Bruno Cremer jako slavný detektiv. Epizoda natočená v koprodukci s Českou televizí. Francouzský koprodukční seriál (1994). Dále hrají: C. Piéplu, A. Alaneová, J.-C. Frissung, J.-P. Gos a další. Režie Denys de la Patelliere
00:00:25 Česká televize uvádí
00:00:40 epizodu z francouzského cyklu
00:00:42 KOMISAŘ MAIGRET
00:01:34 MAIGRET A SMRT CECÍLIE
00:01:47 -Tak jak?
-A co jak?
00:01:49 -Bylas u ní?
-Samozřejmě byla.
00:01:54 Ona ale ví, že když chci peníze, je to vždycky pro tebe.
00:01:59 -Ne pro mě, pro mé dítě. Copak jsi jí to neřekla?
00:02:03 -Řekla.
-A co ona?
00:02:10 Tak co řekla? Mluv!
00:02:12 Přece ji nebudeš krýt.
00:02:19 -Chceš pravdu?
-Jo.
00:02:25 -"Tomu by neměli dovolit se rozmnožovat."
00:02:28 Tohle řekla.
00:02:40 -Zajdu za ní.
-Ne!
00:02:42 Nedělej skandál, to není k ničemu.
00:02:45 -Neudělám skandál, neboj. Skandál nebude.
00:02:49 -Uklidni se.
00:02:52 -Hmmm, čichněte si.
00:02:56 -Ženská?
-Ne, výběrčí.
00:02:59 Ale jeho písařka používá fialkový parfém.
00:03:02 Póvlový, to se ví.
00:03:04 Chudá holka, která ždímá prachy z jiných chudáků,
00:03:08 protože bohatí, ti si to dovedou zařídit.
00:03:17 Má poklona, slečno Cecílie.
00:03:25 -Chudák holka. Bože, já v jejím věku...
00:03:28 -Mmm, no to bych řekl. Che, che, che.
00:03:32 Trochu upravit by se měla.
00:03:35 A ne kabát šedý, punčochy šedé a klobouk šedý.
00:03:41 Vypadá jako myš.
00:03:43 Myslím ale, že nějaký myšák by jí udělal moc dobře.
00:04:22 -Janviere?
00:04:29 Lucasi?
00:04:39 -Tak všechno nejlepší.
-Všechno nejlepší, šéfe.
00:04:43 -Dlouhá léta.
-Všecko nejlepší, komisaři.
00:04:48 -No, takže, ééé...
00:04:51 Dost jsme si lámali hlavu, ale snad jsme se strefili.
00:04:56 -Děkuji.
00:05:09 Kdo vám řekl, že kouřím dýmku?
00:05:14 -A ještě něco, šéfe.
00:05:18 -Podrž.
00:05:21 Od koho je to?
00:05:24 -No, co myslíte?
00:05:27 -Je to dárek z lásky, řekl bych.
00:05:31 -Cecílie?
-Už tři hodiny na vás čeká.
00:05:34 -Ah. Už se dočká, chudinka.
00:05:41 Nuže. Pánové, na zdraví.
00:05:47 A děkuji.
00:05:49 -Na vaše lásky.
-No tak počkej, zabrzdi.
00:05:57 Tak zatím dost. Ukliďte to.
00:06:04 Takže podle vás už potřetí za dva měsíce
00:06:08 vnikne někdo v noci do bytu, kde bydlíte se svou tetou,
00:06:13 usadí se v obýváku, přemístí tam židle...
00:06:17 -A taky křeslo.
-A taky křeslo.
00:06:21 A vy nic neslyšíte?
-Ne.
00:06:25 Ale trpívám nespavostí a beru někdy prášky.
00:06:29 Neslyším to ale ani, když si prášky nevezmu.
00:06:34 -A nemůže to prostě být vaše teta? Třeba taky trpí nespavostí.
00:06:41 -Oh, kdepak.
00:06:43 Teta má ischias, neudělá sama ani krok.
00:06:47 Od postele ke křeslu ji musím skoro nést.
00:06:51 -Aha.
00:06:55 Každá dýmka je něčím svá, je jiná něž ostatní.
00:07:01 Jsou to pro mě hezká setkání.
00:07:04 -Proč mi nevěříte?
00:07:08 -Věřím.
-Ne, nevěříte. Cítím to.
00:07:11 To, co říkám, je ale pravda.
00:07:14 Dnes ráno tam byl dokonce cítit tabák.
00:07:17 A teta ani já jsme v životě nekouřily.
00:07:19 Já si vážně nevymyslela ten zápach. Copak jsem blázen?
00:07:22 -Ale můžete se jím stát, když se nezbavíte toho strachu.
00:07:27 Zkusíme vás uklidnit.
-Mě by uklidnilo jedině to,
00:07:30 kdybyste každou noc přišel a hlídal náš dům.
00:07:33 Kdybych věděla, že jste blízko.
00:07:37 Pak bych určitě neměla strach!
00:07:39 -Janviere.
00:07:44 Dáš slečně Boinetové číslo naší přímé linky.
00:07:48 A já požádám zítra svého kolegu, aby na ten dům dohlédl.
00:07:56 -Když bereš dárky od bláznivých ženských?
00:07:59 -No, co mám dělat? Čert ví, jak jsem k tomu přišel.
00:08:06 -Nemá to nějaký citový podtext?
00:08:09 -Ne. Je mi jen té chudinky líto.
00:08:12 Bylo to od ní hezké,
00:08:15 i když mě otravuje od rána do večera.
00:08:17 -A ty to trpíš.
00:08:20 -Vymejšlí si tajuplný svět, kde věci mění místo samy.
00:08:24 Nábytek, drobnosti.
00:08:27 V hlavě má jen to.
00:08:29 -Je skutečně blázen?
00:08:32 -To nevím. Ale nikdy se jí nic nestane.
00:08:38 Nikdy se jí nic nestane, takže si vymejšlí.
00:08:51 Janviere?
00:09:00 Co je tohle?
-Matka byla v noci zavražděna.
00:09:03 Otce jsem zatknul v pět ráno a na sociálním nejsou.
00:09:07 Čert ví, kde jsou, tak jsem...
-Áh.
00:09:10 Takže po sedmadvaceti letech jsem se konečně dočkal.
00:09:14 Co víš o tom otci?-Býval v legii. Na policii volal on.
00:09:17 -Že zabil manželku.
-Ne, to říkaj sousedé.
00:09:20 -Jako obyčejně.
00:09:23 Čím ji zabil?
-Zmasakroval ji pěstí.
00:09:28 -Přece to nenecháme tady!
00:09:31 Lucasi.
00:09:34 -Viděl jste Cecílii? Zase je tady.
00:09:37 -Přiveď mi toho legionáře.
-Hm.
00:09:41 -Eh. Konečně snad budeme moct pracovat.
00:10:03 -Pane Janviere?
-Komisař vás přijme, žádný strach.
00:10:07 -Je to moc důležité. Strašně.
00:10:09 -Jistě, jistě. Jen něco vyřídí a hned se vám věnuje.
00:10:11 -Dejte mu tenhle lístek, prosím vás.
00:10:13 -To zařídí zřízenec. Dejte to jemu, ano?
00:10:19 -Prosím, rychle panu Maigretovi.
-Dobře, dobře.
00:10:25 -Včera jsi podepsal závazek ke službě v Indočíně.
00:10:30 Proč?
-Velí tam můj bejvalej plukovník.
00:10:35 -A ty myslíš, že tě potřebuje.
00:10:37 -Ne, ale tady je to složitý. V legii je to lepší.
00:10:41 -Složitým to dělá tvoje žena?
00:10:44 -Já ji nezabil.
00:10:48 -Ovšem.
00:10:58 Ukaž mi ruce.
00:11:01 -Promiňte, vzkaz od slečny Boinetové. Spěchá to prý.
00:11:04 -Položte to tam.
00:11:06 Jo, Leopolde, přineste mi pivo.
-Hm.
00:11:11 -Dvě piva!
00:11:18 Kde jste byl dneska v noci?
00:11:21 -Včera jsem bral prémii. Pili jsme trochu.
00:11:24 -Opil ses namol. Vůbec jsi nevěděl, co děláš.
00:11:28 Spráskal jsi manželku, což se ti stává,
00:11:32 a kapku jsi to přehnal.
00:11:34 -Zní to hezky, ale pravda to není.
00:11:37 Našel jsem ji už mrtvou.
00:11:40 -Hned jsi volal policii?
-Jo.
00:11:44 -Určitě?
00:11:47 -Totiž já zpanikařil.
00:11:50 Já věděl, že jsem v tom.
00:11:53 Utekl jsem a zase se vrátil. Co mi zbejvalo?
00:11:58 DĚTSKÝ PLÁČ
00:12:00 To ten můj?
00:12:05 -Hm.
00:12:07 -Do prdele.
00:12:10 -Správně.
