… vás odsuzuji k smrti přejetím. Pravdivý příběh poslední popravené ženy v Česku (2016). Hrají: M. Olszańska, M. Pechlát, K. Melíšková, M. Šoposká, J. Nvota, M. Finger, M. Mazurek, O. Malý, P. Nesvačilová, G. Míčová, R. Zach a další. Kamera A. Sikora. Scénář a režie T. Weinreb a P. Kazda
00:00:02Česká televize uvádí
00:00:08JÁ, OLGA HEPNAROVÁ
00:00:33-Holky, vstávejte!
00:01:03Olgo, vstaň. Nebudu ti to říkat dvakrát.
00:01:08-Já do školy nepůjdu.
00:01:26TEKOUCÍ VODA
00:03:08-Snědla 10 tablet Meprobamatu. Prej to chtěla jen ochutnat,
00:03:12ale to je nesmysl.
00:03:15Vypláchli jsme jí žaludek. Mělo by to bejt v pořádku.
00:03:18-Děkuji.
00:03:43Na sebevraždu musíš mít pevnou vůli, holčičko.
00:03:46To ty rozhodně nemáš. Uvědom si to.
00:04:24Nemusíš se ničeho bát.
00:05:27-Chceš cígo?
-Nekouřím.
00:05:35-Tvoje blbost.
-Nevšímej si mě.
00:05:43Já nechci, aby mi někdo lezl do postele.
00:05:46SMÍCH
00:05:51-Za co tu jseš?
-Co já vím? Asi útěky.
00:07:29-Olgo, proč nečteš něco veselejšího?
00:07:32-Zmizni.
00:07:49Já jsem sama, a proto vám píšu. S otcem nemluvím už od podzimu,
00:07:53kdy mě naposledy zbil. Svou sestru jsem nedávno zbila já.
00:07:56Docela hloupě, pro maličkost. Zvláštní, že toho nelituji.
00:08:00Dřív mě bila ona.
00:08:03Jediný člověk, s kterým za celý den prohodím pár slov, je máma.
00:08:07Nemám s ní ale o čem mluvit. S nikým. Všude jsem sama.
00:08:12Oni mluví a smějí se věcem, které mně k smíchu vůbec nejsou.
00:08:17Hovoří spolu, aby mluvili, a vůbec jim to nepřijde divné.
00:08:21Sedím a třeba za celý den nepromluvím ani slovo.
00:08:24Zvykla jsem si na to. Chovám se k lidem přezíravě.
00:08:28Snad je to uráží. Ale já jimi nepohrdám.
00:08:32Víte, zajímalo by mě, jaký bude můj vztah k nim později.
00:08:36V Tichém Američanovi jsou tata slova:
00:08:39"Nepočínali bychom si všichni lépe, kdybychom se nepokoušeli
00:08:42jeden druhému rozumět a smířili se se skutečností,
00:08:45že žádná lidská bytost nebude nikdy rozumět druhé?
00:08:48Ani žena manželovi, milenec milence ani rodiče dítěti?
00:08:52Jestliže existuje nějaká svoboda, pak je větší v člověku,
00:08:56který není vázán na kolektiv, na ostatní.
00:08:59Když jsem sama, jsem šťastná.
00:09:01Oni mě od sebe vyvrhli, a já se k nim mám vracet.
00:09:04Ne, to nikdy neudělám.
00:09:07Necením se tak vysoko, abych stála proti nim.
00:09:11Jenom má nenávist bude proti.
00:09:13Ta nenávist, která nikomu neublíží a mně bude asi jenom škodit.
00:09:21-Nepřekážíme ti tady?
-Jo.
00:10:13Snažím se, aby mi samota nebyla přítěží,
00:10:15ale abych v ní byla šťastná, i přes všechen stesk a hořkost.
00:10:20To, co vám píšu, jsou myšlenky, kterými si taky nejsem jistá.
00:10:23Jsem tak nešťastná nebo šťastná? Nevím.
00:10:26Ale vy mi snad rozumíte.
00:10:30O dovolené chci jet na Moravu. Na kole.
00:10:33Matka mi řekla: A to chceš jet sama?
00:10:36Ona neví, že jsem sama. Matka se taky diví,
00:10:39že nechci chodit do tanečních. Říkat společenské fráze.
