Hořká komedie volně inspirovaná osudy světoznámého českého fotografa Jana Saudka, umělce obdařeného neobyčejným talentem, živelností, vášní i slabostí pro ženy. Všechny tyto vlastnosti mu přinesly nejen slávu, ale i odmítání, lásku i zradu, zástupy obdivovatelů i osamocení. Druhá část úspěšného celovečerního filmu (2015). Hrají: K. Roden, M. Málková, V. Cibulková, Z. Vejvodová, V. Neužil, J. Sedláčková, M. Procházková, P. Děrgel, I. Orozovič, J. Boková a další. Scénář I. Pavlásková a J. Saudek. Kamera D. Ployhar. Režie I. Pavlásková
00:00:01Nesmíte se stydět. Vy máte v sobě tolik ženskosti. Neschovávejte ji.
00:00:06Extravagantní umělec, slavný a oceňovaný fotograf
00:00:09žije nevázaným a nekonvenčním způsobem života.
00:00:13Chci vzdát hold všem dámám mého života,
00:00:17které se klopotně a marně snažily mě povznést, podržet,
00:00:22proslavit, vytáhnout ze škarpy, strhnout z jiné ženské.
00:00:28Markéto, ty jsi dala někam moje negativy?
00:00:31Jeho manželský život je v troskách.
00:00:34Mami, táta se na něco ptal.
00:00:36Ty si myslíš, že se budu koukat na to, jak rozhazuješ naše peníze
00:00:38s děvkama? Milion, a můžeš táhnout!
00:00:41Děvčata, Líba. Dáma, kterou neznám.
00:00:45Dobrý den.
00:00:47Mám dobrý kolektiv a velmi často svolávám valné hromady.
00:00:50-Seber se a jdi domů.
-A já se ptám proč.
00:00:55Protože nesnáším lidi, kteří se vnucujou.
00:00:57Líba se u Jana postupně zabydluje a vytěsňuje ze svých pozic
00:01:01jeho dosavadní asistentku Alici.
00:01:04-Janův program dělám já. -Mýlíte se. Dnes jsem to měla zajistit já.
00:01:08Ne. Vy se mýlíte. Tady jde všechno přese mě.
00:01:11Jane, prosím vás, jak je to? Můžete mi to nějak vysvětlit?
00:01:13Víte co? Domluvte se mezi sebou.
00:01:15Jan se s Lípou velmi sbližuje. Vypráví jí o své minulosti,
00:01:19dlouholeté práci ve fabrice, o problémech s StB,
00:01:22o krachu prvního manželství, po kterém skončil v plesnivém sklepě.
00:01:28Avšak právě tam vznikly fotografie, které pak obletěly celý svět.
00:01:33Když na něco nemáme, tak to zabijeme, nebo se tomu vysmějeme.
00:01:36Anebo to umlčíme banálními požadavky.
00:01:40Líba je vždy po ruce. Tolerantní a vše snášející.
00:01:43Stává se jeho modelkou a sama zkouší fotit.
00:01:47A to tak, že napodobuje Janův styl.
00:01:49To jsem rád, že tě vidím, synu. Proč nepřijdeš častěji?
00:01:52Asi necítím poptávku.
00:01:54Na venkovské oslavě u Líbiných rodičů se Jan nadchne její maminkou
00:02:00Co je? Ježišmarjá!
00:03:05Tak. Hotovo. Nádherný.
00:03:07Já už nemůžu. Jeníčku, mně se chce strašně čůrat.
00:03:11-Tak běž.
-Děkuju.
00:03:25Máme tady originály a velmi kvalitní repliky z 30.let.
00:03:30Všechno je k vyzkoušení. Můžete sedět, ležet, já budu k dispozici.
00:03:33-Děkujeme, podíváme se.
-Jasně.
00:03:36-Ahoj.
-Čau. Co ty tady?
00:03:39Šla jsem kolem. Máš to tu hezký.
00:03:44Fakt se vám to povedlo. Krásný věci.
00:03:47-Proč jsi přišla? -Protože jsem se s tebou chtěla poradit o něčem.
00:03:52S Janem je to někdy těžký.
00:03:53-To nemyslíš vážně.
-Co?
00:03:56Ty se mně tady budeš vyplakávat teď? A já tě budu utěšovat?
00:03:59Tak mohli bysme bejt kamarádi, když jsme rodina, ne?
00:04:02-My jsme rodina?
-Ježiš, tak skoro rodina.
00:04:04Nebuď tak úzkoprsej.
00:04:08Mohl bys mi o Janovi něco říct, ne? Co?
00:04:12-Jako abych ti já o něm něco řek, jo? -No.
00:04:15-Jako co?
-Já nevím. Co na něj platí, nebo...
00:04:20Hele, věděla jsi od začátku, do čeho jdeš. Nestěžuj si.
00:04:24Mám práci.
00:04:27Jo.
00:04:45-Ahoj, Jene!
-Ahoj, Milane, ahoj.
00:04:48Můžu tě představit? To je Líba, moje asistentka.
00:04:50-Dobrý den.
-Líba. Pěkné. Neznáme se odněkud?
00:04:53Já myslím, že jste si mě spletl. Já jsem prozatím úplně neznámý člověk.
00:04:57-Hm. -Já si jdu pro něco k pití. Chcete taky?
00:05:00No jo, něco vemte.
00:05:03Člověče, já myslím, že vím, odkud ji znám.
00:05:09Ona u mě chtěla dělat asistentku. A já jsem ji pak poslal
00:05:13za Jirkou Davidem, protože jsem žádnou nepotřeboval.
00:05:15No jasně.
00:05:19-Měj se dobře!
-Čau.
00:05:23-A vy máte zítra čas?
-Ne. -No vidíš. Zase nic.
00:05:28-Stalo se něco?
-Ne. Co by se stalo? Nic.
00:05:31Jeníčku, nezapírejte. Poznám to na vás.
00:05:34VYZVÁNÍ MOBIL Pardon.
00:05:38Klárko? Nekřič, prosím tě.
00:05:42Hlavně nekřič. Já ti nerozumím, když křičíš. Co se děje?
00:05:45Uklidni se, prosím tě.
00:05:47Počkej tam na mě, já tam za tebou pojedu. Vydrž!
00:06:06Klárko!
00:06:08Klárko, jsi v pořádku?
00:06:10Co je ti, Klárko?
00:06:13Je mi blbě.
00:06:16Co sem lezeš?
00:06:20-Co sem lezeš?
-Klárko, uklidni se, prosím tě!
00:06:23Proč sem leze? Proč ji sem vodíš?
00:06:26Klárko, uklidni se. Co jsi to tady udělala?
00:06:29Ty jsi odmontovala radiátory? Kde jsou? Kam jsi to všechno dala?
00:06:34-Prodáno.
-Nejez to, prosím tě, ze země.
00:06:38Pojď sem! Kde jsou všechny ty věci, Kláro?
00:06:41Kde je ta televize, počítač? Kde to je?
00:06:44Prodaný.
00:06:48Já nevím. Já jsem to všechno prodala.
00:06:52Dostala jsem úplný prd. Jsou to strašný šunty, cos mi sem dal.
00:06:55Kláro, kde jsou všechny ty fotografie, co jsem tady nechal?
00:06:59-Kde to je? -Fotky, to je něco jinýho. Ty byly dobrý.
00:07:02Ty jsem dala svýmu milenci a on si za to koupil motorku.
00:07:08Kláro, potřebuješ peníze? Proč to všechno děláš, Kláro?
00:07:12Máš říct, že nemáš peníze. Já bych ti je dal.
00:07:16Kláro, uklidni se, prosím tě! Chodíš vůbec do práce?
00:07:20Ty na mě nemluv jak nějakej kazatel, ty teda ne.
00:07:23Ty se staráš o všechny. Na mě ses totálně vykašlal.
00:07:26Kdyby nebylo tebe, tak můj život je úplně jinej!
00:07:28Já bych mohla studovat, mohla bych mít normálního kluka.
00:07:33-Chodíš do práce, Kláro?
-Mohla bych mít normálního kluka!
00:07:37-Víš co?
-Mohla bych mít norm...
00:07:38Kláro, dej se do pořádku! Jinak tě dám na léčení. Jdeme, Líbo.
00:07:42Ty mě dáš na léčení?
00:07:45Já tě pošlu na léčení!
00:07:51-Vykašlal ses na mě!
-Kláro!
00:07:53To jsem ti byla dobrá, než se objevila tahleta kobyla!
00:07:58Ty jsi přišla a jsi služka. Jsi služka, viď?
00:08:02Kdežto já jsem byla osobnost! Ty jsi vyžírka.
00:08:06Ty jsi vyžírka! Vyžírka!
00:08:10Pojďte, Jane, pojďte. To nemá smysl.
00:08:12Jí pomůžete akorát tím, že ji necháte, aby se vzchopila sama.
00:08:15Ne nějakejma domluvama. Ta musí jít na léčení.
00:08:33-Neměli jsme ji tam nechávat.
-Vždyť vás vysává.
00:08:39Vy jste ji uhodila. To jste neměla dělat a já jsem to neměl dopustit.
00:08:42Ale prosím vás, jedna facka na vystřízlivění,
00:08:45to ještě nikomu neublížilo. Proč si na vás dělá takovýhle nároky?
00:08:48-Vy jste jí něco slíbil?
-Co je vám do toho?
00:08:51Mám ji rád.
00:08:54-Víte co? Zastavte.
-Prosím vás, Jane, nedělejte scény.
00:08:57Slyšíte? Zastavte! Zastavte!
00:09:06Moc by mě zajímalo, koho všeho jste obcházela přede mnou.
00:09:08O čem to mluvíte?
00:09:12-Jeďte pryč. Jeďte pryč!
-Jane!
00:09:21Holčičko!
00:09:26Vždycky budeš moje holčička!
00:09:34Pojď, já tě uložím. Pojď, broučku.
00:09:49Tak a teď si zahrajeme situaci, že k vám přišel klient a chce,
00:09:52abyste mu udělala nazlobenou maminku, jo?
00:09:56-Teďko, jo?
-Jo, teď.
00:09:58Kde jsi byl, ty kluku jeden zlobivej?
00:10:00Kde jsi byl, ty kluku jeden zlobivej?
00:10:01-Podívej se, ty ruce!
-Podívej se, jak jsi špinavej.
00:10:03-Ukaž ruce! -Ukaž ruce!
-Ukaž ty ruce! -Ukaž ty ruce!
00:10:06Podívej se, tu špínu za nehtama jakou máš?
00:10:07-Co to máš za nehtama za špínu?
-Bouchněte mě!
00:10:11-Ty jeden zlobivej!
-Ty jeden!
00:10:13Takhle a takhle! Ježiš, to bylo krásný!
00:10:17-Umyl sis brabčáka?
-Umyl sis brabčáka?
00:10:18Ukaž mi ho, ukaž mi ho!
00:10:19Já ti ho pořád mejt nebudu. Už seš dost velkej kluk!
00:10:22To je ono. Nikdo s tebou nebude chtít kamarádit!
