… vás odsuzuji k smrti přejetím. Pravdivý příběh poslední popravené ženy v Česku (2016). Hrají: M. Olszańska, M. Pechlát, K. Melíšková, M. Šoposká, J. Nvota, M. Finger, M. Mazurek, O. Malý, P. Nesvačilová, G. Míčová, R. Zach a další. Kamera A. Sikora. Scénář a režie T. Weinreb a P. Kazda
00:00:02 Česká televize uvádí
00:00:08 JÁ, OLGA HEPNAROVÁ
00:00:33 -Holky, vstávejte!
00:01:03 Olgo, vstaň. Nebudu ti to říkat dvakrát.
00:01:08 -Já do školy nepůjdu.
00:01:26 TEKOUCÍ VODA
00:03:08 -Snědla 10 tablet Meprobamatu. Prej to chtěla jen ochutnat,
00:03:12 ale to je nesmysl.
00:03:15 Vypláchli jsme jí žaludek. Mělo by to bejt v pořádku.
00:03:18 -Děkuji.
00:03:43 Na sebevraždu musíš mít pevnou vůli, holčičko.
00:03:46 To ty rozhodně nemáš. Uvědom si to.
00:04:24 Nemusíš se ničeho bát.
00:05:27 -Chceš cígo?
-Nekouřím.
00:05:35 -Tvoje blbost.
-Nevšímej si mě.
00:05:43 Já nechci, aby mi někdo lezl do postele.
00:05:46 SMÍCH
00:05:51 -Za co tu jseš?
-Co já vím? Asi útěky.
00:07:29 -Olgo, proč nečteš něco veselejšího?
00:07:32 -Zmizni.
00:07:49 Já jsem sama, a proto vám píšu. S otcem nemluvím už od podzimu,
00:07:53 kdy mě naposledy zbil. Svou sestru jsem nedávno zbila já.
00:07:56 Docela hloupě, pro maličkost. Zvláštní, že toho nelituji.
00:08:00 Dřív mě bila ona.
00:08:03 Jediný člověk, s kterým za celý den prohodím pár slov, je máma.
00:08:07 Nemám s ní ale o čem mluvit. S nikým. Všude jsem sama.
00:08:12 Oni mluví a smějí se věcem, které mně k smíchu vůbec nejsou.
00:08:17 Hovoří spolu, aby mluvili, a vůbec jim to nepřijde divné.
00:08:21 Sedím a třeba za celý den nepromluvím ani slovo.
00:08:24 Zvykla jsem si na to. Chovám se k lidem přezíravě.
00:08:28 Snad je to uráží. Ale já jimi nepohrdám.
00:08:32 Víte, zajímalo by mě, jaký bude můj vztah k nim později.
00:08:36 V Tichém Američanovi jsou tata slova:
00:08:39 "Nepočínali bychom si všichni lépe, kdybychom se nepokoušeli
00:08:42 jeden druhému rozumět a smířili se se skutečností,
00:08:45 že žádná lidská bytost nebude nikdy rozumět druhé?
00:08:48 Ani žena manželovi, milenec milence ani rodiče dítěti?
00:08:52 Jestliže existuje nějaká svoboda, pak je větší v člověku,
00:08:56 který není vázán na kolektiv, na ostatní.
00:08:59 Když jsem sama, jsem šťastná.
00:09:01 Oni mě od sebe vyvrhli, a já se k nim mám vracet.
00:09:04 Ne, to nikdy neudělám.
00:09:07 Necením se tak vysoko, abych stála proti nim.
00:09:11 Jenom má nenávist bude proti.
00:09:13 Ta nenávist, která nikomu neublíží a mně bude asi jenom škodit.
00:09:21 -Nepřekážíme ti tady?
-Jo.
00:10:13 Snažím se, aby mi samota nebyla přítěží,
00:10:15 ale abych v ní byla šťastná, i přes všechen stesk a hořkost.
00:10:20 To, co vám píšu, jsou myšlenky, kterými si taky nejsem jistá.
00:10:23 Jsem tak nešťastná nebo šťastná? Nevím.