00:12:13 Díky, Leopolde. Vem si.
00:12:15 Řekněte té slečně, že prosím o strpení.
00:12:18 -Už odešla, pane komisaři.
00:12:20 -Jak to, odešla?
00:12:23 Áh.
00:12:28 "Musíte mě rozhodně přijmout. V noci došlo ke strašnému dramatu."
00:12:33 Tohle mi přinesete a nic neřeknete?!
00:12:35 -Já přece nečtu vaši korespondenci.
-Viděl jste ji odcházet?
00:12:38 -Ne. Je to pár minut. Ještě tu byla.
00:12:44 -Viděl jste Cecílii odcházet?
-Ona odešla?
00:12:48 -Jo, ale proč?
00:12:51 Skočím do Bourg-la-Reine.
-Nemám jít s vámi?-Není třeba.
00:12:55 Tamtoho odveď zatím do vazby.
00:12:58 A nech ho dopít to pivo, potřebuje to.
00:13:01 -Ten je dobrota sama. -Hm.
-Ne tak docela!
00:13:23 -Ne, že bych nehlídala, ale nevídám ji. Skoro nikdy.
00:13:28 Akorát poštu jí nosím, když nějakou má.
00:13:31 "Dobrej den." A zase jdu.
00:13:35 -A je to.
00:13:38 -Vy, prosím, zůstaňte na chodbě.
00:13:41 -Jsou to asi tři tejdny,
00:13:43 co jsem k tomuhle zámku dělal náhradní klíč.
00:14:09 -Tak se mějte.
00:14:11 -Kde je tady telefon?-Co je s paní Boinetovou?-Telefon!
00:14:24 -Tak co? -Smrt zřejmě nastala mezi druhou a třetí ráno.
00:14:29 Kde je Maigret?
-Myslím, že dole s domovnicí.
00:14:40 -Cecílie, slečna Boinetová, zastavila se ráno v jejím bytě?
00:14:48 -Ne, viděla bych ji.
00:14:51 -Hm.
00:14:57 Ještě něco.
00:15:00 Nebyl tu večer někdo cizí?
00:15:03 Nějaká návštěva, která tu nebydlí?
00:15:11 Počkejte tady.
00:15:18 -Cecílie je mrtvá.
00:15:24 -Á, pane komisaři, mám pro vás vzkaz.
00:15:48 -To on ji našel, když uklízel smetáky.
00:16:05 -Uškrcena?
00:16:08 -Zřejmě.
00:16:10 Doktor sem jenom nakoukl, aby se tu s ničím nehýbalo, než...
00:16:16 -Správně.
00:16:27 Proč ty dveře ještě pořád nezazdili?!
00:16:30 Už o tom mluvím nejmíň deset let!
-Zeptám se, šéfe.
00:16:33 -Trochu pozdě, nemyslíš?! Je to tu jako holubník!
00:16:37 Dozor žádný. Na své povinnosti všichni kašlou!
00:16:44 -Tu její tetu taky uškrtili? Že vám přišla říct, kdo je vrah.
00:16:48 -Jenže on byl rychlejší a spáchal druhou vraždu.
00:16:52 -Vy jste ale mazaní, kluci. Tomu říkám dedukce.
00:16:57 Cecílie přišla udat tetina vraha, v tom se shodujeme.
00:17:01 Kdyby ho ale uviděla tady, strhla by asi poplach, ne?
00:17:04 Myslíte si, že by s ním jenom tak šla a nic neřekla?
00:17:08 -To je pravda.
00:17:11 -To přišel někdo jiný, koho neznala, nebo mu důvěřovala.
00:17:18 -A váš závěr, šéfe?
00:17:21 -Závěr. Ty sis udělal závěr, hm?
00:17:25 Zatím vím jenom jedno.
00:17:27 Kdybych si byl přečetl ten vzkaz, žila by.
00:17:32 Tohle je můj závěr.
00:17:39 -A sakra. On se cítí vinnej.
00:17:43 Má na sebe vztek. A to není konec, jak ho znám.
00:17:48 -Šel jsem zrovna od inspektorů.
00:17:50 Slečna Cecílie seděla v tom našem akváriu.
00:17:53 Na klíně velkou brašnu.
00:17:55 Pak mi dala ten lístek,
00:17:57 já vám ho přinesl a vy jste mi řekl o to pivo.
00:18:00 Šel jsem dolů umýt sklenice. No, byly špinavé.
00:18:03 A když jsem se vrátil, už tam nebyla.
00:18:05 -Velkou brašnu říkáte?
00:18:08 -No ano. Jako bych ji viděl. Kožená brašna. Celá ošoupaná.
00:18:16 -Auriol nepřijal Plevenovu demisi. Četl jsi to?
00:18:21 V sobotu udělám hovězí na víně, spokojen?
00:18:41 Jule?
00:18:44 -Co je?
00:18:48 -No nic. Nevadí.
00:18:51 -Co se děje? Řekl jsem něco?
00:18:56 -Právě že nic, komisaři. Pořád se jen mračíte.
00:19:02 Prostě jsi dnes jiný než normálně.
00:19:07 -To děvčátko, vzpomínáš?
00:19:11 Dnes ráno ji někdo uškrtil sto metrů od mé pracovny.
00:19:18 -U vás Na nábřeží?
00:19:22 To jste teda dobří.
00:19:27 -Ano, jsme.
00:19:29 Já zvlášť.
00:19:34 -Takže ve třetím jsou dva byty. Ten velký je Cecíliin a její tety.
00:19:38 -A Gérardův. Ano, dřív.
00:19:40 To je tý holky bratr. Teď už tu nebydlí.
00:19:43 -Nevíte, kde bychom ho našli?
-To víte, že jo.
00:19:46 Bydlí kousek odtud. Trudain 47.
00:19:50 -Lucasi? Přiveď mi ho a informuj ho.
00:19:54 Víš kam?
-No jo, pravda.
00:19:58 -Trudain 47.
-Hm.
00:20:02 -Pod Cecíliiným bytem v druhém poschodí bydlí nějaký Dandurand.
00:20:06 -Advokát Dandurand.
00:20:09 -Bydlí sám?
-Jo, je svobodnej.
00:20:13 -Kdo z vás je komisař Maigret?
-To jsem já.
00:20:16 -Jdu kvůli Dandurandovi.
-Ta lže, až to břinčí.
00:20:20 Pan Dandurand je slušnej pán. Bydlí tady už léta.
00:20:23 -Vždycky, když jdu dolů, číhá za dveřmi.
00:20:27 A pořád se na mě tak divně dívá. A tuhle se dokonce snažil...
00:20:34 -Charles Dandurand.
00:20:41 Komisař Maigret, nemýlím-li se.
00:20:43 Představte si, pane komisaři, že jdu z vaší kanceláře.
00:20:46 -To jste si přivstal.
00:20:48 -Ráno jsem se v Justičním paláci dozvěděl tu strašnou novinu
00:20:52 a jsem z toho celý...
00:20:54 Kdybyste se ráčil obtěžovat se mnou nahoru.
00:20:57 Omluvíte nás, paní Izidoro?
00:21:00 Omlouvám se, že vás nutím šplhat do těch schodů zatracenejch.
00:21:09 Přiznám se, že to pro mě byla rána,
00:21:11 když jsem to děvče znal odmalička.
00:21:14 Chudák.
00:21:24 Buďte vítán. Račte dál.
00:21:39 Dáte si něco? Slivovičku?
00:21:42 Chvíle není nejvhodnější, ale v té zimě...
00:21:56 Malý Cabanel.
00:21:59 Totiž skoro, podpis jsem přidělal já.
00:22:02 Hezký, že?
00:22:05 Za dvacet let to bude mít cenu hezkých pár tisíc.
00:22:11 Ovšem to dnešní umění... Z toho se musíme dostat.
00:22:18 -Tak vy jste byl v mé kanceláři?
00:22:21 -Chtěl jsem vás informovat.
00:22:26 Staral jsem se totiž o záležitosti paní Julietty, totiž Boinetové.
00:22:31 Já jsem jí říkal Julietto.
00:22:33 -Vy jste ji zřejmě dobře znal?
-Deset let, komisaři.
00:22:38 Deset let přátelství, důvěry, obchodů,
00:22:43 naprosto poctivých samozřejmě.
00:22:46 Já jsem informoval o svých zájmech ji,
00:22:50 ona o svých zase mne.
00:22:53 Byl jsem advokát.
-Copak jím už nejste?
00:22:57 -Vyloučen z komory.
00:23:00 Jako by člověk neměl právo stýkat se se spodinou,
00:23:04 s podsvětím, které nás živí.
00:23:07 No, možná, že jsem se sblížil až moc.
00:23:12 S těmi hochy, sice tak trochu podřadnými,
00:23:16 ale jak sám víte, často zábavnými.
00:23:19 -Vy jste tedy byl za mnou.
00:23:23 -Ano, chtěl jsem s vámi mluvit.