00:10:24-Nikdo s tebou nebude chtít kamarádit! -Budeš sám, sám, sám!
00:10:28Já tě pořád mejt nebudu, jo?
00:10:31-Ale nesmát se u toho.
-Jasně.
00:10:33-Počkej!
-To je ono.
00:10:35A takhle. Vždyť jste profesionálka.
00:10:39ZVONEK U DVEŘÍ Někdo zvoní.
00:10:41-Promiňte. -Dobrý.
-Jdu otevřít.
00:10:45Ježišmarjá!
00:10:49-Ta Bohuna mi tady scházela.
-Bohunko, už na vás čekáme.
00:10:53Nám to tady krásně jde. Už fotíme. Jéžiš, co to máte na sobě?
00:10:55Pojďte sem. Co to máte? Kalhoty takhle uplý.
00:10:58Vždyť vám to tlačí všechny orgány. To musíme sundat.
00:11:01-Já se v tom cítím docela dobře.
-Sundáme to.
00:11:03-Tak to sundáme, no.
-No tak jasně že to sundáme.
00:11:06Ženská má nosit sukni! Pojďte. Zkuste tohle.
00:11:12Tak, krásně. Ježišmarjá!
00:11:15Nečuchejte ke mně, já strašně smrdím.
00:11:17-Vy krásně voníte!
-Ale ne.
00:11:20Ženská má vonět přirozeně. Taková ta živočišná vůně,
00:11:25to je krásný. A vidíte? To je něco jinýho.
00:11:27-No. Sluší mi.
-To je praktický. Větrá to tam.
00:11:29Takhle když tam udělám, šupity, šupity, dup. Krásný, ne?
00:11:33Takhle vám to hodím přes hlavu, když mě budete štvát.
00:11:36Nebo když se na vás nebudu chtít koukat, takhle to zvednu
00:11:38a jde se na to. Ježíš, to je taková vůně krásná!
00:11:41Ne, ne, ne, kdepak. Já se musím opláchnout! Jdu se opláchnout.
00:11:45Vy jste mi neřekl, že přijde Bohuna. To bych odešla.
00:11:48-A co se stalo?
-Přebrala mi chlapa.
00:11:51Mýho soukromýho chlapa! Seš blbej, nafouklej cecoun.
00:11:56-Puchejř! Ceckoune! Kurva seš!
-Co si to dovoluješ? Ty seš kurva!
00:12:00Kurva seš! Normálně seš kurva!
00:12:03Nechte toho, holky! Máte pravdu obě!
00:12:05-Já vám říkám, potřebuju fotit.
-Myslíš snad kozama nebo čím?
00:12:09Děvčata, děvčata...
00:12:11-Co si to dovoluješ?
-Co to děláš?
00:12:14Dámy, radím ke klidu! Dejte se ke klidu.
00:12:34Dobré ráno! Já věděla, že vám tady budu chybět.
00:12:38-Nesu snídani. Dáte si?
-To jste vy?
00:12:41-Kde máte maminku?
-Vy, takový ranní ptáče
00:12:44ještě nejste vzhůru? Já jsem Líba, ahoj.
00:12:47-Ahoj.
-Ahoj.
00:12:50Tady je bordel. Otevřu vám okno. Tady je strašnej puch.
00:12:54Ježišmarjá!
00:12:56Jeníčku, nezlobte se, ale musíme úřadovat.
00:13:00Letím na finančák. Máte tam průšvih s nezaplaceným penále.
00:13:04Alice nic neřekla. Ještě že jste ji vyhodil.
00:13:07Pak běžím na schůzku s galeristou. Potřebuji tady váš podpis.
00:13:12Pojďte. To je souhlas s instalací. Je vám dobře?
00:13:16Já dostanu infarkt asi.
00:13:18Pojďte mi to podepsat, Jeníčku, prosím.
00:13:21Opravdu chvátám. Tady! Souhlas s instalací.
00:13:25Tady je prodej fotografií do Francie. Předávací protokol.
00:13:28A tady ještě smlouva o zastoupení. To je v pořádku. Kontrolovala jsem
00:13:31to s právníkem. A kopie toho samého. Tak!
00:13:36A to je všechno. V jednu se pro vás zastavím.
00:13:38Půjdeme k notáři kvůli té plné moci na koupi domu.
00:13:41A večer ještě ten charitativní koncert. To smrdí, to triko.
00:13:45To je vaše? Není. Chcete něco k snídani?
00:13:48-Mně je zima.
-Tak já vám udělám čajíček.
00:13:51Tak. Tohle je taky moje.
00:14:00VYZVÁNÍ MOBIL
00:14:06Aničko?
00:14:10Co je?
00:14:12Co je, co se stalo, Aničko? Aničko, proč pláčeš, co je?
00:14:17Co? Maminka?
00:14:31Aničko!
00:14:33My jsme přišli do nemocnice a já jsem tam viděla
00:14:36jen prázdnou postel. Máma tam už nebyla.
00:14:40Je mi to tak líto.
00:14:43Je mi tak líto. Tak moc líto.
00:14:48Co mám teď dělat?
00:15:03Dobrý den. Tak, půjdeme se podívat na zesnulou.
00:15:11Promiňte, já nemůžu. Nemůžu. Já ji nemůžu takhle vidět.
00:15:17-Já tady počkám.
-Já to všechno zařídím, jo?
00:15:20-Já jdu, Můžeme.
-Blízká příbuzná? -Ano.
00:15:34Do domu tě nepustím. Sem se s tou courou stěhovat nebudeš.
00:15:39Není to žádná coura. Všechno za nás vyřizuje.
00:15:44-Moc nám pomáhá.
-Nám pomáhá? Tobě pomáhá.
00:15:48Za ty peníze by tahle jedla i lejna.
00:15:51Babi, nech toho. Mě už to fakt nebaví poslouchat.
00:15:54Nechcete zakopat válečnou sekyru? Mně je to všechno hrozně moc líto.
00:16:00Honzo, je pozdě. Bojovali jsme dlouho.
00:16:05A nikdy, když jsme tě potřebovali, tak jsi nebyl po ruce.
00:16:08Nikdy jsi nám nepomohl. Nikdy na tebe nebylo spolehnutí.
00:16:12Ne. Není dobojováno.
00:16:16Mně jde o Aničku. Já se chci o ni starat.
00:16:21Chci se vrátit do svého domu. Chci s ní bydlet,
00:16:23Na tu jsi měl myslet dřív. Není to tvůj dům.
00:16:28A o Aničku se postarám.
00:16:31-Nepostaráte.
-Líp než ty určitě.
00:16:36-A odejdi z mého domu.
-To myslíte vážně?
00:16:54Věříme, že na nás myslíš, že nás slyšíš,
00:16:59když plníme povinnost lásky a modlíme se za Tvou služebnici.
00:17:04My prokazujeme svou službu poslední,
00:17:07ty prokaž své milosrdenství.
00:17:11Naše zesnulá byla silnou ženou,
00:17:15přesto ten život občas neměla lehký.
00:17:20Ať jí bude lehkou tato zem.
00:17:37Jane, říká se o vás, že jste znalcem žen. Cítíte se tak?
00:17:40Ó ne! Znalcem žen můžou být toliko ženy!
00:17:45To je vlastně pravda.
00:17:46Ten neuchopitelný a neúprosný souhrn křehkosti, odvahy a lásky,
00:17:50ale na druhé straně prolhanosti a podlých zrad,
00:17:53to prostě se nedá pochopit. To nepochopíte. Ale pozor!
00:17:56Ony nemůžou jinak, protože na nich je udržování života na Zemi.
00:18:01Vy jste nepřítelem manželství?
00:18:03Já jsem bohužel přišel příliš pozdě na to, že se k manželství nehodím.
00:18:07Ten posvátnej svazek, kterej je určen jenom pro ušlechtilý,
00:18:11silný jedince, kteří jsou ochotni se obětovat samozřejmě.
00:18:15Kteří jsou ochotni být zodpovědní
00:18:18a hlavně zachovávat věrnost.
00:18:22Taková věc mně se prostě nikdy v životě nepovedla.
00:18:24Já mám teď takovou osobnější otázku, mohu-li?
00:18:27Vy teď žijete v pevném svazku?
00:18:30Víte, já po tom, co jsem ovdověl, tak jsem se zařekl,
00:18:32že už žádný pevný vztah nenavážu!
00:18:35Řekněte nám, jaké se vám líbí ženy. Fyzicky.
00:18:38-Jak vypadá krásná žena?
-Dobrá otázka.
00:18:40Já tenhleten kult mladosti, vyhublosti, hubenosti,
00:18:44to prostě je pro pedofily. To je něco nepřirozeného.
00:18:47A pánové, kteří tvrdí, že se jim líbí vychrtlé ženy, prostě lžou.
00:18:51No jasně. Samozřejmě.
00:18:53To tak není. Představte si takovou hubenou dlouhánku,
00:18:56padesátikilovou, která prohlašuje, že potřebuje shodit pár kil.
00:19:00-Ta bude šťastná až na psychiatrii.
-To souhlasím. -To je nepřirozený.
00:19:04Mocná zadnice, to je ta karosérie motoru na lásku, ne? Mám pravdu?
00:19:08No určitě, bezesporu ano. Když už jsme takto otevření...
00:19:11Ne, ne, my nejsme otevření. Já jsem otevřený. Vy nejste otevření.
00:19:14-Dobrá tedy, vy jste otevřený.
-My se budeme se snažit.
00:19:17Taková otázka na tělo.
00:19:18Slyšel jsem, že jste míval také vztahy s muži.
00:19:21No ano! Měl jsem kdysi takové krásné období.
00:19:25Přijímal jsem pod obojí. Vzpomínám si na Václava Černého.
00:19:28Tenkrát to byl začínající herec.
00:19:30To byly úžasné okamžiky, to bylo nádherný.
00:19:34Jane, poslechněte si to. Populární herec,
00:19:39otec tří dětí, šťastně žijící v harmonickém manželství
00:19:42již třicet let, žaluje slavného fotografa za pomluvu.
00:19:46-Nečtěte mi to, prosím vás.
-Ale to je důležitý.
00:19:48Poslechněte si to. A žádá sedm miliónů korun,
00:19:50které všechny věnuje na charitu.
00:19:53Já vím, tak jsem se nechal unést. Neměl jsem to říkat! Mrzí mě to.
00:19:56Já jsem hned věděla, že to bude průšvih. Zastupuje ho doktor Jasný.
00:19:59-Ten, když něco veme, neprohrává.
-Netrapte mě s tím
00:20:03Je to bohužel tak. Pokud by prokázal, že protistrana utrpěla
00:20:07takovou újmu, že hrozí až rozvrat manželství, může uspět.
00:20:13Tak řeknu, že ty peníze nemám.
00:20:15Hrozí, že vám mohou předběžným opatřením zakázat
00:20:18disponovat majetkem, zablokovat účty. V tom se jim nedá zabránit.
00:20:22Můžete se potom ihned odvolat, ale...