00:10:26 Ale vy mi snad rozumíte.
00:10:30 O dovolené chci jet na Moravu. Na kole.
00:10:33 Matka mi řekla: A to chceš jet sama?
00:10:36 Ona neví, že jsem sama. Matka se taky diví,
00:10:39 že nechci chodit do tanečních. Říkat společenské fráze.
00:10:43 Děkuji, nechci.
00:10:45 Tak jako se obejdu bez lidí, obejdu se i bez tance.
00:10:49 Já bych si moc přála překonat sama sebe svým životem.
00:10:52 Tak jak jste mi to napsal. Děkuji vám. Olga Hepnarová
00:11:31 -My jsme ti, Olinko, k narozeninám zatím nic nekoupili.
00:11:34 Co by sis přála?
00:11:41 -Odejít z domova.
00:11:53 -Tak dobrou chuť.
00:13:01 -Nečum.
00:13:19 -Kaňka.
00:13:24 Děkuju.
-Svákoš.
00:13:31 Díky.
-Rozsíval.
00:13:38 Děkuji.
00:13:40 -Dobrej! Kolik tu mám dneska?
00:13:47 Dík.
00:13:50 -Další! Jméno sakra!
00:14:22 -Zdarec!
00:14:59 -Mami, prosím tě, já bych potřebovala pomoct
00:15:02 s tou chatkou.
00:15:04 Ano.
00:15:07 Ještě nějaký peníze.
00:15:11 Hmm.
00:16:13 -Co kdybysme spolu šly na večeři?
00:16:19 -Jak se jmenuješ?
-A ty?
00:16:27 -Olga.
00:16:34 Já to vemu.
-Ukaž.
00:16:58 -Těma kamínkama to přes zimu stejně nevytopíš.
00:17:01 -Domů se už nevrátím.
-Olgo, prosím tě!
00:17:05 -Pustili mě znovu ke zkouškám. Jezdím teď jako řidička.
00:17:14 -Ale na zimu se vrátíš domů.
00:17:18 -Nikdo mi nebude poroučet!!! Rozumíš?! Ani ty ne! Ani otec!
00:17:22 Nebo sestra! Nikdo!!! Vypadni!!!
00:17:57 HUDBA
00:18:07 -Co si dáš?
-Bílý.
00:19:32 -Dík.
00:19:40 POMALÁ HUDBA
00:19:57 Ty jseš úplně šílená!
00:20:10 HUDBA
00:21:50 ZVONEK
00:21:58 -Ahoj. Chceš jít dál?
00:22:21 -Ahoj.
-Ahoj. Děkuju.
00:22:34 Tohle je moje přítelkyně Jana.
-Čau. Jana.
00:22:38 -Jsem utahaná. Dáš si kafe?
-Dala bych si pivo.
00:23:01 -To je tvoje?
-Neblbni. To je Jany.
00:23:13 HLASY A KYTARA
00:23:23 KONVERZACE OSTATNÍCH
00:24:02 -Dámička.
00:24:08 -Všema opovrhovala.
00:24:16 -Máme ještě co pít nebo ne?
00:24:19 -Asi moc ne.
00:24:53 -Tak co to bude?
00:24:55 -30 deka gothaje a víno.
-Prosím?
00:24:59 -30 deka gothaje a víno.
-A jaké víno?
00:25:04 -Bílý.
00:25:36 -9,80.
00:26:02 -Olgo, zpomal. Jsem těhotná.
00:26:42 -Zvu tě na večeři.
-Hmm.
00:27:08 Kam chodíte pro vodu?
-Ven k pumpě.
00:29:48 -Je na stole. Ahoj, Olgo.
00:29:55 -Hele, Olgo, ty nejseš moc zvyklá zdravit lidi, co?
00:30:00 Ani nepozdravíš, když nastoupíš do autobusu.
00:30:04 A to ty lidi od vidění znáš.
-Já už prostě jiná nebudu.
00:30:08 -Hmm.
00:30:12 Hele, mně to je jedno. Dělej si s tím, co chceš.
