Geniální nápady, odvážné experimenty a vyprávění obdivuhodných lidí s Ivetou Toušlovou a Jiřím Rejmanem

Obsah dílu

Přehrát vše

Jan Kašpar

15. dubna roku 1910 se nad chuchelským závodištěm ve svém aeroplánu na necelé dvě a půl minuty odlepil od země Otto Hieronymus. Konstruktér firmy Laurin a Klement byl první, komu se to u nás povedlo. Ale protože to byl Němec, do historie české aviatiky se zlatým písmem nezapsal. Záhy ho na pardubickém letišti napodobil Jan Kašpar a 19. června pak tamtéž před zraky 22 tisíců diváků svůj úspěch zopakoval. Stal se tak hrdinou, psaly o něm všechny noviny. Jenže slávy si tento mladý muž moc dlouho neužíval. O Kašparově cestě do oblak, od níž letos uplynulo 110 let, i o tragickém konci jeho života natáčel Josef Kubeš.


Sedlák pod Milešovkou

Daniel Pitek je jedním z desetitisíců soukromých zemědělců u nás. Už bezmála dvacet let hospodaří v Českém středohoří. Ne podle moderních trendů, ale tak jak to kdysi dělávali naši předkové. Zakládá nové sady, obnovuje remízky a vysazuje solitérní stromy. Na jeho pastvinách se pasou krávy, koně i ovce. Tamní krajině se totiž snaží postupně navracet její původní ráz. Kolegové z okolí, kteří se jeho přístupu dlouho smáli, si k němu nyní chodí pro rady, jak bojovat proti suchu. To je podle odborníků nejhorší za posledních 500 let. Daniel taky za své aktivity získal prestižní ekologickou cenu Josefa Vavrouška. A další obdržel za mimořádný přínos v ochraně přírody a životního prostředí. Říká si sedlák pod Milešovkou a my vás s ním seznámíme.


Skleněné mozaiky

Čeští skláři jsou už po staletí ve světě pojmem. Proslavil je hlavně křišťál, pak vinuté či foukané perle, vánoční ozdoby nebo velkoplošné mozaiky. Ty se dlouho dělaly především z bižuterního odpadu. Až v 60. letech začali v Železném Brodě vyrábět speciální kameny, z nichž obrazy následně skládaly. Tato technologie nás reprezentovala i na Expu v Bruselu v roce 1958. Dílo Josefa Kaplického o rozměrech 560 x 245 cm nazvané „Hold sklu“ bylo dokonce jedním ze stěžejních exponátů československého pavilonu. Dnes už se u nás této tvorbě věnují jen manželé Eva a Svatopluk Kasalí z Třeště. Do jejich ateliéru vás teď zavede Jitka Štěpánková.


Roztok pro odebrané vzorky

Kromě malých zásob ochranných prostředků trápil naše zdravotníky i nedostatek testů na přítomnost koronaviru. Řada nemocnic proto vyzvala tuzemské výrobce, aby jim pomohli. Potřebovaly hlavně transportní sady pro přepravu odebraných vzorků do laboratoří. Řešení nabídli v malé rodinné firmě Tomáše Krejčího v Jaroměři. Ve velmi krátké době totiž vyvinuli originální roztok, který umožnil delší a přitom bezpečné uchování získaného biologického materiálu. Tato novinka byla taky oficiálně uznána zdravotnickým prostředkem pro diagnostiku. O jejím vzniku si se zakladatelem společnosti povídal Ivan Bareš.


Hornista Radek Baborák

V oblasti vážné hudby se prosadili naši houslisti, klavíristi nebo harfenistky. Mnohem méně se ovšem mluví o hráčích na dechové nástroje. Takže málokdo ví, že máme i jednoho z nejlepších hornistů na světě. Čtyřiačtyřicetiletý Radek Baborák se narodil do muzikantské rodiny. Maminka byla klavíristkou, strýc trombonistou a sestra hrála na hoboj. Prošel nejlepšími evropskými orchestry a pyšní se řadou mezinárodních ocenění včetně Grammy Classic Award. A dokonce se podle něj jmenuje jeden model nástrojů vyráběný v Německu. Krom toho založil a taky umělecky vede několik souborů, diriguje a působil i jako pedagog. Třeba v Bologni nebo Tokiu. O jeho cestě do absolutní muzikantské špičky si s ním povídal Petr Bělík.


Stopáž31 minut
Rok výroby 2020
 P ST HD