4/4 Památky Indie: Rádžpútské paláce
Obsah dílu
V tomto dílu se vydáme po stopách rádžpútské architektury v Indii. Navštívíme Orčhu, Gválijar, Amber a Jaipur, prohlédneme si pevnosti, paláce a slavné stavby jako Rádž Mahal, Amberská pevnost, Jantar Mantar či Hawa Mahal.
Přehled dílů
1/4 Památky Indie: Hinduistické chrámy na jihu
II. řadaPamátky Indie
Navštívíme hinduistické chrámy chrámy v Mahábalípuramu, Káňčipuramu, Badami, Aihole a Pattadakalu.
2/4 Památky Indie: Od hinduismu k islámu
II. řadaPamátky Indie
Navštívíme centrum posledního významného hinduistického státu v dnešním Hampi, pevnost Daulatábád, a skalní chrámy v Éllóře.
3/4 Památky Indie: Mughalské stavby
II. řadaPamátky Indie
V tomto dílu putujeme po stopách Mughalské říše v Indii. Navštívíme Dillí, Ágru, Fatehpur Sikrí a Aurangábád, prohlédneme si Červenou pevnost, Tádž Mahal, Bibi Ka Maqbara a další památky, kde se prolínají islámské, perské i hinduistické vlivy.
4/4 Památky Indie: Rádžpútské paláce
II. řadaPamátky Indie
V tomto dílu se vydáme po stopách rádžpútské architektury v Indii. Navštívíme Orčhu, Gválijar, Amber a Jaipur, prohlédneme si pevnosti, paláce a slavné stavby jako Rádž Mahal, Amberská pevnost, Jantar Mantar či Hawa Mahal.
1/5 Starověké Řecko: Mínojská Kréta
II. řadaStarověké Řecko
V 19. století převládal názor, že nejstarší evropská kultura vznikla v pevninském Řecku. Vykopávky Arthura Evanse v Knossu na začátku 20. století ale ukázaly, že první vyspělou evropskou kulturou byli před 4 tisíci lety Mínojci na Krétě. Žili souběžně s Egyptem, stavěli paláce, ovládali řemesla, písmo a udržovali kontakty s východním Středomořím. Navštívíme také paláce v Zakrosu, Malii a Faistosu.
2/5 Starověké Řecko: Knossos a mykénské hrady
II. řadaStarověké Řecko
Vrcholnou stavbou Mínojců je částečně zrekonstruovaný palác v Knossosu, jehož návštěvou dokončíme mapování mínojské Kréty. Rozsáhlý komplex s nástěnnými malbami a složitou stavbou mohl stát u zrodu legendy o Minotaurovi. Kolem roku 1450 př. n. l. se mínojský svět zhroutil a moc se přesunula na Peloponés k Mykéňanům, známým mohutnými opevněními. Tehdy vznikly legendy o Agamemnonovi, Heraklovi či Ifigénii. Navštívíme Mykény a Tíryns.
3/5 Starověké Řecko: Řecké kolonie
II. řadaStarověké Řecko
Po pádu Mykéňanů ovládli řecký svět Jónové a Dórové, kteří zakládali nová města. Hornatá půda Řecka neuživila rostoucí populaci, a proto Řekové jako zdatní mořeplavci zakládali kolonie na pobřeží Středozemního a Černého moře. Tím posilovali politický vliv, obchod i šíření řecké kultury, jejíž architektura v koloniích často předčila mateřská města. Navštívíme kolonie na Krétě, Santorini, v západním Turecku a v italské Campánii.
4/5 Posvátná místa
II. řadaStarověké Řecko
Ve starověkém Řecku měly zásadní význam bohové, tělesná zdatnost a věštění, proto vznikaly chrámy, stadiony, lázně i věštírny. Navštívíme ty nejvýznamnější: nedokončenou věštírnu v Didymě, posvátný okrsek na Délu, balneologické centrum Epidauros s nejzachovalejším divadlem, Olympii jako symbol sportu a věštírnu v Delfách.
5/5 Starořecké metropole
II. řadaStarověké Řecko
V posledním dílu putování po památkách starověkého Řecka navštívíme tři hlavní města států založených antickými Řeky. Uvidíme athénské památky, perlu helénského stavitelství Pergamon jako významné politické a kulturní centrum své doby a Mystu na jižním Peloponésu, poslední útočiště byzantských císařů.
1/4 Supermocnost Tikal
II. řadaMayové – civilizace ztracená v džungli
Džungle na severu Guatemaly dlouhá staletí skrývala pozůstatky úžasného města Tikal. Jeho chrámy ve tvaru stupňovitých pyramid dodnes vzbuzují úžas, stejně jako tajemství, které obestírá zánik mocné civilizace, která tu kdysi sídlila.
