Geniální nápady, odvážné experimenty a inspirativní příběhy s Ivetou Toušlovou a Jiřím Rejmanem

Obsah dílu

D1

D1

Přehrát vše

D1

První dálnici na světě postavili Italové. Psal se rok 1924 a spojila města Milán a Varese. Měřila ovšem jen 50 kilometrů a řidiči po ní směli jezdit od šesté hodiny ranní do půlnoci. Byla taky pouze dvouproudá. S klasickou čtyřproudou přišli Němci. Krátce po nástupu Adolfa Hitlera k moci. A už v roce 1938 měli tamní řidiči k dispozici přes tři tisíce kilometrů těchto rychlostních komunikací. To u nás jsme se prvního zhruba dvacetikilometrového úseku z Prahy do Mirošovic dočkali až o 33 let později. A dalších devět let trvalo, než se D1 doplazila až do Bratislavy. Podívejte se, jak se naše nejstarší, nejdelší, nejvytíženější a zároveň nejkomplikovanější dálnice klubala na svět.


Plíce světa

Říkáme jim plíce světa a přitom je sami ničíme. Řeč je o tropických deštných pralesích. Podle statistik jsme se stačili připravit už o 80 % jejich původní plochy. Každou minutu zmizí z povrchu zemského zhruba 40 hektarů tohoto pokladu. Přibývá ale těch, kteří bojují o jeho záchranu. Patří mezi ně i Čech Milan Jeglík. Dal vale pohodlnému životu ve městě a pustil se do budování rezervace na Sumatře. V jeho tvrdě vydřeném zeleném království našly svůj nový domov desítky ohrožených zvířat a teď do něj můžete nahlédnout i vy.


Jaroslav Petrouš

K nejradikálnějším a taky nejstarším doloženým chirurgickým zákrokům patří amputace. Počet lidí, kteří ho musí podstoupit, ovšem pořád stoupá. Zatímco v osmdesátých letech lékaři prováděli v průměru 3 700 takových operací ročně, o dvě desetiletí později uváděly statistiky víc než dvojnásobek. Důvodem bývají nejčastěji úrazy, cukrovka, potíže s krevním oběhem nebo infekce. O nohu přišel i náš úspěšný atlet Jaroslav Petrouš, držitel tří bronzových medailí z evropského šampionátu a taky několikanásobný mistr republiky ve vrhačských disciplínách. Je to velký bojovník a jak za chvíli uvidíte, poprat se dokázal nejen s nepřízní osudu, ale statečně se rve i za druhé.


Zajímavosti o křížovkách

„Lidé všeho věku, obojího pohlaví, intelektuálové i nevzdělanci, v kteroukoliv denní či noční dobu a na jakémkoliv místě, i v restauracích a metru, všichni zírají do těch čtverečků.“ Tak tato slova otiskly v roce 1924 americké New York Timesy. Autor článku měl na mysli křížovky, kterými se bavíme už déle než sto let. Vůbec největší se skládala z víc než 91 tisíc políček a obsahovala 18 tisíc výrazů. A asi nejkurioznější se před několika lety objevila v listu Washington Post. Vytvořil jí mladík jménem Corey Newman a v tajence požádál svou vyvolenou o ruku.


Komínáři

Víte, v jakém oboru byste mohli narazit na výrazy bilighorze, krixomatózní ulhorf nebo lobodréze? Pokud si myslíte, že jsme je našli v lékařských knihách, jste na omylu. Patří do slovníku takzvaných komínářů. Tedy lidí, kteří ve volném čase šplhají po komínech. Tak třeba bilighorzí nazývají žebřík nebo kramli, po nichž se dostávají nahoru. Žádný skrytý význam ale v těchto jazykolamech nehledejte. Tahle svérázná partička si je jednoduše vymyslela. Pokořit se snaží kde co. Dominanty tepláren, cihelen, elektráren, pivovarů, cukrovarů, ale i kafilérií a krematorií. A proč to všechno dělají? To vám povědí sami.


Stopáž30 minut
Rok výroby 2015
 P ST HD