1. března 2018

Karel IV., Jan Amos Komenský, Božena Němcová nebo František Palacký. Víte, co mají společného? Přece to, že jejich portréty zdobí naše bankovky. A do téhle vybrané společnosti patří od roku 1996 i Emilie Pavlína Věnceslava Kittlová. Že vám tohle jméno nic neříká? A co takhle Ema Destinnová? Tento umělecký pseudonym přijala na počest své profesorky zpěvu Marie Loewe-Destinnové. Byla nejen věhlasnou operní pěvkyní, ale taky spisovatelkou a překladatelkou. A navíc milovnicí spiritismu a magie. Ráda prý věštila z karet a jejím věrným společníkem na cestách býval kostlivec Ivan. U nohou jí ležela Evropa i Amerika. Nakonec však zemřela takřka v zapomnění. V těchto dnech si připomínáme 140. výročí jejího narození. A při této příležitosti nahlédneme do jejího života.

Hudba nás bude provázet i v další reportáži. Byť trochu jiná, vytvořená speciálními botami. Řeč bude o stepu. Jeho zlatou érou byla 20. a 30. léta, kdy svět okouzloval třeba legendární Fred Astaire. Tento fenomén se přitom zrodil v chudinských čtvrtích amerických velkoměst už kolem roku 1840. Smícháním kultury irských a anglických přistěhovalců s tou černošskou. Dnes je step nejen zábavou pro volný čas, ale bojuje se v něm taky medaile a tituly. A nás může těšit, že v tomhle oboru patříme ke špičce. Seznamte se s Tobiášem Koširem z Brna, několikanásobným šampionem planety.

Boty se staly osudem i pro hrdinu naší další reportáže. Už víc, než čtvrt století je totiž vyrábí. Ručně, pěkně postaru. Zájemců o tuto obuv totiž překvapivě přibývá. A jsou ochotni za ni zaplatit desetitisíce korun. I proto, že sehnat takovou, která sedne jako ulitá, není vůbec snadné. Naše chodidla jsou totiž stejně jedinečná jako třeba otisky prstů. Na svém kontě má Michal Pavlas už víc než 30 tisíc párů. V čem jsou kousky z jeho dílny výjimečné, zjišťoval Jan Kiss.

Víc než sto tisíc lidí u nás bojuje se zrakovým postižením. A přibližně desetina z nich téměř nebo vůbec nevidí. Spousta věcí, které my považujeme za samozřejmé, jim proto zůstává zapovězena. Asi jen málokdo z nás si umí představit, že by se kupříkladu mohli věnovat malování. Jenže můžou. Zasloužil se o to muž s poněkud exotickým jménem Dino Čečo. Vymyslel totiž unikátní metodu, při níž nevidomým pomáhá hmat. Kvůli tomu, aby se co nejlépe vžil do jejich pocitů, dokonce strávil týden v absolutní tmě. Natáčela s ním Silvie Dymáková.

Sibiř, nekonečná oblast od Uralu až na pobřeží Tichého oceánu. S nedotčenou přírodou, drsnou zimou a tvrdými podmínkami pro život. Těchto deset milionů čtverečních kilometrů patří k nejméně obydleným oblastem planety. A přesto nebo právě proto láká tahle krajina spoustu dobrodruhů. Učarovala i Daliboru Benešovi z Ústí nad Labem. Ten se jako první Čech vydal v zimě k ledopádům v pohoří Východní Sajany a taky pokořil nejvyšší vrchol Polárního Uralu. O tom, proč utíká z civilizace, vyprávěl Evě Kroupové.