Žeru maso?
Obsah dílu
Žeru maso a nestydím se za to. Pod tímto sloganem Agrární komora České republiky uvedla kampaň za vyšší spotřebu masa. Většinu prostředků na kampaň inkasovala Agrární komora z Ministerstva zemědělství, tedy z veřejného rozpočtu. Je pochopitelné, že Agrární komora bude bojovat za zájmy podnikatelů v zemědělství – včetně producentů masa. Může si ale dovolit zkreslovat fakta? Jak kampaň vnímá odborná veřejnost?
Přehled dílů
Poklad na Mladeckém jezeře
Nedej se!
Již brzy nebude možné ukládat na skládky recyklované stavební odpady. Zasypat jimi lomy a pískovny ale odpadová vyhláška za určitých podmínek umožňuje. Podobné lokality jsou z přírodovědného pohledu velmi cenné. Kromě jejich zničení s sebou takové záměry přináší i mnoho dalších rizik, jako například v případě zatopeného lomu Mladecko na Opavsku.
Toxické odpady na břehu Labe
Nedej se!
Staré ekologické zátěže jsou rizikem jak pro přírodu, tak pro zdraví občanů. V případě zátěží, které vznikly činností bývalých státních podniků, se Česko prostřednictvím ekologických smluv zavázalo, že uhradí náklady na jejich odstranění do předem stanovené výše. I přes to se je často vyřešit nedaří. Platí to i pro jednu z největších zátěží v areálu chemičky Synthesia Pardubice v bezprostřední blízkosti Labe. V jejím případě navíc hrozí, že se staré ekologické problémy stanou aktuálními.
Obchodní centrum nadohled
Nedej se!
Volná, nezastavěná krajina v Česku ubývá a výjimkou není ani Kamenický Šenov v CHKO České středohoří. Debaty o budoucím rozvoji obce znovu rozproudil plán soukromého investora vystavět obchodní centrum na zelené louce, jen 300 metrů od národní přírodní památky Panská skála.
Kampaň proti přírodě
Nedej se!
Česko je v současnosti největším exportérem surového dřeva v Evropské unii. Do zahraničí vyvážíme surovinu bez přidané hodnoty a zpět vozíme hotové výrobky. Současný systém hospodaření nicméně není pouze na úkor místních podniků, ale i ochrany přírody a ekologických funkcí lesa. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že bude oba problémy řešit. Dočkáme se zodpovědného hospodaření ve státních lesích?
Nevzdávat se!
Nedej se!
Po prázdninové pauze se v pořadu „Nedej se“ vracíme ke kauzám z předchozích reportáží a zjišťujeme, v jakém stavu se nachází. Věnujeme se například zápachu z Cementárny Prachovice a brněnské slévárny Heunisch, emisním podvodům v dopravě nebo zprávám o návratu vody do okolí polského dolu Turów. Povedlo se kauzy ukončit, nebo boj za veřejný zájem stále pokračuje?
Česká PETka
Nedej se!
PET lahve patří mezi nejhodnotnější složky z celého spektra odpadů. V Česku se jich vytřídí zhruba 80 %. V současnosti mohou obce z jejich prodeje financovat zpracování všech zbývajících odpadů, za které mají ze zákona odpovědnost. Návrh Ministerstva životního prostředí na povinné zálohování nápojových obalů ale může tyto dobře fungující systémy ohrozit.
Slunce místo benzínu
Nedej se!
Česko patří k posledním v Evropě v počtu elektrických aut. O inovativní nápady přitom není nouze ani v České republice. Proč jich máme tak málo?
Lanovka z ptačí perspektivy
Nedej se!
Město Brno připravuje stavbu velkokapacitní lanovky, která má propojit výstaviště v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Realizace projektu by ale mohla narušit život desítek chráněných živočichů a zničit nocoviště krkavcovitých ptáků. To vše v situaci, kdy lze již dnes k přepravě využít buď trolejbus, nebo tramvaj. Je plánovaná lanovka důležitým dílem skládačky v brněnské hromadné dopravě, nebo příkladem selhání zodpovědných orgánů ochrany přírody?
Farmagedon
Nedej se!
Společně s lidmi žijí v Česku miliony hospodářských zvířat. Ta často přežívají v děsivých podmínkách. Například v krušnohorském Měděnci během dvou let na pastvinách zahynulo přes 350 kusů skotu a organizace OBRAZ nedávno poukázala na životní podmínky kuřat v některých českých chovech. Jediné, co mnohdy rozhoduje o kvalitě života zvířat, je ekonomika provozu. Existuje vůbec možnost těmto tvorům ulehčit život dřív, než se jejich tělo stane balíčkem masa?
Krajina v obchvatu
Nedej se!
V Jihočeském kraji se připravují dopravní stavby za miliardy. Ne ve všech případech jsou ale prezentované důkazy o slibovaných přínosech přesvědčivé. Například obchvaty na jih od Tábora, nebo kolem Nové Bystřice, mají odvést tranzitní dopravu z center měst. Přitom lze podle kritiků podobného efektu dosáhnout mnohem levněji, například důslednou regulací dopravy. Navíc by se tím zamezilo zbytečnému poškození a fragmentaci krajiny.
