26. listopadu 2020

Čeští skláři dobývali svět křišťálem, bižuterií nebo broušenými skvosty už před několika staletími. Svým kumštem okouzlují i dnes. K našim úspěšným reprezentantům v oboru patří třeba 45letý rytec Tomáš Lesser. Letos v únoru byl dokonce odměněn vysokým francouzským státním vyznamenáním – rytířským řádem umění a literatury. Toto ocenění získávají významné světové osobnosti. Jeho držiteli se stali třeba Sean Connery nebo Clint Eastwood. Z Čechů pak Bohumil Hrabal, Adolf Born či Václav Havel.Jirka: Tomáš je ale prvním naším zástupcem, který ho získal za přínos uměleckému řemeslu. Do křehkého materiálu totiž dokáže dokonale přenést i obrazy starých mistrů. Nejen o váze s rytinou páva, jíž odborníky v zemi galského kohouta nadchl, si povídal s Andreou Samcovou.

Možná i vy patříte k těm, kteří si Vánoce nedovedou představit bez prskavek. Jejich počátky jsou spojené s vynálezem střelného prachu. Ten totiž už v 5. století v Číně využívali nejen v bojích, ale taky při různých oslavách. Evropané se zábavní pyrotechniky dočkali zhruba o 200 roků později a ve 13. věku pak vymyslel Angličan Roger Bacon ony dobře známé jiskřící tyčinky. Zpočátku bývaly velkou vzácností, kterou si mohli dopřát jen bohatí. U nás se dokonce začaly ve větší míře objevovat až za první republiky. Přitom dnes jimi bez nadsázky dobýváme svět. Právě u nás totiž najdete jedinou firmu na starém kontinentu, která je vyrábí. Do Neštěmic v Ústí nad Labem vás teď zavede Pavel Bělík.

První plně funkční ponorku na světě postavil Američan David Bushnell. V roce 1776. A tu zatím největší zkonstruovali v Rusku. Jmenuje se Belogrod a na vodu byla spuštěna loni. Naopak nejmenší byla vyrobena už v sedmdesátých letech minulého století ve Švýcarsku. A pozor! Zásluhou dvou Čechů. Pavla Grosse a Jaroslava Kohouta, kteří z naší země odešli po událostech v srpnu 1968. Jejich plavidlo je dlouhé necelé dva metry a na výšku měří ještě o pár desítek centimetrů míň. Váží pouhých 630 kilogramů. Přitom pomáhalo z Bodamského jezera vytáhnout letadlo a taky kontrolovat kabely tažené mezi Elbou a Itálií. Víc se o hodně neobvyklém vynálezu i jeho realizaci dozvíte z reportáže Josefa Kubeše.

Zrodil se zřejmě někdy v 18. století, kdy se ještě násilně verbovali mladí muži na vojnu. Ti ho tančili jako jakýsi projev vzdoru před svým odchodem do armády. Je tak unikátní, že ho dokonce před patnácti lety jako první nehmotný fenomén Česka vzalo pod svou ochranu UNESCO. Jmenuje se verbuňk a je natolik fyzicky náročný, že ho mnozí přirovnávají k vrcholovému sportu. Jedním z těch, kteří ho ovládají, je šestatřicetiletý lékař a vinař Stanislav Popela z Perné. Posbíral za něj i řadu cen. Co ho k verbuňku přivedlo, zajímalo Zuzanou Glacovou.