00:23:26 Jednak říct vám, jak jsem pohnut.
00:23:30 Julietta...
-A Cecílie.
00:23:34 -Ano a Cecílie. No jistě.
00:23:39 Podle vás, byl to stejný vrah, nebo...
00:23:42 -Nevím.
00:23:45 -Už to uškrcení, domnívám se... Obě dvě.
00:23:51 Jo.
00:23:54 Byl jsem, ééé...
00:23:58 Jejím důvěrníkem. Pravou rukou.
00:24:02 Zařizoval jsem jí všechny její záležitosti.
00:24:06 -Jaké záležitosti?
-Bordely.
00:24:09 Totiž samozřejmě, že bordely tajné,
00:24:13 protože náš stát zrušil instituci, kterou založil už Ludvík Svatý.
00:24:18 Cha, cha. Ano, jistě. Kdo by to u nich čekal.
00:24:23 Teta a neteř. Obě slušné, seriózní.
00:24:27 Takové slečny z penzionátu. Che, che.
00:24:30 Ovšem ta chudinka Cecílie...
-Nevěděla to?
00:24:33 -Ovšemže ne. Cecílie? Umíte si to představit?
00:24:38 -Třeba přišla za mnou právě s tím.
00:24:44 -Ona byla u vás?
-Ano. Dokonce několikrát.
00:24:48 Měla dojem, že se v domě dějí tajemné věci.
00:24:51 Noční návštěvy, přestavování nábytku, podivné zvuky.
00:24:56 -Ah, ubohá Cecílie. Měli jsme jí to říct.
00:25:01 Prostě Julietta přijímala někdy ty pány v noci, samozřejmě.
00:25:08 Ovšem já jsem byl vždycky u toho.
-Rozumím.
00:25:13 -V každém případě
00:25:16 bych vás byl o tom pochopitelně informoval.
00:25:20 O těch věcech.
00:25:23 Ale co jsem vám to chtěl.
00:25:28 To se rozumí, že důvěrně.
00:25:30 Prostě tu noc, kdy paní Boinetovou...
00:25:34 -Juliettu.
-Dobrá, Juliettu, chcete-li.
00:25:39 Tedy tu noc, co se stala ta otřesná strašná věc.
00:25:46 Přinesl jsem jí do bytu dost veliký obnos.
00:25:49 Přes padesát tisíc. V hotovosti přirozeně.
00:25:53 Ty peníze by tam měly být.
00:25:56 -A v kolik jste od ní odešel?
-Krátce po půlnoci.
00:26:00 Všechno bylo normální.
00:26:03 -Takže peníze. Měla trezor nebo něco?
00:26:07 -Já o něm nevím, ale ona byla tajnůstkářka. Che, che, che.
00:26:11 Máte už stopu?
00:26:14 -Kdepak.
00:26:17 Díky za tu...
00:26:20 Vy jste znal Juliettu, totiž paní Boinetovou, už dlouho?
00:26:24 -Deset let. Od té doby, co tu bydlím.
00:26:28 -Bylo by možné, že by ti lidé z podsvětí...
00:26:32 -Tak tady vás musím zarazit. Šlápl jste vedle, he, he.
00:26:36 Totiž vztahy paní Boinetové a těch pánů byly vždycky výborné.
00:26:41 -Nebylo jí to žinantní?
00:26:44 -Prosím vás. Takový nevěstinec, to je přece pro majitele výhra.
00:26:48 Žádné problémy, nájemné chodí s pravidelností metronomu.
00:26:52 No a navíc, já nevím, jestli to můžu říct...
00:26:55 -Ochrana policie, že jo?
-Přece jasné.
00:27:02 -Ah. Kde jste byl, když došlo k vraždě Cecílie?
00:27:05 -Jak jsem řekl, v Justičním paláci.
00:27:09 Škrtli mě sice z komory, ale styky mám dál.
00:27:12 Často se se mnou radí, žádají o přímluvy.
00:27:16 Však víte, jak to chodí.
-Dobře, ale kde tam?
00:27:19 -V kolik hodin?
-O půl desáté, v deset.
00:27:22 -V deset, v deset. V deset jsem musel být před šatnou advokátů.
00:27:26 Pár mých bývalých kolegů vám to může potvrdit.
00:27:29 Stará přátelství nerezaví. Ha, ha, ha, ha.
00:27:47 -Dovnitř nejdu. Kde je Cecílie?
00:27:51 -V Ústavu soudního lékařství.
00:27:54 -V márnici.
-Ano.
00:28:05 Posaďte se.
00:28:07 -Chci ji vidět.
00:28:10 -Máte právo, ale nedoporučuji vám to.
00:28:14 -Někdo ji uškrtil, že?
-Ano.
00:28:19 -A navíc u poldů.
00:28:21 -Hm. U mne, ano.
00:28:24 Téměř.
00:28:26 -A vy na to kašlete.
00:28:29 -Ne.
00:28:33 A věřte mi, toho, kdo to udělal, chytím.
00:28:40 Měl jste jenom ji?
00:28:43 Myslím, máte další sestry, bratry?
00:28:47 -Ne. Ani sourozence, ani přátele.
00:28:51 Měl jsem jenom ji.
00:28:56 -Mmm.
00:29:06 Vy jste prý ženatý?
-Jo. Mám jedno dítě.
00:29:11 Ale to není ono.
00:29:15 -Teta vás oba vychovala v tomhle bytě?
00:29:18 -Jo.
00:29:22 A já ten byt nenávidím.
00:29:25 -Že jste v něm byl nešťastný?
-Protože tu byla nešťastná Cecílie.
00:29:32 Ona byla veselá. Hezká byla.
00:29:36 A viděl jste, co z ní udělala ta stará,
00:29:40 jen aby ji zošklivila, ponížila.
00:29:45 -Vy to tu k smrti nenávidíte.
-Ano.
00:29:50 A budu litovat, že jsem ji nezabil já.
00:30:21 BEZE SLOV
00:30:38 -Promiňte, že vás ruším, ale...
00:30:42 -Co po mně ještě chcete?
00:30:44 -Zámečník, který otevřel dveře tetina bytu, říká,
00:30:48 že dělal duplikát toho klíče.
00:30:51 -Opravdu? A kdy?
-Nedávno. A pro vaši sestru.
00:30:57 -Jo? No a co?
00:31:00 Co s tím mám já?
-Tak tohle bych právě chtěl vědět.
00:31:05 Ten duplikát klíče byl pro koho? Pro vás?
00:31:09 -Já jsem k tetě nikdy nevkročil.
00:31:15 -Takže Cecílie měla milence.
00:31:18 -K tomu, abyste si ze mě dělal srandu,
00:31:21 jste si mohl vybrat jinou chvíli.
00:31:23 Když už jste se rozhodl, že mě zatknete, udělejte to hned.
00:31:27 Přece vrah musím být nutně já, ne?
00:31:30 Jen netvor jako já mohl zabít tetu i vlastní sestru.
00:31:33 -Vy umíte pátrat rychleji než já, Gérarde. CVAKÁNÍ FOTOAPARÁTU
00:31:39 Stačí, dost.
00:31:54 -To už je konec?
-Obávám se, že ano.
00:32:07 Tu taky.
00:32:24 -Á, pane komisaři.
00:32:26 Jak se vám vlastně říká? Pane komisaři, nebo jen komisaři?
00:32:29 -Já slyším na oboje.
00:32:31 -Zrovna jsem s vámi chtěla mluvit.
-Vážně?-Jo. Takže můžu?
00:32:35 Mezi čtyřma očima ale.
-Myslíte?-Pojďte, pojďte.
00:32:48 -Eh.
00:32:51 Nuže?
-Měl jste pravdu.
00:32:54 -A v čem?
-Přece Gérard.
00:32:56 V tom, že on zabil svou tetu a já ho viděla.
00:32:59 -To, že jsem řekl já? A vy jste ho viděla?
00:33:05 "Takhle nechává komisař Maigret
00:33:07 dopadnout svou tvrdou ruku na rameno pachatele."
00:33:10 -Vy jste prostě schopnej.
-Myslíte?
00:33:15 Takže vy jste ho viděla zabíjet tetu?
00:33:18 -No, ale on za ní nikdy nechodil. Nenáviděl ji.
00:33:21 Až jednou přišel a tetu našli mrtvou.
00:33:24 To je přece dost shod okolností, ne?-Ano, přinejmenším jedna.
00:33:28 A kdy přišel ten večer?-No právě. Když domovnice vynášela popelnice.
00:33:32 Kdyby tu byla, nikdy by se neodvážil.
00:33:35 -A proč?-Stará paní si nepřála, aby ho pouštěla.
00:33:39 -A vy jste ho viděla vcházet do domu?
00:33:42 -Tak jako vidím vás.
00:33:44 -Zblízka jako jsme teď my dva? Za světla?-Ano.
00:33:48 -Kolik je vám?