00:32:22 -František Růžička.
00:32:51 -Jitko?
00:32:53 Jitko, rozhodla jsem se ti dát svoji chatu v Olešku.
00:33:40 Ty mě nechceš?
00:33:44 Tak co je?
00:33:48 Jseš prostě kurva.
00:33:51 -Mám Janu.
-Ale máš i jiný holky.
00:33:55 -To ty taky, ne?
00:34:03 Promiň.
00:34:09 To je přesně ono. Pořád mlčíš.
-Doteď ti to nevadilo.
00:34:17 -Vadí mi, jak se oblíkáš. Pořád nosíš kalhoty.
00:34:20 Nevzrušuješ mě, jseš nudná.
00:34:23 Celá umaštěná. Smrdíš olejem.
00:34:29 -Jsem přece řidička.
00:34:55 Neboj se. Já ti nechci ublížit. Chci zabít sebe.
00:35:04 -Já ti nevěřím.
00:35:29 -Nezlob se na mě.
-To je v pořádku, nic se nestalo.
00:35:32 -Promiň.
00:35:34 -Uvědom si, že tímhle jsme spolu skončily.
00:35:59 -U nás před barákem praskla voda. A vedle v ulici to samý.
00:36:04 Dostat se do práce byl úplnej horor.
00:37:07 Hepnarová, jsi fakt nechutná. Budu smrdět ještě zejtra.
00:37:24 -Jsme ve slepý ulici.
-Stejně nespěcháme.
00:38:55 -Já bejt vaší matkou, tak bych vás oběsila.
00:38:59 -Nikdo se nemusí namáhat. Kdybych chtěla, tak to udělám.
00:39:10 -Tak pojďte.
00:39:47 -Vzhledem ke stížnosti a okolnostem
00:39:53 doporučuji se soudružkou Hepnarovou
00:39:58 rozvázat pracovní poměr,
00:40:03 do té doby přeřadit na pomocné práce
00:40:09 a doporučit k závodnímu lékaři.
00:40:15 Všechno.
00:40:54 ŠKRTÁNÍ
00:42:11 -Vím, že jsem psychopat. Ale směrem nahoru.
00:42:15 Jednou mi zaplatíte za váš smích a moje slzy.
00:42:25 RUCH V RESTAURACI
00:42:55 -Čau, Marika.
-Já jsem Candy Winniferová.
00:43:08 Půjdeme jinam, ne?
00:44:17 -Dobrý den, slečno.
00:44:22 Vy se zlobíte?
00:44:25 Promiňte, já jsem vás nechtěl obtěžovat.
00:44:30 -Proč bych se měla zlobit? To já takhle koukám pořád.
00:44:36 -Já jsem Míra.
00:45:32 Hele, z toho si nic nedělej. Mě fotr mlátil, kopal do mě,
00:45:36 rákoskou mě mlátil do obličeje, mučil mě.
00:45:39 Máti pobodal nožem, řeznickým. To bylo hovado!
00:45:43 Čírs!
00:45:47 Máma umřela, když mi bylo 13. Pak jsem měl nevlastní matku.
00:45:50 To se ani nedá říct "matka". Zlou čarodějnici, odpornou.
00:45:53 To byla fanatická katolička a ještě fanatičtější nacistka.
00:45:56 A tahle svině mi dvacetkrát denně vykládala o německým nadčlověku.
00:46:00 Prostě magor. Výstřední opice.
00:46:03 -Všichni rodiče by měli být povražděni a děti dány do ústavů.
00:46:07 -Přitom její bratr byl velice laskavej a noblesní člověk.
00:46:13 Prostě buď chcípneš, a nebo vydržíš.
00:46:15 Ale kolikrát to bylo setsakramentsky těžký.
00:46:18 Tak čírs!
00:46:23 Já skočím ještě pro 2, ne?
00:46:27 Nazdar! Já si dám ještě 2.
00:46:35 -Chlastáme, co?
-Tak paní, 2 piva mi dejte.
00:46:44 Pojď k nám. Hele, bylo to těžký.
