13. dubna 2023

Když psal Jaroslav Vrchlický pro Národní divadlo hru Noc na Karlštejně, sotva tušil, jaké popularity se příběh dočká. Premiéru měl v roce 1884 a slavil obrovský úspěch. Herci naší první scény ho pak dokonce v letních měsících hrávali přímo na nádvoří slavného hradu otce vlasti. A v roce 1965 se veselohra objevila i na televizních obrazovkách. Režisér František Filip tehdy do hlavních rolí obsadil Vladimíra Ráže a Jiřinu Bohdalovou. O osm let později natočil Zdeněk Podskalský stejnojmenný muzikál s Vlastimilem Brodským a Janou Brejchovou, který diváci dodnes milují. Byť od jeho prvního uvedení uplyne letos půl století. Tak se pojďme společně přenést do doby, kdy se tahle filmová trvalka klubala na svět.

Vystudoval vysokou školu ekonomickou a pracoval i jako sociolog v prognostickém oddělení na Československé akademii věd. Do historie se ale zapsal jako úspěšný karikaturista a ilustrátor. Jiří Slíva doplnil svými obrázky víc než 200 publikací. Sestavil taky 13 knih kresleného humoru, které vycházejí v Německu, ve Francii, Švýcarsku i ve Spojených státech. Tvořil pro prestižní zahraniční deníky a časopisy – Die Zeit, The Wall Street Journal i pro The New York Times. Vystavoval po celém světě od Tokia, přes Buenos Aires, Addis Abebu až po Washington. Kromě toho píše texty písní, hraje na kytaru a je taky autorem poštovních známek. Neuvěřitelný záběr. O tom, jak se z inženýra stal uznávaný umělec, si povídal s Josefem Kubešem.

Hrdina naší další reportáže nás úspěšně reprezentuje v extrémních motocyklových sportech. Osmatřicetiletý Libor Podmol dokáže na svém stroji předvádět neuvěřitelní kaskadérské kousky. Na kontě má řadu medailí ze závodů v takzvaném freestyle motocrossu a stal se prvním Čechem, který vybojoval zlato na olympiádě extrémních sportů. Je taky vášnivým cestovatelem, napsal knihu o své účasti na Rally Dakar a podílel se na výrobě tří filmů. Jeden z nich, dokument o jeho cestě na vrchol, dokonce v roce 2013 získal v diváckém hlasování sošku Českého lva. Přitom chybělo málo a Libor by po jednom pádu zůstal odkázaný na invalidní vozík. Příběh velkého bojovníka pro vás zmapoval Michal Dvořáček.

V březnu roku 1953 začala ve středočeském Kladně vyrůstat šestice vysokých věžových domů, které v zemi neměly obdoby. Připomínaly americké mrakodrapy a v komunistickém Československu působily jako zjevení. Kromě vzhledu byly výjimečné i dokonale funkčním uspořádáním a velkoryse pojatými prostory. I proto jsou dnes památkově chráněné a v jednom z nich dokonce vzniklo první české muzeum sídlištní zástavby. Jejich hlavním architektem byl Josef Havlíček, který i v dalších svých projektech předběhl dobu. Navíc se úspěšně věnoval i designu nábytku, sochařské či malířské tvorbě. Práci muže, jehož jméno málem upadlo v zapomnění, vám přiblíží Josef Kubeš.

Řada lidových řemesel pomalu upadá v zapomnění. Což je obrovská škoda. Naštěstí existují lidé, kteří se to snaží změnit. Třeba Klára Hegerová z Prahy. Chce vnést do práce mistrů starých profesí svěží vítr a ukázat veřejnosti, co krásného tvoří a zvýšit tak zájem o jejich práci. Unikátní techniky, jakými jsou třeba tkaní žinylky, zdobení rybí šupinou nebo pletení z orobince proto připomíná na výstavách. A taky propojuje drobné výrobce se špičkovými umělci, kteří tradičním produktům dávají moderní vzhled. Tak například světoznámý designér Rony Plesl společně s keramikem Karlem Hanákem přivedli na svět sérii váz ve stylu novokřtěnecké majoliky. Co Kláru k téhle aktivitě přivedlo, se dozvíte z naší reportáže.