-Mně? Šestnáct. A proč?
00:33:51 -Pro případ, že byste musela svědčit před porotou.
00:33:54 -A budu moct svědčit taky o panu Dandurandovi?
00:33:56 -A co provedl pan Dandurand? Taky zabil paní Boinetovou?
00:34:00 Takže všichni. Chudák paní.
-Přece tak to nemyslím.
00:34:04 Ale provokuje!
-Provokuje.
00:34:08 A co vy, vy ho neprovokujete?-Já? Chm! Vždyť je to stařík jako vy.
00:34:12 -No jo. Ovšem.
00:34:15 Pronásleduje vás tedy svým dvořením?
00:34:18 -No, to já nevím.
00:34:21 Má oplzlý řeči.
00:34:24 -No nevím, jestli byste o tomhle měla mluvit.
00:34:33 Ulice Trudain je kde?
-Tam, asi pět set metrů.
00:34:37 Zavezu vás tam.
-Ne, ne, je to kousek, půjdu pěšky.
00:35:01 Paní Boinetová? Komisař Maigret.
00:35:04 -Poznala jsem vás. Pojďte dál. Nestůjte venku, je zima.
00:35:10 Promiňte, že vás přijímám tady. Je tu nepořádek, máme málo místa.
00:35:18 -Manžel je doma?
-Ne. Ani nevím, kde zrovna je.
00:35:22 Je mi líto.
00:35:24 Hledá totiž práci. Pořád někde běhá.
00:35:28 Je možná u Raffanela, prý je tam něco volného.
00:35:33 -Je už dlouho bez práce?
-Ne.
00:35:36 Problém ale je, že má svoji hlavu, takže většinou někde narazí.
00:35:43 -A jak vycházel s tetou?
00:35:45 -Ona nás vůbec nechtěla vidět. Ani dítě.
00:35:51 -Rozumím.
00:35:56 V noci z pátku na sobotu byl váš manžel doma?
00:36:01 -Byl.
00:36:03 -Nebyl pryč ani chvíli?
-Nebyl.
00:36:08 -Jste si jistá?
00:36:11 -Jsem. Jsem, komisaři, vždyť to říkám.
00:36:19 -Váš manžel riskuje, že bude mít problémy.
00:36:22 Potřebuje pomoct.
00:36:25 Já vám věřím. Doufám, že mi říkáte pravdu.
00:36:30 Jistý si však nejsem.
00:36:37 Vyřiďte mu, že s ním chci mluvit.
00:36:45 -On nikoho nezabil. Znám ho přece.
00:36:51 To je nemožné.
00:36:55 -Nebyl tu noc s vámi?
00:37:02 Kde je teď?
-Já nevím.
00:37:05 Odešel ráno, měl naspěch. Nevím kam. Mně nic neřekl.
00:37:13 Bojím se.
00:37:28 ZVONÍ TELEFON
00:37:32 -Ano?
-Janviere?-Ano, šéfe.
00:37:35 -Dělá mi starost Gérard Boinet.
00:37:38 Šel prý k firmě Raffanel, najdi si to.-Raffanel, jo.
00:37:41 -Šel se tam poptat kvůli místu. Jestli tam nedorazil, zavolej mi.
00:37:45 -Kam?
-Za půl hodiny budu u Danduranda.
00:37:54 Uslyšíme tady telefon?
00:37:57 -Ah. No, pokud nejsme oba totálně hluší, tak bychom měli.
00:38:03 -Takže v onu noc jste byl v bytě paní Boinetové.
00:38:07 Kde přesně?
00:38:21 To děvče Nouchi znáte?
00:38:24 -Koho, Nouchi? No to se ví, že ji znám.
00:38:28 Bydlíme přece v jednom domě, pokud jste si všiml.
00:38:32 -Hovoříte s ní někdy?
-Ha, ha, ha.
00:38:35 Komisaři. Vím přesně, co mi teď chcete říct.
00:38:39 A přesně vím, co vám řekla ona.
00:38:44 Che, che, che, che. Podívejte, komisaři.
00:38:47 To děvčátko trpí něčím, čemu se vědecky říká hyper.
00:38:52 No, je to prostě nymfomanka, aby to bylo jednodušší.
00:38:58 Stěžovala si, že za ní běhám po schodech.
00:39:02 Že na ni čekám, až půjde kolem a šeptám jí prasečinky.
00:39:09 A že ji lákám k sobě do bytu pod záminkou,
00:39:12 aby se šla pokochat mou sbírkou starých erotických rytin,
00:39:16 samozřejmě že japonských.
00:39:19 -Kterou jí ukážete.
-Ale vždyť já žádnou sbírku nemám.
00:39:24 Leda pár sporných knih, to ano,
00:39:27 které však nepřekračují meze banálního měšťáckého erotizmu,
00:39:32 vyznačujícího se dámskými i mužskými podvazky.
00:39:37 Já vždycky, když mě posedne démon chtíče,
00:39:41 a to dost pravidelně, přiznávám,
00:39:44 nedopouštím se té hlouposti,
00:39:47 abych čapal nějaké dívenky na schodišti.
00:39:50 Na to nemám ani chutě ani kuráž.
00:39:53 Budete-li chtít, můžu vám dát svou oblíbenou adresu,
00:39:58 na které ostatně jistě máte své informátory,
00:40:01 nebo spíš, jak předpokládám, informátorky.
00:40:06 -To by stačilo.
00:40:08 -Tak tam si chodím vybíjet své choutky.
00:40:12 Tam se zase cítím mlád.
00:40:15 Mezi těmi svými stále ochotnými mladými, zdravými ženami,
00:40:19 navyklými na častý styk s muži.
00:40:23 Přejete si ještě něco vědět?
00:40:31 -Prosím Bourg-la-Reine 1445.
00:40:34 -Pamatujte si, jednou k tomu dojde,
00:40:38 poněvadž nemají všichni mou trpělivost.
00:40:41 A to potom, věřte mi, dopadne špatně,
00:40:44 protože ona bude ječet a on ji zabije, aby mlčela.
00:40:47 ZVONÍ TELEFON Ah, někdo mi volá, nebo volá vás.
00:40:53 Někdo z nás to bude muset vzít. Vy nebo já. Prosím, poslužte si.
00:41:07 -Ano? No jak?
00:41:11 Že u toho Raffanela nebyl?
00:41:14 Určitě?
00:41:17 Ne, ne, s jeho ženou jsem mluvil teď.
00:41:21 Pitomec. Utíká tedy.
00:41:24 Zprav o tom soudce Mathieua a rozjeď to.
00:41:30 KLAPNUTÍ
00:41:37 KLAPNUTÍ
00:41:49 -Není to moc praktické, že?
00:41:52 Říkal jsem jí, ať si pořídí telefon, ale...
00:41:56 -Půjdeme dolů.
00:41:59 -Vždycky jsem se v tomhle bytě cítil nějak nesvůj. Nevím proč.
00:42:04 Smutný, ne? Špatně zařízený nebo osvětlený.
00:42:08 Prostě to prostředí tady.
00:42:18 -Souhlasil byste s osobní prohlídkou?
00:42:21 -Záleží na tom, kdo ji provede.
00:42:23 -No já.
-Ó, tak vy? Vždyť je to přímo čest.
00:42:28 Až budu vyprávět svým vnukům, pokud je ovšem budu mít, che, che.
00:42:33 Já bych řekl, že už je pozdě.
00:42:37 Prosím.
00:42:39 -V pořádku. Díky.
-Díky. Vřelé díky.
00:42:44 Nevím sice, co hledáte, komisaři, ale buď jak buď,
00:42:48 nemám u sebe nic, co by vás mohlo zajímat.
00:42:51 Ano, mám! Velice staré milostné psaníčko. To je už let.
00:42:56 Jako talisman, rozumíte? Přečtěte si ho.
00:43:00 -Stačí. Dost. Můžete jít.
00:43:03 -Děkuji vám, komisaři, ale já jsem tady doma. Ha, ha, ha.
00:43:06 -Co? Aha.
00:44:45 KLAPNUTÍ
00:44:58 Nevím, proč Dandurand ty peníze zase vrátil,
00:45:01 když se ocitl sám v bytě.
00:45:03 Ale to, že to udělal, svědčí o tom,
00:45:07 že jeho výpověď o oné noci byla lživá.
00:45:11 Proto žádám, abyste na něj vydal zatykač.
00:45:15 Ale jak už jsem řekl, nejsem si jistý, zda je pachatelem.
00:45:19 -Ale jste si jist, že není nevinen?
-Tak nějak, pane soudce.
00:45:24 -Myslíte, že je to důvod k zatčení?
00:45:27 Já bych neřekl.
00:45:30 -Rozhodně je do případu zapleten. Do obou případů.
00:45:35 Byl pokaždé pár metrů od oběti.
00:45:39 -Hm, to je pravda. A jako svědka ho určitě vyslechnu.
