenpeace.
Nabílené černé stavby
Černé stavby se v České republice staví, prodávají i kupují ve velkém a odstraňovat se je většinou nedaří. Místo toho bývají naopak dodatečně povolovány. Proč se v Česku neumíme s nelegálními stavbami vypořádat?
Rychlotratě po Česku
O vysokorychlostní železniční trati se v Česku hovoří od konce minulého století. Před pěti lety padlo rozhodnutí trať s rychlostí vlaků až 350 kilometrů za hodinu vybudovat. Je prezentována jako projekt, který má velkou řadu výhod. Jenže environmentálně přívětivý způsob dopravy ještě nemusí znamenat, že se bude jednat o environmentálně ohleduplný projekt.
Naděje pro Kokořínsko?
Vracíme se k tématu nelegálního táboření v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, kde v roce 2008 archeologové z Vlastivědného muzea v České Lípě zmapovali 97 nelegálních tábořišť, staveb a přístřešků. Kromě životního prostředí jsou tu poškozovány i archeologické nálezy pod skalními převisy. Nelegálních kempů v oblasti ale neubývá, naopak, dnes jich tu je více než 120.
Čáslavské Ave
Vracíme se do Čáslavi, kde neustává dění kolem místní skládky, kterou vlastní a provozuje společnost AVE. Ta se snaží skládku rozšířit a odpůrci tohoto plánu z řad místních obyvatel s obavami sledují, jak se město, místo příprav na nové kolo posuzování vlivů záměru na životní prostředí, se společností sbližuje a zároveň se snaží umlčet kritiky tohoto sbližování.
Inspekce na rozcestí
Česká inspekce životního prostředí, která pod vedením Erika Geusse ztratila důvěru veřejnosti především kvůli selhání při havárii na Bečvě, má nového ředitele, Petra Bejčka. Odborná veřejnost měla od změny velká očekávání. V červnu ovšem uniklo, že nový ředitel chce inspekci zbavit některých pravomocí.
Deratizace chráněných druhů zvířat
K otravám volně žijících živočichů dochází jak úmyslně, kvůli pytlákům, tak neúmyslně při regulaci přemnožených škůdců. Jejich zvýšené stavy jsou jen příkladem nerovnováhy, kterou naše fungování v krajině způsobuje. Místo řešení příčin se však spoléháme na jedy. Trávení volně žijících i domácích zvířat je sice porušením zákona, z něho nicméně lze uplatnit výjimky: například v situaci, kdy přemnožení hlodavci představují zdravotní rizika. S tím však vyvstává hrozba sekundárních, necílených otrav.
Rekultivace, nebo devastace?
Nedaleko Prahy, v údolí přírodního parku Hřebeny, plánuje soukromá firma MATSHARK vykácet les o ploše sedmi fotbalových hřišť. Tyto pozemky hodlá firma zavážet inertním odpadem. Pokud by k tomu skutečně došlo, mělo by to negativní vliv nejen na přírodu a životní prostředí, ale také na majitele okolních chat a bezpečnost obyvatel nedalekých Černolic, Řitky a Všenor. Investor zde plánuje uložit 350 tisíc tun odpadu, který by sem přivážel nákladními auty po dobu deseti let.
V údolí Všenorského potoka se kdysi těžila cihlářská hlína pro místní cihelnu. Výroba cihel ale byla před sto lety ukončena a pozemky postupně zarostly lesem. Po druhé světové válce zde vznikla osada a stala se přírodním údolím skrytým před civilizací. Pokud by zde úřady povolily skládku inertního odpadu, jen několik metrů od osady by vyrostla až deset metrů vysoká navážka. Podle sdělení investora se může jednat nejen o odpad z těžby nerostů, ale také o stavební odpad, stavební suť a štěrk z rekonstrukce železnic. Do osady Na Cihelně nebude přiveden vodovod, obyvatelé chat zde mají vlastní studny s kvalitní pitnou vodou. Právem se tedy obávají zničení okolní přírody, kontaminace studní, nárůstu hluku a prašnosti.
V současné době Krajský úřad Středočeského kraje posuzuje vliv záměru na životní prostředí.