00:20:24Kvůli takovýhle blbosti budu mít problémy? Tomu se nedá nějak čelit,
00:20:29dokud je čas? -My jsme o tom mluvili tady s vaší paní...
00:20:33-Asistentka.
-Asistentkou.
00:20:37Co se dá udělat hned, je převést vaše peníze z účtů
00:20:40na někoho dalšího. A stejně tak váš byt, kde máte ateliér.
00:20:46No jo, ale na koho? Já nevím vůbec, na koho bych to převáděl.
00:20:51-Co na vaše děti? -Na děti? To to rovnou můžu vyhodit do Vltavy.
00:20:54Vždyť to všechno hned utratí. Na děti nemůžu.
00:20:59Tak přemýšlejte, komu věříte. Já vám zatím připravím smlouvy
00:21:03na převod bytu.
-Vždyť jsem zas tak moc neřekl, ne?
00:21:07Navíc je to pravda. Buzerant jeden!
00:21:20-U mě to budete mít jako v sejfu.
-Hm. Doufám, že v nedobytným.
00:21:28Líbo, jestli se tohle někdo dozví, tak si budou myslet,
00:21:30že jsem se zbláznil, že vám takhle důvěřuju.
00:21:32Jestli mě okradete, zakroutím vám tou vaší nádhernou labutí šíjí.
00:21:38Támhle! Tady je Anežka.
00:21:41-Dobrý den.
-Dobrý den, Anežko.
00:21:45Rád bych převedl svoje účty tady na dámu.
00:21:48-Dobře. Mohu poprosit o vaše občanské průkazy? -Samozřejmě.
00:21:52-Prosím.
-Děkuju.
00:21:56-Celé účty převedeme?
-Ano, celé účty převedeme.
00:22:00Nechám si jenom podpisové právo, jestli tady dáma dovolí.
00:22:05Jane, pro vaše klidné spaní. Tady je notářsky ověřený můj dlužní úpis
00:22:10Dlužím vám všechny peníze, které jste na mě převedl,
00:22:13plus hodnotu tohoto bytu.
00:22:15A tady je potvrzení o zaplacení daně z převodu nemovitosti.
00:22:21-Tolik peněz za převod?
-Hm.
00:22:24To jsem to mohl dát na něco lepšího. Třeba na charitu.
00:22:26Na charitu dáváte víc než dost. Jane, pojďte se podívat,
00:22:29kam to dávám.
-Já vám věřím.
00:22:32Dlužní úpis budete mít tady v sejfu, ano?
00:22:35Vidíte to? Dávám to sem, tak. Klíček si pořádně někam schovejte.
00:22:41Líbo, já vám věřím. Jste jediná, který věřím.
00:22:43Kdybyste mě chtěla okrást, udělala jste to už dávno.
00:22:46Měla jste příležitostí dost.
00:22:48Vy jste mi naopak pár peněz zachránila.
00:22:51Pojďte ke mně!
00:22:56Víte, ono se to nezdá, ale já jsem strašpytel docela.
00:23:01-Vy?
-No jo.
00:23:04Vždycky jsem se bál. Celej život jsem se bál.
00:23:06Bál jsem se, že mě někdo zbije, že neuspěju.
00:23:12Že vydělávám valuty načerno, že mě někdo udá,
00:23:15že mně zakážou pracovat, že mi všechno vezmou. Bál jsem se StB.
00:23:20Nedělej ze mě blbce!
00:23:25Jde mi o to, abys nám podával informace o těchhle osobách.
00:23:29Myslíte si, že nevíme, že v Americe chystají vaši velkou výstavu?
00:23:32My vás tam pustíme. Do USA. Budete moct legálně prodávat.
00:23:39Zajistíme, aby vás přijali do Svazu výtvarných umělců,
00:23:42abyste mohl zůstat na volné noze a nemusel do fabriky.
00:23:45A za to potřebujeme protislužbu. Co je na tom?
00:23:48Já nemůžu! Já to prostě nemůžu! To nemůžu.
00:23:52Podepište nám to a změní se vám život!
00:23:55Já prostě nemůžu! Já to prostě nemůžu podepsat.
00:23:57To se se radši oběsím!
00:23:59-Podepiš to! -Tohle já nemůžu podepsat, já to prostě nepodepíšu!
00:24:02-Jestli nepodepíšeš, tak já ti ze života udělám peklo! -Já se oběsím!
00:24:07Některý ty lidi, co jsem měl udávat,
00:24:09jsem pak našel na seznamech Stb. Stali se z nich udavači.
00:24:12A nikdy se ani slovem nikomu neomluvili.
00:24:15Ani se nezačervenali.
00:24:21Už mě tam vezou tou starou cestou,
00:24:25kudy jsem chodíval s poblitou vestou.
00:24:29Do hrobu dejte mi dva sudy piva
00:24:34a místo faráře, ať kurva zpívá.
00:24:38Dobře, že jste mi ten obraz zachránila.
00:24:44Mám ho rád. Vlastně jste to vůbec nemyslela špatně.
00:24:58Dámy, pojďte dál! Udělejte si pohodlí, posaďte se.
00:25:02-Dáte si něco k pití třeba?
-Jo, super.
00:25:04Máte chuť? Nalejte si. Já myslím, že se máte dnes na co těšit.
00:25:08My jsme si tady s Janem pro vás něco připravili.
00:25:10-Tohle mám pro Báru.
-Jé, děkuju, děkuju.
00:25:14Báro, prosím, převlíkněte se mi do toho, jo?
00:25:16-Pak tady mám pro Janu něco. Vám to určitě sekne. -Díky.
00:25:19-Tak, Šárko...
-Ano?
00:25:23-Tady to mám připravený pro vás.
-Děkuji.
00:25:26Určitě se vám to bude dneska líbit. Já vám udělám i něco k jídlu.
00:25:30-Jak se máte?
-Báječně.
00:25:33-Jaká je nálada?
-Máte dobrej koňak.
00:25:36Mám? To je dobře.
00:25:41-Skvělej koňak máte. VYZVÁNÍ MOBIL -Děkujem.
00:25:43Tohle je pracovní, to musím vzít, nezlobte se. Zatím se převlékněte.
00:25:48Já se musím trošku uvolnit. Jsem nervózní.
00:25:51-No ale postupně musíš.
-Já mám jednu punčochu.
00:25:55Dámy, to vám to sluší!
00:25:58Tak pojďte, já to mám všechno perfektně vymyšlený.
00:26:01Budete dívčí kapela.
00:26:03-Tady bombardón, komu bych ho dal?
-No jasně!
00:26:05-Nejsvalnatější dostane bombardón.
-Samozřejmě.
00:26:10Janičko, vemte si housličky a tady se posaďte na kostku.
00:26:13-Já jsem se jenom potřebovala...
-Jen napijte, vemte si to s sebou.
00:26:16Vy se tady se postavte a vy tady budete sedět.
00:26:19Vystrčený prsíčka a roztažený nohy. Ták!
00:26:22-Takhle, aby se to tady tak...
-Dmulo. -Dmulo.
00:26:27A představte si, že jste taková veselá kapela,
00:26:30která jde zahrát nějakým chlapíkům. Teď děláme takovou cudnější fotku,
00:26:34děvčata, ano. Potom uděláme tu hanbatější.
00:26:39Hezky roztáhněte nohy.
00:26:40-Jeníčku, já se svlíkat nebudu.
-A proč ne? -No tak...
00:26:43-Barunko, prosím vás, vy se přece nemůžete stydět. -No stydím se.
00:26:46Žena se nemá za co stydět. Žena se nemá vůbec stydět.
00:26:49Protože to vás udělá šťastnou. Když se nebudete stydět, budete šťastná.
00:26:51Jo to je pravda, ale...
00:26:54Já si to zatáhnu. Hned to bude. Hned to bude, děvčata. Vydržte.
00:26:58Vydržte, já tady zatáhnu. Ták. Moment. Líbo, Líbo!
00:27:03Ano? Teda vy jste krásný!
00:27:06Tak. Vydržte. Usmát se, ukažte všechny zuby.
00:27:12Všechny ukažte zuby. Tak. Moment.
00:27:16Krásný. Děkuju. Můžete se oblíkat a jít domů.
00:27:19-Už? -Děkujeme.
-Tak oblíkat.
00:27:21-Děkujeme. -Já děkuju.
-Já nikam nejdu.
00:27:24-Copak, Janičko?
-Mně se tady líbí.
00:27:26-Ne, ne, vy musíte taky domů.
-Já tady musím zůstat. -To nejde.
00:27:30-A bydlet tady s tebou.
-Líbo, Líbo, pojďte sem!
00:27:33-Ano? -Nevolej Líbu, prosím tě.
-Ne. Oblíkněte se a jděte domů.
00:27:38-Příště.
-Ne.
00:27:40Posaďte se hezky. Líbo, zařiďte to nějak, sežeňte nějaký auto.
00:27:45Já vám dám ty vaše krásný kalhotky a pošlu vás domů, jo?
00:27:50-Šup tam s nima. -Vy byste mě měl svlíkat, ne oblíkat.
00:27:56Tak, pojďte vstát. Kde máte ten zbytek?
00:27:58Počkej, počkej! Líbí se ti můj příčesek, co?
00:28:01-Nádhernej příčesek, nádhernej.
-Mýmu psovi se taky líbí.
00:28:05No tak pojď, půjdeme domů.
00:28:07Dámy, pomozte mi tady s Janičkou. Já toho mám hrozně.
00:28:10Líbo, zařiďte to. Já nemám čas, já mám spoustu práce.
00:28:15-Janičko, oblíkněte se.
-Pa, pa, děvčata! Mějte se hezky.
00:28:18-Jsi trapná. Uklidni se.
-Jaká trapná? Ty jsi trapná sama.
00:28:23Já nejsem trapná. Trapná jsi ty.
00:28:25Jeníčku! Počkej! Já musím za Jeníčkem.
00:28:30-Jedna noha...
-Auto čeká, musíme jít.
00:28:34Pojď, pojď, pojď!
00:28:38Hezky jedna noha.
00:28:41Dejte tam tu nohu. Janičko, spolupracujte s náma.
00:28:46Počkej. Musíš se oblíct. Takhle nemůžeš na ulici.
00:28:50Počkej!
00:28:55Hezky pravá, levá...
00:29:00Ještě kousek.
00:29:04Prosím tě, vlez tam!
00:29:07Jedeme! Pojďte! Šup!
00:29:16-Ahoj!
-No, ahoj.
00:29:26Drazí, povím vám historku z nedávný doby.
00:29:30Když mám teď ten průšvih skrze svý nevymáchaný ústa,
00:29:33tak jsem se rozhodl žít kulturně. Vejdu do galerie,
00:29:38mají otevřeno, ale zřejmě z gruntu přestavují barák.
00:29:42Všude novodurový trubky, dráty, písek,
00:29:46nějaký trámy, záchodová mísa! A pak vidím katalog
00:29:52a poklesám v kolenou. To je ta výstava!