00:45:43 Ovšem obvinit ho?
-Vyslechněte ho, pane soudce.
00:45:47 Stojí to za to, je velmi inteligentní.
00:45:50 Prostudujte však jeho spisy.
00:45:53 Všechny známé firmy jsou jeho přáteli.
00:45:56 Mně bohatě stačí ty dvě mrtvoly, co mám na krku.
00:46:02 -Myslíte, že uvalení prozatímní vazby je žádoucí,
00:46:04 aby se prokázala pravda?
00:46:07 -Přesně. Tak jsem měl formulovat svou žádost, promiňte.
00:46:11 -Každý děláme své, komisaři. Já jsem právník.
00:46:16 Ale ještě něco.
00:46:18 Víte jistě, že při prohlídce bytu hned po vraždě
00:46:21 tam těch padesát tisíc nebylo?
-Nebyl jsem u té prohlídky,
00:46:24 ale kdyby se tam taková suma byla našla, jistě by mi to řekli.
00:46:28 -Ověřte si to.
00:46:30 Ale je to jediný poznatek, který naznačuje,
00:46:33 že snad je do případu zapleten.
00:46:35 Já si zatím znovu pročtu spis Gérarda Boineta,
00:46:39 neboť ten získává těmi vraždami koneckonců nejvíc.
00:46:43 Je po smrti sestry jediným dědicem.
-Je.
00:46:49 -Ohřívadlo?
-Ano, ohřívadlo.
00:46:52 Otevřel jste ho nebo ne?
-Jestliže tam bylo, tak určitě.
00:46:57 -To znamená, že si nejste jistý?
-Dělám těch prohlídek tolik.
00:47:01 -Jenomže tohle byla vražda a ne kapesní krádež! Chápete to?
00:47:18 -Není ti chladno, když sedíš jen tak v košili?
00:47:21 -Není. Opravdu ne.
00:47:25 -Ty dvě vraždy spáchal ten bratr?
-To nevím.
00:47:30 -Viděla jsem jeho fotku v novinách.
00:47:32 -Představ si, že já ji tam viděl taky a to mě štve.
00:47:37 Co ten blbeček zase provedl.
00:47:41 -No, jdu si lehnout.
00:47:52 ZVONÍ TELEFON
00:48:03 Ano? Jule? Nějaký pan Dandurand.
00:48:15 -Prosím.
00:48:17 -Tady Dandurand. Dobrý večer, pane komisaři.
00:48:20 Velice se vám omlouvám, že obtěžuji tak pozdě,
00:48:23 ale jde o záležitost, která nestrpí odklad.
00:48:26 Takže chápejte, že...
-Co si přejete?
00:48:28 -Totiž doneslo se mi, to víte, nějaké styky ještě pořád mám,
00:48:32 že se chystá zatykač na mou osobu, rozumí se.
00:48:36 A já bych rozhodně nerad,
00:48:38 aby na sklonku tak skvělé kariéry, jako je ta vaše,
00:48:42 byl já příčinou klopýtnutí,
00:48:44 které by narušilo obraz prvního muže naší kriminálky.
00:48:48 A proto jsem se...
-Myslel jsem, že jste chytřejší.
00:49:11 Prosím Bourg-la-Reine 4529.
00:49:20 Florence Boinetová? Komisař Maigret.
00:49:24 Dobře poslouchejte.
00:49:26 Jsem si jistý, že máte kontakt na svého manžela.
00:49:31 Florence, řekněte mu, že si zvolil to nejhorší řešení.
00:49:37 Čím víc se bude skrývat, tím podezřelejší bude
00:49:40 a skončí to zle.
00:49:42 No však právě. Je-li nevinný, ať přijde za mnou a poví pravdu.
00:49:49 Ať se nebojí.
00:49:53 Ať přijde, já ho vyslechnu.
00:50:02 ZVONÍ TELEFON
00:50:20 Co je zas?
00:50:26 Na mostě nebo pod mostem?
00:50:31 Budu tam za čtvrt hodiny, hlavně tam počkejte.
00:51:03 -Vzkázal jste pro mě, tak jsem tady. Spokojenej?
00:51:08 Vím, mohl jsem si zvolit jiné místo a jinou dobu, ale stalo se.
00:51:12 Stejně kdybyste řekl "ráno", nepřišel bych.
00:51:16 To manželka.
00:51:19 Celej večer pořád: "Jen jdi, Maigretovi můžeš věřit."
00:51:23 A já blbec jsem šel, i když vím, že je to léčka.
00:51:27 -Hele, víš co? Pojď si dát pivo.
00:51:30 -Chcete mě opít?-Ne, je mi zima. A mám rád belgické.
00:52:04 -Není to nějakej podraz?
-Pomalu, jo?
00:52:11 Dvě piva.
00:52:14 A teď poslouchej, co ti povím.
00:52:17 Ta tvá pitomá povaha tě tentokrát nepřivede jenom do pekla.
00:52:21 Můžeš přijít o hlavu a já bych teď na ni nevsadil ani centim.
00:52:27 -To není možné, komisaři, já nic neprovedl.
00:52:31 Já nikoho nezabil.
00:52:33 -Pokud nechceš tuhle větu řvát pod gilotinou,
00:52:36 musíš o tom napřed přesvědčit mne.
00:52:39 Musíš mi říct pravdu.
00:52:42 Od samého počátku pořád jenom lžeš.
00:52:47 Tak jak to bylo?
00:52:52 -To Cecílie zabila tetu.
00:52:56 -Nic hloupějšího tě nenapadlo?
00:53:02 -Proč já jsem vlastně přišel? Jsem asi blbej.
00:53:17 Vám to nedošlo?
00:53:21 Vám nedošlo, že jsem lhal,
00:53:24 abych nemusel říct, že ji zabila Cecílie?
00:53:28 A že jsem zmizel, abych to nevykecal?
00:53:34 -Já nikdy nedokážu pochopit věci rychle.
00:53:38 A tohle je zvlášť obtížné.
00:53:41 Tvou sestru jsem si oblíbil.
00:53:45 Byla tak bezmocná, tak křehká.
00:53:50 Prostě Cecilka.
00:53:56 Ona, že by byla schopna uškrtit?
00:54:00 -To já bych byl taky nikdy nevěřil.
00:54:04 Uvěřil jsem teprve,
00:54:08 když jsem tetu uviděl mrtvou s Cecíliinou punčochou kolem krku.
00:54:13 -Jak se to stalo?
00:54:16 Pěkně popořádku. Nepospíchej.
00:54:23 Tys byl v bytě?
-Jo.
00:54:28 -Proč zrovna ten večer, když jsi tam nikdy nechodil?
00:54:31 -Cecílie mě poprosila, abych přišel.
00:54:35 Už delší dobu se bála.
-Ano, vím.
00:54:39 -To ona mi dala udělat klíč, abych mohl přijít, až zavolá.
00:54:45 -V kolik hodin jsi přišel?
00:54:48 -Někdy večer. Nevím přesně kdy.
00:54:51 -Mezi desátou a desátou deset, když domovnice vynášela popelnice.
00:54:58 -Jak to víte?
-Já vím ještě ledacos.
00:55:04 -Byl jsem rozrušený.
00:55:08 Schovaný v předsíni. Slyšel jsem tetu řvát.
00:55:13 Zase mi odmítala pomoct.
00:55:16 "Jen ať chcípnou hlady všichni tři! Já jim nedám ani frank!"
00:55:20 To mě naštvalo.
00:55:22 Chtěl jsem tam vlítnout a rozbít jí hubu.
00:55:28 Ale Cecílie to vytušila a odvedla mě do svého pokoje.
00:55:34 Tam jsem už nic nemohl slyšet.
00:55:37 Ale všecko marné.
00:55:40 Chodil jsem dokola v tom malém pokoji jako v kleci.
00:55:45 Abych se uklidnil, vnutila mi dvě tabletky gardenalu.
00:55:48 -To byl tvůj gardenal?
-Ne, její.
00:55:52 Brávala si ho večer, aby mohla spát.
00:55:56 Tehdy si ho nevzala.
00:55:59 Uložila mě a za chvilku jsem spal.
00:56:05 Když jsem se probudil, jako bych měl zlý sen.
00:56:09 Stála nade mnou, oči navrch hlavy, a cloumala mnou.
00:56:13 "Probuď se. Vstávej. Musím pryč, zabila jsem tetu!
00:56:19 Ale vím všecko, mám důkazy. Jdu za Maigretem, on to pochopí."
00:56:23 Nic jsem nechápal.
00:56:26 Řekl jsem jí, že blázní.
00:56:28 Šli jsme vedle a já viděl tetu mrtvou.
00:56:35 Nebyl jsem sto to pochopit.
00:56:38 Mávala mi před očima taškou a řekla:
00:56:41 "Tady je všecko o Fontenay-le-Comte.
00:56:45 O zločinu. Důkazy. Všechno. I prachy z bordelů."
