29. května

K nejrozporuplnějším postavám naší novodobé historie patří Edvard Beneš. Podílel se na vzniku samostatného československého státu v roce 1918. A během druhé světové války bojoval ze všech sil o jeho záchranu. Byl to právě on, kdo pronesl slova „Věrni zůstaneme,“ která se stala mottem tehdejšího odboje. Na druhé straně je mu ale vyčítáno, že se nepostavil proti mnichovskému diktátu a dopustil ztrátu pohraničí. Za zlé mu mnozí historici mají i to, že umožnil komunistům nástup k moci a uvrhnul tak naši zemi na 41 let do totality. Životní příběh muže, který se narodil před 140 lety, zmapoval Karel Coma.

Hrdinové našeho dalšího příběhu se věnují jednomu ze stylů karate, fudokanu, což by se dalo přeložit jako dům stabilních základů. Jde o velmi propracovaný systém sebeobrany, který každou část lidského těla využívá jako efektivní a účinnou zbraň. V Praze dokonce funguje Karate do Fudokan Institut, u jehož zrodu stál v roce 2001 Ladislav Kříž. S týmem, který vybudoval, získal tři tituly mistrů Evropy a několikrát se stali i vicemistry světa. Přičemž naposledy si stříbro z šampionátu planety přivezli loni z Bělehradu. O své dlouhé cestě na stupně vítězů vyprávěli Silvii Dymákové.

V zemi vycházejícího slunce našla inspiraci i hrdinka naší další reportáže. Kristýna Švábenská totiž začala pěstovat tradiční japonské kokedamy, což v překladu znamená mechové koule. Přesně tak totiž rostliny v zemině obalené mechem vypadají. U nás sice ještě moc známé nejsou, ale v cizině jsou docela populární. I když je Kristýna původní profesí inženýrka ekonomie, lásku k rostlinám měla nejspíš zakódovanou v genech. Její děda Jindřich Dušek totiž v šedesátých letech spoluzakládal naši největší sbírku orchidejí, která je dodnes klenotem Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity v Brně. S jeho šikovnou vnučkou vás seznámí Josef Kubeš.

A dnešní Gejzír zakončíme s knihou v ruce. Vydáme se totiž za naší momentálně nejčtenější autorkou, Alenou Mornštajnovou. První román jí vyšel v roce 2013 a dnes snad u nás nenajdete nikoho, kdo by neznal její jméno. Aleniných knih se prodalo bezmála tři čtvrtě milionu. Příběhy, které píše, jsou propracované, silné a vyvolávají velké emoce. Možná právě proto s nimi sklízí úspěch i v cizině. Ano, její nejznámější román Hana byl dokonce přeložen do dvou desítek jazyků. Na kontě má taky řadu ocenění. Například Kniha roku, Český bestseller, Česká kniha, ale i několik zahraničních. O své cestě za splněným snem, kterou odstartovala až na prahu padesátky, vyprávěla Petru Bělíkovi.