00:46:47 Já jsem taky seděl. Vždyť já jsem starej kopečkář.
00:46:52 Mě na hranicích naháněli celej den.
00:46:55 -Já jsem byla taky ve vězení.
-Zajímavý.
00:47:05 -Je mi taková hanba, že jsem byla závislá na lidech.
00:47:09 Teď už ale nejsem.
00:47:12 Já jim nerozumím. Oni nerozumějí mně.
00:47:17 Například na podniku mě zcela neprávem obvinila
00:47:20 skupinka inkasistek. Jenže to je běžný případ.
00:47:24 Takové se stávají pořád.
00:47:27 K lidem už necítím skoro nic.
00:47:31 -Máte lidi vůbec ráda?
00:47:36 -Mě už realita nezajímá.
00:47:39 Já se teď na svět dívám jinak.
-Jak?
00:47:44 -Jako na neživou hmotu.
-Neživá hmota, to je přece něco
00:47:49 strašně abstraktního. Co si pod tím mám představit?
00:47:54 -Abstraktního v tom smyslu, že se mě nedotýká.
00:47:58 Svět nemá žádnou hodnotu.
-Mluvíte za sebe nebo za všechny?
00:48:05 -Za všechny mluvit nemůžu.
00:48:08 -Za koho tedy mluvíte?
-Za Hepnarovou.
00:48:15 -Říkala jste, že svět nemá žádnou hodnotu.
00:48:20 Máte ráda sama sebe?
00:48:29 Izolovat se úplně od společnosti je nebezpečné. Hlavně pro vás.
00:48:36 -Pro mě to už není nebezpečné.
-Pro koho to je nebezpečné?
00:49:08 -Chatku s pozemkem odhadce vidí na 17.000.
00:49:12 -To by asi odpovídalo.
00:49:15 -Hmm. Já potřebuju 2x tolik.
00:49:19 Mám papírový sen. Chci si koupit vlastní auto.
00:49:39 -Tady máš tu neschopenku.
00:49:57 -Mami? A kdo je můj otec?
00:50:50 -Ta pomazánka už nějak smrdí.
00:51:11 -Aleno, zavři to okno.
00:51:28 -Ahoj!
00:52:57 -Slečno Hepnarová, mám tady nové mašiny.
00:53:00 Vy jezdíte dobře, tak jsem pro vás jednu nechal.
00:53:02 Zejtra si ji břeberete, tak přijďte dřív.
00:53:05 Musíme to ještě sepsat.
00:53:29 -Odminule jsem dost přemýšlela.
00:53:32 Asi jsem lebička a chtěla bych najít partnerku.
00:53:39 Není možný, abyste mi ji pomohli najít?
00:53:43 -To bohužel v rámci zdravotnictví není možné.
00:53:53 -Už k vám chodím měsíc. Kdy půjdu do toho Lobče?
00:53:57 -Musíte být trpělivá. Na hospitalizaci se čeká
00:54:00 i několik měsíců, to je běžná praxe.
00:54:04 -Takže mi pomoct nemůžete.
-Snažím se o to celou dobu.
00:54:08 Terapie není krátkodobá záležitost.
00:54:14 Ano?
00:57:52 ZAKLEPÁNÍ
00:57:59 ZAKLEPÁNÍ
00:58:35 -Hele, já znám doktora, ke kterýmu chodím.
00:58:38 Psycholog.
00:58:41 Třeba by ti mohl.
-Mně už nic nepomůže.
00:58:48 -Musíš se zmátořit.
00:58:51 -Ne.
00:58:54 -Ale jo, Olgo. Ten doktor mě zná, pomůže ti.
00:59:17 -Na dnešek snad nejste pozvanej.
-Chtěl bych, abyste se podíval
00:59:20 tady na Olgu.
00:59:23 -Za chvíli mi končí ordinační hodiny. Co chcete?
00:59:27 -Chci jít do Bohnic. Není mi dobře. Cítím se unavená
00:59:30 a chci si odpočinout.
00:59:33 -Psychiatrická léčebna není určena pro odpočinek.
