Půvabné časy podle Ivy Hüttnerové, tentokrát o cestování a poznávání světa (2001). Režie F. Karvánek
00:00:04 Co máme rádi, dřív nevíme, než jednou navždy to ztratíme.
00:00:12 Neštěstí nemůže větší snad být, nežli bez lásky na světě žít.
00:00:26 Hezké odpoledne, vážení diváci, vítám vás u DOMÁCÍHO ŠTĚSTÍ.
00:00:31 Vy už dnes jistě víte, kde budete trávit letošní dovolenou.
00:00:36 V létě se celý národ stěhuje.
00:00:38 Všichni vyrážejí v různých dopravních prostředcích
00:00:42 objevovat neznámá místa a cizí kraje.
00:00:44 Stejně tak to dělali naši předkové.
00:00:47 V rodinách vládl chaos, balily se kufry, všichni měli cestovní
00:00:53 horečku, připravovaly se mapy, jen ty dopravní prostředky byly jiné.
00:00:58 Byly mnohem pomalejší a společenská pravidla byla přísnější.
00:01:03 Určitě se nedalo vyrazit jen tak s baťohem, v kraťasech a tričku.
00:01:08 O tom, jak se dříve cestovalo, bude náš dnešní díl.
00:01:22 Dnes bohužel nemohu do DOMÁCÍHO ŠTĚSTÍ pozvat toho,
00:01:25 jehož vztah k cestování mě neobyčejně zaujal.
00:01:29 Je to totiž Jan Amos Komenský. Co si o cestování myslel:
00:01:34 Komenský nechce, abychom cestovali z pouhé zvědavosti,
00:01:38 z níž by nebylo nějakého prospěchu. Neboť praví, že hory, nivy, lesy,
00:01:44 řeky, moře, lidi nebo nová zvířata i doma můžeš viděti.
00:01:49 Kdo jednoho viděl člověka, jedno hovado, jednu horu, jeden les,
00:01:54 jedno město, svět viděl.
00:01:57 Svět zajisté z takových věcí skládá se, ovšem aby viděl,
00:02:02 slyšel a oslovil muže moudré a učené a obcuje s nimi,
00:02:07 nabyl moudrosti a ctnosti rozmnožení.
00:02:11 Za sebe jen dodávám, že by se asi pan Komenský divil a že by nám
00:02:16 ve své přísnosti možná odpustil aspoň tu cestu k moři,
00:02:19 neboť ve své době nevěděl, že o ně přijdeme.
00:02:23 A co pro vás dnes máme?
00:02:25 S panem doc. M. Hlavačkou jsme se vydali do Ctěnic,
00:02:29 abychom se podívali, jakými prostředky už dnes cestovat
00:02:33 nemůžeme a dozvěděli se, jak se cizincům cestovalo u nás.
00:02:36 I dnes nejoblíbenějším směrem zahraničních cest je Chorvatsko.
00:02:41 Proto jsem pozvala paní M. Žilič,
00:02:44 která má řádku prvorepublikových bedekrů právě o Chorvatsku.
00:02:49 Na žádné cestě, kterou podnikáme sami, nesmíme zapomenout na mapu.
00:02:54 Zašla jsem se podívat do Poštovního muzea, abych se poptala mj. na to,
00:02:59 kdy mapy ztratily svou výtvarnou hodnotu a staly se jen užitečnými.
00:03:04 S panem P. Horkým, občasným spolucestujícím pana M. Zikmunda,
00:03:09 který je právě v Austrálii, jsem mluvila o cestovatelích,
00:03:15 ale především o Eduardu Ingrišovi.
00:03:30 Teď jsem ve Ctěnicích u Prahy, kde je stálá expozice kočárů.
00:03:36 Povídám si s docentem Hlavačkou, dobrý den.
00:03:40 Čím vším se cestovalo, dokud nebyl takový výrazný rozvoj automobilů?
00:03:46 Odmyslíme-li si samotné počátky, tzn. chodit pěšky nebo koňmo,
00:03:52 tak nám po roce 1850 nastává možnost cestovat železnicí.
00:03:57 A to dokonce koněspřežnou železnicí, parní železnicí
00:04:00 a od konce 19. století i automobilem.
00:04:04 -A bylo cestování kočárem pohodlné?
