23. září 2021

Jiří Prskavec s oblibou říká, že mu všechno dobré v životě přinesla voda. A ve slalomu na té divoké dokonce patři už několik let k vůbec nejlepším závodníkům. Ve svých osmadvaceti má na kontě dva vyhrané ročníky Světového poháru. Je čtyřnásobným mistrem Evropy, dvojnásobným šampionem planety a od 30. července letošního roku i olympijským vítězem. Přitom mu v dětství hrozilo, že kvůli vrozené vadě nebude ani pořádně chodit. Cestu Jiřího Prskavce až na vrchol pro vás zmapovala Soňa Pokorná.

Antikvariáty byly fenoménem devadesátých let. Tehdy jich u nás fungovaly stovky a našli byste je snad v každém městě. Jenže doba internetu, sociálních sítí a chytré elektroniky jim moc nepřeje, takže jich zbylo jen 150. Už to vypadalo, že obchodům se starými knížkami zvoní hrana. A pak se stalo něco, co nikdo nečekal. Osmadvacetiletý Dominik Gazdoš ze Zlína zariskoval a vybudoval originální eshop s použitou literaturou, byť mu to mnozí blízcí rozmlouvali. A zájem o ni překvapil i jeho samotného. Společnost, kterou založil, se momentálně řadí mezi dvacet nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední Evropě. Prodává víc než 40 000 kusů knih měsíčně, což vzbuzuje obdiv mezi čtenáři i odborníky. S autorem nápadu natáčel Petr Bělík.

Zatímco její kamarádky četly pohádky, Veronika Valterová už jako malá holka hltala mayovky. A na střední škole dokonce sama vyrazila za původními obyvateli amerického kontinentu. Od té doby za nimi jezdí pravidelně. Už patnáct let. Pyšní se i řadou indiánských jmen. Třeba v Peru jí říkají Hvězdně zářící oči. Vystudovala sociální antropologii a snaží se zmapovat původní jazyky i kulturu domorodců a zachovat je tak pro příští generace. O svých zážitcích vyprávěla Barboře Brunclíkové.

Jednou z nejvýraznějších pražských staveb přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století je Dům bytové kultury. Vyrostl ve stylu takzvaného brutalismu, pro který jsou typické velké betonové plochy a prvky. V době svého otevření v roce 1981, tedy právě před čtyřiceti lety, byl označován za budovu 21. století. Jeho podobu navrhla Věra Machoninová, jedna z nejvýznamnějších českých architektek vůbec. Je podepsaná i pod řadou dalších známých objektů. Například pod karlovarským hotelem Thermal nebo naším velvyslanectvím v Berlíně. Dlužno ovšem dodat, že téměř na všech projektech spolupracovala se svým manželem Vladimírem Machoninem. Příběh dvojice, která se nesmazatelně zapsala do historie oboru, zmapoval Josef Kubeš.