9. června 2022

Tmavé kudrnaté vlasy, nezkrotný temperament, uhrančivé oči a nezaměnitelný hlas. Tak bychom mohli popsat Waldemara Matušku, který byl téměř půl století jedním z našich nejvýraznějších a taky nejoblíbenějších zpěváků. Ostatně jeho Slavíci z Madridu či Růže z Texasu se u táboráků hrají dodnes. Písniček měl za svou dlouhou kariéru na kontě neuvěřitelných 764. A úspěchy slavil i na stříbrném plátně. Filmy jako Kdyby tisíc klarinetů, Noc na Karlštejně nebo Trhák, ve kterých hrál, patří do zlatého fondu naší kinematografie. Letos v červenci by oslavil devadesáté narozeniny, tak si ho prostřednictvím reportáže Soni Pokorné připomeneme.

Za jeden z nejvýznamnějších vynálezů lidstva jsou považovány brýle. Možná vás to překvapí, ale jejich jakési prehistorické předchůdkyně se zrodily už někdy na konci 13. století. Vzhled se dlouho moc neřešil. Byly vnímány především jako zdravotní pomůcka kompenzující vady zraku. Dnes jsou ovšem považovány i za módní doplněk. Návrháři dávají obroučkám nejrůznější tvary i barvy. Jedním z těch, kterým tento obor učaroval, je i Ondřej Vicena z Prahy. Nejprve jen sbíral staré modely, později začal i navrhovat nové a nakonec se pustil taky do jejich výroby. Pro inspiraci nemusel chodit daleko. Stačilo mu jen se trochu přenést v čase a vrátit se do 60. a 70. let, kdy naši tvůrci brýlí měli ve světě skvělé renomé. Do jeho dílny vás zavede Josef Kubeš.

Boty nejsou jen důležitou součástí našeho šatníku. Podle psychologů na nás dokáží i leccos prozradit. Tak třeba. Ty nejnovější značky a výstřelky módy prý rádi nosí lidé trpící strachem z toho, jak je vnímá okolí. Výrazné obuvi zase dávají přednost extroverti. A tu nejméně zajímavou si naopak mají vybírat ti, kteří špatně navazují vztahy. Nás teď budou zajímat boty vyráběné ručně. Ušité pěkně na míru, jako za starých časů, které vydrží věčnost. Jenže skutečných ševců je jak šafránu. Patří mezi ně třeba Radek Zachariáš. Je sice trochu výstřední a na jednání či natáčení klidně dorazí v sukni, ale ve svém oboru je velmi respektovaný. Seznámí vás s ním Petr Bělík.

Jméno Bedřicha Feuersteina zná u nás jen málokdo, přitom své stopy zanechal v řadě oborů. Je třeba jedním ze zakladatelů naší moderní scénografie. Podílel se na podobě téměř čtyřiceti představení na prknech, která znamenají svět, včetně legendárních her Osvobozeného divadla. Kupříkladu Slaměného klobouku či Balady z hadrů Krom toho se věnoval taky malbě, tvorbě plakátů, knižních obálek i oděvů. Jenže tenhle mimořádně talentovaný muž toužil dobýt svět především coby architekt. A málem se mu to povedlo, protože budovy postavené podle návrhů, na kterých se podílel, vyrostly i ve Francii nebo v Japonsku. Proč se slavným nakonec nestal, vám prozradí Josef Kubeš.