00:59:35 Je to nemocnice.
00:59:39 Ukažte mi občanský průkaz.
00:59:48 Nepatříte do mého obvodu.
00:59:54 Jestli jste unavená, vezměte si dovolenou.
00:59:56 Jestli máte nějaké jiné potíže, obraťte se na závodního lékaře.
01:00:02 No, prosím.
01:02:20 -Jdeš do práce?
-Běž sama.
01:03:13 -Ty nejsi v práci, Olgo?
-Jsem nemocná s mandlema.
01:03:18 Není mi dobře, špatně spím. Nemůžeš mi něco předepsat?
01:03:30 -Napíšu ti Dormifen.
01:03:36 Vezmi si jen půlku, a neber ho před jízdou.
01:03:40 -Budu na to myslet.
01:04:08 -Zejtra pojedu do Mostu. Sehnal jsem jednoho rentiéra,
01:04:12 kterej mi pomůže něco najít. Snad to vyjde.
01:04:19 Jenomže to bude stát hromadu peněz.
01:04:21 Měli bysme prodat trabanta.
01:04:24 Neboj, já všechno zařídím.
01:04:26 Nemusíš se angažovat. Zajdeme na inspektorát,
01:04:28 necháš auťák přepsat na mě a já ho prodám nějakýmu kovbojovi
01:04:31 až na severu.
01:04:34 Budeš ještě?
01:05:00 -Vážení, prosím, abyste přijali tento list jako dokument.
01:05:04 Po 13 let vyrůstám v pařátech takzvané "dobré rodiny".
01:05:07 Jsem bita a týrána. Oběť dospělých a hračka školních dětí.
01:05:12 Mám přezdívky: Dračice, Mumie, Nalomený anděl, Spící panna.
01:05:17 Moji trapiči jsou nemilosrdní. Jsem zrůdný člen stáda
01:05:21 a černá ovce rodiny. Nemám přítele a nikdy mít nebudu.
01:05:24 Upadám v zoufalství. A výsledek? Útěky ze školy, z domova,
01:05:28 ze života.
01:05:31 V dětské léčebně poznávám nevědomost a zbytečnost
01:05:34 psychiatrické vědy. Roku 1971 odcházím bydlet do chaty.
01:05:39 Je to symbol mé osamělosti.
01:05:42 Za rok a půl na pokraji sil odcházím bydlet
01:05:44 do podnikové ubytovny, penzionu, který se ukáže být
01:05:47 nestvůrným babylonem, kde lze přežívat jen silou vůle.
01:05:51 Jsem zubožená jako poslední narkoman, ano.
01:05:55 Ale kde jsou mé drogy?
01:05:58 Veškeré city na pokraji vyčerpání i naděje už na dně.
01:06:00 Ale Nalomený anděl nezlomen. Proč to dělám?
01:06:04 Aby si uvědomili, kde končí bezmocnost jedince?
01:06:07 Jsem v horším postavení než americký černoch. Proč?
01:06:10 Protože jsem sama.
01:06:13 Tisíckrát jsem byla lynčovaná. Uvedu příklady:
01:06:15 Otcem, vylákána do sprch, tam do krve zbita.
01:06:20 X-krát mi bylo dáváno na vědomí, že jsem ubožák,
01:06:23 který nemá ve společnosti slušných lidí co dělat.
01:06:26 X-krát mě kolemjdoucí míjejí a plivají.
01:06:29 Někteří na zem, někteří po mně. Na veřejné ulici v ČSSR.
01:06:33 Ve všech zaměstnáních jsem veřejně špiněna, pomlouvána,
01:06:36 ponižována, vysmívána.
01:06:39 Bilance osobní: Jsem sexuální mrzák.
01:06:43 Neschopná navázat a vytvořit kloudný lidský vztah.
01:06:46 Jsem zničený člověk. Člověk, zničený lidmi.
01:06:49 Mám tedy na vybranou. Zabít sebe nebo zabít druhé.
01:06:52 A rozhoduji se takto: Oplatím svým nenávistníkům.