00:56:48 -Můžeš to opakovat?
00:56:51 -Co?
-To, co řekla. S tou taškou.
00:56:57 -"Tady je všechno o Fontenay-le-Comte.
00:57:00 O zločinu. Důkazy. I prachy z bordelů."
00:57:04 -A rozuměl jsi tomu?
-Nerozuměl. A nerozumím pořád.
00:57:11 -Vy mu věříte?
00:57:13 Vždyť ta jeho historka nemá hlavu ani patu.
00:57:16 Kde je?
00:57:18 -Odvedl jsem ho do vazby, jak to vyžaduje zatykač.
00:57:24 -Ale o jeho vině přesvědčen nejste.
-Ne.
00:57:30 -Hmmm.
00:57:35 Podle mě je to jasné, Maigrete.
00:57:37 Vždyť je to upředeno ze samých nepravděpodobností.
00:57:41 -Život rovněž, pane soudce.
00:57:44 -Je-li ten chlapec nevinen, tak proč pořád lhal? Proč utekl?
00:57:49 -Protože věděl, že všichni budou reagovat jako vy.
00:57:52 Že mu nikdo neuvěří.
00:57:55 A kromě toho trpí stihomamem. Chystá se na něj celý svět.
00:58:00 -Paranoia je klasickým syndromem u vrahů.
00:58:04 -To já nevím, nejsem bohudíky odborník.
00:58:07 Spíše než vraha v něm však vidím oběť.
00:58:11 -Mmm.
00:58:15 Vždycky jsem obdivoval váš neomylný čich, Maigrete.
00:58:19 V tom se s vámi nemohu měřit.
00:58:21 Jenže fakta jsou fakta a ta mu přitěžují.
00:58:25 -Ukazují na něj, což je, prosím, rozdíl.
00:58:29 -Nevěděl jsem, že jste byl vychován jezuity.-Áh.
00:58:37 Hodláte si ho taky vyslechnout?
-Později.
00:58:42 Teď tu mám něco jiného.
00:58:45 -Totiž?
-Tušíte snad, že to je Dandurand.
00:58:50 Právě jsem četl zprávu o prohlídce.
00:58:54 -Ano, je to hloupé. Ohřívadlo bylo pod křeslem a oni ho přehlédli.
00:58:58 -Nepříjemné je, že to byla jediná závažná indicie proti němu.
00:59:03 -To, že byl v době vraždy v bytě paní Boinetové
00:59:05 a v Justičním paláci, když tam uškrtili Cecílii,
00:59:08 to je příliš mnoho shod okolností.
00:59:11 -Kdyby vám to neřekl on, tak byste to nevěděl.
00:59:14 A jeho vysvětlení je zcela přijatelné.
00:59:17 Rozhodně přijatelnější než to Gérardovo.
00:59:20 -To svědčí o Dandurandově obratnosti, ne o nevině.
00:59:24 -Vy ho nesnášíte, že? To je u vás vzácné.
00:59:30 -Je mi odporný.
00:59:32 -Mmm, to porotě neříkejte.
00:59:40 Co na něj máte průkazného? Nic.
00:59:44 A je to právník, na to nezapomeňte.
00:59:46 Ví dobře, že ve spisech nemáme nic.
00:59:49 Nelze to protahovat.
00:59:52 Vzdor vašemu vzteku na něj, ve vazbě ho věčně držet nemůžeme.
00:59:57 -Ovšem. To se rozumí.
01:00:00 Věřte mi ale, že vztek na Danduranda, to je jiná věc.
01:00:04 Jsem jen posedlý snahou najít vraha malé Cecílie.
01:00:08 A současně jednoho nevinného muže zachránit před gilotinou.
01:00:12 Toť vše.
01:00:14 -Říkám ti, že byl blonďák. Prošel dva metry ode mě. Nejsem slepý.
01:00:19 Šéfe, vzpomínáte na toho Poláka?
-Na žádného Poláka si nevzpomínám.
01:00:22 Teď všeho nechte, musíme jednat rychle.
01:00:26 Dandurand tvrdí, že v době, kdy byla Cecílie zavražděna,
01:00:29 byl před šatnou advokátů.
01:00:31 Ověřili jste si to?
-Bohužel.
01:00:36 -No nic. Dnes v noci jsme získali důležitý poznatek.
01:00:39 Poslední Cecíliina slova bratrovi.
01:00:43 Mluvila cosi o Fontenay-le-Comte. Objevila něco z tetiny minulosti.
01:00:48 Důkazy o tom přinesla ukázat sem. Mně.
01:00:52 Pokud ji to dohnalo až k vraždě, tak to něco muselo být.
01:00:56 -Gérard neví, o co šlo?
-Právě že ne.
01:01:01 Zajedu si do Fontenay-le-Comte. Zavezeš mě tam.
01:01:04 Pamatuješ se na tu ženu na hřbitově? ZVONÍ TELEFON
01:01:07 Nesla kytku přítelkyni z dětství. Máš adresu?-Zapsal jsem si ji.
01:01:14 Pro vás, šéfe. Soudce Mathieu.
01:01:20 -Ano, pane soudce. Ano.
01:01:24 Už tam běžím.
01:01:26 Dobře.
01:01:29 Pojedeme později.
01:01:34 -Už jste si vybral advokáta?
01:01:37 -Ne.
01:01:40 Díky, mladý muži.
01:01:43 Ne, pane soudce.
01:01:46 Poté, co mě moji kolegové potupně vyloučili z komory,
01:01:51 nechtějte po mně, abych někoho z nich požádal o obhajobu.
01:01:55 Dovolte mi, prosím, abych se já sám ujal své kauzy.
01:02:03 Pokud to ovšem bude zapotřebí, což bude nutno dokázat.
01:02:10 Neboť co je kladeno za vinu mému klientovi? Z čeho je obviněn?
01:02:14 Jaké důkazy najdeme v Dandurandových materiálech?
01:02:18 Co z nich lze vyvodit?
01:02:21 Přece soudní úředník vaší pověsti nemůže než být udiven skrovností,
01:02:26 ba přímo chatrností všech podkladů pro obvinění.
01:02:31 Co tady mluvím. Cítím jasně, jak mi zápěstí rozdírají pouta.
01:02:37 Mrazí mě ještě vlezlý chlad vězeňské kobky.
01:02:41 Čím jsem si to zasloužil?!
01:02:44 Co jsem provedl, že se mnou takto zacházejí?!
01:02:47 Z útlaků, které sužují lidstvo, je útlak zákona ten nejodpornější.
01:02:54 Tohle dnes už nikdo nehlásá. Zlatá Francouzská revoluce.
01:02:57 -Jak dlouho jste už neobhajoval, Dandurande?
01:03:01 -Čtyři roky.
-Dosud to umíte.
01:03:04 -Ah, ano, snad. Dělá mi to dobře. Nevíte ani jak.
01:03:08 Trochu jsem se nechal unést, promiňte mi to.
01:03:12 Děkuji, že jste učinil přítrž mým výlevům.
01:03:15 Ale to víte, to byl můj styl a možností dnes nemívám mnoho.
01:03:20 Komisař Maigret se na mě hněvá, hm? Proto jste na mě uvrhli vazbu, že?
01:03:25 -Víte stejně dobře jako já,
01:03:27 že o tom rozhoduje soudce a ne policie,
01:03:30 proto nesvalujte vinu na komisaře.
01:03:33 -Ovšem já mu rozumím.
01:03:35 Vždyť on je počestnost sama, stačí se podívat.
01:03:39 Už jen ten jeho svrchník,
01:03:42 který mu vytrvale slouží nejmíň pět let.
01:03:45 Ty košile z nylonu, podražené boty.
01:03:47 A přitom si ho považují víc než ministra.
01:03:50 Prachy byste u něj marně hledali. O obligacích nemluvě.
01:03:55 Zcela důvěrně. Řekl bych, že ani jednou nepodvedl svou ženu.
01:03:59 Takoví lidé jsou hrozní. Che, che, che, che.
01:04:02 Naproti tomu já, jenž tvrdím vždy,
01:04:05 že majetek nabytý nepoctivě, poskytuje člověku větší rozkoš
01:04:10 a že zkorumpovanost je přímo úměrná stupni kulturnosti.
01:04:15 Já, jemuž mladé ženy jsou požitkem i obživou,
01:04:19 já v takovém člověku musím vzbudit chuť zamáčknout mě jako štěnici.
01:04:24 -Eh.
01:04:28 -A k tomu jsou všecky prostředky dobré. Vymyslí se cokoli.
01:04:32 Tak kupříkladu, že jsem zabil Juliettu. Cha, cha!
01:04:36 Vždyť ona pro mě byla zlatý důl, to přece víte.
01:04:40 A co se Cecílie týče,
01:04:42 chudák holka byla neškodná, škaredá, bez haléře.
01:04:45 Jaký zájem, jaká vášeň by mě mohla pohnout k tomu, abych ji zabil?