00:10:43Děkuji, nechci.
00:10:45Tak jako se obejdu bez lidí, obejdu se i bez tance.
00:10:49Já bych si moc přála překonat sama sebe svým životem.
00:10:52Tak jak jste mi to napsal. Děkuji vám. Olga Hepnarová
00:11:31-My jsme ti, Olinko, k narozeninám zatím nic nekoupili.
00:11:34Co by sis přála?
00:11:41-Odejít z domova.
00:11:53-Tak dobrou chuť.
00:13:01-Nečum.
00:13:19-Kaňka.
00:13:24Děkuju.
-Svákoš.
00:13:31Díky.
-Rozsíval.
00:13:38Děkuji.
00:13:40-Dobrej! Kolik tu mám dneska?
00:13:47Dík.
00:13:50-Další! Jméno sakra!
00:14:22-Zdarec!
00:14:59-Mami, prosím tě, já bych potřebovala pomoct
00:15:02s tou chatkou.
00:15:04Ano.
00:15:07Ještě nějaký peníze.
00:15:11Hmm.
00:16:13-Co kdybysme spolu šly na večeři?
00:16:19-Jak se jmenuješ?
-A ty?
00:16:27-Olga.
00:16:34Já to vemu.
-Ukaž.
00:16:58-Těma kamínkama to přes zimu stejně nevytopíš.
00:17:01-Domů se už nevrátím.
-Olgo, prosím tě!
00:17:05-Pustili mě znovu ke zkouškám. Jezdím teď jako řidička.
00:17:14-Ale na zimu se vrátíš domů.
00:17:18-Nikdo mi nebude poroučet!!! Rozumíš?! Ani ty ne! Ani otec!
00:17:22Nebo sestra! Nikdo!!! Vypadni!!!
00:17:57HUDBA
00:18:07-Co si dáš?
-Bílý.
00:19:32-Dík.
00:19:40POMALÁ HUDBA
00:19:57Ty jseš úplně šílená!
00:20:10HUDBA
00:21:50ZVONEK
00:21:58-Ahoj. Chceš jít dál?
00:22:21-Ahoj.
-Ahoj. Děkuju.
00:22:34Tohle je moje přítelkyně Jana.
-Čau. Jana.
00:22:38-Jsem utahaná. Dáš si kafe?
-Dala bych si pivo.
00:23:01-To je tvoje?
-Neblbni. To je Jany.
00:23:13HLASY A KYTARA
00:23:23KONVERZACE OSTATNÍCH
00:24:02-Dámička.
00:24:08-Všema opovrhovala.
00:24:16-Máme ještě co pít nebo ne?
00:24:19-Asi moc ne.
00:24:53-Tak co to bude?
00:24:55-30 deka gothaje a víno.
-Prosím?
00:24:59-30 deka gothaje a víno.
-A jaké víno?
00:25:04-Bílý.
00:25:36-9,80.
00:26:02-Olgo, zpomal. Jsem těhotná.
00:26:42-Zvu tě na večeři.
-Hmm.
00:27:08Kam chodíte pro vodu?
-Ven k pumpě.
00:29:48-Je na stole. Ahoj, Olgo.
00:29:55-Hele, Olgo, ty nejseš moc zvyklá zdravit lidi, co?
00:30:00Ani nepozdravíš, když nastoupíš do autobusu.
00:30:04A to ty lidi od vidění znáš.
-Já už prostě jiná nebudu.
00:30:08-Hmm.
00:30:12Hele, mně to je jedno. Dělej si s tím, co chceš.
00:32:22-František Růžička.
00:32:51-Jitko?
00:32:53Jitko, rozhodla jsem se ti dát svoji chatu v Olešku.
00:33:40Ty mě nechceš?
00:33:44Tak co je?
00:33:48Jseš prostě kurva.
00:33:51-Mám Janu.
-Ale máš i jiný holky.
00:33:55-To ty taky, ne?
00:34:03Promiň.
00:34:09To je přesně ono. Pořád mlčíš.
-Doteď ti to nevadilo.
00:34:17-Vadí mi, jak se oblíkáš. Pořád nosíš kalhoty.
00:34:20Nevzrušuješ mě, jseš nudná.
00:34:23Celá umaštěná. Smrdíš olejem.
00:34:29-Jsem přece řidička.
