Geniální nápady, odvážné experimenty a inspirativní příběhy s Ivetou Toušlovou a Jiřím Rejmanem

Obsah dílu

Přehrát vše

Simulante Bande

Tanec je symbolem svobody, krásy, elegance a ladnosti a také doménou mrštných lidí, kteří se na parketu doslova vznášejí. Do téhle škatulky se hrdinky naší první reportáže – studentka divadelní vědy a ředitelka České asociace paraplegiků - nevejdou. Jejich životy totiž nenávratně poznamenaly úraz a nemoc. Přesto už tři roky po boku profesionálních tanečníků dokazují, že ani jim není tenhle druh pohybu zapovězen. Navzdory osudu si užívají opojný pocit souznění s hudbou. Dokonce na pódiu a před diváky. V představení Simulante Bande, ve kterém limity nemají místo.


Vltavíny

Svou barvou připomínají obyčejné sklo pivních lahví, přitom ale patří k velmi vzácným nerostům. Naši předkové jim říkali vodníkovy slzy, zkamenělé žáby nebo dokonce ďáblova lejna. Oficiálně se ale jmenují podle řeky, v jejíž blízkosti se nacházejí. První nález střapatého a podivně vrásčitého kamene na jihu Čech byl zaznamenán na konci 18. století, ale až po roce 89 vyvolaly doslova zelenou horečku. Tehdy totiž cena tektitů, tedy hornin vzniklých dopadem vesmírného tělesa, rapidně stoupla. Ženy se jimi rády zdobí a někteří lidé je dodnes vkládají do základů domů nebo dokonce zašívají do matrací. Věří, že je ochrání před vším zlým.


Krasoplavci

Akvabely zná asi každý. Půvabné ženy, které v bazénu doslova tančí a připomínají mořské panny. Ale už jste někdy slyšeli o akvabelácích? Říkají si Krasoplavci, jsou z Prahy a už sedmnáct let se věnují takzvanému synchronizovanému plavání. Zatím jsou jejich vystoupení spíš zábavou, oni ale pevně věří, že za nějaký čas budou bojovat o olympijské medaile. Ostatně proč ne. Tahle disciplína byla v době svého vzniku, na konci 19. století, spíš pánskou záležitostí. Ženy ji ovládly až po druhé světové válce.


Bohnický hřbitov

Pochovávali tam Mozarta, tedy alespoň toho filmového z oscarového Amadea. Víte, kde Miloš Forman skladatelův pohřeb natáčel? Řeč je o Bohnickém hřbitově. Podivném místě, plném podivných příběhů. Na kloub se jim snaží přijít Jiří Vítek, hrdina naší další reportáže. A nejen to. Zároveň se pustil do záchrany téhle zvláštní části Prahy, v níž jakoby se čas zastavil.


Muž, který na kole projel snad celý svět

Namísto auta vyšel z lesa černý méďa a asi 30 m přede mnou mi křižoval cestu. Já se lekl, strhl jsem řídítka, kolo zajelo do vrstvy štěrku a už jsem v něm plaval. Takhle nějak popisuje své zážitky z cest Jiří Bína. Muž, který na kole a sám projel snad celý svět. Přitom mu brzy bude sedmdesát. Začal s tím před dvaceti lety a dnes může hrdě prohlásit, že patří mezi naše největší cestovatele. Rok co rok se na tři měsíce sbalí a vyráží za dobrodružstvím. Letenku si pořizuje do co nejvzdálenějších míst. Denně našlape v průměru 100 kilometrů. V horách, bažinách, na poušti, na blátě i ve sněhu.


Stopáž29 minut
Rok výroby 2015
 P ST HD