00:29:56Postkonceptuální instalace! Hrome! Listuju v katalogu,
00:30:01hledám návod, jak tomu porozumět, jsem přece Evropan, žádnej blbec!
00:30:05A čtu: Průběžnost tvorby arciže artistní
00:30:11evokuje soubor apriorních norem imaginativní sebereflexe,
00:30:15zatímco institucionální kongenialita těchto
00:30:18postmodernistických aspektů a vizí...
00:30:22Ježí se mi vlasy. Ježí se mi vlasy a čtu dál:
00:30:28Podobné introspekce jsou tou nejjemnější kvintesencí
00:30:31v rovině postkonceptuální etiky!
00:30:40Doufám, že moje skromná knížečka bude srozumitelná všem!
00:30:45A ještě něco důležitýho! Chci vám představit...
00:30:49-Co je s tebou pořád? ...vycházející hvězdu.
00:30:52Moji skvělou modelku a fotografku, která má několik svých autorských
00:30:55obrázků v doslovu knihy. Líbo! Líbo, pojďte k nám!
00:31:01-Pojďte k nám, nestyďte se.
-Dobrý den.
00:31:06Bůůů!
00:31:08Prosila bych kmotry a autora o uvedení knihy do života.
00:31:13My této knize přejeme jen to nejlepší
00:31:16a aby byla ještě úspěšnější než ta kniha předcházející.
00:31:19-Hodně štěstí!
-Ať se daří!
00:31:22Ať se líbí!
00:31:25Já bych ještě... Dovolíte? Můžu něco říct?
00:31:27Já nejsem samozřejmě žádná vystudovaná fotografka,
00:31:31ale když má člověk obsah sdělení, když ví, o čem chce vyprávět,
00:31:34tak myslím, že to jde samo.
00:31:41Nuda! Trapas! Trapas!
00:31:43Honzí!
00:31:46-Promiň, nedělej to!
-Co?
00:31:48Nemůžeš si dovolit, aby někdo dělal plagiáty tvých fotografií
00:31:51a ty to ještě podporoval. To devalvuje tvoji práci.
00:31:56Rozumíš? Kdybys pomáhal někomu talentovanýmu, prosím,
00:31:59to je skvělý. Ale ty podporuješ kopírování, rozumíš?
00:32:03Ty házíš do jednoho pytle originál a plagiát.
00:32:07Promiň, já tě musím opustit, pádím do práce.
00:32:10Voláme si, píšeme si, jo? Díky. Pa, pa!
00:32:16-Jane, promiňte, můžu vás vyrušit?
-Ano. Prosím.
00:32:19Vy jste na mě zanevřel. Nařknul jste mě z toho, že jsem vám
00:32:22prošvihla penále na finančáku. Přitom jste tam žádný penále neměl,
00:32:26nic jste tam nedlužil.
-To myslíte vážně?
00:32:28Vyhodil jste mě bez špetky citu. Byl jste nespravedlivý a krutý!
00:32:32Ale vždyť se vám to líbilo. Co to povídáte?
00:32:35Jane! Pardon!
00:32:40Dobrý den, Seidlová. Já jsem z Magazínu Mladé fronty Dnes.
00:32:44Vaše asistentka mi pořád slibuje, že mi s vámi domluví rozhovor,
00:32:46a nic. Ono už to docela spěchá. Já mám na vás vyblokovaných
00:32:50celých šest stran, máme uzávěrku...
00:32:53Musíš se brzdit. Pozor!
00:33:03Zavolejte sanitku! Klárko?
00:33:06Jane, pojďte sem!
00:33:09Kláro! Kláro! Kláro!
00:33:12-Ježiš, co se stalo?
-Spadla ze schodů.
00:33:16Promiň, promiň.
00:33:20-To je Janova sestřenice Klárka!
-To není sestřenice. To je dcera.
00:33:25Promiňte, co jste to řekla? To jste se spletla, to není Janova dcera.
00:33:29Jaképak spletla? Znala jsem její mámu.
00:33:31A tu holčičku Klárinku od narození.
00:33:47-Má otřes mozku a hnutý obratle.
-Jak to, že vám poskytli informace?
00:33:52-Tak mi to řekli. No a co?
-A proč vám to řekli?
00:33:55-Protože jste její otec?
-Co to je za blbost?
00:33:59Normálně já nejsem její otec přece. To už jsem slyšel, tyhle fámy.
00:34:02Že tomu věříte?
00:34:05-A?
-Jaký a? Jaký a?
00:34:09Co je to za výslech? To by mi Jana řekla, že je Klára moje dcera, ne?
00:34:14-Tak si nechte udělat zkoušky otcovství. -Víte, jak jste dotěrná?
00:34:18Už vás mám plný zuby. Jděte pryč! Jděte hned pryč teď.
00:34:23Fuj! Fuj! Jděte pryč odtud!
00:34:32Podívejte se, jste krásná žena. Vy se nemáte za co stydět.
00:34:36Takhle to uděláme. Já dám tady tu brož pryč.
00:34:41Abysme se nepíchli. Tak. Malinko takhle i s tím ramínkem.
00:34:46Dejte tu ruku dolů. Tak.
00:34:51Tak.
00:34:53Nebojte se. Dýchejte.
00:34:57Zkuste dýchat zhluboka. Tak, hezky.
00:35:01Vidíte, jste pořád krásná. Ukažte.
00:35:06-Ne, to ne.
-Ale jo, pojďte, pojďte!
00:35:09To kolínko. Dovolíte. Roztáhneme trochu. Malinko.
00:35:13-Ne!
-Malinko roztáhneme.
00:35:21-Chytněte mě tam.
-Ne.
00:35:25-Dejte mi tam ruku. Nebojte.
-Ne.
00:35:29-Ale jo.
-Ne.
00:35:32Pojďte, pojďte! Chytněte mě za koule.
00:35:36Nebojte, pojďte, tak.
00:35:39Jste plná touhy, lásky, jenom ji nemáte komu dát.
00:35:54To je krásný!
00:36:09DVEŘE SILNĚ PRÁSKLY Mami, Jane, jste doma?
00:36:20-Jste doma? Ahoj, mami.
-Ahoj, Libko!
00:36:24Tak už pojedeme? Vezmeš nás na nádraží?
00:36:29A kde je taťka?
00:36:31Já vás odvezu na nádraží. Pojďte.
00:36:37Dobrý den. Pojďte dál. Mám pro vás dobré zprávy.
00:36:43Prosím!
00:36:48Doktor Jasný a ten váš bývalý...
00:36:52No milenec. Jen to řekněte. Já se za to nestydím.
00:36:54...milenec jsou ochotni stáhnout žalobu. Stačí jim omluva v médiích.
00:36:59Souhlasíte?
00:37:02Stačí jim omluva! Jak jste to dokázala?
00:37:05Vy jste úžasná. Omluvím se z hloubi duše rád.
00:37:09Jak to, že jim stačí omluva?
00:37:12-Prostě jim stačí omluva, ne?
-Klid má někdy velkou hodnotu.
00:37:15Počkejte. Ale jak má vypadat ta omluva?
00:37:19Jako že je vám líto, že jste to řekl?
00:37:21Tím ale ten vztah s hercem přece potvrdíte.
00:37:24Nebo že to nebyla pravda, co jste řekl?
00:37:27Tím ze sebe uděláte lháře.
00:37:29Já vůbec nerozumím tomu, co říkáte. Proč to pořád komplikujete?
00:37:34Prostě se omluvím. Řeknu promiňte, ne? A hotovo.
00:37:38Aspoň bude ta noční můra z krku, ne?
00:37:40-Na textu omluvy se domluvíme.
-Dobře. -Dám vám vědět.
00:37:44VYZVÁNÍ MOBIL To je zase ta novinářka
00:37:46kvůli tomu rozhovoru. Šíleně na to spěchá.
00:37:48Tak jí to zvedněte, řekněte jí, že ten rozhovor udělám.
00:37:51Já ho udělám klidně ještě dnes.
00:37:54-No tak jeďte, já to domluvím.
-Dobře.
00:37:57-Víte co? Ať přijede za dvě hodiny.
-Dobře.
00:38:04Tady Líba. Tak Mistr souhlasí. Co příští týden?
00:38:09Dnes?
00:38:11Zítra to musíte odevzdat? Ale on dnes nemůže, bohužel.
00:38:18Ne, nerušte to, nedávejte tam nic jinýho. Já mám takový nápad.
00:38:21Nechtěla byste udělat rozhovor se mnou? Já vím, že mě nikdo nezná,
00:38:24ale mohla bych vám říct spoustu zajímavostí o Janovi.
00:38:29Mám čas. Dobře. Budu tam.
00:38:36Dobrý den.
00:38:42-Těší mě, Janča.
-Ráda vás poznávám.
00:38:45-Nemáme moc času, tak to vemem hned, jo? -Hm.
00:38:49Líbo, jak dlouho vy vlastně žijete s Janem?
00:38:52Skoro pět let.
00:38:55Bylo to krušných pět let?
00:38:57Co vás nemá? Nejkrásnější roky mého života!
00:39:00Je těžké tolerovat to, že má Jan tolik jiných žen?
00:39:06Je těžké udržet si vůdčí postavení v harému, ale stojí to za to.
00:39:12-Nejste žárlivá?
-Dobrý den. Budete si přát, prosím?
00:39:13-Já si dám jenom neperlivou vodu. Děkuju. -Jistě.
00:39:17-Nejste žárlivá?
-Ne. Proč?
00:39:21Jan mi říká pravdu. A toho si musí člověk vážit. Hlavně v dnešní době,
00:39:25když lidi tolik lžou. Podívejte se na moje fotografie.
00:39:31Co na ně říkáte? Mohla byste mi je otisknout?
00:39:38Líbí se vám?
00:39:41Jsou upřímný, že jo?
00:39:44Víte, já se pořád na vás musím dívat. Vy jste hrozně zajímavý typ!
00:39:48Nechtěla byste, abych vás vyfotila?
00:40:09Dovolte, abych vám představil tady Miloše Zajíce.
00:40:12-Dobrý den.
-Kamarád.
00:40:14-Zajíc? Já znám nějaký Králíčkovy.
-Jo? -No. Linda.
00:40:19Pojďte si sednout.
00:40:22Táto, ať si dáš příště pozor na pusu a přemejšlíš dřív,
00:40:26než něco řekneš.
00:40:28Abysme tě nemuseli pro tvý vlastní dobro prohlásit za nesvéprávného.
00:40:32Děkuju.
00:40:36Jene, na zdraví a na to, že ten soud nebude.
00:40:38-Na zdraví!
-Na zdraví! -Na zdraví!
00:40:47Když jsem sral onehdy, já čil lejno,
00:40:52jež z řiti své měl jsem.
00:40:55Puch jiný byl, než myslel jsem, jím cele jsem se zasmradil.
00:41:00Kéž byl by někdo souhlasil přivésti tu, již čekal jsem,
00:41:03když jsem sral.
