Kladno bez uhlíku
Obsah dílu
Největší čadil chce být zeleným premiantem. Kladno je součástí ambiciózních evropských měst orientovaných na obnovitelné zdroje energie, jejichž městské čtvrti jednou vyrobí víc energie, než samy spotřebují.
Přehled dílů
Opravit a znovu použít
Občanské noviny
Podle analýz Institutu cirkulární ekonomiky je možné znovu využít významnou část odpadu, který jako společnost produkujeme. I proto v posledních letech vznikají nová repair a reuse centra – místa, která aktivně předcházejí vzniku zbytečného odpadu a nabízejí výrobkům nový život.
Dekarbonizace tepláren po česku
Nedej se!
Od uhlí se neodklání pouze elektrárny, ale i teplárny, které ho nahrazují fosilním plynem, odpady - a biomasou. Již dnes například teplárna Loučovice spálí až 70 000 tun biomasy ročně. Teplo už ale okolním obcím nedodává a vyrábí především elektřinu pro vlastní spotřebu a průmysl.
Odborníci však varují, že české lesy nejsou schopny nabídnout tolik biomasy, kolik tento ekologicky sporný přístup vyžaduje.
Co s městskou divočinou?
Občanské noviny
Zajímavou a cennou přírodu nemusíme hledat jen v chráněných rezervacích, ale i na zdánlivě obyčejných místech, kde se cíleně nehospodaří. Takové lokality najdeme i v našem hlavním městě. Aktivní občané, vědci, i zemědělci se s námi podělili o zkušenosti, jak jejich potenciál využít.
Hranice rozvoje obcí
Nedej se!
Oblíbené turistické cíle lákají nejen návštěvníky, ale i rozsáhlou infrastrukturu spojenou s cestovním ruchem. Některé lokality už ale dosahují svých limitů, a i proto se obce snaží růst přísněji regulovat. Navštívíme Adršpach na Broumovsku a beskydské Trojanovice, abychom se podívali, jak tyto obce dokáží svůj postoj promítnout do územního plánování.
Zelená melodie Čestmíra Klose
Občanské noviny
Čestmír Klos patří k výrazným osobnostem české ekologie i žurnalistiky. Stal se jedním z prvních členů komise udělující anticenu Ropák roku a dlouhá léta byl členem správní rady Nadace Partnerství. Jeho cesta k environmentální žurnalistice ale nebyla od začátku přímočará.
Praha podle plánu?
Nedej se!
Praha připravuje nový metropolitní plán, který už prošel dvěma koly veřejného projednávání. Teď město zveřejnilo údajně poslední verzi a občané mají pět týdnů na to zjistit, co se v dokumentu změnilo. Spory o přírodní parky, nové čtvrti nebo toxickou zátěž v Uhříněvsi ale ukazují, že bez větší otevřenosti a ochoty naslouchat veřejnosti může Praha o důvěru svých obyvatel snadno přijít.
Mučení hlukem
Nedej se!
Dlouhodobé obtěžování hlukem má vážné dopady na lidské zdraví. V Česku jsou však zákonné limity v řadě míst dlouhodobě překračovány. Dodržování norem kontrolují Krajské hygienické stanice, a právě na jejich postupu záleží, jak dlouho budou lidé nadměrnému hluku vystaveni. Někde však občané s hygienou dlouhé roky bojují. V pražských Holečovičkách či brněnských Bosonohách nedávno padly přelomové rozsudky. Jinde ale spory teprve začínají, například v jihočeských Borovanech.
Stvoření pod ochranou
Občanské noviny
A Rocha – česky Skála – je mezinárodní organizace sdružující křesťany, pro něž je péče o přírodu vyjádřením duchovní odpovědnosti za Boží stvoření. Vznikla v 80. letech v Portugalsku a dnes působí ve více než dvaceti zemích, kde se věnuje ochraně krajiny, ohrožených druhů i obnově vodních zdrojů. Českou pobočku založili v roce 2002 manželé Světlíkovi.
Olovo a rtuť na dobrou chuť
Nedej se!
Jedinečnou a řídce osídlenou krajinu Novohradských hor ohrožují nekalé praktiky podnikatelů, kteří odpad místo toho, aby jej vyvezli na skládku, vydávají za hnojivo a úrodnou půdu mění ve smetiště. Místní zemědělci o problému vědí, mluvit o něm ale nechtějí. Jak těžké bude prolomit ticho?
Dopravní tepna v srdci Českého ráje
Nedej se!
Spor o výstavbu rychlostní silnice I/35 trvá už dvacet let. Nová trasa v srdci Českého ráje může dopravně odlehčit některým obcím. Podle kritiků však rozdělí cennou krajinu a naruší její charakter, a to i přes to, že existují jiná řešení. Upozorňují také na pochybení v procesu schvalování a žádají, aby byl záměr znovu přehodnocen s ohledem na ochranu přírody i zájmy místních obyvatel. Bude investor jejich námitky vnímat jako překážku, nebo jako příležitost k nápravě?