00:34:55Neboj se. Já ti nechci ublížit. Chci zabít sebe.
00:35:04-Já ti nevěřím.
00:35:29-Nezlob se na mě.
-To je v pořádku, nic se nestalo.
00:35:32-Promiň.
00:35:34-Uvědom si, že tímhle jsme spolu skončily.
00:35:59-U nás před barákem praskla voda. A vedle v ulici to samý.
00:36:04Dostat se do práce byl úplnej horor.
00:37:07Hepnarová, jsi fakt nechutná. Budu smrdět ještě zejtra.
00:37:24-Jsme ve slepý ulici.
-Stejně nespěcháme.
00:38:55-Já bejt vaší matkou, tak bych vás oběsila.
00:38:59-Nikdo se nemusí namáhat. Kdybych chtěla, tak to udělám.
00:39:10-Tak pojďte.
00:39:47-Vzhledem ke stížnosti a okolnostem
00:39:53doporučuji se soudružkou Hepnarovou
00:39:58rozvázat pracovní poměr,
00:40:03do té doby přeřadit na pomocné práce
00:40:09a doporučit k závodnímu lékaři.
00:40:15Všechno.
00:40:54ŠKRTÁNÍ
00:42:11-Vím, že jsem psychopat. Ale směrem nahoru.
00:42:15Jednou mi zaplatíte za váš smích a moje slzy.
00:42:25RUCH V RESTAURACI
00:42:55-Čau, Marika.
-Já jsem Candy Winniferová.
00:43:08Půjdeme jinam, ne?
00:44:17-Dobrý den, slečno.
00:44:22Vy se zlobíte?
00:44:25Promiňte, já jsem vás nechtěl obtěžovat.
00:44:30-Proč bych se měla zlobit? To já takhle koukám pořád.
00:44:36-Já jsem Míra.
00:45:32Hele, z toho si nic nedělej. Mě fotr mlátil, kopal do mě,
00:45:36rákoskou mě mlátil do obličeje, mučil mě.
00:45:39Máti pobodal nožem, řeznickým. To bylo hovado!
00:45:43Čírs!
00:45:47Máma umřela, když mi bylo 13. Pak jsem měl nevlastní matku.
00:45:50To se ani nedá říct "matka". Zlou čarodějnici, odpornou.
00:45:53To byla fanatická katolička a ještě fanatičtější nacistka.
00:45:56A tahle svině mi dvacetkrát denně vykládala o německým nadčlověku.
00:46:00Prostě magor. Výstřední opice.
00:46:03-Všichni rodiče by měli být povražděni a děti dány do ústavů.
00:46:07-Přitom její bratr byl velice laskavej a noblesní člověk.
00:46:13Prostě buď chcípneš, a nebo vydržíš.
00:46:15Ale kolikrát to bylo setsakramentsky těžký.
00:46:18Tak čírs!
00:46:23Já skočím ještě pro 2, ne?
00:46:27Nazdar! Já si dám ještě 2.
00:46:35-Chlastáme, co?
-Tak paní, 2 piva mi dejte.
00:46:44Pojď k nám. Hele, bylo to těžký.
00:46:47Já jsem taky seděl. Vždyť já jsem starej kopečkář.
00:46:52Mě na hranicích naháněli celej den.
00:46:55-Já jsem byla taky ve vězení.
-Zajímavý.
00:47:05-Je mi taková hanba, že jsem byla závislá na lidech.
00:47:09Teď už ale nejsem.
00:47:12Já jim nerozumím. Oni nerozumějí mně.
00:47:17Například na podniku mě zcela neprávem obvinila
00:47:20skupinka inkasistek. Jenže to je běžný případ.
00:47:24Takové se stávají pořád.
00:47:27K lidem už necítím skoro nic.
00:47:31-Máte lidi vůbec ráda?
00:47:36-Mě už realita nezajímá.
00:47:39Já se teď na svět dívám jinak.
-Jak?
00:47:44-Jako na neživou hmotu.
-Neživá hmota, to je přece něco
00:47:49strašně abstraktního. Co si pod tím mám představit?
00:47:54-Abstraktního v tom smyslu, že se mě nedotýká.
00:47:58Svět nemá žádnou hodnotu.
-Mluvíte za sebe nebo za všechny?
00:48:05-Za všechny mluvit nemůžu.
