23. března 2023

Gobelíny byly snad odnepaměti považovány za umělecká díla. Své uplatnění nacházely hlavně na hradech nebo zámcích, kde zdobily interiéry, ale taky je zateplovaly. Jejich výrobou prosluli zejména Francouzi a Belgičané. K nám se tahle technika dostala až na konci 19. století. Přesně v roce 1898, kdy akademický malíř Rudolf Schlattauer založil v Zašové na Vsetínsku Moravskou gobelínovou manufakturu. A ta se po 11 letech přestěhovala do Valašského Meziříčí, kde funguje dodnes. Tamní mistři mají obrovské renomé po celém světě. Dokáží totiž do tapisérií převést i obrazy věhlasných malířů. Jen pro představu. Třeba na ztvárnění linořezu Josefa Čapka spotřebovali bezmála 32 kilometrů nití. Krom toho jsou taky vyhlášenými restaurátory děl dávných mistrů. Co všechno jejich práce obnáší, zjišťoval Petr Bělík.

V další reportáži si připomeneme jednoho velkého Čecha, který se nesmazatelně zapsal do dějin Spojených států. Antonína Čermáka, někdejšího starostou Chicaga. Stal se jím v roce 1931 a byl vůbec prvním mužem v této funkci ve městě, který se nenarodil v Americe a zároveň neměl irský či anglosaský původ. I proto vzbudilo jeho zvolení obrovský zájem, srovnatelný tehdy snad jen s inauguracemi prezidentů. Kladenský rodák ale působil v čele tamní radnice jen necelé dva roky. Letos v březnu je to 90 let, co tragicky zahynul, o čemž se v té době taky hodně psalo a mluvilo. Prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt dokonce prohlásil, že jeho odchod se ho velmi hluboce dotýká a celá země bude tohoto silného a odhodlaného muže postrádat. Jeho strhující životní příběh pro vás zmapoval Josef Kubeš.

Po celé planetě se objevují start-upy, jejichž cílem je vyvinout alternativu masa a ukončit tak zabíjení zvířat kvůli němu. Rostlinné varianty existují už několik let a v dohledné době by k nim mělo přibýt i maso takzvaně kultivované. Tedy takové, které prostě vyroste v laboratoři přímo z živočišných buněk, takže nejde o žádnou náhražku. Pracují na něm i naši odborníci ze společnosti BeneMeat. Natáčela s nimi Silvie Dymáková.

Dalibor Janda patřil ve druhé polovině 80. let k největším hvězdám československé hudební scény. Vyprodával koncerty po celé zemi a jeho nahrávky mizely z pultů nevídanou rychlostí. Vydal taky 23 alb, za která získal devět zlatých desek a dvě platinové. Svou první kapelu sice založil už v 16 letech, ale na vrchol se dostal poměrně pozdě. Až na prahu třicítky. Od té doby uplynulo víc než 40 let. Zpěvák s nezaměnitelným chraplákem totiž 21. března oslavil 70. narozeniny. Popřát k nim mu za Gejzír vyrazil kolega Petr Bělík.