-To určitě nebylo.
00:04:10 Do konce 18. století to byla velice nepohodlná záležitost.
00:04:14 Odpérování kočárů bylo velmi nedokonalé.
00:04:18 Časem se to zlepšilo vynálezem vynálezem listových per
00:04:23 jistého anglického konstruktéra.
00:04:25 Ale ti, kteří jezdili kočárem a pak přestoupili na 1. železnici,
00:04:30 si stěžovali, jak je nepohodlná a také špinavá.
00:04:35 A kdy se vlastně u nás začalo cestovat jen tak pro zábavu?
00:04:41 Někdy po roce 1850, a to jenom pro bohatší a střední vrstvy.
00:04:48 Mění se smysl cestování, cesta dřív byla za účelem, např. za obchodem.
00:04:58 Ale později se cestuje proto, abychom viděli a poznali.
00:05:06 V této době vznikají různé průvodce, bedekry.
00:05:11 Ty vám nastíní cestu, kde jsou významné pamětihodnosti.
00:05:17 Já bych to viděl pro českou společnost masově až někdy
00:05:21 koncem 19. století.
00:05:23 Mě by teď zajímala doba přelomu století a pak 20. a 30. léta.
00:05:29 Jak to bylo s cestováním u nás za první republiky?
00:05:32 Zůstávají možnosti z minula, tzn. cestování vlakem.
00:05:38 Ale bohatší třídy si mohou zakupovat i automobily.
00:05:43 Za první republiky jich bylo několik tisíc.
00:05:48 Postupně se automobilismus rozvíjí.
00:05:53 Ale nepatřili jsme k těm nejrozvinutějším státům světa,
00:05:58 byli jsme daleko za Anglií, Belgií apod., protože rozvoji bránila
00:06:02 některá administrativní opatření. Byla to vysoká dovozní cla,
00:06:06 pak daň z přepychu i movitost obyvatelstva.
00:06:12 Takže automobily vlastnili továrníci, herci, svobodní umělci,
00:06:16 popřípadě velkostatkáři.
00:06:20 Ale bylo možno cestovat třeba kolem Prahy parolodí.
00:06:26 Tam bylo zajímavé, že do r. 1921 bylo možné cestovat pouze na jih
00:06:31 proti proudu a teprve od r. 1921,
00:06:35 kdy je splavněna Vltava uprostřed Prahy, je možno cestovat i směrem
00:06:39 na Mělník nebo podobně.
00:06:41 Bylo to období, které si už asi nedovedeme představit,
00:06:44 protože Pražská paroplavební společnost koncem 20. let
00:06:47 přepravila 2 miliony osob.
00:06:50 A jezdili lidé na stálá místa, jako my dnes jezdíme na chalupy?
00:06:54 -Jezdili třeba na letní byty?
-Ano, hlavně ty bohatší vrstvy.
00:06:57 Např. Graubnerovi jezdili už před 1. světovou válkou
00:07:01 do Roztok apod. Pak se šíře společenského záběru zvětšuje
00:07:07 a začíná turistika do okolí Prahy, kolem Berounky, Sázavy.
00:07:12 Jezdili do letních míst, kde se staví vily, případně chaty.
00:07:18 A jak to bylo s cizinci, kteří jezdili k nám?
00:07:21 Jak se jim u nás cestovalo, jak se jim tu líbilo?
00:07:24 Do roku 1850 jsou velmi uzavřené hranice, ale po tomto roce
00:07:30 je cestování velmi otevřené.
00:07:34 Líbilo se jim tady, přiznávají, že doprava je na velké úrovni.
00:07:39 Myslí tedy dostavníkovou, železniční, popř. lodí.
00:07:44 Někteří si spíše stěžovali na nekvalitní služby hospodských,
00:07:51 okrádání, nedodržování jistých norem apod.
00:07:58 Tak to myslím, že udržujeme tradici dodnes, v tom se nic moc nezměnilo.
00:08:04 Já vám děkuji za povídání a určitě se ještě někdy uvidíme.
00:08:21 Co si na rozdíl od J. A. Komenského o cestování myslel můj oblíbený
00:08:27 dr. Jiří Guth v r. 1914:
00:08:30 V Čechách se teď cestuje daleko více než kdy jindy.