00:48:08-Za koho tedy mluvíte?
-Za Hepnarovou.
00:48:15-Říkala jste, že svět nemá žádnou hodnotu.
00:48:20Máte ráda sama sebe?
00:48:29Izolovat se úplně od společnosti je nebezpečné. Hlavně pro vás.
00:48:36-Pro mě to už není nebezpečné.
-Pro koho to je nebezpečné?
00:49:08-Chatku s pozemkem odhadce vidí na 17.000.
00:49:12-To by asi odpovídalo.
00:49:15-Hmm. Já potřebuju 2x tolik.
00:49:19Mám papírový sen. Chci si koupit vlastní auto.
00:49:39-Tady máš tu neschopenku.
00:49:57-Mami? A kdo je můj otec?
00:50:50-Ta pomazánka už nějak smrdí.
00:51:11-Aleno, zavři to okno.
00:51:28-Ahoj!
00:52:57-Slečno Hepnarová, mám tady nové mašiny.
00:53:00Vy jezdíte dobře, tak jsem pro vás jednu nechal.
00:53:02Zejtra si ji břeberete, tak přijďte dřív.
00:53:05Musíme to ještě sepsat.
00:53:29-Odminule jsem dost přemýšlela.
00:53:32Asi jsem lebička a chtěla bych najít partnerku.
00:53:39Není možný, abyste mi ji pomohli najít?
00:53:43-To bohužel v rámci zdravotnictví není možné.
00:53:53-Už k vám chodím měsíc. Kdy půjdu do toho Lobče?
00:53:57-Musíte být trpělivá. Na hospitalizaci se čeká
00:54:00i několik měsíců, to je běžná praxe.
00:54:04-Takže mi pomoct nemůžete.
-Snažím se o to celou dobu.
00:54:08Terapie není krátkodobá záležitost.
00:54:14Ano?
00:57:52ZAKLEPÁNÍ
00:57:59ZAKLEPÁNÍ
00:58:35-Hele, já znám doktora, ke kterýmu chodím.
00:58:38Psycholog.
00:58:41Třeba by ti mohl.
-Mně už nic nepomůže.
00:58:48-Musíš se zmátořit.
00:58:51-Ne.
00:58:54-Ale jo, Olgo. Ten doktor mě zná, pomůže ti.
00:59:17-Na dnešek snad nejste pozvanej.
-Chtěl bych, abyste se podíval
00:59:20tady na Olgu.
00:59:23-Za chvíli mi končí ordinační hodiny. Co chcete?
00:59:27-Chci jít do Bohnic. Není mi dobře. Cítím se unavená
00:59:30a chci si odpočinout.
00:59:33-Psychiatrická léčebna není určena pro odpočinek.
00:59:35Je to nemocnice.
00:59:39Ukažte mi občanský průkaz.
00:59:48Nepatříte do mého obvodu.
00:59:54Jestli jste unavená, vezměte si dovolenou.
00:59:56Jestli máte nějaké jiné potíže, obraťte se na závodního lékaře.
01:00:02No, prosím.
01:02:20-Jdeš do práce?
-Běž sama.
01:03:13-Ty nejsi v práci, Olgo?
-Jsem nemocná s mandlema.
01:03:18Není mi dobře, špatně spím. Nemůžeš mi něco předepsat?
01:03:30-Napíšu ti Dormifen.
01:03:36Vezmi si jen půlku, a neber ho před jízdou.
01:03:40-Budu na to myslet.
01:04:08-Zejtra pojedu do Mostu. Sehnal jsem jednoho rentiéra,
01:04:12kterej mi pomůže něco najít. Snad to vyjde.
01:04:19Jenomže to bude stát hromadu peněz.
01:04:21Měli bysme prodat trabanta.
01:04:24Neboj, já všechno zařídím.
01:04:26Nemusíš se angažovat. Zajdeme na inspektorát,
01:04:28necháš auťák přepsat na mě a já ho prodám nějakýmu kovbojovi
01:04:31až na severu.
01:04:34Budeš ještě?
01:05:00-Vážení, prosím, abyste přijali tento list jako dokument.
01:05:04Po 13 let vyrůstám v pařátech takzvané "dobré rodiny".
01:05:07Jsem bita a týrána. Oběť dospělých a hračka školních dětí.
