23. září 2021

Jiří Prskavec s oblibou říká, že mu všechno dobré v životě přinesla voda. A ve slalomu na té divoké dokonce patři už několik let k vůbec nejlepším závodníkům. Ve svých osmadvaceti má na kontě dva vyhrané ročníky Světového poháru. Je čtyřnásobným mistrem Evropy, dvojnásobným šampionem planety a od 30. července letošního roku i olympijským vítězem. Přitom mu v dětství hrozilo, že kvůli vrozené vadě nebude ani pořádně chodit. Cestu Jiřího Prskavce až na vrchol pro vás zmapovala Soňa Pokorná.

Víte, které národy jsou největšími jedlíky zmrzliny? Prim hrají Novozélanďané, z nichž každý jí v průměru spořádá přes dvacet litrů ročně. V Evropě pak překvapivě nevedou jižané, ale Norové a Švédi. My si vystačíme s necelými čtyřmi litry na hlavu. Zato se ovšem pyšníme jednou z momentálně nejlepších výrobkyň této pochoutky na starém kontinentě. Je jí Martina Březinová z Velké Dobré u Kladna, která nedávno zabodovala na evropském finále neprestižnější soutěže v oboru Gelato Festival World Masters. Za svou letní hrušku získala v italské Bologni stříbrnou medaili a postoupila do celosvětového klání. Příběh této neobyčejné ženy pro vás natočil Petr Bělík.

Antikvariáty byly fenoménem devadesátých let. Tehdy jich u nás fungovaly stovky a našli byste je snad v každém městě. Jenže doba internetu, sociálních sítí a chytré elektroniky jim moc nepřeje, takže jich zbylo jen 150. Už to vypadalo, že obchodům se starými knížkami zvoní hrana. A pak se stalo něco, co nikdo nečekal. Osmadvacetiletý Dominik Gazdoš ze Zlína zariskoval a vybudoval originální eshop s použitou literaturou, byť mu to mnozí blízcí rozmlouvali. A zájem o ni překvapil i jeho samotného. Společnost, kterou založil, se momentálně řadí mezi dvacet nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední Evropě. Prodává víc než 40 000 kusů knih měsíčně, což vzbuzuje obdiv mezi čtenáři i odborníky. S autorem nápadu natáčel Petr Bělík.

Jednou z nejvýraznějších pražských staveb přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století je Dům bytové kultury. Vyrostl ve stylu takzvaného brutalismu, pro který jsou typické velké betonové plochy a prvky. V době svého otevření v roce 1981, tedy právě před čtyřiceti lety, byl označován za budovu 21. století. Jeho podobu navrhla Věra Machoninová, jedna z nejvýznamnějších českých architektek vůbec. Je podepsaná i pod řadou dalších známých objektů. Například pod karlovarským hotelem Thermal nebo naším velvyslanectvím v Berlíně. Dlužno ovšem dodat, že téměř na všech projektech spolupracovala se svým manželem Vladimírem Machoninem. Příběh dvojice, která se nesmazatelně zapsala do historie oboru, zmapoval Josef Kubeš.