Platinová blondýnka
Klasik světové kinematografie Frank Capra (1897-1991) proslul především svými komediemi z třicátých let, v nichž uvedl do popředí prostého človíčka, kterého konfrontoval s penězi, slávou a lidskou přezíravostí a vždy ho nechal zvítězit. Poněkud neprávem je dnes opomíjena jeho raná zvuková tvorba, která vykazuje rysy jeho pozdějších filmů, i když ještě ne v tak propracované podobě.
Platinová blondýnka, natočená v roce 1931, je příběhem novináře Stewa Smitha (Robert Williams), který podlehne kouzlu blondýnky z vyšších kruhů Anne Schuylerové (Jean Harlowová), ale život ve zlaté kleci přepychového sídla ho pranic netěší, a tak nepřestává pošilhávat po novinářské profesi i svých kamarádech, zvláště po kolegyni Gallagherové (Loretta Youngová)...
Snímek nabízí řadu motivů, rozvedených později v Caprových slavnějších dílech (Stalo se jedné noci, Úžasná událost), a také svým vyústěním úzce souzní s dobou, ve které vznikl (vrchol velké hospodářské krize).
Platinová blondýnka patřila k prvním velkým diváckým úspěchům tehdy živořícího studia Columbia a dodnes je svěží komedií, která vedle vtipných dialogů (na scénáři se podílel pozdější pravidelný Caprův spolupracovník Robert Riskin) nabízí i dobré herecké výkony.
Vedle známějších Jean Harlowové a Loretty Youngové vyniká zejména Robert Williams, herec, který přišel na začátku třicátých let do Hollywoodu z vaudevillových jevišť a stačil během krátké kariéry natočit jen čtyři celovečerní filmy. Postava novináře v Platinové blondýnce byla bohužel jeho poslední rolí. Čtyři dny po premiéře filmu zemřel v pouhých 34 letech na zánět pobřišnice, způsobený prasklým slepým střevem.