01:05:12Mám přezdívky: Dračice, Mumie, Nalomený anděl, Spící panna.
01:05:17Moji trapiči jsou nemilosrdní. Jsem zrůdný člen stáda
01:05:21a černá ovce rodiny. Nemám přítele a nikdy mít nebudu.
01:05:24Upadám v zoufalství. A výsledek? Útěky ze školy, z domova,
01:05:28ze života.
01:05:31V dětské léčebně poznávám nevědomost a zbytečnost
01:05:34psychiatrické vědy. Roku 1971 odcházím bydlet do chaty.
01:05:39Je to symbol mé osamělosti.
01:05:42Za rok a půl na pokraji sil odcházím bydlet
01:05:44do podnikové ubytovny, penzionu, který se ukáže být
01:05:47nestvůrným babylonem, kde lze přežívat jen silou vůle.
01:05:51Jsem zubožená jako poslední narkoman, ano.
01:05:55Ale kde jsou mé drogy?
01:05:58Veškeré city na pokraji vyčerpání i naděje už na dně.
01:06:00Ale Nalomený anděl nezlomen. Proč to dělám?
01:06:04Aby si uvědomili, kde končí bezmocnost jedince?
01:06:07Jsem v horším postavení než americký černoch. Proč?
01:06:10Protože jsem sama.
01:06:13Tisíckrát jsem byla lynčovaná. Uvedu příklady:
01:06:15Otcem, vylákána do sprch, tam do krve zbita.
01:06:20X-krát mi bylo dáváno na vědomí, že jsem ubožák,
01:06:23který nemá ve společnosti slušných lidí co dělat.
01:06:26X-krát mě kolemjdoucí míjejí a plivají.
01:06:29Někteří na zem, někteří po mně. Na veřejné ulici v ČSSR.
01:06:33Ve všech zaměstnáních jsem veřejně špiněna, pomlouvána,
01:06:36ponižována, vysmívána.
01:06:39Bilance osobní: Jsem sexuální mrzák.
01:06:43Neschopná navázat a vytvořit kloudný lidský vztah.
01:06:46Jsem zničený člověk. Člověk, zničený lidmi.
01:06:49Mám tedy na vybranou. Zabít sebe nebo zabít druhé.
01:06:52A rozhoduji se takto: Oplatím svým nenávistníkům.
01:06:56Kdybych odešla jako bezejmenný sebevrah, bylo by to pro vás
01:06:59příliš laciné.
01:07:01A protože společnost je tak velký suverén,
01:07:03že není schopna sama sebe odsoudit, je souzená soukromě.
01:07:06Někdy je potrestána, někdy jen šokována.
01:07:09Toto je můj rozsudek:
01:07:12Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality,
01:07:16odsuzuji vás k trestu smrti přejetím. A prohlašuji,
01:07:19že za můj život je x lidí málo. Acta non verba.
01:07:23Děkuji. V Praze 1973. Olga Hepnarová
01:11:22KŘIK LIDÍ
01:12:12-Proboha, ženská, co jste to udělala?
01:12:15Vám selhaly brzdy nebo co? Vy jste za volantem usnula?
01:12:19-Ne.
01:12:22Udělala jsem to schválně.
-Cože?
01:12:27Pojďte!
01:12:30HOUKAČKA
01:12:55-Hlídej ji. Já se tam musím ještě vrátit.
01:17:19-Kdy bude soud? SLOVENŠTINA: Co nejdřív.
01:17:22Prý jste si vypůjčila trestní zákoník.
01:17:25-Ano.
-Četl jsem váš spis.
01:17:29Stále trváte na tom, že chcete dostat trest smrti?
01:17:35-Já ale dostanu trest smrti. Svým činem jsem vlastně spáchala
01:17:39sebevraždu. Pane obhájce, řekněte sám.
01:17:43Jaký smysl pro mě má další život?
01:17:47-A žádáte trest smrti proto, že jste si uvědomila,
01:17:50že výčitky svědomí mohou být ještě horší?
01:17:53Proto nechcete dál žít?
01:17:56-Když mě popraví, můj čin bude mít větší cenu.
01:17:59-Cenu?
01:18:02-Jako oběť neustálého napadání jsem byla vyjímečná.
