24. ledna 2019

Doslova detektivní práci mnohdy připomíná taky činnost záchranářů. Možná jste se už i vy někdy ocitli v nějaké svízelné situaci. Navíc v místech, kde lišky dávají dobrou noc. Třeba na horách nebo v lese, a sami jste dost dobře nevěděli, kde vlastně jste. Díky osmadvacetiletému Filipu Maleňákovi z Brna si ale dnes i v takovém případě můžete pomoc přivolat poměrně snadno. Všechno začalo před pár lety a tak trochu náhodou, jak už to bývá. Tehdejší student lékařské informatiky totiž hledal pomocí mobilu nejbližší kavárnu a napadlo ho, že by vlastně podobně mohli záchranáři v neznámém terénu vypátrat zraněné. A tak vytvořil aplikaci, která se stala jednou z nejúspěšnějších svého druhu v Evropě. Za necelé tři roky si ji stáhlo už 800 tisíc lidí. Co všechno dokáže, zjišťoval Josef Kubeš.

Češi dobývají svět výrobky ze skla, porcelánu a taky svými auty. Ale věděli jste, že úspěch slavíme i s takzvaným městským mobiliářem? Tedy se zdánlivě obyčejnými odpadkovými koši nebo lavičkami, na kterých si můžete posedět na ulici nebo v parku. Firma z Bílovic u Uherského Hradiště je totiž umí udělat tak, že vypadají spíš jako nějaká umělecká díla. I proto byste jejich produkty mohli vidět třeba ve francouzských Alpách nebo v americkém Silicon Valley. A tvůrci za ně dokonce sbírají ocenění na nejprestižnějších mezinárodních designových soutěžích. Příběh neobvyklého podnikatelského nápadu pro vás natočil Petr Bělík.

Přestože u nás máme víc než stovku golfových hřišť a resortů, v poslední době můžete příznivce této hry potkávat i na rušných ulicích nebo na sídlištích. Čím dál větší oblibě se totiž těší její takzvané extrémní verze. Jsou dvě. První se jmenuje urban a hraje se právě mezi domy uprostřed měst. Máme v ní dokonce už i reprezentační tým. A úspěšný. Patří do evropské špičky a na šampionátu starého kontinentu dokázal vybojovat bronzovou medaili. Druhá se nazývá cross a naopak se provozuje v divoké přírodě. Do tajů těchto velmi netradičních sportů se v údolí říčky Javornice na Rakovnicku pokusil proniknout i kolega Josef Kubeš.

A na závěr vás seznámíme s Pišlikem. Netušíte, o čem nebo o kom bude řeč? O téměř beztvaré a barevně nevýrazné dřevěné figurce. Narodila se před sedmi lety v malé dílně ve Staré Červené Vodě na Jesenicku a v rodném listě má jako rodiče uvedeny dva muže. Pedagoga Václava Kvapila a uměleckého truhláře Dušana Ingra. Přestože by se mohlo zdát, že v době digitálních her a dálkově ovládaných hraček nebude mít u dětí šanci na úspěch, opak je pravdou. Boduje i v cizině. Kupříkladu v Polsku, Francii i v daleké Austrálii. Její tuzemští a zahraniční fanoušci dokonce na sociálních sítích vytvořili zvláštní pišlikovskou komunitu, kde sdílejí své zážitky s tímto na první pohled obyčejným panáčkem.Jirka: Jak se mu podařilo dobýt srdce našich nejmenších, to se dozvíte v reportáži Zuzany Glacové.