00:41:05Neb byl bych jí svým zalepil já moční dírku chlapíkem,
00:41:10co ona by zas prstíkem mi bránu dala na ventil,
00:41:14když jsem sral.
00:41:17Ty budeš dneska celej večer mluvit o análu, jo?
00:41:21Málo čteš. To je renesanční dílo - Rablais.
00:41:24Měl bys víc číst. Půjdeš na doučování.
00:41:27Přijď si někdy pro nějakou knížku. Já ti půjčím něco,
00:41:30aby ses taky přiučil.
-Dobře, dobře.
00:41:36Líbo, pojďte ke mně!
00:41:41Jane, musíme se taky domluvit, kdy převedeme ty vaše účty
00:41:45zpátkY na vaše jméno.
-Ale to nespěchá.
00:41:48Aspoň ty peníze neutratím nerozážu, nerozfrcám s dámama profesionálkama
00:41:53Že jo, Lindo? Pamatujete, Lindo, jak jsme spolu byli v pelechu?
00:41:59-Marku, co se děje?
-Nic. Nesnáším ty jeho kecy!
00:42:04Ale já nemyslím Jana. Co se děje s tebou a s Evou?
00:42:09Rozvádíme se.
00:42:11-Mrzí tě to?
-Štve mě to.
00:42:36Ahoj, tati! Kup si Mladou frontu. Je to tam.
00:42:40Jo, přední strana, potom celej rozhovor vevnitř.
00:42:43No krásný, mám radost. Prosím tě, kup domů ještě tak deset čísel,
00:42:46ať to máme, jo? Taky!
00:42:50Jane, vy to asi ani nevíte, ale vy jste ze mě udělal jinýho člověka.
00:42:55Udělal jste ze mě ženu. Já jsem byla pořád odstrkovaná.
00:42:59Neměla jsem kamarádku. Doma mě pořád shazovali,
00:43:02nevěřila jsem si. Vy jste mě naučil jít si za svým.
00:43:06Být na sebe hrdá.
00:43:09-Opravdu?
-Hm.
00:43:14Naučil jste mě, co je to sex. Jak si ho užít.
00:43:17Já už nechci být jen na vaší výplatní listině.
00:43:21Chci být váš partner, Jane. Chci mít svá práva.
00:43:24Nechci se pořád bát, že mě třeba zítra vyhodíte a řeknete:
00:43:27Líbo, já už nemám zájem o vaši spolupráci.
00:43:31Chci mít vaše dítě!
00:43:34Nemusíte se bát. Nechci po vás žádný oběti!
00:43:37Nechci po vás ani lásku. Chci vaše geny, chci talentovaný dítě, Jane!
00:43:44Milá zlatá, nechci na svět přivádět děti, co mají špatnýho tátu.
00:43:48Tím pověřte někoho jinýho, jo?
00:43:51Vaše děti si nezaslouží, aby měly tak nezodpovědnýho taťku.
00:44:03To vypadá moc dobře.
00:44:05Jo. Jak jste viděli, dům je v zachovalém stavu.
00:44:08Má původní prvky.
00:44:11-Líbo? -Hm?
-Ta kuchyň taky je dobrá, ne?
00:44:14-Mně se to líbí.
-Jo, mně taky.
00:44:16Co je tohle? To je krásná místnost, Líbo.
00:44:21Až budete hřešit, tak se tady budete kát.
00:44:25No, já bych do toho šel, mně se to líbí.
00:44:29-Formality s váma vyřeší Líba. Líbo! -Ano?
00:44:32Ona už se asi někde kaje.
00:44:34Já se s váma rozloučím, já ještě musím zkontrolovat znova okenice.
00:44:37-Dobře. -Ozvu se, ano?
-Díky. Nashle. -Nashle.
00:44:41Přijela bych sem se svým kamarádem, je to stavební inženýr,
00:44:43ať to pořádně zkontroluje.
-Líbo, to je krásná socha.
00:44:46On má zástěru jako já. To je nádhera.
00:44:49-Zkusila bych srazit cenu.
-On pod tím nic nemá, Líbo.
00:44:52Hm. Nemusíte se o nic starat, ale potřebuji vaši plnou moc, ano?
00:44:55Dobře. To je nádherná socha. Podívejte se, Líbo.
00:44:59To je krása! To je obrovská žena.
00:45:02Podívejte se, jak je krásně velká!
00:45:05Ty budeš moje panovnice a já se tě budu bát.
00:45:08A budu tě beznadějně milovat. A budu tady trpět.
00:45:11Líbo, podívejte se. Je kamenná, a přitom jak je vášnivá.
00:45:16Kam se na ni hrabete. Vidíte to? To je nádherný.
00:45:21VYZVÁNÍ MOBIL Dobrý den! Taky vás ráda slyším.
00:45:30To byla ta novinářka z Mladý fronty.
00:45:33Ten můj rozhovor má prý fantastický úspěch.
00:45:35-To je moc dobře.
-Hlavně píší ženy.
00:45:38A víte, co je zajímá nejvíc?
00:45:40Ne moje fotky, ale jak snáším vaši nevěru.
00:45:43Tak vidíte. Měla byste si otevřít poradnu,
00:45:45jak se vyrovnávat s nevěrou partnera.
00:45:48To je dobrý nápad.
00:45:57Pěkně si ji přitlač. Víš, co děláš, pěkně si to užívej.
00:46:01A teď škrtnout a zapálit. Ještě víc se prohni.
00:46:04On vám dělá dobře tam dole. Tak!
00:46:07Takhle to vemte a sekejte! S radostí mi usekněte tu palici!
00:46:11Pořádně, s chutí! Tak! Tak to udělejte, takhle!
00:47:06-Já se bojím.
-Pojď, broučku, pojď.
00:47:08Dej mi ruku.
00:47:11Pozor.
00:47:18Pojď.
00:47:25Pojďte, prosím, se mnou. Pan doktor tady bude za chvilku.
00:47:29Já tam nechci.
00:47:31Budete v pořádku. Uvidíte. Bude se vám tady líbit.
00:47:35Myslete hlavně na hezké věci. Musíte být pozitivní.
00:47:38-Proč?
-To se vám pak vrátí.
00:47:41Prd se vrátí. Prosím vás, může tam jít se mnou?
00:47:44-No jistě.
-To víš, že půjdu s tebou.
00:47:48-Tady. Sedni si.
-Proč?
00:47:50-Ale ty jsi říkala, že potřebuješ něco důležitýho. -Sedni!
00:47:53Ty mě chceš fotit? To bych teda nepřišel.
00:47:56Prosím tě! Pojď sem. Ukaž!
00:48:02-Máš nádherný oči, víš to?
-Jo?
00:48:04Hm. Je v nich taková tajemná záře, víš? Ale potlačovaná.
00:48:11Tady mi něco chybí.
00:48:13Jo.
00:48:15-Víš, jako by tě Eva... Promiň!
-Dobrý.
00:48:18Jako by tě Eva přišpendlila k zemi.
00:48:21Jsi celej takovej sevřenej, sešněrovanej.
00:48:24Uvolni se. Potřebuješ vzlítnout.
00:48:29Dát tomu křídla. Jé!
00:48:33-Dívej se na mě!
-Co mi to tady předvádíš, Líbo?
00:48:39Jakej byl Jan otec?
00:48:41Snažil se, ale nějak mu to vždycky nevyšlo.
00:48:44Nevím. Máma se trápila.
00:48:49Asi to na nás nějak přenesla.
00:48:52To je chyba, nemyslíš? Já bych nikdy nesebrala dětem otce
00:48:56jenom kvůli nevěře. Sundej si to!
-Ne.
00:48:59-Bude to hezčí bez toho.
-Já už musím běžet, víš?
00:49:01-Proč?
-Musím jít. Tak zas někdy.
00:49:04Záře, křídla, plamen. Dáme dýchánek, jo? Příště.
00:49:18Do prčic!
00:49:20Tak já půjdu, jo?
00:49:29Nenechávej mě tady.
00:49:33Vždyť já za tebou budu jezdit. Dáš se tady dohromady. To zvládneš.
00:49:39Bojím se.
00:49:43Nakonec tady budete spokojená, věřte mi.
00:49:46Najdete si tu kamarády, budete si pomáhat.
00:49:49Určitě tady nebudete sama.
00:49:51Vendelínko, jste moc milá. Děkujeme.
00:49:57Ahoj!
00:50:15Tahle se povedla. Tu mám ráda. Podívej! Líbí?
00:50:20Hele, já se zas tak moc neobdivuju, abych se na sebe musel koukat.
00:50:34Potřebuješ něco?
00:50:40Chtěla bych tě jen trochu víc poznat, Marku.
00:50:48Co to na mě zkoušíš, Líbo?
00:50:56-Chceš sex?
-Proč jen sex?
00:51:02-Já nestojím o milenky svýho otce!
-Už nejsme s Janem milenci.
00:51:07O zhrzený bejvalky taky ne.
00:51:10Jsme pořád partneři, ale nespojuje nás sex.
00:51:12No vidíš. A mě to nezajímá.
00:51:18-Možná by bylo dobrý, kdybys byl se mnou. -Jo?
00:51:20-Hm.
-A proč?
00:51:24Uvidíš.
00:51:30Dělej si, co chceš.
00:51:53Jeníčku, ne, ne, ne. Pojďte sem! Zavřete oči a pojďte se mnou.
00:51:57-Co je?
-Já mám pro vás takový překvapení.
00:52:01-Jaký?
-Pojďte. Tak!
00:52:04-Teď! Prosím.
-Co to je?
00:52:07Já chci, abyste byl na místo činu dopraven jako pravý král!
00:52:11-To je krásný auto.
-Tak prosím!
00:52:16-Cože? Já první?
-Prosím. -Děkuju. Dobrý den.
00:52:18-Dobrý den.
-Jé, to je krásný!
00:52:22To je krásný! Ježiš, co to má znamenat?
00:52:28-Nebojte. To je všechno domluvený.
-Nefoťte nás!
00:52:30Vy pojedete s námi a vy jeďte přímo ke galerii. Sejdeme se na místě.
00:52:33-Prosím!
-Líbo, to jste neměla, tohle.
00:52:52Líbo, já mám rád pozornost, ale jenom když se týká práce.
00:52:56Víte co? Uvidíme se na místě, jo?
00:53:22Dobrý den.
00:53:27Dobrý den. Dobrý den, děkuju.
00:54:18Vážení hosté, přátelé,
00:54:24vítám vás na Janově a mojí výstavě,
00:54:26která je největší výstavou za posledních deset let,
00:54:29která se v těchto reprezentativních prostorách koná.
00:54:32Dovolte mi zde přivítat ministryni kultury paní Evu Janákovou
00:54:36a primátora hlavního města pana Karla Nového.
00:54:39Vítám zde samozřejmě spoustu vzácných hostů.
00:54:44Jan je průkopník, objevitel, vizionář
00:54:47a jen takoví lidé přinášejí světu nové hodnoty.
00:54:51Jan ty hodnoty objevil ve mně.
00:54:53A já před vás předstupuji v plné nahotě.