01:18:06Jsem zdravá, mám 2 ruce a 2 nohy. Mluvím česky, mám bílou pleť,
01:18:11nikomu jsem nic neudělala, a přesto se ke mně společnost
01:18:15chovala tak bestiálně, že to nemá obdoby.
01:18:19-Ale to může být jenom váš pocit.
-Ne.
01:18:25Lidi se na mě prostě zaměřovali.
01:18:29-Takže když se někomu stane křivda, má se pomstít?
01:18:38-Proč já se mstím, a vy ne, je jasný.
01:18:41Došly mi nadlidské síly.
01:18:45Nejsem bůh, a přesto trestám.
01:18:49Jsem bůh svého osobního práva na pomstu.
01:18:53-Tak jednou jste chudinka, jednou bůh. Tak jak to tedy je?
01:19:02-Nejsem už člověk lidský. Tím méně křesťan.
01:19:06Tím, co jsem udělala, jsem překročila Rubicon.
01:19:11Každý pokrok něco stojí.
-Pokrok.
01:19:17Ale to nejde, napravovat zlo zlem.
01:19:21-Lidi byli vždycky zlí.
01:19:24-Vy prostě popíráte možnost, aby si člověk vybral
01:19:27mezi dobrem a zlem. Jste slabá.
01:19:31-Já jsem ale nemluvila o možnosti si vybrat.
01:19:35Člověk jiné možnosti má, ale vybere si vždycky zlo.
01:19:39-Stejně jako vy. Takže jste jako ostatní.
01:19:53Upřímně, nevím, jak vás budu obhajovat.
01:19:56Vy chcete trpět.
01:20:00-Mám jen jednu prosbu. Nedělejte ze mě u soudu
01:20:04duševně nemocnou.
01:20:42-Poškozená Věra Mrázková žádá náhradu škody za rozbité hodinky
01:20:45v částce 350 Kčs.
01:20:48Ludmila Jedličková žádá náhradu v částce 63 Kčs za 12 kg rybízu.
01:20:54Dále žádá odškodnění za zničený oděv svého manžela,
01:20:57výši nemůže uvést.
01:20:59Zmocněnec za Jiřího Hercíka se připojuje s částkou 5.700 korun
01:21:03z důvodu doplatku pohřebného, jedné třetiny hodnoty
01:21:07zakoupeného smutečního oblečení a nákladů na úpravu hrobu.
01:21:12Doklady předloží.
01:21:14Božena Horálková náhradu škody nežádá.
01:21:16Potraviny Praha žádají 2542 korun 60 haléřů za zničenou výlohu.
01:21:28-Dne 10.7.1973, řídíc nákladní automobil,
01:21:32úmyslně stočila směr jízdy na chodník a pokračovala v jízdě,
01:21:36takže po celé šíři chodníku v délce 31 metrů
01:21:39srážela, přejížděla a zraňovala celkem 20 přítomných osob,
01:21:43z nichž způsobila smrt osmi.
01:21:46Dne 7.9.1970 v usedlosti svého otce v Zábrodí
01:21:50založila úmyslně požár s úmyslem tuto usedlost zničit,
01:21:54takže vznikla škoda ve výši 100 Kčs.
01:21:57Na základě těchto důvodů je na obviněnou Olgu Hepnarovou
01:22:00podána obžaloba pro trestný čin vraždy, dílem dokonaný
01:22:04a dílem nedokonaný, a pro pokus trestného činu
01:22:07poškozování cizí věci.
01:22:10-Chcete se vyjádřit k obsahu obžaloby?
01:22:25-Vy vidíte 8 mrtvých těl, já taky vidím 8 mrtvých těl.
01:22:29Nebo 8x10 mrtvých těl.
01:22:34Ale co je to za lidi?
01:22:38Jsou to takzvaní "Prügelknabe"?
01:22:42Ne. Já jsem Prügelknabe.
01:22:48A chci vás nyní požádat, abyste si takové lidi nepěstovali.
01:22:52Když je nebudete pěstovat, nebudou myslet jako já,
01:22:55tak neudělají to, co jsem udělala já.
01:22:58-Dokážete vyjádřit česky, co slovo Prügelknabe znamená?
01:23:02-Otloukánek.
01:23:50-Uděluji slovo závěrečným řečem.
01:23:56-Navrhuji uznat obžalovanou vinnou a dále navrhuji
01:23:59udělení vyjímečného trestu.
