Země halám zaslíbená
Obsah dílu
V současné době je více než 50 procent kultivované zemědělské půdy ohroženo vodní erozí, přes 25 procent větrnou erozí. Celkově je již přes 500 tisíc hektarů zemědělské půdy značně poškozeno. To bohužel není žádný nový trend a na první pohled je znát, že situace není dobrá. Je tu ale ještě jeden degradační faktor, který je ze všech nejhorší – zábor a zástavba půdy. A i v tomto případě hovoříme o problému, který dobře známe, jen jeho řešení ale pokulhává.
- Vyrobeno 2023
- Země původuČesko
Přehled dílů
Řekni, kde ty kytky jsou?
Občanské noviny
Ze zhruba dvou a půl tisíce původních českých rostlin je dnes ohroženo zruba čtyřicet procent. Mnohé přežívají už jen izolovaně a z krajiny mizí. Odborníci, botanické zahrady i neziskové organizace se je proto snaží vracet zpět – systematicky, dlouhodobě a s péčí o celé biotopy, bez nichž nemají šanci přežít.
Vlk na pranýři, les na talíři
Nedej se!
Agrární komora a Českomoravská myslivecká jednota varují před přemnoženými predátory a žádají změny v ochraně přírody i myslivosti. Do středu pozornosti se tak znovu dostali vlci. Odborníci ale upozorňují, že odstřel problém nevyřeší a skutečné příčiny úbytku druhů leží především ve způsobu hospodaření a stavu krajiny.
Svatohorské sady
Občanské noviny
Téměř čtyřiadvacetihektarový sad pod Svatou Horou v Příbrami byl desítky let zanedbaný a nikdo o něj nepečoval. Dobrovolníci ze spolku Svatohorské sady ho dnes vracejí k životu – společně s městem, školami i lidmi, kteří si k místu znovu nacházejí vztah.
Nejistý restart na Cínovci
Nedej se!
Po třech letech se vracíme k plánované těžbě lithia na Cínovci. Surovina, kterou politici označují za klíčovou pro budoucnost českého hospodářství, měla být součástí slibovaného „restartu Česka“. Místo jistot ale projekt zatím nabízí hlavně technologická, ekonomická a ekologická rizika.
Čistá Sázava
Občanské noviny
Obecně prospěšná společnost Posázaví i letos v polovině dubna uklízela Sázavu. Jen kousek od míst, kam lidé míří za výlety a odpočinkem, tak dobrovolníci nacházejí odpad, který v krajině zůstával i desítky let. Za 20 let trvání se do úklidu zapojilo kolem 25 000 dobrovolníků, kteří sesbírali víc než 470 tun odpadu.
Akcelerace do neznáma
Nedej se!
Elektřina vyrobená z větru v Česku pokrývá jen zlomek spotřeby a země v tomto ohledu patří k nejhorším v EU. Změnit by to mohly takzvané akcelerační zóny, jejichž návrh byl zveřejněn v polovině dubna. Rozhýbou ale skutečně výstavbou větrných elektráren, nebo jen rozšíří vládní šanony o další dokument?
Strážce ptačích hnízd
Občanské noviny
Ornitolog Karel Poprach se dlouhodobě věnuje ochraně ptáků, kteří dnes často žijí v blízkosti člověka. Ve spolku TYTO sleduje ohrožené sovy i dravce a pomáhá jim vytvářením náhradních hnízdišť. Jeho výzkum ukazuje, jak proměna krajiny ovlivňuje druhy, které s námi sdílejí prostor.
Eiffelovky na hranici
Nedej se!
Na hřebeni Novohradských hor se chystá výstavba větrného parku Sandl s 19 turbínami vysokými až 285 metrů – šlo by o nejvyšší stavby v Rakousku. Záměr se dotýká území s výskytem chráněných druhů a na české straně sousedí s Ptačí oblastí Natura 2000. Ministerstvo životního prostředí proto zahájilo přeshraniční posuzování vlivů. Projekt vyvolává otázky na obou stranách hranice.
Mluvit o klimatu
Občanské noviny
V době klimatické změny se veřejným prostorem šíří dezinformace, které zamlžují vědecká fakta. Chemik Daniel Kortus se to rozhodl změnit a na sociálních sítích vyvrací mýty o klimatu. Jeho videa sledují statisíce lidí a inspirují i další vědce, jak o tématu srozumitelně mluvit.
Pračka na odpady
Nedej se!
Vracíme se ke kauze toxického znečištění na břehu Labe u Pardubic. Analýzy v roce 2024 potvrdily extrémní historickou kontaminaci. Ke znečišťování ale dochází i dnes. Odkud se může brát?