00:08:35 Ještě před 30 lety ten, kdo navštívil Afriku,
00:08:39 byl slovutným cestovatelem.
00:08:41 Dnes tam jezdí naši lidé na zotavenou.
00:08:44 A je to dobře, neboť cizina nejlépe nás odnaučí domýšlivosti
00:08:49 a přiučí nás způsobům, aspoň tenkrát, jedeme-li tam
00:08:54 s trochou dobré vůle něco pochytit a s očima poněkud otevřenýma.
00:09:11 Mým dalším hostem je paní M. Žilič, která pochází z Chorvatska,
00:09:16 tedy ze země, kam každým rokem míří řada českých turistů.
00:09:20 Paní Mirjana má velkou sbírku starých cestovních bedekrů,
00:09:25 které ukazují, že se Chorvatsko vždy vzorně staralo o turisty.
00:09:30 Jak vás vůbec napadlo sbírat staré bedekry?
00:09:34 Když jsem sem přijela pracovat pro chorvatský cestovní ruch,
00:09:38 dostala jsem jednu knížku o Bašce na ostrově Krku z r. 1922.
00:09:49 A to byl začátek, tak mě to napadlo.
00:09:52 Teď sháním bedekry v antikvariátech,
00:09:55 už jich mám kolem stovky.
00:09:59 A který z vašich bedekrů je nejvzácnější?
00:10:04 Těžko říct, protože každý pro mě má něco velmi důležitého.
00:10:12 Některé jsou velmi staré, některé jsou v chorvatštině.
00:10:16 Tady v Praze jsem koupila bedekry, které vyšly v Chorvatsku
00:10:22 na počátku minulého století. To je velmi zajímavé.
00:10:27 A také je mám v němčině, francouzštině apod.
00:10:30 Ale nejvíc jich je v češtině.
00:10:33 A co si myslíte, že se změnilo v Chorvatsku od časů,
00:10:37 kdy vyšly tyhle bedekry, co se týče turistických atrakcí?
00:10:42 Změnilo se samozřejmě mnoho.
00:10:46 Bedekry nabízejí začátkem 20. století hodně cest,
00:10:51 ale Češi jezdili nejvíc na ostrov Krk a také do Dubrovníku.
00:10:58 Teď se tam taky jezdí nejvíc, tak si myslím,
00:11:02 že se toho moc nezměnilo. Změnila se samozřejmě nabídka.
00:11:14 A asi je tam teď daleko příjemnější nabídka.
00:11:19 Nebo myslíte, že to dříve bylo lepší?
00:11:23 Já si myslím, že teď je ta nabídka bohatší, např. ve sportu.
00:11:29 Teď je tam hodně toho, co dřív nebylo.
00:11:33 Ale myslím si, že dřív tam taky bylo hezky.
00:11:35 Kdybyste nám mohla nějaké místo doporučit, které byste si
00:11:40 vy osobně vybrala a které byste našim divákům doporučila?
00:11:46 Pro mě jsou ty ostrovy vůbec nejlepší.
00:11:50 Ostrovů je v Chorvatsku 1185, tak je těžké vybírat.
00:11:56 Některé jsou velké, jiné malé, ale každý, kdo chce do Chorvatska
00:12:04 na dovolenou, tam může najít něco pro sebe.
00:12:09 Takže žádný konkrétní ostrov nám neřeknete?
00:12:14 Pro mě je nejlepší "Mjet", tam to mám velmi ráda.
00:12:19 Děkuji vám za povídání a budu si to pamatovat, protože zrovna já letos
00:12:24 s rodinou do Chorvatska jedu.
00:12:27 -Já vám přeji hezký pobyt.
-Děkuji, na shledanou.
00:12:42 Důležitou pomůckou při cestování je mapa.
00:12:45 Zašla jsem se podívat do Poštovního muzea v Praze,
00:12:49 kde mají mapy tak krásné, že jsou to umělecká díla.
00:12:52 O mapy se tady stará pan J. Hánl.
00:12:56 Kdy vlastně vznikly mapy? Kdy byl počátek kartografie?
00:13:02 Mapy vznikly ve starověku, ale vlastní tvorba map přišla
00:13:08 až s objevnými plavbami v 15. století.
00:13:12 Tehdy dochází k tomu, že mapa má nejen kartografický obsah,
00:13:17 ale i obsah výtvarný.