01:24:10SLOVENŠTINA:
01:24:12-Žádám nepřihlížet k psychiatrickému znaleckému
01:24:15posudku, protože ho považuji za procesně vadný úkon.
01:24:20Na rozdíl od psychiatrického posudku si myslím,
01:24:23že Hepnarová je schizofrenní osobnost
01:24:28a v tomto smyslu plně nezodpovídá za své konání.
01:24:46-Dnešní lidé nejsou humánní.
01:24:49Ke mně se tak nechovali ani k jiným Prügelknabům.
01:24:55Udělala jsem to z pomstychtivosti.
01:24:59A aby se zabránilo dalším takovým případům.
01:25:03Potenciálních vrahů, jako jsem já, je víc.
01:25:07Nemají ale odvahu to udělat.
01:25:11Chci, aby se projevil větší zájem o lidi mého druhu.
01:25:17Představuji si, že byste mohli udělat nějaké opatření,
01:25:21aby se už takovéto případy neděly.
01:25:25Pokud také nechcete zemřít na chodníku.
01:25:30Nebo jinde rukou Prügelknaba, který to udělá právem vašeho práva
01:25:34nebo právem vašeho nepráva.
01:25:42Měla jsem možnost zabít sebe, a odstranit problémy,
01:25:46které vám vyplývají z toho odstavit otloukánky.
01:25:52Chtěla bych říct, že vy,jako lidé, jste mě k tomu nepřímo donutili.
01:25:58Nemohli jste si myslet, že se sama někde zabiju bokem.
01:26:05Pokud jde o budoucno, takovéto jednání je pro mě neopakovatelné.
01:26:14Nakonec poukazuji na to, že jsem se ke spáchanému činu
01:26:18přiznala.
01:26:21Na závěr žádám, aby mi byl uložen trest smrti.
01:26:28-Hlavní líčení se přerušuje za účelem závěrečné porady.
01:27:05U obžalované nebyla shledána žádná polehčující okolnost.
01:27:09Vzhledem k uvedeným okolnostem byl obžalované uložen trest smrti.
01:27:13Proti rozsudku je možno podat odvolání.
01:27:16Chce se obžalovaná vyjádřit k rozsudku?
01:27:20SLOVENŠTINA:
01:27:22-Upozorňuji, že duševní stav obžalované Hepnarové je takový,
01:27:24že skutečně není zodpovědná za způsob, jak odpoví.
01:27:28To je tedy můj osobní názor.
01:27:31-Chtěla bych vyslovit poděkování soudu a všem lidem
01:27:35za budoucí tolerování sebe samých a všech Prügelknabů.
01:27:41Potom bych chtěla říct, že se neodvolám
01:27:46a odvolávat nebudu.
01:28:06ODEMYKÁNÍ CELY
01:28:18-Vystupte!
01:28:58KROKY
01:29:16-Co chcete?
01:29:19Už rok se o mě nikdo nezajímal.
01:29:22Nestojím o vás.
01:29:24Nic jsem neprovedla a žádný soud jsem neměla.
01:29:39ZÁCHVAT A KŘIK
01:30:00-Jak vám vyhovuje, že jste na cele sama?
01:30:04-Vyhovuje mi to. Chodím a čtu. Teď čtu "Mistři tajné služby".
01:30:13-A děje se teď s vámi nebo kolem vás něco mimořádného?
01:30:18-Mimořádného nic.
01:30:21Akorát, že se mnou nechce mluvit.
-Kdo?
01:30:28To vás hodně trápí?
01:30:33Proč jste se usmála?
-Nevím.
01:30:39-Kdo s vámi má mluvit? Přála byste si s někým mluvit?
01:30:43-Já s ním mluvím, ale málo. S Winniferem.
01:30:48Jak jsem podepisovala na úřadech, že on je můj otec.
01:30:52V ulici V. Huga jsem podepsala, že to beru na vědomí,
01:30:55že Otto Winnifer je můj otec.
-Slyšela jste hlas toho Winnifera?
01:31:00-Vždyť vám říkám, že s ním mluvím.
-A když se ozve, jak to vypadá?
01:31:07-On mi říká "mé dítě" a já mu říkám "otče".
01:31:11-O čem si povídáte?
01:31:14-On mi říká, abych byla klidná, že mě vysvobodí.