00:54:57Moje fotečky najdete ve vedlejším sále.
00:55:02Tak a kde je můj objevitel?
00:55:06Jane!
00:55:16Dobrý den, přátelé.
00:55:19Lidi mi občas říkají: Jane, ukaž, jaký jsi doopravdy, otevři se.
00:55:26Víte, já jsem vlastně chodící pochybnost.
00:55:30Ale jedno vím jistě. Že nelze udělat tlustou čáru za něčím,
00:55:33co se stalo. Protože historie se nám dostává do genů.
00:55:40Takže Bůh s vámi. Dobře se bavte.
00:55:47Dobře se bavte. No, bavte se!
00:55:56To bylo velmi upřímný, Honzí! Velmi!
00:56:01-Ale taky tě musím pokárat!
-Co jsem proved?
00:56:04Koho jsi to vytvořil? Dáváš jí do ruky ohromnou moc.
00:56:07Víš, jak to končí, když je moc ve špatných rukou.
00:56:10Tobě to nemusím připomínat.
00:56:11-To mluvíte jako o mně, paní doktorko? -Ano.
00:56:15Když se člověk o něco snaží, každej si do něj rád kopne, že?
00:56:18Paní doktorka by si zamazala boty, kdyby do vás kopala.
00:56:22-Jistě.
-Do klidu, děvčata, do klidu!
00:56:25Vendelínko, to jsem rád, že jste přišla. Vám to sluší teda!
00:56:31-Můžu si to tady na památku vyfotit? -No samozřejmě foťte.
00:56:34Nemůžeme se zejtra sejít?
00:56:36-A naučíte mě fotit?
-Samozřejmě. S radostí.
00:56:39-Moc mě těší.
-Mě taky.
00:56:41Líbo, chystáme teď s panem ředitelem vydání velkého kalendáře,
00:56:44kde nám známé herečky přislíbily, že se nechají vyfotit poloobnažené.
00:56:48Výsledek by šel na charitu, že?
00:56:50Původně jsme chtěli oslovit Mistra, ale byl by pro nás asi moc drahý.
00:56:57Tak nás napadlo, jestli byste to nechtěla nafotit vy?
00:57:01Vážně? To je úžasné!
00:57:04Rádi bychom to měli u té jeho slavné zdi.
00:57:07Takhle: Chceme něco podobného, jak dělá pan Jan. Ale levnějšího.
00:57:12-Moc ráda!
-Výborně. A ještě jedna věc.
00:57:16V našem časopise máme rubriku Partnerské vztahy.
00:57:22Rádi bychom, kdybyste odpovídala na dopisy čtenářů.
00:57:27To nejde. Já nejsem psycholog ani sexuolog. To ne.
00:57:30Odborníky my nepotřebujeme.
00:57:32My potřebujeme někoho, kdo má sám zajímavé soukromí.
00:57:35Jde nám o neotřelé reakce na ty dopisy. A přidáte tam něco
00:57:39ze svého soukromí s panem Janem.
00:57:42Tak já souhlasím. Moc ráda. Děkuju.
00:57:45Výborně!
00:57:47Tenhle obrázek se mi líbí, tak jsem si říkal,
00:57:48že bych mohl s váma nafotit něco takovýho.
00:57:51Pojď!
00:57:53Pojď!
00:57:59Neperte se! Vy jste takovej nedomazlenej.
00:58:02Potřebujete hladit.
00:58:06Tam ne. Jinde, jinde.
00:58:12-Spinkejte!
-Jinde mi hlaďte.
00:58:19-Anežko, dobrý den. -Dobrý den.
-Já bych měl prosbu.
00:58:21Mě nějak zlobí karta. Potřeboval bych vybrat nějakou hotovost.
00:58:24A pak bych měl prosbu, jestli byste nějaký peníze mohla z mýho účtu
00:58:27převést na tenhleten účet.
00:58:32Ale tento účet je zrušen!
00:58:34-Jak zrušen?
-Majitelem účtu.
00:58:37Peníze byly převedeny jinam a účet byl zrušen.
00:58:42Anežko, kdy se to stalo? Kdy byl zrušen?
00:58:46Je to pár dní. Ale bohužel žádné další informace vám nemůžu podávat.
00:58:51Co to má znamenat? Proč jste to udělala?
00:58:54-Ale tam už nebyly peníze, tak jsem ho zrušila. -Jak nebyly?
00:58:57Měli jsme výdaje za dům a jeho rekonstrukci.
00:58:59-Jenom ta stála několik milionů! Jaká rekonstrukce?
00:59:02-Říkala jste, že jsme dělali jen drobnosti. -Byly tam skrytý vady.
00:59:05Musela se udělat elektroinstalace, byla špatná izolace,
00:59:08shnilá podlaha. -Vždyť jste tam měla toho svýho známého.
00:59:11-Říkal, že barák je v pořádku.
-Tak to nezjistil, Jane.
00:59:13Já za to nemůžu. Bože můj, tak mi snižte plat.
00:59:16Já jsem všechno, jen ne škrob!
00:59:19Víte dobře, že mi o peníze nejde. Máte plat jako prezident republiky.
00:59:23Ale takovouhle krádež, takovouhle podlou krádež, to...
00:59:25Co? Já jsem nic neukradla! Platím z toho veškerý náklady na život.
00:59:29Taky jsem měla vysoký náklady spojený s naší výstavou.
00:59:32Ježíšikriste! Proč jste zrušila ten účet?
00:59:36Jenom mi odpovězte, proč jste zrušila ten účet?
00:59:39I kdyby tam žádný peníze nebyly, zrušila jste účet.
00:59:42Já mám taky další platby! Kam mi chodí moje honoráře?
00:59:44-Na jaký účet teď chodí?
-Jane, já se opravdu omlouvám.
00:59:46Teď ho založíme. Omlouvám se, nestihla jsem to.
00:59:49Vždyť jste pořád s tou Vendelínou! Bere vám veškerej váš čas.
00:59:55Když jste byl se mnou, fotil jste líp.
00:59:58Ještě že jste říkal, jaká jsem vaše múza.
01:00:02Co ona? Akorát vás tak nemotivuje.
01:00:05Kam zmizel ten dlužní úpis? Záhadná krádež, co? Záhadný zmizení!
01:00:09-Jeníčku, vám sem chodí prostitutky
-Tady jste mi dávala klíček.
01:00:12-Co to je za hry?
-Vám sem chodí prostitutky, ne mně.
01:00:15Vy si nehlídáte svoje věci, já za to nemůžu.
01:00:17Podívejte se, do mých prostitutek se prosím vůbec nenavážejte, jo?
01:00:21-To jsou slušný holky.
-Jistě.
01:00:24Já vám slibuju, že dám všechno do pořádku. Myslela jsem to dobře.
01:00:28Já jsem vás chtěla jenom ochránit. Vy byste všechno rozdal, Jane.
01:00:31Vy jste strašně hodnej. Každému něco kupujete, darujete.
01:00:36Já jsem vám ty peníze chtěla našetřit a překvapit vás.
01:00:38-Nebuďte trapná!
-Netřeste mnou! Jsem těhotná.
01:00:43Budete dědečkem.
01:01:02Dobrý den, Vendy!
01:01:04-Vendulko!
-Dobrý den.
01:01:06-Přišla jsem popřát rodičům.
-Ale!
01:01:09-Tady je kytička pro maminku.
-Ale! Děkuju.
01:01:13-A blahopřeju tatínkovi.
-Díky.
01:01:16Zito! Přines prosím tě vodu na kytku!
01:01:19Jo!
01:01:21-Ty jsou krásný. Jak se jmenujou?
-Jan a Ráchel.
01:01:25-Mám skvělou zprávu, Jeníčku.
-Ano?
01:01:27Vaše výstava bude zase o dva týdny prodloužena.
01:01:30-No tak to výborné!
-Trvá už šest měsíců! Je to rekord.
01:01:34To je skvělá zpráva.
01:01:35-Nejnavštěvovanější výstava všech dob. -Bravo!
01:01:38A prodaly se skoro všecky fotky. Je to fantastický.
01:01:41Vendulka je poslem dobrých zpráv!
01:01:43Navíc zdravotní sestra je pro mě požehnáním!
01:01:45Vendy, řekněte mi, proč jsou některý sestry tak protivný?
01:01:48Protože to mají těžký, Líbo. A proto jsem se rozhodl,
01:01:52že to tady Vendulce ulehčím. Vendulko, ukažte ručku!
01:01:56Vidíte? Briliantový prsten. Zasnoubili jsme se.
01:01:59Gratulujeme!
01:02:02-Tak se posaďte ještě na chvilku.
-Ne. Já opravdu musím běžet.
01:02:05-Tak jdeme. -Vynahradíme si to jindy. Na shledanou!
01:02:07-Na shledanou!
-Ahoj!
01:02:10-Jeníček se zamiloval.
-Vypadá šťastně. Já ho nepoznávám.
01:02:16Pšš! Pšš!
01:02:35Vendulko, já jsem z vás vedle. Tohle já jsem ještě nezažil.
01:02:52Jane? Nezlobte se, ale nedělejte si tady z toho domu pajzl, ano?
01:02:56Voďte si ty svoje konkubíny jinam.
01:02:58Třeba do bytu, ale ne sem, jasný? Kdo tady vůbec byl?
01:03:02-Vendulka.
-Jo, Vendulka?
01:03:06Jenom?
01:03:07Pozor, Vendulka mě zaměstnává jako pět jinejch.
01:03:09Jo, takže teď se pelešíte jenom s ní?
01:03:12My se nepelešíme. Zdá se, že se milujeme.
01:03:16Jo, vy se milujete? Tak jedno vám řeknu.
01:03:19Ta vaše Vendelína na vás nemá dobrej vliv.
01:03:22-Ne?
-Ne. Svěřil jste jí důležitý věci
01:03:25na zařizování, mě chcete odstranit. Já nevím. Vy jste taky úplně mimo.
01:03:30Podívejte se, nemějte obavy. Vendulka bude mít za chvilku
01:03:32jiný starosti. Čekáme vašeho švagra.
01:03:37-Koho čekáte?
-Váš choť bude mít bratříčka.
01:03:40-Co?
-Vendulka bude mít miminko.
01:03:43To nemyslíte vážně. Jane, sakra, to nemyslíte vážně!
01:03:48Když jsem s váma chtěla miminko já, tak jste se pro jistotu
01:03:51se mnou přestal spát!
-Vy jste přestala,
01:03:54protože jste měla strach, že dostanete chorobu poševního terénu!
01:03:58Proč? Proč jsem to nemohla být já?
01:04:01Proč jsem nemohla být já matkou vašeho dítěte?
01:04:04Ty prase jedno! Ty smrade! Hajzle!
01:04:08Kreténe jeden! Kreténe!
01:04:15Co čumíš? O co ti jde? Chceš Jana uštvat?
01:04:20Já jsem se o něj aspoň starala. Se mnou pít nemusel,
01:04:22ale na tebe by jinak nevlez, viď?
-Zbláznila ses?