00:13:21 Kartografické mapy obsahují grafické doplňky.
00:13:26 Od 16. do 18. století jsou mapy velmi krásné.
00:13:36 Kterou vy tady máte nejstarší?
00:13:38 Nejstarší mapa je z konce 16. století,
00:13:41 jsou to jednotlivé listy z atlasu vydaného v Antverpách.
00:13:46 A kdy vlastně přestala být mapa uměleckým dílem a stala se
00:13:50 jenom užitkovou?
00:13:53 K tomu dochází až počátkem 19. století.
00:13:59 To se vytrácí výtvarný obsah mapy a je zaměřena více
00:14:05 na kartografický obsah.
00:14:08 A kdo vlastně ty mapy vyráběl, to byla speciální profese?
00:14:12 Ano, byla to speciální profese.
00:14:17 Jednalo se o celé kartografické dílny, které se zabývaly
00:14:22 po celé generace tvorbou map.
00:14:26 Např. známá kartografická firma "Huma Luna", která působila
00:14:30 od počátku 18. století až do roku 1850, kdy zanikla.
00:14:36 A dá se podle map, které tady máte, dnes někam dojít? Platí ještě dnes?
00:14:46 Jistě, že se dá podle těch map někam dojít.
00:14:50 Vezmeme-li si např. takovou starou poštovní trať Vídeň - Praha,
00:14:55 kde dnes vede dálnice.
00:14:58 Trať vede přes České Budějovice na Kaplici, Dvořiště a dále.
00:15:05 -Touto starou cestou se dá jít.
-A zkusil jsi to někdy?
00:15:13 Zkusili jsme to, jen jsme nešli pěšky, ale jeli autem.
00:15:18 Proč jsi vlastně celý život věnoval mapám, co na tom máš rád?
00:15:25 Dá se to nějak stručně říct?
00:15:29 Je to především jejich výtvarná hodnota.
00:15:33 Když srovnáváš jednotlivé mapy, tak docházíš k zajímavým zjištěním.
00:15:40 K jakým?
00:15:42 Např. že je na mapách uveden jako tvůrce císařský kartograf
00:15:49 a zároveň kalkograf.
00:15:52 Málokdo ví, že kalkograf znamená zároveň kresliče.
00:15:58 On si mapu nejen nakreslil, ale také si ji vyryl, vytiskl.
00:16:02 Mapy byly tištěny až do 19. století technikou mědirytu.
00:16:07 -Já ti moc děkuji za povídání.
-Na shledanou.
00:16:44 ZPÍVÁ ANGLICKY.
00:18:13 Mým hostem je Petr Horký, dokumentarista,
00:18:16 který toho o cestování hodně ví.
00:18:20 Vy jste dokonce cestoval s naším známým cestovatelem M. Zikmundem.
00:18:25 Jaké to je cestovat s takovouhle cestovatelskou legendou?
00:18:31 To je široká otázka, protože to je pan učitel cestopisu pro celou ČR.
00:18:40 Cestovat s ním je na jednu stranu moc krásné,
00:18:46 protože se hodně naučíte.
00:18:49 Na druhou stranu je to napínavé, protože ten pán vás hned prohlédne.
00:18:55 Tak si říkáte, co mi řekne na to, co dělám? Pochválí to, nebo ne?
00:19:01 Je to rozhodně velice zajímavé.
00:19:04 A jaké má třeba zásady nebo zvyky?
00:19:07 Já myslím, že se o tom často zmiňuje i sám,
00:19:11 takže neprozradím nic tajného.
00:19:15 Je obrovský pedant a je pověstný svým archivem, který má naprosto
00:19:20 špičkově vedený.
00:19:23 Sám zpaměti umí desetinný systém archivace knihoven.
00:19:29 O tom psal i Jiří Hanzelka, že když spolu přijeli v Brazílii
00:19:34 do univerzitní knihovny, tak M. Zikmund se zastavil,
00:19:37 rozhlédl a za 10 minut našel knihu, kterou chtěl, bez toho,
00:19:41 že by vůbec sáhl do jejich evidence.
00:19:44 Vy jste se ovšem setkal i s jinými cestovatelskými legendami.
