22. října 2019

K oblíbeným automobilovým disciplínám patří závody do vrchu. Nejezdí se na speciálních okruzích, ale na běžných silnicích plných stoupání a zatáček. První takové klání na světě se konalo v roce 1897 ve francouzské La Turbie a u nás jen o osm let později. Nejprve si milovníci burácejících motorů měřili síly ve Šternberku a záhy na to i na slavné trati Zbraslav – Jíloviště. A právě tam v roce 1926 zazářila jedna žena – Eliška Junková. Porazila všechny mužské soupeře, včetně svého manžela. My vám teď představíme mladou dámu, kterou mnozí označují za nástupkyni Junkové. Jmenuje se Tereza Machová, pochází z Nového Města nad Metují, a i když je jí teprve 24 let, na kontě má už řadu triumfů.Iveta: Čím ji tenhle spíš chlapský sport učaroval, prozradila Jitce Štěpánkové.

Troufáme si říct, že některá z děl hrdiny naší další reportáže známe snad všichni. Málokdo by ovšem dokázal odpovědět na otázku, jak se jmenuje jejich autor. Tak vám to prozradíme. Vojtěch Kubašta. A proslavil se hlavně trojrozměrnými a pohyblivými knihami, které se dnes nazývají pop-up. Byly přeloženy do 22 jazyků a vyvážely se do 27 zemí. Jejich celkový náklad dosáhl neuvěřitelných 40 milionů kusů. Vojtěch Kubašta přišel na svět ve Vídni v české rodině, ale celý svůj život strávil v Praze. Vystudoval architekturu na ČVUT a své prostorové vidění i výtvarné cítění využil právě ve své tvorbě. Narodil se před 105 lety a kolega Petr Bělík pro vás při té příležitosti zmapoval jeho příběh.

Luboš Záluský byl obchodním zástupcem. Jeho manželka Monika vystudovala scénografii a kostýmní výtvarnictví na DAMU a živila se jako fotografka a vizážistka. Jenže na sebe měli málo času, což jim vadilo. Proto se rozhodli, že se pustí do společného podnikání. Hledali obor, kde by Monika uplatnila svou kreativitu a Luboš zkušenosti s jednáním se zákazníky. A našli něco, co jejich blízké šokovalo. Lízátka. Jenže ta od nich jsou úplně jiná než ta, která znáte z obchodů. Každý kousek je totiž originál a vlastně i takové malé umělecké dílo. O tom jak těžká byla cesta od nápadu k jeho realizaci, vyprávěli Jindře Horské.

Snad každý z nás tu a tam rád pozoruje noční oblohu a přemýšlí o tom, jak malí vlastně jsme a jak málo víme. Libor Richter z Tuchořic na Žatecku ovšem začal na nebi pátrat po tom, co není vidět pouhým okem. Povoláním diagnostik vodovodních potrubí a velitel dobrovolných hasičů tráví u dalekohledu celé hodiny. A další pak u počítače. Vzdálené galaxie a mlhoviny totiž už přes deset let zachycuje na fotkách. Přičemž na jedné pracuje někdy i měsíc. Za své snímky získal řadu ocenění. A to nejen doma, ale taky v cizině. Dokonce i od amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku. Do svého světa plného hvězd nechal nahlédnout Jindru Horskou.