Příběh českého designu

O vkusu a uměleckých vlohách našich nejvzdálenějších předků se dozvídáme díky vzácným nálezům, jakým je například keramická soška pojmenovaná Věstonická Venuše z doby mladého paleolitu, anebo keltská kamenná hlava ze Mšeckých Žehrovic, která svým dokonalým provedením nesnese srovnání s jinými podobnými nálezy v celé Evropě. Za zlatý věk rozkvětu designu s architekturou u nás lze označit 14. století. Záměrem tehdejšího vládce Karla IV. totiž bylo učinit z Prahy reprezentativní centrum Svaté říše římské. Nejen gotika, ale i další styly, které zde vznikaly v pozdějším období secese či českého kubismu a pražské avantgardy v době průmyslové revoluce, se řadí mezi světově unikátní. Počátek 20. století je poznamenán přívalem nových materiálů, jako je například umělá hmota, chrom či kouřové sklo. Rodí se funkcionalismus a nebývalý rozvoj zaznamenává automobilový průmysl. Ten vynesla ve své době na mezinárodní vrchol zejména Tatra 77. Čeští tvůrci přinášejí originální nápady zejména u předmětů užívaných v domácnostech dokonce i v období 50. let, navzdory lidsky i profesně tísnivým poměrům. Hravost a důvtip nakonec domácím tvůrcům vynesla i udělení nejvyšší ceny na světové průmyslové výstavě EXPO v roce 1958. Také další vývoj designu zrcadlí společenské a politické podmínky u nás, mnohé výrazné tvůrčí osobnosti odcházejí do emigrace. Období hledání skutečného smyslu a významu designu po sametové revoluci dnes střídá nová generace návrhářských talentů usilujících o úspěch v mezinárodní konkurenci.