Lou Reed: Live at Montreaux

Lou Reed = zakladatel slavných The Velvet Underground. Už jen tahle rovnice vystavěla Lou Reedovi rockový piedestal. Škoda jen, že spolupráce Reed - Cale byla tak krátká.

Do sólové tvorby, od roku 1971, se přehoupl jako vynikající textař, ctitel drsné školy, který často vykresloval tabuizovaná témata. Lou Reed je nezaměnitelný. Ojedinělý je jeho výraz. Suzanne Vega o něm řekla: „Když si na něho vzpomenu, vybaví se mě tón jeho hlasu. Způsob, jakým zpívá, zní povědomě. Je přítel, který mi něco vypráví.“

Během sólové kariéry vydal Lou Reed dvacet dva studiových alb. Měřeno ušima kritiků i posluchačů velmi rozdílných v kvalitě. Skvělé desky: Transformer, Berlin, New York. Mimochodem, on sám říká, že si natáčení některých raných nahrávek vůbec nepamatuje. Ve svých vzpomínkách přiznává: „Kdybych v té době podle doktorů ze dne na den přestal brát herák, tak by prý mé tělo nevydrželo a umřel bych. Já vlastně ani přestat nemohl.“

K desce s názvem Extasy se vztahuje záznam koncertu ze švýcarského Montreaux. Tradiční jazzový festival byl totiž jednou ze zastávek tehdejšího koncertního turné. V komorní, chcete-li „jazzové“, atmosféře zní Lou Reed nejpřesvědčivěji. Žádná show, jen hudba. Režisér koncertu rezignoval na prostřihy do publika. Kamery sledují pouze pódium. Na něm vedle hlavní hvězdy kytarista Mike Rathke, basák Fernando Saunders a bubeník Tony „Thunder“ Smith. Během koncertu není možné si nepovšimnout, jak „milimetrově“ přesná kapela nepotlačí přirozenou rockovou divokost, ani nepřekáží Lou Reedově vypravěčství. Prostě mistři svého řemesla.