01:04:50 Ts. Něco tak hloupého.
01:04:54 A proto teď, pane soudce, v souladu s francouzským trestním řádem,
01:04:59 podávám k vašim rukám svou žádost o podmíněné propuštění z vazby.
01:05:40 -Paní Louisa?
-Jo.
01:05:42 -Komisař Maigret.
-Óh, já jsem přece hloupá.
01:05:46 Komisař Maigret. Pojďte, prosím, dál.
01:05:56 Viděli jsme se přece na pohřbu.
01:05:58 Chudák Julietta.
01:06:01 Ah, strašná smrt, hrozná.
01:06:07 Úplně mě to zničilo. Zničilo. Úplně.
01:06:12 Julietta, moje kamarádka.
01:06:15 A její neteř. To je hrůza. Hrůza.
01:06:21 Kdo podle vás to mohl být?
01:06:25 -To bych právě rád věděl, milá paní.-Slečno.
01:06:29 -Milá slečno.
01:06:33 Nevidíte mezi známými, přáteli paní Boinetové, Julietty,
01:06:38 někoho, kdo by...
01:06:41 -Ne. Nikoho.
01:06:46 Nevidím. Opravdu nevím.
01:06:51 -A mezi jejími poněkud zvláštními známostmi?
01:06:56 -Aha. Vy to víte?
01:06:59 -Hm.
01:07:01 -Byla to osamělá žena. A udržovat dům bez muže, to je náročné.
01:07:07 -Hm.
01:07:09 Proč zemřel manžel paní Boinetové?
01:07:13 -Jean-Pierre?
01:07:16 To bylo v třicátém čtvrtém. Tragická smrt.
01:07:20 -Nehoda?
01:07:22 -Otrava jídlem. Zkažená konzerva.
01:07:25 -Botulizmus?
-Můžete to opakovat?
01:07:28 -Botulizmus, prosím. Nemoc častá na lodích.
01:07:31 Člověk oslepne a může i zemřít.
-Ano, takhle to bylo.
01:07:37 Ach. Chudák Jean-Pierre. Byl tak roztomilý a šprýmař.
01:07:44 -A co dělal?-Nic vlastně a proto byl tak šarmantní.
01:07:48 Vždycky pohotový, vždycky nad věcí.
01:07:52 Áh, bylo ho škoda. Julietta přišla o poklad.
01:07:57 -Rozuměli jste si dobře?
-Oh, byli jsme jak prsty na ruce.
01:08:01 -To vás bylo pět?
01:08:04 -Proč? Tři.
01:08:08 Byli ke mně tak hodní, cituplní.
01:08:11 Žila jsem úplně sama, pracovala.
01:08:14 Ah, strašné drama.
01:08:19 -Stýkala jste se pak s Juliettou dál?
01:08:23 -Už vůbec ne.
01:08:26 To víte, já tady, ona tam.
01:08:30 A potom vzpomínky.
01:08:37 -Kdy po manželově smrti odtud odešla?
01:08:40 -Brzy. Jen co si všechno vyřídila. Dědictví a tak.
01:08:44 Bylo to pro ni smutné sama v domě. Bratr žil až v Bourg-la-Reine.
01:08:50 Byl to vdovec a poprosil ji, aby se mu starala o děti.
01:08:53 O Cecílii a Gérarda. Po půl roce zemřel.
01:08:58 -Takhle tedy. Už je mi to jasné.
01:09:18 -Vypadá to hezky. A uvnitř?
01:09:21 -Zámožně. Až příliš na prodavačku v penzi.
01:09:25 -Vracíme se?
01:09:27 -Jenom já. Ty se zastavíš na zdejším sociálním úřadě.
01:09:32 Může to něco říct.
-Hm.
01:09:38 Žádný div, že ta ženská bydlí tak hezky.
01:09:41 Má v tom prsty Dandurand.
01:09:44 Každý kvartál jí poukazuje patnáct tisíc.
01:09:47 -Od kdy?
01:09:49 -Myslím od února 1934.
01:09:53 Nepřihodilo se tehdy něco v politice?
01:09:57 -Přihodilo. V únoru 34 zemřel však taky manžel Boinetové.
01:10:03 -A hrome.
01:10:05 -Proč ne?
01:10:07 -Šéfe, jsou tu ti legionáři kvůli té ubité ženě.
01:10:12 -Cože? A jo. Hned se jim věnuju.
01:10:19 Tohle je zajímavé.
01:10:22 Tím spíš, že Dandurand tvrdí, že zná Juliettu teprve deset let.
01:10:31 Kde jsou ti legionáři?
-V čekárně, šéfe.
01:10:41 -Kapitán Reinhardt z první cizinecké.
01:10:43 Dobrý den, pane komisaři.
-Pane kapitáne.
01:10:46 -Legionář Mirales chce učinit prohlášení.
01:10:48 -Přede mnou?
01:10:50 -Týká se to legionáře Roche, zadrženého pro vraždu své ženy.
01:10:54 -Aha.
01:11:05 Dobrý den. Prý mi chcete něco říct.
01:11:10 -Roche svou ženu nezabil. To já.
01:11:15 -Takže ty?
01:11:18 Jak to bylo?
01:11:21 -Odkud mám začít?
-Od počátku.
01:11:26 -S Rochem jsme se upsali do Indočíny v pátek večer.
01:11:29 -Roche je kamarád?
-Už z Afriky, pane.
01:11:34 Chtěli jsme zpátky, tady je nuda.
01:11:40 -A?
01:11:42 -No, pili jsme celej večer. Za tu prémii.
01:11:47 Roche byl namol, tak jsem ho dovedl domů.
01:11:51 Tam padl jak mrtvej.
01:11:54 -Byla tam jeho žena.
01:12:01 -Jo.
01:12:04 Ležela. Polosvlečená.
01:12:10 Dostal jsem chuť.
01:12:13 Neměl jsem to dělat, ale lehl jsem na ni.
01:12:18 Začala křičet a bránit se.
01:12:22 Já ji tloukl, aby mlčela.
01:12:26 -Až umlkla.
01:12:30 -Zmizel jsem.
01:12:36 -Roche tedy ví, že jsi to byl ty?
01:12:39 -Ovšemže ví. Ale nic neřekl, je to kámoš.
01:12:44 -A tak jsi přišel sám.
01:12:50 -Kapitán řekl, že jsem svině.
01:12:54 -Teď už nejsi svině.
01:13:00 Zajdu pro inspektora. Zopakuješ mu to.
01:13:09 Zvláštní je, slečno, že po smrti Jean-Pierra Boineta...
01:13:14 Jmenoval se Jean-Pierre, že?
-Jo.
01:13:18 -Že akorát po jeho smrti jste začala dostávat obnos, tuším že...
01:13:26 -Čtvrtletně patnáct tisíc.
01:13:29 -Správně. Patnáct tisíc franků.
01:13:33 Pěkné peníze.
01:13:36 Důchod? Nebo plat?
01:13:43 Splácení dluhu nebo dar?
01:13:45 -Ano. Ano, je to dar. Bylo mi trapné to říkat.
01:13:51 -Aha.
01:13:53 Takže vy jste byla milenkou pana Danduranda
01:13:57 až do smrti Jean-Pierra Boineta?
01:14:02 A právě v té době jste se rozešli
01:14:06 a advokát Dandurand vám jako dar poukazuje čtvrtletně patnáct tisíc.
01:14:13 Souhlasí?
01:14:16 -Jo. V podstatě ano.
01:14:19 -Hmmm, tak to je pašák teda.
-To je.
01:14:25 -A proč ta časová shoda?
01:14:29 Smrt pana Boineta a váš rozchod s Dandurandem.
01:14:35 -To spolu vůbec nesouvisí.
01:14:38 Nevím.
01:14:42 -Milenec to byl zřejmě uznalý, štědrý.
01:14:48 Takových je málo.
-Ech.
01:14:53 -Nevídáte se už?
01:14:57 -Ne.
01:14:59 -Prostě, rozešli jste se, jakmile zemřel Boinet.
01:15:03 -Ne.
01:15:05 Totiž brzy potom.
01:15:07 Omluvte mě.
01:15:10 -Máte nějaké fotky z té doby? S panem Dandurandem.
01:15:15 -Ne, s ním ne.
01:15:17 -On taky ne?
-Ne.
01:15:21 -Budu se ho na to muset zeptat, slečno.
01:15:26 Tak už přestaňte lhát, slečno.
01:15:29 Vy jste Dandurandovou milenkou nikdy nebyla.
01:15:42 Co vlastně víte o smrti Jean-Pierra Boineta,
01:15:46 že jste mohla vydírat advokáta Danduranda a Juliettu Boinetovou?
01:15:54 -Dandurand byl Juliettiným milencem.
01:15:58 Nenáviděla jsem ho.
01:16:00 Ji ne. Ji jsem měla ráda vzdor všemu.
