15. dubna 2021

Za časů slavného komika bývaly deprese tabu, na veřejnosti se o nich moc nemluvilo. Dnes je tomu naštěstí jinak. Možná i proto, že podle statistik jsou psychické problémy po kardiovaskulárních chorobách druhým nejčastějším onemocněním. Jen u nás se s nimi léčí desetina obyvatel země a v době koronavirové pandemie jich přibývá. Stejně jako pokusů o sebevraždu. Své o nich ví i Veronika Kamenská z Břeclavi, autorka unikátní aplikace Nepanikař. Vymyslela ji právě proto, aby lidem v podobně zoufalé situaci, v níž se sama kdysi ocitla, pomohla. Do mobilu si ji už stáhlo na 200 tisíc uživatelů ze 160 zemí a každý den se k nim přidá zhruba 700 dalších. Je dostupná v devíti jazycích a jde o nejucelenější a nejrozsáhlejší počin svého druhu na světě. O tom, jak funguje, si s Veronikou povídala Soňa Pokorná.

Divoké prkénko. I tak se přezdívá skateboardu. A není divu, protože zkrotit ho vyžaduje opravdu velkou dávku trpělivosti a hlavně talentu. Původně byla jízda na něm klukovskou zábavou, postupně se ale přetavila ve sportovní disciplínu, v níž se bojuje i o tituly šampionů. Vymysleli ho prý někdy v padesátých letech minulého století kalifornští surfaři, aby mohli trénovat i na souši. My vám teď představíme českou skejtařskou hvězdu, ovšem mezinárodního formátu. Je jí Martin Pek z Prahy, který na prkně s kolečky dokáže neskutečné věci. Vyhrál světový pohár i další prestižní závody a momentálně se připravuje na olympiádu. O jeho cestě k medailím si s ním povídala Iveta Dvořáková.

Před 55 lety se v závodě na výrobu hraček v obci Trhové Sviny na jihu Čech začala rodit první československá autodráha. V éře socialismu o ní snili nejen děti, ale i jejich tátové, takže se stala doslova hitem. A i když nebyla vůbec levná, nechyběla snad v žádné domácnosti. V podniku uměli udělat všechny potřebné díly. Od částí silnice, přes transformátory až po motůrky do autíček. Po změně režimu měla ale tahle klukovská legenda několikrát namále. Před definitivním zánikem ji zachránil až Miroslav Kotík z Březí nad Oslavou, díky němuž se znovu vrací do dětských pokojů. Co ho k tomu přimělo, zajímalo Petra Bělíka.

Původně chtěl být malířem, nakonec se ovšem místo štětce a plátna staly jeho osudem drahé kovy a kameny. Jiří Urban z Turnova totiž patří mezi naše nejuznávanější zlatníky. Proslavily ho především repliky korunovačních klenotů, které vytvořil. Na kontě má i dokonalou napodobeninu gotické Sedlecké monstrance – jednoho z nejcennějších národních pokladů. Jeho díla jsou k vidění na hradech a zámcích, tematických výstavách, ale našli byste je i v soukromých sbírkách. Práci českého mistra dobře znají dokonce i ve Vatikánu nebo na anglickém královském dvoře. Do své dílny nechal nahlédnout kolegu Pavla Horkého.