Deník Dity P.

Záznam chatu ze středy 6. listopadu 2013

DAYD: „Jste i gurmánka?“

Dita P.: „Dobrý den, jsem tu s vámi a těším se na vaše otázky. Milý DAYD4, pokud myslíte, jestli ráda jím a ráda ochutnávám nová jídla, tak to rozhodně ano.“

DAYD: „Sleudujete či budete sledovat i jiné kuchařské show v tv?“

Dita P.: „Sleduju je moc ráda. Jsou to vlastně moje nejmilejší pořady vůbec.“

DAYD: „Kolik vlastníte kuchařek?“

Dita P.: „Kuchařek mám strašně moc, ale kolik přesně, to nevím. Čtu si je pořád. I před spaním.“

Jana: „Dobrý den Dito, čtete si diskuze o vás. Jak se vám čtou negativní reakce na vaší osobu a pořad? Berete si to nějak osobně nebo to přehlížíte?“

Dita P.: „Milá Jano, občas si je čtu a někdy je mi trochu líto, že takhle někdo reaguje, ale osobně si je v žádném případě neberu. Spíš mám radost, že Deník Dity P. vzbuzuje tolik emocí a že se o něm mluví. To jsem si vlastně přála. Takže všechno je tak, jak má být. Mějte se krásně.“

Kikina: „Zdravím, chci se zeptat, máte ráda zavařenou červenou řepu? Mě ji zošklivěla závodní jídelna..děkuji a přeji pěkný den“

Dita P.: „Dobrý den, zavařenou červenou řepu mám dost ráda. A myslím, že poprvé jsem ji jedla právě ve školní jídelně. A hned mě začala bavit. A už to tak zůstalo.“

andre leon: „Diky za nadherne lidsky zpracovanou televizni show. Obcas mi to prijde, jako bychom sedeli spolu u vas v kuchyni... Neni vetsi rodinny poklad, nez rezepty nasich babicek a maminek. Diky ze se o ty vasi s nami delite. A.L.“

Dita P.: „Dobrý den, strašně moc vám děkuju. Taky si myslím, že recepty maminek a babiček jsou prostě nejvíc. A moc ráda se s vámi o ně dělím. Mějte se krásně.“

Petra T.: „Dobrý den, moc ráda sleduju váš pořad, je úžasný (díl o dětství mě dojal- jsem stejný ročník jako vy:-) Někde jsem se dočetla, že jste studovala v USA- byla jste výměnný student na střední škole? Jak se vám tam líbilo? Zdraví Petra z Brna“

Dita P.: „Milá Petro, děkuju moc, i mě nakonec díl o dětství dojal, když jsem ho v pátek viděla. Ano, v Americe jsem byla na rok jako výměnný student. Docela se mi tam líbilo, ale šíleně se mi stýskalo. Ale Ameriku mám moc ráda a ráda se tam vracím. Ale vždycky jen na chvilku.“

Hedvika: „Dotaz nemám, jenom bych chtěla paní Ditě popřát vše dobré a říci jí, aby ty negativní kritiky nečetla, protože je úžasná, mluví tak, jak je zvyklá a vaří skvěle. Vyzkoušela jsem od ní spoustu receptů a vždy to mělo velký úspěch!“

Dita P.: „Milá Hedviko, strašně moc vám děkuju!“

Lenka: „Dobrý den Dito, pijete ráda pivo? Jaké preferujete? Nemáte v plánu udělat nějaký pivní speciál vašeho pořadu. Děkuji.“

Dita P.: „Milá Lenko, pivo moc nepiju, ale chutná mi. Do receptů ho používám ráda, ale pivní speciál zatím v plánu není. Ale třeba ho zařadíme. Mějte se pěkně a na zdraví!“

