18. února 2016

Ušaté torpédo nebo Holouš, taky Holas a Božský. To všechno byly přezdívky Tomáše Holého. Na stříbrném plátně se poprvé objevil přesně před čtyřiceti lety v komedii Marečku, podejte mi pero. Právě ona Tomáše katapultovala mezi hvězdy a odstartovala jeho zářnou kariéru.

V těchto dnech si připomínáme 25. výročí operace Pouštní bouře. Přes dvě stovky československých vojáků – chemiků, zdravotníků a výsadkářů – se tehdy vydalo na první zahraniční misi našich novodobých dějin do Perského zálivu. Byli mezi nimi i František Gabor a Jaromír Mareček.

V roce 1983 zavály pracovní povinnosti Františka Bačíka téměř na druhý konec světa. Do Ekvádoru. Prodával tam české stroje, pak se ale zaměřil na zboží menší a taky voňavější – kakaové boby. Po čase z nich dokonce začal vyrábět čokoládu. Byl to obrovský risk, ale vyšel.

Taky vám připadá atmosféra měst neosobní a někdy až trochu ponurá? Stejný pocit měl i hrdina našeho dalšího příběhu Ondřej Kobza. S jeho originálními nápady jste se už určitě někde setkali. Pokud si myslíte, že ne, řeknu jen tři slova, která vás vyvedou z omylu: klavíry na chodnících.

14. prosince roku 2014 provedli v pražském IKEMu takzvanou multiviscerální transplantaci. Při tomto extrémně náročném zákroku dochází k nahrazení hned několika orgánů v těle pacienta. Co unikátní operaci předcházelo a jak se daří muži, jemuž by bez tohoto zákroku zbývalo jen pár měsíců života?