Jak se točí prezidenti
Před 83 lety jsme s nadšením vyhlašovali společnou samostatnost, před deseti lety jsme se začali (možná ještě s větším nadšením?) rozcházet. Byl česko-slovenský stát spontánním výrazem vzájemné lásky bratských národp nebo pragamtickým politickým kalkulem? Tak jako se liší názory fundovaných historiků i hospodských debatérů, je tato nejednoduchá otázka různě reflektována i umělecky. Před čtyřmi lety odvysílala Slovánská televize inscenaci o Edvardu Benešovi, která se setkala s velmi polarizovaným ohlasem pro svůj značně nacionalistický, protičeský názor na určitou etapu společné historie. V pražském Divadle Na zábradlí se současně hraje inscenace nepříliš lichotivě vyznívající vůči východní části někdejší federace. Nyní máme, po čem množí toužili: dva státy samostatné. Můžeme z toho mít radost i zármutek, neměli bychom však příliš podléhat emocím. Prožili jsme totiž spolu natolik složité časy, že nejrozumnější je dívat se na ně s humorem.