01:04:25-Bojíš se o něj, nebo o sebe?
-Vypadni, krávo jedna!
01:04:33Opatrně s tím, ano?
01:04:39-Prosím vás, co to má znamenat?
-Dejte to vedle!
01:04:41Tohle nemůžete odvážet. Ty obrazy jsou dávno prodaný!
01:04:44Prodej můžu vyřizovat jen já. A já to nejdřív musím zkontrolovat.
01:04:48Vy asi nechápete, že já mám přesný a konkrétní termín
01:04:51předání děl jejich novým majitelům. Zálohy za ty obrazy byly
01:04:54dávno zaplaceny a já to mám přesně takhle domluvený s Janem.
01:04:57Ale Jan nemůže nic domlouvat. Nemá na to právo.
01:05:01Aha. Tomuhle absolutně nerozumím, ale víte co?
01:05:05Já to nebudu řešit. Já mu zavolám, ať to domluví s vámi, co vy na to?
01:05:08-Jen si mu zavolejte.
-Dobře.
01:05:13Támhletem ještě!
01:05:16Ano? Jé, dobrý den, velevážený pane.
01:05:20Ne, ne. To ona je zase přiveze zpátky.
01:05:25Jenomže ona tvrdí, že právo na prodej všech vašich děl
01:05:30má pouze ona a že vy sám tak nemůžete vůbec nic prodávat.
01:05:35To musí být nějaké nedorozumění. Já se vám ozvu. Dobře.
01:05:39Tak jo. Na shledanou.
01:06:30Líbo? Líbo!
01:06:33Ano?
01:06:36Kde jsou moje věci? Kde jsou moje negativy?
01:06:39-Úplně všechno je pryč!
-Část je v bezpečí, ostatní nevím.
01:06:43Počkejte, Líbo. Nehrajte se mnou krutý hry.
01:06:46-Kde jsou?
-V bezpečí. Pro vaše dobro, Jane.
01:06:51-Vy si s tím bezpečím nedáte pokoj?
-Ano. Já už se nemůžu dál koukat,
01:06:53jak všechno rozhazujete. Ty vaše děvky!
01:06:56Všude je necháte chodit. V ateliéru je necháváte samotný.
01:07:01Když vám tam čůraj na perský koberce.
01:07:04Nic neříkejte, kolikrát jsem to uklízela!
01:07:06Víte co? Dejte mi moje negativy, musím dělat další fotky.
01:07:10-Kde jsou fotografie z výstavy?
-V bezpečí.
01:07:12Dejte pokoj s tím bezpečím! Kde jsou?
01:07:15Skoro všechny jsou už prodaný!
01:07:17Ne. Já mám exkluzivní právo na prodej vašich fotek a obrazů.
01:07:20Já mám exkluzivní právo na prodej vašich fotek. Co to je? Jaký právo?
01:07:24-I těch, co pořídíte v budoucnosti.
-Ježíšmarjá! A odkdy?
01:07:28-Že jsem si toho nevšim!
-Ale už dlouho. Vždyť to víte.
01:07:30Ježišmarjá! Už dlouho! Vždyť to víte!
01:07:33Tady je kopie naší smlouvy o exkluzivním zastoupení.
01:07:36Jsem jedinou majitelkou, tedy moje společnost je jedinou majitelkou
01:07:38práv k publikování a prodeji vašich děl.
01:07:42Co to je?
01:07:47-Tohle já jsem v životě neviděl.
-Ále, prosím vás!
01:07:50Vy jste to podepsala za mě. No, to vy umíte líp než já.
01:07:53Nic jsem nepodepsala. Vy jste to podepsal. A dobrovolně.
01:07:56Nevím, jestli si to nepamatujete, protože jste byl zrovna opilej.
01:07:59To mě mrzí. Nemáte chlastat.
01:08:01Co si to dovolujete? Vy jste mi to zákeřně podstrčila!
01:08:02Proč zákeřně? Já jsem netušila, že to nečtete.
01:08:06Dobře. Co tohle tady je, co?
01:08:1085 procent. Vy dostáváte 85 procent a já dostávám 15?
01:08:13Proč bych to dělal? Co je to za blbost? Proč bych se ožebračoval?
01:08:16Samozřejmě vám i nadále budu platit tenhle dům, cesty, materiály.
01:08:20Tenhle dům je můj. Všechno si budu platit já.
01:08:23Cesty, náklady. To si já všechno klidně zaplatím.
01:08:25Vy jste sebedestruktivní typ. Přitom strašnej dobrák.
01:08:28Nikomu neumíte říct ne.
01:08:30Nebojte. Ty věci z výstavy prodáme. Jen srazíme provizi galerii.
01:08:34Tak ne. Hele, víte co? Uděláme to úplně jinak.
01:08:36Já si všechno od teďka budu zařizovat sám. Já vás nepotřebuju.
01:08:39Janíčku, vy nemáte právo nic zařizovat. To je moje starost, ano?
01:08:43Jak to, že nemám právo? Dejte mi moje věci!
01:08:45-Nebo se sejdeme u soudu!
-Ten soud bude trvat několik let.
01:08:48-Mám všechny smlouvy a plný moci.
-Já z vás ty negativy dostanu.
01:08:51-Já s tím mám dobrý zkušenosti.
-Bude vás to akorát tak stát čas
01:08:55a vyhozený peníze. Vy můžete bejt akorát tak rád,
01:08:58že se vám o to někdo bude starat!
-Budu štěstím bez sebe,
01:09:01když se mi o to budete starat vy. Policie?
01:09:09-Dobrý den.
-Zdravím.
01:09:10-Je tam klid?
-Jo, všechno v pořádku.
01:09:23Tady všude byly ty negativy. Tam to prosím vyfoťte.
01:09:27A pak to ještě můžete vyfotit támhle.
01:09:30Taky. Támhle ještě ty otisky běžte sebrat.
01:09:33-Vy jste majitel domu, Mistře?
-Ano!
01:09:35-Co bylo odcizeno?
-Všechny negativy. 3000 negativů.
01:09:38-Všechno, co jsem za celej svůj život udělal. -Dobrý den, pánové.
01:09:42-Dobrý den.
-Co se tady děje?
01:09:44-Pánové přišli vyšetřovat krádež.
-Promiňte, vy jste kdo?
01:09:47-Já jsem majitelka tohoto domu.
-Spolumajitelka?
01:09:49Ne, jediná majitelka. Tady je výpis z katastru nemovitostí
01:09:52a občanský průkaz. Jan je dědečkem mých dětí.
01:09:55Půjčte mi to! Ten dům jsem kupoval já, ten dům patří mně.
01:10:00Jak to, že jste tady napsaná vy? Co to je za podvod?
01:10:03-Dobře, takže... -Tomu nevěřte. To je podvod, to je nějakej podraz.
01:10:06-Takže ztratily se nějaké negativy?
-Ne nějaké negativy!
01:10:08Ztratila se moje celoživotní práce. Víte, co to je?
01:10:11Nic se neztratilo. Všechno jsem zkontrolovala několikrát.
01:10:13-Dobře. -A z čeho usuzujete, že když je majitelka domu,
01:10:16že se nemohlo nic ztratit? -Chápu. Já tady mám ještě hlášenou krádež
01:10:19v ateliéru v Synáčkově ulici.
-Ano. Tam mě taky okradli.
01:10:21-Všechno mi sebrali.
-A kdo je majitelem toho bytu?
01:10:24-Já jsem majitelem toho bytu.
-Ne, já jsem majitelem.
01:10:28-Dobře, takže...
-Tak jste majitelkou vy, no.
01:10:30V pořádku. Takže zastavte se večer u nás na služebně,
01:10:32tam to všechno sepíšeme. Doneste veškerý důkazní materiál.
01:10:35-Výpis z katastru nemovitostí. Tohle vám vracím, ano? -Dobře.
01:10:38-Děkuju. -Počkejte, to je všechno? Ne, počkejte! Tohle já potřebuju.
01:10:41-Nechte mě bejt! -Já vám nic nedělám. To musíme vyšetřit tady.
01:10:43-Ne u vás na služebně. -Uděláme veškeré kroky, které jsou nutné.
01:10:47Dobrý, bezvadný, já vám věřím, ale musíte to udělat teď.
01:10:49Vemte jí to! Proč jí nevezmete otisky prstů?
01:10:52-Prosím vás, moment!
-Ona to ukradla!
01:10:54Ona má nahoře nějakou známou. Co když to všechno ukradla
01:10:57a všechno to odnesou a už to v životě nikdy nenajdete.
01:11:00Vy ztrácíte drahý minuty. Já vás prosím, nechoďte pryč!
01:11:02Musíte něco udělat! Já mám nahoře malý děti.
01:11:06Jane, prosím vás, nedělejte tady scény. Slyšíte?
01:11:09-Pojďte! -Neodcházejte, prosím! Zůstaňte tady.
01:11:13-Posaďte se.
-Musíte vyšetřovat.
01:11:16Pánové, to je v pořádku. On je trošičku hysterický.
01:11:18-Vemte si tu vodu. Jste v pořádku?
-Ano.
01:11:21Prima. Takže jak jsem říkal, zastavte se večer u nás.
01:11:23-Ano, večer se zastavíme.
-Díky. Pánové, jdeme!
01:11:40-Vy jste ten dům přepsala na sebe?
-Ano.
01:11:43-To vám u soudu neprojde.
-Byl zaplacen z mého účtu.
01:11:47To je podvod! Fakticky to byl můj účet.
01:11:51Fakticky? To naše soudy nezajímá. Účet byl na moje jméno.
01:11:55Krom toho mi na barák přispěli moji rodiče.
01:11:57Jo? A kde by na to vzali?
01:12:00Jedině že by prodali všechny ty obrazy, co jsem jim za ta léta dal.
01:12:03Jane uklidněte se! Vždyť vás nikdo nevyhání.
01:12:05Můžete tady bydlet! Celej spodek můžete obývat.
01:12:08Ateliér taky můžete používat.
01:12:10Pronajmeme vám ho bezúplatně, jestli chcete.
01:12:13Smluvně to ošetříme.
01:12:15To mám být ve svém bytě a ve svém domě trpěná návštěva?
01:12:19Jak jste mi tohle všechno mohla udělat?
01:12:23Já bych pro vás udělala všechno, Jane.
01:12:27Milovala jsem vás.
01:12:31Vy mě ne. Chtěla jsem být matkou vašich dětí.
01:13:23Mám strach, že se mu něco stalo.
01:13:27Zastav! Stůj! Jeď zpátky!
01:13:31-To bude ono.
-Kde?
01:13:34Zastav!
01:13:40To je to místo, kam on chodí. Pojď se tam podívat.
01:13:43-Počkej. Pomalu. Opatrně.
-Jane?
01:13:46-Ježiš, támhle je! Pojď! Jane!
-Co tady děláš?
01:13:49-Slyšíte mě? Mluvte se mnou.
-Jděte pryč.
01:13:51-Vstávej, táto.
-Nechte mě.
01:13:53-Vem ho, prosím tě.