Marika: „Dobrý den paní Dito, ráda bych se Vás zeptala, proč jste před natáčením pořadu neprošla, z úcty k divákům, nějakým hlasovým školením? Proč používáte tolik slovní vaty? Neznám nikoho, kdo by slova „jako, fakt, teda“ používal tak často jako vy. Dokonce kolikrát v jedné větě. Dále trhá uši spojení typu: strašně dobrý… emotivní dort…apod. V kombinaci se silným pražským přízvukem, je to, nezlobte se, neposlouchatelný. Komentáře k vaření nepůsobí přirozeně, děláte pomlky ve větách tam, kde by neměly být. Je znát, že předříkáváte naučený text. U bývalé šéfredaktorky časopisu je to překvapivé. Pořad Deník Dity P. vnímáme jako reklamní pořad na zboží, které prodáváte. V rozhovoru na stránkách ČT odpovídáte na otázku, zda má smysl vyrábět další a další pořady o vaření, že ano, pokud to není pořad banální nebo účelový – tedy reklama na nějaký produkt. Tak jak to tedy máte s tou reklamou? Natočila jste reklamní pořad nebo ne? Předem děkuji za odpověď Marika S., Praha“

Dita P.: „Milá Mariko, jmenujete se jako moje sestra a to je sympatické. Vím, že některým lidem se nelíbí, jak mluvím, jak „strašný“ mám hlas, jaká používám slova… Co na to říct? Základním hlasovým cvičeným u velmi dobré pedagožky jsem prošla, neopakuju doslova psaný text, naopak jsme se s Davidem Ondříčkem dohodli, že pořad budeme natáčet spíš jako dokument, proto i ta spontánní mluva. Jsem sběratelka novotvarů – čauzr a krásička a tak, nijak je nemiluju, ale baví mě je občas používat. Část diváků můj způsob vyjadřování přijala, jiné irituje. Třeba to tak má být. Vaší otázce na reklamu moc nerozumím. Mariko, děkuju za otázku.“

Zora: „Dobrý den, vlstně žádný dotaz nemám, ale mám neutuchající potřebu po přečtení diskuzí vyjádřit podporu vašemu (a Ondříčkovu) pořadu. S vařením se na obrazovce "nechutně" :) roztrhl pověstný pytel...všechny mi lezou krkem a přepínám. Jediný pořad který sledujeme je Deník D.P. a to jen proto, že nebyl jako vaření prezentován...to by nás 100% odradilo. Děláte to senzačně a s Vámi si užíváme i tu krupičkovou kaši mnohými v diskuzi opovrhovanou a zesměšňovanou. Od Vás se z obrazovky line úžasná pohoda a chybí nám už jen ochutnávka :o) Těšímese na další !!“

Dita P.: „Milá Zoro, moc vám děkuju za tolik chvály. Fakt mám velikou radost, že se vám Deník Dity P. líbí. Mějte se moc hezky!“

Pavel: „Už jste zadaná? :)“

Dita P.: „Tak trochu :-)“

Jan Sobotka: „Dobrý den. Čí dítě je ten malý rošťák Ondra? Všichni Vaši sourozenci mi připadají celkem mladí na takového "kluka jako buka". ;)“

Dita P.: „Dobrý den, Ondra je syn mojí sestry Mariky, která je o pět let mladší než já, takže zas tak mladá na "kluka jako buka" není.“

Věra: „Dobrý den Dito, nemám dotaz, ale pochvalu. Váš televizní Deník Dity P. se mi strašně líbí, ve Vašem podání je vaření tak jednoduchá záležitost. Moc Vám fandím, musím si dopořídit Vaši kuchařku a zcela určitě hrneček z vyšívaného porcelánu do své porcelánové sbírky. Jsem ročník 1961, celý svůj život žiji a pracuji v Humpolci, Vaše babička mě v 5. třídě učila ruštinu a němčinu, občas se zmínila, že už má syna na vysoké škole a byla úžasná "kočka".Ať se Vám ve všem daří a srdečně zdravím.“

Dita P.: „Dobrý den Věro, tak to je ale strašně hezký, že vás učila moje babička. To jí musím říct, bude mít určitě radost. Ať se daří i vám a děkuju moc!“

Hynek: „Vzala byste nabídku do StarDance?“

Dita P.: „Dobrý den Hynku, to asi ne. Sice bych se ráda naučila tančit, ale strašně bych se styděla.“