01:16:03 -A že to byla kamarádka z dětství.
01:16:10 Nesnášela jste Danduranda a naopak Dandurand nesnášel zřejmě vás.
01:16:15 Jenže proč?
01:16:18 -Ech. Na mě to jeho žvanění nepůsobilo.
01:16:21 Hned napoprvé jsem poznala, že je to lump.
01:16:24 -Co o něm víte?
01:16:32 Odpovězte, slečno.
01:16:37 -Jean-Pierre Boinet umíral rok. Strašná, zlá smrt.
01:16:43 Měnil se v mrzáka. Přestával vidět. Charles ho ponižoval. Byla to...
01:16:54 -Vražda?
01:17:07 Charles Dandurand tedy tehdy zavraždil Jean-Pierra Boineta.
01:17:12 Podle čeho tak soudíte?
01:17:15 -V té drogerii, kde jsem pracovala, jsem jim sehnala arzen.
01:17:20 -Když jste je pak vydírala, neměla jste strach,
01:17:23 že vám pak připraví stejný osud?
-Měla, ale...
01:17:26 -Ale?
-Podnikla jsem opatření.
01:17:30 -Jaká opatření?
01:17:32 -Ne, to je čistě osobní věc. To nepovím.
01:17:36 Neptejte se.
01:17:39 -Spoluúčast na vraždě je taky osobní věc.
01:18:01 Dobře.
01:18:04 Požádám okamžitě o vystavení zatykače na vás.
01:18:10 Můžete si sbalit věci, dnes budete spát v cele.
01:18:16 Vemte si něco teplého, bývá tam chladno.
01:18:51 -Počkejte!
01:18:54 NOTÁŘSTVÍ
01:19:56 -Dandurand ze svého bytu všechno slyší.
01:20:01 Ví, že Cecílie může jít za mnou a všechno říct.
01:20:07 Že má důkazy.
01:20:11 Je ráno, domovnice vynáší popelnice.
01:20:16 Bratr se sestrou jdou po schodech dolů.
01:20:20 Dandurand je pootevřenými dveřmi pozoruje.
01:20:25 Kdyby Cecílie byla aspoň sama.
01:20:29 Na ulici se rozejdou.
01:20:33 Dandurand sleduje Cecílii ranní mlhou.
01:20:37 Děvče nese koženou brašnu plnou doličných materiálů.
01:20:42 Teď skočila do autobusu.
01:20:47 On je vedle.
01:20:56 Ona je tady, čeká na mě.
01:21:01 Nezapomeňte,
01:21:03 že Dandurand zná zdejší chodby a průchody stejně jako my.
01:21:07 On pro ni někoho pošle mým jménem.
01:21:12 Ona toho posla následuje.
01:21:28 Dveře do komory na smetáky jsou blízko.
01:21:32 Dandurand tam čeká.
01:21:38 Vrhne se na ni a dřív, než se zmůže na výkřik,
01:21:41 praští ji a uškrtí.
01:21:44 A uprchne i s taškou.
01:21:49 -Opravdu odporné.
-Ano.
01:21:53 Ale perfektní.
01:21:56 -Takhle to určitě bylo, šéfe. Ale dokážete mu to?
01:22:01 -Snad ano.
01:22:06 -Doslechl jsem se, že prý jste náruživý čtenář románů.
01:22:11 Tak to vás musely potěšit nové objevy komisaře Maigreta.
01:22:17 Jste lakonický, ale máte fantazii, komisaři, a věříte jí.
01:22:24 No ovšem, je tam řada postřehů, důvtipných, správných.
01:22:29 Proč, u všech ďáblů, che, che, che,
01:22:31 chcete ze mne, stůj co stůj, udělat vraha?
01:22:36 -Protože jím jste.
01:23:08 -Mám vám ten dopis přečíst?
-Nemusíte, psal jsem ho já.
01:23:15 A to pod jasnou hrozbou,
01:23:18 že budu zabit zamilovanou ženou, s níž jsem se rozcházel.
01:23:22 Už jste doufám pochopili,
01:23:24 že nejsem žádný hrdina a tak jsem podepsal, co chtěla.
01:23:27 -Včetně bankovních příkazů.
-No a co?
01:23:31 Tím podpisem jsem pranic neriskoval,
01:23:35 neboť kde máte ten zločin, který jsem údajně spáchal?
01:23:38 Jean-Pierre, to si můžete ověřit, umřel smrtí přirozenou.
01:23:43 -Tak to skutečně stojí v úmrtním listu z roku 34.
01:23:47 To však už netvrdí v únoru 1950
01:23:53 expert na toxikologii při soudu ve Fontenay-le-Comte.
01:23:58 Testy po exhumaci jsou průkazné.
01:24:01 Ostatky Jean-Pierra Boineta
01:24:04 obsahují vysoké procento oxidu arzenu,
01:24:08 známého spíš pod názvem jed na krysy.
01:24:12 Expert dospěl k závěru, že šlo o vraždu.
01:24:17 Omyl vyloučil.
01:24:39 -Mohl bych dostat cigaretu?
01:24:50 -Vy jste tedy otrávil arzenem Jean-Pierra Boineta?
01:24:54 -My jsme otrávili arzenem Jean-Pierra Boineta.
01:25:01 Ten arzen, to bylo tak všechno,
01:25:04 co nám byla sto sehnat v té její drogérii hezká slečna Louisa.
01:25:10 -A mladá Boinetová?
-Cecílie?
01:25:14 Měla v úmyslu nás udat. Totiž mne už jen.
01:25:18 Blboučká holka.
01:25:22 V jistém smyslu měla vlastně i kus štěstí.
01:25:27 Netrpěla v podstatě nijak víc,
01:25:30 než kdybyste jí dali gilotinu za tu vraždu její tety.
01:25:36 Šíje povolila okamžitě.
-Dandurande.
01:25:40 -To jen, abych vás uklidnil, komisaři. Ona si vás vážila.
01:25:44 Její úctu jste si zasloužil. Ona se v lidech nemýlila.
01:25:48 Však vaší úcty si nezasloužila.
01:25:51 Byla závistivá, zbabělá, všednost sama.
01:25:54 Neměla skoro nic na světě.
01:25:57 Nic. Kromě té divné lásky k bratrovi.
01:26:03 Svého času jsem si dokonce myslel, že ti dva...-Mluvíte o mrtvé.
01:26:08 -Já vím, pane soudce. Vím, vždyť jsem ji zabil.
01:26:12 Ale měl jsem aspoň proč,
01:26:15 zatímco dneska se pášou zločiny bez důvodu.
01:26:24 Jednu otázku, komisaři, jestli dovolíte?
01:26:27 Jak jste sakra vyčmuchal tu starou věc ve Fontenay-le-Comte?
01:26:32 Co vás přivedlo na stopu?
-Květiny.
01:26:35 Proč jste však vrátil těch padesát tisíc franků do ohřívadla?
01:26:39 Pořád mi to vrtá hlavou.
01:26:41 Z poctivosti?
01:26:43 -Vůbec ne. Ze strachu.
01:26:46 Hned příští den po té vraždě
01:26:49 se moji klienti zajímali o osud těch peněz.
01:26:53 Znáte je, jak jsou nedůtkliví.
01:26:56 Proto jsem považoval za rozumnější
01:26:59 uložit ty bankovky opět tam, odkud jsem je předtím vzal.
01:27:04 Avšak vy jste je musel najít, abych měl důkaz,
01:27:07 proto jsem bouchl víkem. Věděl jsem, že mě posloucháte.
01:27:10 -Vy jste mazaný, Dandurande.
-Ano, vždycky mi to říkali.
01:27:25 -Mohl byste mi ten toxikologický rozbor věnovat? Pro můj archiv.
01:27:30 -Beze všeho, pane soudce.
01:27:49 Tak co, spokojen?
01:27:52 -Ne.
01:28:15 -Ne, pane soudce.
01:28:17 Nevyhrál jsem a nebudu mít klidnou noc.
01:28:21 Neboť ani při svém čichu, jak to nazýváte,
01:28:24 jsem nic nepochopil a Cecílie je mrtva.
01:28:35 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2021
Komisaře už po několikáté navštíví mladá žena Cécile, která bydlí sama se svou tetou Julietou, Cécile tvrdí, že se v noci někdo pohybuje po bytě, Maigret jí sice nevěří, ale snaží se ji uklidnit. Druhý den je Cécile opět na stanici, tentokrát ale komisař řeší naléhavější případ, vraždu mladé ženy. Cécile odejde, aniž by s Maigretem promluvila. Maigretovi to nedá a zastaví se za Cecílií doma. Tam najde mrtvou Julietu, a vzápětí mu kolegové oznámí, že Cécile byla nalezena mrtvá v budově soudu, nedaleko od Maigretovy kanceláře. Maigret si vyčítá, že si na Cécile neudělal čas, pravděpodobně mohl její smrti předejít.