-Tady nemůžeš takhle ležet.
01:13:57-Zvedni ho, prosím tě!
-Tak. Držím ho.
01:13:59Tady bylo takový krásný ticho.
01:14:01-Dobrý. Tak můžeme.
-Nechte mě bejt.
01:14:04Proč mi všechno vždycky zkazíte akorát?
01:14:18Co je?
01:14:21-Jsem v klášteře?
-Ne. Staráme se jenom o vás.
01:14:26Jsme sestry svaté Juliánky. Máte zápal plic.
01:14:30Měl jste vysoké horečky, blouznil jste.
01:14:32Kde mám svoje věci? Kde mám mobil?
01:14:36Ten tady není. Vaše rodina nechce, aby vás někdo vyrušoval.
01:14:39-Musíte vysadit vaše tempo.
-Počkejte, to nemůžete.
01:14:42Já mám spoustu povinnosti.
01:14:44-Sakra, vy máte sílu, madam!
-Ne, neříkejte to slovo!
01:14:50-Co je? Vadí vám slovo madam?
-Klid!
01:15:04-Dobrý den. -Dobrý den, Líbo. Blahopřeji k samostatné výstavě.
01:15:07-Děkuju vám. -Nedá mi to, abych se nezeptal na zdravotní stav Jana.
01:15:10-Jak mu je? -Komplikovaný zápal plic, ale zotavuje se.
01:15:14Je v horách, aby měl absolutní klid a nic ho nerušilo.
01:15:17Je známo, kolik jste toho pro něj udělala.
01:15:19Staráte se o děti, o domácnost, o firmu, úspěšně fotografujete...
01:15:24-Děkuju.
-Kde berete tolik sil?
01:15:27Máte pravdu, sil mám dost.
01:15:29Asi že mi nikdy nic nepřišlo zatěžko.
01:15:31Žádná práce mě neděsí.
01:15:33On si člověk nesmí jenom stěžovat, ale musí se pěkně otáčet.
01:15:36V tom to asi je.
01:15:42Kdo vůbec řekl, že mám zápal plic?
01:15:45-Byl tady doktor?
-Ano.
01:15:47Lhát se nemá, sestro.
01:15:51Řekněte mi, Líbo, někteří lidé vám vyčítají, že napodobujte Mistra.
01:15:55-Co si o tom myslíte?
-Ale, co vás nemá! Absolutně ne!
01:15:58Mistr mě naučil řemeslo, ale to přece není fotka.
01:16:02Fotka, ta je o duši. A tu mám zcela svébytnou.
01:16:05Ale děláte podobné výjevy u mistrovy stěny. Nevadí vám to?
01:16:10No vždyť jo. My se s Janem navzájem inspirujeme.
01:16:14Nezlobte se, já mám ještě nějaký povinnosti, ale neloučíme se, ano?
01:16:17Děkuju.
01:16:20Kde je? Víme všechno. Kde je Jan?
01:16:25-Co je vám do toho?
-Nežertujte, dámo.
01:16:28Vraťte Janovi všechno, co mu patří!
01:16:30Věřte, že mě stojí velké úsilí, abych vám nerozbila hubu.
01:16:33Kdo si vůbec myslíte, že jste?
01:16:35Přišla jste si jednou za čas s Janem užít a zmizela jste.
01:16:38Já jsem s ním byla, když mu bylo zle. Vy mě tady nebudete poučovat.
01:16:41Vy jste věděla. do čeho jdete. Nic vám nepředstíral.
01:16:44A jeho vady vám nedávají právo, abyste vykrádala a ničila člověka.
01:16:49-To je hyenismus, dámo.
-Já jsem nikoho nevykradla.
01:16:53Já jsem Jana zachránila! A zachránila jsem taky jeho dílo.
01:16:57A vy si laskavě dávejte pozor na zobák, jo?
01:17:00Nebo vás zažaluju za pomluvu a poškození dobrýho jména.
01:17:03-Je vám to jasný?
-To je ubohé.
01:17:06Líbo, kde je táta?
01:17:07Kdyby ses o tátu víc zajímala, věděla bys to! Zmiz, ty káčo!
01:17:10Co si to dovoluješ?
01:17:11A ty taky, ty přisíračko jedna! Nikdo tě sem nezval.
01:17:15Dobrý den! Jé, pardon. S dovolením, pardon.
01:17:18-Já jsem Michal Badatel. Pamatujete si? -To si pamatuju.
01:17:22Prosím vás, nevíte, kde je Jan? Já už ho nějakou dobu nemůžu najít.
01:17:25-Běžte někam všichni!
-Zavoláme policii!
01:17:29Á! Vás ráda vidím.
01:17:31Můžete mi vysvětlit, proč jste tak shovívavý k těmhle pitomým fotkám?
01:17:35A Janovi to necháváte tak sežrat?
01:17:37Milá Věro, protože průměrnost na rozdíl od geniality
01:17:41tady nikoho nesere, víte? Proto. Proto.
01:17:47Chyba.
01:17:48Evidentně mi nic není. Podívejte se!DÝCHÁ ČISTĚ
01:17:54Dýchám jako potápěč! Spíš mě někdo nakrmil práškama,
01:17:58sestro spravedlivá. Jste vůbec sestra?
01:18:03Povězte mi, jste panna?
01:18:06Bylo mi řečeno, že máte mít úplný klid!
01:18:08Milostivá,
01:18:11mohl bych vám s vaším laskavým a ušlechtilým dovolením
01:18:16vytáhnout kozy z blůzy?
01:18:21Udělejte něco! Udělejte něco pro bídnýho hříšníka!
01:18:25Udělejte skutek křesťanského milosrdenství a povězte mi:
01:18:29Jste taky tak fyzicky vybavena jako ty hříšnice tam venku?
01:18:34Máte ji?
01:18:37Tu...
01:18:45Kundu.
01:18:47Vraťte se zpátky do postele!
01:18:49BUŠENÍ NA DVEŘE
-Co je?
01:18:52-Co se děje?
-Haló! Otevřete!
01:18:56-Co se děje?
-Jdeme za tátou.
01:18:58-Tam nemůžete. Nechoďte tam.
-Co to máš na sobě?
01:19:04-Obleč se.
-Já nic nemám!
01:19:07-Jsi celej?
-Jo.
01:19:08-Kde má své věci?
-Tady nic není.
01:19:11Jak to, že tady... Prosím tě, pojď odsud.
01:19:14Jak jste mě tu našly?
01:19:16Marek dostal rozum a nakonec nám to řekl.
01:19:35Tati, vždyť je to přece tvůj dům, ne?
01:19:37-Tak teď tady s náma budeš bydlet, co? -Jo.
01:19:41Ahoj.
01:19:43Tak tohle je táta a tohle je Karel.
01:19:46-Těší mě. Ježíš, ty máš bříško.
-No, to jsme ti chtěli říct, no.
01:19:50Gratuluju.
01:19:52Pojď.
01:19:57Jak to všechno chcete dokázat?
01:19:59Pravda je hezká věc, ale já musím rozhodovat na základě důkazů.
01:20:05A já zatím žádné důkazy,
01:20:07že by vám žalovaná osoba vaše negativy odcizila, nemám.
01:20:12Já nevím, jestli dokážu, že pravda je pravda.
01:20:14To je tady u nás moc těžký. Ale jedno vím jistě.
01:20:17Že i kdybych o dokázal, tak mi nic vráceno nebude.
01:20:21A co je na týhle historce nejhorší,
01:20:25nemůžu se na fotografie ani podívat.
01:20:29Možná je to nevýznamný bol pro lidstvo, ale pro mě zásadní.
01:20:37To jste tam řekl opravdu moc dobře.
01:20:40-Zlodějko!
-Mlč, ochlasto!
01:20:41Klárinko, pojď! Nevšímej si jí, nestojí ti za to.
01:20:47Jeníčku? Nechcete někdy přijít na oběd?
01:20:51Děti by moc rády viděly dědečka. Malý Jeníček je vám tolik podobný.
01:20:56Má talent po vás. Pořád maluje.
01:21:11Dobrý den, Mistře. Já tady na vás čekám.
01:21:14Mohla bych s váma mluvit? Já jsem Natálie.
01:21:17Milá zlatá, já nevím, kdo jste. Dneska ne.
01:21:19Já bych vás chtěla poprosit, já tady mám svoje práce,
01:21:21jestli byste se na ně mohl podívat. Já jsem na vás dostala doporučení.
01:21:25Doporučení od koho? Od maminky? Znám ji?
01:21:28Ne, asi ne.
01:21:31Co tam máte? Ukažte.
01:21:34To je ještě ze školy.
01:21:39Hm.
01:21:41Já jsem si říkala, jestli bych vám mohla pomáhat
01:21:44a něco se od vás přiučila. Mohla bych pro vás pracovat?
01:21:51To tady dlouho nebylo. Tak pojďte, budeme pracovat.
01:22:10-Bůh s vámi.
-Ať se vám daří. -Díky.
01:25:43Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2015
Středem Janova života vždy byly ženy. Ať ty, které pózovaly před objektivem jeho fotoaparátu, nezřídka postavy až pitoreskní, či ty, jež ho obklopovaly v soukromí. Dcery, manželky, milenky, sexuální přítelkyně, intelektuální obdi-vovatelky. Jedny nezištně milující a oddané, jiné podváděné a zhrzené, další sdílející s rozkoší jeho bouřlivý život. Ale i takové, které s proslulým umělcem toužily spojit svou budoucnost, posedlé touhou zkrotit jeho svobodomyslnost, sdílet s ním jeho majetek, talent i geny. Exempláře všech těchto ženských typů jsou pikantním kořením mimořádného filmu, který je příjemně hořkou komedií s erotickými prvky.
„Příběh je okořeněn humorem, neboť náš hrdina je smyslem pro humor vrchovatě obdařen. Film poodkrývá tajemství Janovy tvorby, ponořuje se do bizarního a sugestivního světa žen, které ho obklopují,“ říká režisérka Irena Pavlásková o snímku, na jehož scénáři se podílela s Janem Saudkem.
Hlavní roli ztvárnil Karel Roden, kterého si můžeme užívat ve zcela nové poloze, v níž ho diváci ještě neviděli. Je vášnivý, zábavný, vtipný, roztomilý i provokující. Novým filmovým objevem bude předsta-vitelka hlavní ženské role, velmi zajímavá Máša Málková. Podobně i ostatní herci vytvářejí své postavy přesvědčivým a jedinečným způsobem.
„Jana jsem poznala jako člověka nesmírně citlivého, vnitřně bohatého a moudrého a trochu jiného, než jak se prezentuje před veřejností A ten jeho způsob, kterým vystupuje před lidmi, je určitá sebeobrana před světem. Líbilo se mi spojit ty dvě polohy umělce, který má velmi zajímavý život, prožil si své, prošel dvěma totalitami, nacistickou a komunistickou, a přesto zůstal vždycky svůj, nezaprodal se. Zůstal věrný tomu, co jemu se líbí, a dokázal tím oslovit celý svět.“