Lukas Kačerovič: „Dito, jak často jíte majonézu jako jogurt a jak moc vám to dělá dobře?“

Dita P.: „Milý Lukáši, majonézu mám dost ráda, ale zase tak často ji nejím. Ale když si ji dám, tak mi to dělá hodně dobře. Jogurty nejím skoro vůbec. Mějte se hezky.“

Josef Grohman: „jaké je vaše nejoblíbenější jídlo“

Dita P.: „Milý Josefe, asi flíčky čili šunkofleky. A krupicová kaše. A žloutkové věnečky. A zmrzlina. A rajská omáčka. A řízky. A šunková rolka s křenem. A nakládané okurky. A chleba s máslem. A harlekýn. A houbová omáčka od mámy. A segedínský guláš od táty. A.......“

filoména zvědavá: „Paní expertko :-), kde Vás objevili? Pozn. red.: váš projev mi připomíná selku Vendulu Svobodovou, čímpak to asi bude?“

Dita P.: „Milá Filoméno, mně Vendula Svobodová jako selka nepřipadá. Ale, když jsem byla malá a někdo se mě zeptal, čích chci být, až vyrostu, tak jsem odpovídala, že selka. Tak se mi to snad nakonec podařilo.“

S. Krestan: „Dobry den slecno Dito, zdravim Vas a velmi se mi vas porad libi, kazdy patek se tesim na dalsi dil z internetu, jelikoz porad sleduji ze zahranici. Zajimalo by mne, jak si udrzujete vasi postavu, protoze jidla jsou velmi chutna, ale zda se mi take hodne kaloricka. Dekuji a fandim vam, S.K.“

Dita P.: „Dobrý den, to mám velkou radost, že se vám můj pořad líbí. Moje jídla jsou fakt hodně kalorická, to máte pravdu, ale pro mě jsou to jídla sváteční a nejím je každý den. Postavu si udržuju různě. Vždycky jím chvíli zdravě, pak zase moc ne, pak zase chvíli cvičím. A pak zase jím. A tak pořád dokola. Mějte se moc hezky a děkuju!“

Softik: „Nasla jste diky vareni i zivotni lasku?“

Dita P.: „Dobrý den, našla. A několik.“

Vladka: „Dobrý den, před chvílí jsem dopekla se synem váš švestkový koláč z dílu Vlak. Sice nevypadá tak hezky jako váš, ale byt voní nádherně a už se těším až ho ochutnáme. Váš pořad je perfektní.“

Dita P.: „Milá Valďko, děkuju moc. Koláč bych si taky hned dala. Pozdravujte syna a mějte se hezky.“

Geisha z nyx.cz: „Proc povazujete za dulezite v TV predvadet recept na krupicnou kasi a proc je Albert magazin komplet vcetne vizualu obslehnutej od Donny Hay?“

Dita P.: „Milá Geisho, krupicová kaše je jedno z mých nejoblíbenějších jídel a proto jsem chtěla, aby byla i mém Deníku. Moc nerozumím, proč vám to přijde divné. Rozhodně si nemyslím, že je Albert magazín "obšlehnutej" od Donny Hay, ale pokud vám to tak připadá, tak je to pro mě velká pochvala, protože Donna Hay dělá podle mě nejkrásnější časopis o jídle.“

Jana16: „Dobrý den Dito, Váš pořad má velmi lidský rozměr, líbí se mi přístup, s jakým vaříte a také Vaše kuchyně. Naprosto skvělá je ve Vašem pořadu kamera - záběry do robota, krájení pažitky, pouštění vejce..... Ráda bych se zeptala, kdy se ve Vás zlomila nechuť k jídlu a dále, jak moc řešíte při nákupu potravin konzervanty, kypřidla, éčka, barviva at. Děkuji za odpovědi, za inspiraci v kuchyni a přeji Vám mnoho osobních i pracovních úspěchů.“

