26. května 2022

Jedním z významných počinů italského filozofa a spisovatele Umberta Ecca je kniha s názvem Dějiny ošklivosti. Věnuje se v ní vývoji pojetí krásy v dějinách. Zkoumá, proč to, co lidé v jednom období historie obdivovali, v dalším zavrhovali. Jenže ono záleží i na tom, jakou optikou se na věci díváme. Při správném úhlu pohledu můžeme i ty zdánlivě nehezké vnímat jako zajímavé. Důkazem jsou třeba fotky Martina Veselého z Hradce Králové. Svým objektivem totiž zvěčňuje staré plechové předměty. Mnohdy rezavé. Vrata, střechy i reklamní poutače u silnic. Ovšem pozor, tyhle jeho snímky mají u laické i odborné veřejnosti obrovský úspěch. Jeho cesta k vysněné práci byla ale poměrně dlouhá a klikatá. Vyprávěl o ní Petru Bělíkovi.

O dovednosti našich sklářů jsme v našem pořadu mluvili mnohokrát. Ve světě jsou pojmem nejen jejich broušené vázy, ale taky svítidla. Do všech koutů planety putují třeba z Kamenického Šenova, a to už téměř tři sta let. U zrodu slavné tradice stál v roce 1724 jistý Josef Palme, který si tam otevřel první dílnu. A postupem času se město stalo doslova mekkou oboru. Obdiv vzbuzuje práce místních mistrů i dnes. Podíl na tom má i konstruktér Ondřej Litresits. Lustry kreslí hezky šroubek po šroubku, sklíčko po sklíčku. A díla, která podle jeho technických návrhů vznikají, pak zdobí luxusní jachty či hotely a honosné rezidence. Největší objekt, který vytvořil, vážil osm tun a měřil 25 metrů. Šlo o sestavu zavěšených skel a zrcadel, a objednal si ji arabský šejk. Co všechno výroba jednoho takového skvostu obnáší, zjišťovala Jindra Pelikánová.

Daleko za hranicemi naší země sklízí úspěch i teprve čtyřiadvacetiletý tanečník a choreograf Jakub Dvořák. Doprovázel třeba britského zpěváka Robbieho Williamse nebo americkou popovou hvězdu Mariah Carey. Podílel se taky na populární soutěži StarDance. Krom toho jsou jeho svěřenci už osmdesátinásobnými mistry České republiky a čtyřicetinásobnými světovými šampióny. Příběh mladého talentovaného Čecha pro vás zmapoval kolega Josef Kubeš.

Stavebnici Merkur v dětství milovala spousta kluků. Pro hrdinu naší poslední reportáže, šestasedmdesátiletého Jiřího Mládka, se ovšem stala celoživotní láskou. Už bezmála půl století z ní vytváří neuvěřitelné modely, které vystavuje nejen doma, ale i v cizině. Jeho Ocelové město inspirované knihou Julese Vernea si dokonce vysloužilo zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Je navíc největším sběratelem Merkuru na světě. Do svého království plného nosníků, koleček, šroubků a matiček nechal nahlédnout Pavla Bělíka.