01:31:18Abych si z toho nic nedělala.
01:31:22-Poznáváte mě?
-Ano.
01:31:27-Víte, jak se jmenujete vy?
01:31:30-Winniferová. Můj otec je Otto Winnifer.
01:31:35-Víte, jaké jméno máte uvedeno v občanském průkazu?
01:31:40-Hepnarová. Tak mi tady říkají.
01:31:45-Vychovávali vás Hepnarovi?
-Ano.
01:31:50-Alespoň matka je pravá?
01:31:53-Kdoví jestli. Oficiálně.
01:31:57Můj pravý otec je ve Vatikáně. V CRV, Contra Regional Vatican.
01:32:03Je to tajná služba Vatikánu. Protislužba.
01:32:07-Proč jste nám neřekla, že je to váš otec?
01:32:11-Já to nevěděla. Nemůžu mluvit o něčem, o čem nic nevím.
01:32:16-Jak často spolu hovoříte?
-Dvakrát týdně?
01:32:22-Odpovídáte mu?
-Ano.
01:32:25-Nahlas?
-Musím šeptat, aby to neslyšeli.
01:32:30Taky mi někdy zpívá, aby mi nebylo smutno.
01:32:34-Vám je smutno?
01:32:37-Je.
01:32:40-Proč?
01:32:43-Nevím.
01:32:51Lituju je. Lituju je skutečně, ale -
01:32:57musela jsem si nějaký důvod najít, když jsem je jako nelitovala.
01:33:02Dřív jsem to nemohla říct. To bylo součástí hry.
01:33:08-A znáte účel té hry?
-Znám, ale ne úplně.
01:33:13Jen jsem věděla, co mám udělat. Přiznat se.
01:33:18-Přiznat se k něčemu, co jste neudělala?
01:33:20-Proč neudělala? Vždyť jsem to udělala.
01:33:25Já jsem Winniferová.
-A kdo to tedy udělal?
01:33:28Winniferová nebo Hepnarová?
-Hepnarová.
01:33:31Ale vy jste potrestali mě.
-Hepnarová, když jsi řekla...
01:33:35-To mi neříkejte. Já neříkala, že to udělám ještě jednou.
01:33:39-Chtěl jsem říct, že Hepnarová kdysi chtěla být popravena.
01:33:45Aby o případu vědělo co nejvíc lidí.
01:33:49Co tomu říkáte?
01:33:52-Já bych stejně nezemřela, i kdybych byla popravena.
01:33:59Winnifer by mě zachránil.
01:34:11ODEMYKÁNÍ
01:34:57KŘIK, ZÁCHVAT
01:36:10Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2016
10. července 1973 se v Praze odehrála děsivá událost, jaká nemá v historii české kriminalistiky obdoby. Do lidí na chodníku u tramvajové zastávky vjelo nákladní auto a kromě řady zraněných usmrtilo celkem osm lidí. Za volantem seděla dvaadvacetiletá Olga Hepnarová, která příchozímu příslušníkovi Veřejné bezpečnosti řekla, že to udělala schválně. Případ otřásl celou zemí. Vyšetřovatelé brzy vyloučili politické pozadí tohoto – dnešními slovy – teroristického útoku. Ukázalo se, že mladá vražedkyně jednala sama za sebe…
Film scenáristů a režisérů Tomáše Weinreba a Petra Kazdy se snaží – bez morálního hodnocení samotné pachatelky nebo jejího okolí a především bez lacině bulvárního zjednodušení – proniknout do pocitů Olgy Hepnarové a pokouší se tak poodhalit, co ji k hrůznému činu vedlo. Autoři se v maximální míře drží faktů. Vycházejí z dobových dokumentů, ze vzpomínek svědků i z dopisů Hepnarové. Příběh poslední popravené ženy v Česku se díky mimořádně poctivému autorskému přístupu k tématu stal jedním z nejzajímavějších českých filmů roku 2016. Do titulní role tvůrci obsadili polskou herečku Michalinu Olszańskou.
Případ Olgy Hepnarové našel umělecké zpracování mimo jiné též v představení Divadla Na zábradlí Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho autorů Jana Mikuláška a Dory Viceníkové, podrobně se mu věnuje i kniha Romana Cílka Oprátka za osm mrtvých.