Dita P.: „Milá Jano, moc vám děkuju za tolik chvály! Myslím, že nechuť k jídlu ve mně nakonec zlomily babičky, které mi podstrojovaly takové dobroty, že se prostě nedalo odolat. Konzervanty a spol. při nákupu řeším. Vždycky si snažím vybrat takové potraviny, kde nejsou nebo jich tam je aspoň co nejméně. Mějte se moc hezky a ještě jednou děkuju!“

Jolanda: „Dobrý den Dito, co se stalo s Majkem, kterému věnujete v kuchařce nemálo prostoru? Děkuji za odpověď.“

Dita P.: „Dobrý den Jolando, s Majkem jsem kdysi chodila, ale nakonec jsme se rozešli. Teď žije se svojí českou ženou zpátky v Kanadě a doufám, že se má hezky. Pořád jsme spolu v kontaktu a až bude chvilka času, tak bych za ním ráda zajela a zase si s ním něco úžasného uvařila. Mějte se moc hezky!“

Peter: „budou ryby? myslím, že jsem doposud viděl všechny díly, ale ani jednou ryba..“

Dita P.: „Milý Petře, ryby budou! Dokonce celý jeden díl je tom, jak jdeme na ryby a já je pak vařím.“

Marťa Kavanová: „Dobrý den Dito, kdo Vás naučil tyto recepty. Pocházíte z Prahy ? A jak Vás David Ondříček oslovil do tohoto pořadu. Chodíte do divadla ? Krásný zbytek dne.“

Dita P.: „Milá Marťo, některé recepty mě naučili babičky, některé máma, ale většinu jsem se jich naučila sama. Pocházím z Klatov, ale od tří let žiju v Praze. David Ondříček mi zavola, že dostal moji kuchařku, že se mu moc líbí a taky strašně rád vaří a rád by natočil cooking show a rád by ji natočil se mnou. A tak to vlastně celé vzniklo. Do divadla chodím, ale fakt málo. Mějte se moc hezky.“

Jona: „Dobrý den Dito,je možné, když jsem Vám psala dotaz před 14 hod. že jste ho nedostala?“

Dita P.: „Milá Jono, mám tady strašně moc dotazů, takže je dost možné, že je mezi nimi i ten váš. Moc se omlouvám, ale fakt na všechny nestihnu odpovědět.“

Jakub: „Dobrý den Dito :) Dneska vaří každý, kdo má ruce, ale jenom Vy to děláte tak, že se na to dá dívat a dá se podle toho jíst :-) Babička podle Vás vaří každý den ( téměř) a chutná to vždy výtečně! Hodně štěstí vám :-)“

Dita P.: „Milý jakube, to je strašně milé. Děkuju moc!“

Terezka: „Dobrý den, jak to mám udělat abych měla takovou chut a radost do vaření? Pro mě je to jen povinnost. Jinak jste perfektní. Vše vypadá tak jednoduše. Jak dlouho natáčíte jeden díl? Děkuji“

Dita P.: „Milá Terezko, já vždycky myslím na ty, pro které vařím. Jsme v kuchyni sama, všude je úplné ticho, jen občas si pustím nějakou hudbu a představuju si, jak jsem byla malá a vařila jsem akorát bábovičky z písku a teď můžu vařit takové úžasné věci a všem to navíc chutná. Takže já si vlastně pořád jen tak hraju jako tenkrát na pískovišti. Jeden díl většinou natáčíme dva dny. Mějte se moc hezky.“

Karel: „V každém novém díle čekám, že se bude nějak vyvíjet ta zápletka s kyticí věnovanou Vám "neznámým" mládencem. Dočkáme se? A i kdyby ne, stejně budu s každým novým dílem čekat :-). Držím pěsti.“

Dita P.: „Milý Karle, dočkáte se! Už jsou tři hodiny a musím končit, zbylo ještě spoustu nezodpovězených otázek. Ale můžeme se spolu sejít dneska ve 21.30 na ČT 2. Já si k tomu dám znovu krupičkovou kaši. Děkuju vám moc za zájem a tolik hezkých slov. Vaše Dita P.“