Setkání s Libuší

Historici nemají důkazy o tom, že vůbec existovala. Postava jasnovidné vědmy, vladařky a moudré soudkyně však rezonuje i v 21. století. Autorský dokument Taťány Markové zkoumá neobvyklé podoby mytické kněžny Libuše. Film získal Čestné uznání poroty v kategorii dokumentárních filmů na 8. ročníku Indian Cine Film Festivalu v Bombaji.

Na počátku našich dějin stojí krásná legenda: dcera vojvody Kroky, kněžna Libuše, vládla moudře, provdala se za oráče Přemysla a vyvěštila založení města Prahy. V 19. století byl tento příběh použít k vytvoření národní identity. Patent na ni nemá však jen Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, případně operní skladatel Bedřich Smetana. V německých a rakouských dílech je dcerou lesní víly, podvodnou věštkyní nebo ženou nemilosrdně se zbavující svých milenců. V autorském dokumentu, jehož natáčení trvalo s přestávkami téměř deset let, se Taťána Marková zaměřuje i na život této mytické postavy v naší současnosti. V dokumentu se objeví řada odborníků z nejrůznějších oborů (např. literární historik Ladislav Futtera, kurátor výstavy o Starých pověstech českých historik Petr Mašek, filozof Miroslav Vodrážka, soudkyně Eliška Wagnerová, restaurátorky Lenka Helfertová a Markéta Pavlíková). Na Budči se k Libuši vyjádří průvodce Zdeněk Kuchyňka i členky Budečského vlastivědného spolku, které o působení vědmy na Budečské škole čar a kouzel píší na své webové stránky autorské povídky a komiksy. V Muzeu pražských pověstí se ke kněžně vyjádří jeho zakladatel, Filip Jan Zvolský. Na polském zámku Czocha pořádá dánsko-polský tým libušínský larp ve stylu potterovských Bradavic. O důvodech, proč natočil celovečerní film Kněžna Libuše, pohovoří německý režisér žijící v Americe - Constantin Werner. Svou verzi Libušina příběhu vyprávějí mladí členové souboru nového cirkusu Cirqueon na Vyšehradě. Tam svou verzi sehrál i loutkoherec Tomáš Běhal. V jeho podání Libuše při věštbě umírá, zděšena vidinou města obklopeného asfaltem a logistickými centry. Slavná Smetanova opera se z prken Národního divadla přenesla do přírodního divadla v Divoké Šárce. Režisér Tomáš Pilař ji novátorským způsobem inscenoval v moderní budově plzeňského Nového divadla. Studenti pražské DAMU inscenovali v pražských ulicích happenig k výročí 17. listopadu, v němž chce karnevalová kněžna ukončit stávající pořádky a vládu mužů. Love story kněžny a Přemysla inspirovala skupinu Tři sestry k písni Libuše. O mytické kněžně napsal Miloš Urban novelu Pole a palisáda a spisovatelka Vilma Kadlečková její příběh přenesla do současnosti. S Libuší se v podobě poníka Miss Libussa setkáme díky mezinárodnímu setkání příznivců seriálu My Little Pony nazvaném Czequestria. K mytické kněžně se vztahují i libušínské neokněžky – skupina žen, které jsou pod vedením Luhawy Goldin nositelkami jedné ze spirituálních tváří Libušina odkazu.