00:19:48 Měl jsem tu čest spolupracovat s panem R. Esnerem, A. C. Clarkem.
00:19:54 Pokud za cestování budeme považovat i létání do kosmu,
00:19:58 tak s některými kosmonauty, např. s V. Remkem a J. Lovellem,
00:20:02 který byl kapitánem mise Apolo 13.
00:20:05 Máte nějaký sen, s kým byste se ještě chtěl setkat?
00:20:08 Mám, ale neřeknu vám ho, protože se bojím, že by se nesplnil.
00:20:12 Aha, tak dobře. Vy jste na jedné z vašich cest s panem Zikmundem
00:20:17 objevili slavný archiv pana Eduarda Ingriše.
00:20:22 Představte, prosím, trochu postavu pana Ingriše, který byl velmi
00:20:27 slavný za první republiky a během let vymizel z povědomí mnoha lidí.
00:20:34 O Eduardu Ingrišovi věděli i pánové Zikmund a Hanzelka z doby,
00:20:40 kdy byli v Jižní Americe během své velké cesty kolem světa.
00:20:44 M. Zikmund, který si s ním dopisoval, samozřejmě věděl o tom,
00:20:49 že tam ten archiv vzniká.
00:20:52 A také to je téma, které zajímalo mého kolegu Mirka Náplavu,
00:20:56 který se tomu věnoval.
00:20:59 Až se stalo, že se ty dva zájmy propojily.
00:21:02 Loni jsme jeli společně do Kalifornie zachránit archiv
00:21:05 po panu Eduardu Ingrišovi, který zemřel v roce 1991.
00:21:09 Všichni známe písničku "Teskně hučí Niagara".
00:21:14 Právě pan E. Ingriš ji složil. To asi každý neví.
00:21:19 To je písnička tak notoricky známá, že mě ani nenapadlo,
00:21:24 že ji někdy někdo složil.
00:21:27 Ano a zazněla poprvé v operetě "Trampské milování".
00:21:33 A pan Ingriš odjel v r. 1947 do Jižní Ameriky do Brazílie.
00:21:37 Po roce 1948 už neměl možnost se vrátit.
00:21:42 Strávil podstatnou část svého života v Peru.
00:21:46 Do Peru se dostal tak, že procestoval Amazonii proti proudu.
00:21:50 Natočil tam dokumentární film v té době neuvěřitelný,
00:21:54 protože se dostal k domorodcům, kteří žijí v povodí Amazonie.
00:21:58 Dirigoval symfonický orchestr v Limě.
00:22:01 Dostal se do USA, kde se setkal např. s M. Monroe nebo J. Wainem.
00:22:06 Dokonce Ernest Hemingway si ho vybral na mořské scény
00:22:10 do filmu Stařec a moře.
00:22:13 -A můžu říct ještě něco?
-Povídejte, to je moc zajímavé.
00:22:18 Já si myslím, že málo lidí ví, jak moc všestranný člověk to byl.
00:22:22 Máte pravdu, dokonce když jsem poprvé o E. Ingrišovi vyprávěl,
00:22:26 tak se lidi smáli a říkali, to je nějaký Cimrman,
00:22:30 takový člověk nemohl existovat. A opravdu existoval.
00:22:33 Představte si, že se přátelil s Torem Haerdahlem a po stopách
00:22:36 jeho expedice Kon-Tiki Ingriš postavil vor, vyplul z peruánského
00:22:41 přístavu napříč Tichým oceánem.
00:22:44 První expedice byla neúspěšná, málem přišli všichni o život.
00:22:48 Ale on se nevzdal, znovu postavil vor a podařilo se mu přeplout
00:22:52 Tichý oceán.
00:22:55 Natáčel filmy např. o chytání pumy, při které málem přišel o život.
00:23:01 Natočil film např. o tom, jak se chytají kondoři holýma rukama.
00:23:07 -To jsou neuvěřitelné věci.
-A co ten jeho archiv?
00:23:11 Ten jeho archiv se nám podařilo v Kalifornii zaevidovat.
00:23:16 Tam jsme se setkali s paní Ninou Ingrišovou, díky jejíž laskavosti
00:23:21 byl archiv věnován do zlínského muzea,
00:23:25 vedle archivu pánů Hanzelky a Zikmunda.
