Tycho Brahe
Tycho Brahe sice pocházel ze šlechtické rodiny, ale v Dánsku se šlechtických přídomků ("de") neužívalo. Vlastním jménem byl Tyge Brahe, ovšem podle dobového úzu (a také proto, že většinu svých prací napsal v latině a jen menšinu v dánštině a němčině) se používá latinizované formy jeho jména, tj. Tycho.
13. října 1601 večeřel Tycho Brahe se svým dobrým přítelem Petrem Vokem z Rožmberka. Během večeře, s hojností vína, nedovolila Tychonovi jeho přílišná zdvořilost odejít od stolu (na toaletu), aby si ulevil. Je zoufalý – a když dorazí domů, už je nemocný... Umírá o jedenáct dní později, a čtyři sta let lidé spekulují o tom, co bylo skutečnou příčinou jeho smrti. Nyní, 400 let po smrti Tychona Brahe mezinárodní výzkumný tým, vedený dánským archeologem Jensem Vellevem, dostal povolení otevřít hrob v Praze, aby s jistotou určil, co zabilo Tychona Brahe. J. Vellev prozkoumal vše, co má nějakou souvislost s Tychonem Brahe: jeho poznámky, deníky a vědecké články. Tímto projektem žil celá léta a doslova pro něj dýchal.
Tycho Brahe založil moderní astronomii a byl světově proslulý již za svého života. V mládí žil v Dánsku pod záštitou samotného krále: dvůr byl na něj hrdý a poskytoval mu zdroje, které potřeboval. Bylo mu pouhých 29 let, když mu král daroval malý ostrov Hven mezi územím Skáne a ostrovem Sjalland. Dánský král Frederik II. mladého vědce velmi štědře podporoval, aby mu umožnil provádět jeho rozsáhlé studie. V roce 1572 Tycho objevil novou hvězdu – Stella Nova – a následujícího roku se oženil s láskou svého života, venkovskou dívkou jménem Kristine. Začal se stavbou Uraniborgu – malého zámečku na nejvyšším místě ostrova. Jednalo se o kombinaci observatoře a obydlí. O několik let později postavil Stjerneborg, samostatnou, zčásti podzemní, observatoř. Tyto dvě budovy tvořily unikátní výzkumné centrum, které mělo dokonce již tehdy mezinárodní věhlas. Ale koncem šestnáctého století vrcholily snahy o ovlivnění světového názoru. Protestantská církev v severní Evropě a římskokatolická, se svým centrem ve Vatikánu v Římě, stály proti sobě. A vědci byli závislí na církvi stejně jako na královské podpoře.
Je středem světa Země, jak se domnívá církev, nebo Slunce, jak to vyvozoval ve své hypotéze Koperník? Tycho vytvořil svůj vlastní kosmologický model, v němž je středem vesmíru Země, a Měsíc se Sluncem obíhají naši planetu.
Tycho Brahe byl význačný astronom a matematik, těšil se přízni dánského krále a později i císaře Rudolfa II. V Praze bydlel Tycho v Belvederu a v domě Na novém světě. Svá pozorování prováděl i odtud. Po celou dobu svého pobytu u nás se zaměřil na jeden druh činnosti – a to proměřování polohy planet. Aby byla jeho pozorování co nejpřesnější, soustředil se na konstrukci a výrobu nových přesných astronomických přístrojů. Zemřel v Praze 24. října 1601 na selhání ledvin. Johanes Kepler zaznamenal jeho poslední slova: "Kéž nikdo nemyslí, že jsem žil nadarmo..." Zbývá dodat, že jeden z kráterů Měsíce byl pojmenován "Tycho"...