00:23:29 Kvůli tomuto archivu jsme tam jeli, abychom ho zaevidovali
00:23:33 a mohl se vydat na cestu do ČR.
00:23:37 Tuto cestu zafinancovalo ministerstvo kultury,
00:23:41 protože jinak bychom o toto bohatství přišli.
00:23:44 A doslova v těchto dnech to je na cestě z Hamburku do Zlína,
00:23:48 kde se to začne zpracovávat a kde z toho vznikne expozice.
00:23:52 A ve Zlíně je nějaké speciální cestovatelské muzeum?
00:23:55 Ne přímo cestovatelské, ale v Muzeu jihovýchodní Moravy
00:23:58 je stálá expozice cestovatelů Hanzelky a Zikmunda.
00:24:02 Je tam uložen celý jejich archiv.
00:24:04 Teď k tomu přibude archiv Eduarda Ingriše.
00:24:07 Tak to je úžasné, že jste tohle dokázali.
00:24:10 Teď mi řekněte, co vás na cestování nejvíc baví?
00:24:15 To je strašně těžká otázka, ale asi nejcennější na cestování je to,
00:24:21 že člověk získá možnost vracet se do ČR a dívat se na ni,
00:24:27 jako kdyby někam přicestoval.
00:24:31 Když člověk začíná cestovat, tak je úžasné poznávat jiné kultury.
00:24:36 To je obrovské dobrodružství a je to překrásné.
00:24:40 Ale když se potom objeví možnost vrátit se do ČR, tak než člověk
00:24:45 zapadne zpátky do svých kolejí, může se dívat na ČR s nadhledem.
00:24:51 Najednou si říkáte, proč všichni děláme třeba tohle?
00:24:54 Proč nám tohle nevadí?
00:24:57 Je to trochu jiný pohled sám na sebe.
00:24:59 Já vám děkuji za krásné povídání a budu vám držet palce,
00:25:03 abyste se ze všech svých cest šťastně vrátil. Na shledanou.
00:25:20 Dnešní díl DOMÁCÍHO ŠTĚSTÍ o cestování končí.
00:25:22 Těším se na vaše dopisy, připomínám naši adresu:
00:25:34 Z velkého množství vašich dopisů jsem vybrala ten od paní Padevítové
00:25:38 z domova důchodců v Dolní Libchavé u České Lípy. Píše mi:
00:25:45 Přes všechny ty nemoci, a není jich málo,
00:25:49 jsem si osobně zryla trávník před naším bytem a nasázela květiny.
00:25:56 Byla tu navážka, nadřela jsem se na tom moc.
00:26:00 Manžel mi pomohl, co mohl.
00:26:03 A celé 4 roky nám pro radost kvetou kytky od jara do podzimu.
00:26:08 A nejenom to, také máme plná okna muškátů, i na terase mi kvete
00:26:13 asi 200 květů datury. Mám plnou chodbu květin.
00:26:17 A poslala mi krásné fotografie. Ty květiny vám opravdu závidím.
00:26:21 Přeji vám hodně zdraví a posílám vám svůj grafický list.
00:26:26 To už je opravdu všechno a na závěr vám řeknu slova francouzského
00:26:31 komika Fernandela:
00:26:34 Dříve jsme jezdívali tam, kde bylo možno vidět
00:26:37 něco mimořádného. Dnes jedeme jen tam,
00:26:41 kde máme alespoň jiskřičku naděje, že budeme moci zaparkovat.
00:26:46 Na shledanou za týden.
Cestování zprvu bylo spjato především s povinnostmi a nutností. Až v předminulém století začala být motivací spíše samotná cesta a také se stala díky rozvoji dopravných prostředků a přehledných map daleko pohodlnější. S naší průvodkyní Ivou Hüttnerovou se vydáme zpět v čase a dozvíme se něco víc o přerodu cestování v oblíbenou letní kratochvíli. Navštívíme například ctěnický zámek, kde je k vidění unikátní sbírka dopravních kočárů. V pražském Poštovním muzeu si s Jiřím Hánlem povíme o přerodu map z výtvarného díla v účelného pomocníka při cestách. Hostem ve studiu bude Petr Horký, cestovatel, který se setkal s opravdovými legendami mezi světoběžníky – například s neuvěřitelným dobrodruhem Eduardem Ingrišem.