01:06:56 Kdybych odešla jako bezejmenný sebevrah, bylo by to pro vás
01:06:59 příliš laciné.
01:07:01 A protože společnost je tak velký suverén,
01:07:03 že není schopna sama sebe odsoudit, je souzená soukromě.
01:07:06 Někdy je potrestána, někdy jen šokována.
01:07:09 Toto je můj rozsudek:
01:07:12 Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality,
01:07:16 odsuzuji vás k trestu smrti přejetím. A prohlašuji,
01:07:19 že za můj život je x lidí málo. Acta non verba.
01:07:23 Děkuji. V Praze 1973. Olga Hepnarová
01:11:22 KŘIK LIDÍ
01:12:12 -Proboha, ženská, co jste to udělala?
01:12:15 Vám selhaly brzdy nebo co? Vy jste za volantem usnula?
01:12:19 -Ne.
01:12:22 Udělala jsem to schválně.
-Cože?
01:12:27 Pojďte!
01:12:30 HOUKAČKA
01:12:55 -Hlídej ji. Já se tam musím ještě vrátit.
01:17:19 -Kdy bude soud? SLOVENŠTINA: Co nejdřív.
01:17:22 Prý jste si vypůjčila trestní zákoník.
01:17:25 -Ano.
-Četl jsem váš spis.
01:17:29 Stále trváte na tom, že chcete dostat trest smrti?
01:17:35 -Já ale dostanu trest smrti. Svým činem jsem vlastně spáchala
01:17:39 sebevraždu. Pane obhájce, řekněte sám.
01:17:43 Jaký smysl pro mě má další život?
01:17:47 -A žádáte trest smrti proto, že jste si uvědomila,
01:17:50 že výčitky svědomí mohou být ještě horší?
01:17:53 Proto nechcete dál žít?
01:17:56 -Když mě popraví, můj čin bude mít větší cenu.
01:17:59 -Cenu?
01:18:02 -Jako oběť neustálého napadání jsem byla vyjímečná.
01:18:06 Jsem zdravá, mám 2 ruce a 2 nohy. Mluvím česky, mám bílou pleť,
01:18:11 nikomu jsem nic neudělala, a přesto se ke mně společnost
01:18:15 chovala tak bestiálně, že to nemá obdoby.
01:18:19 -Ale to může být jenom váš pocit.
-Ne.
01:18:25 Lidi se na mě prostě zaměřovali.
01:18:29 -Takže když se někomu stane křivda, má se pomstít?
01:18:38 -Proč já se mstím, a vy ne, je jasný.
01:18:41 Došly mi nadlidské síly.
01:18:45 Nejsem bůh, a přesto trestám.
01:18:49 Jsem bůh svého osobního práva na pomstu.
01:18:53 -Tak jednou jste chudinka, jednou bůh. Tak jak to tedy je?
01:19:02 -Nejsem už člověk lidský. Tím méně křesťan.
01:19:06 Tím, co jsem udělala, jsem překročila Rubicon.
01:19:11 Každý pokrok něco stojí.
-Pokrok.
01:19:17 Ale to nejde, napravovat zlo zlem.
01:19:21 -Lidi byli vždycky zlí.
01:19:24 -Vy prostě popíráte možnost, aby si člověk vybral
01:19:27 mezi dobrem a zlem. Jste slabá.
01:19:31 -Já jsem ale nemluvila o možnosti si vybrat.
01:19:35 Člověk jiné možnosti má, ale vybere si vždycky zlo.
01:19:39 -Stejně jako vy. Takže jste jako ostatní.
01:19:53 Upřímně, nevím, jak vás budu obhajovat.
01:19:56 Vy chcete trpět.
01:20:00 -Mám jen jednu prosbu. Nedělejte ze mě u soudu
01:20:04 duševně nemocnou.
01:20:42 -Poškozená Věra Mrázková žádá náhradu škody za rozbité hodinky
01:20:45 v částce 350 Kčs.
01:20:48 Ludmila Jedličková žádá náhradu v částce 63 Kčs za 12 kg rybízu.
01:20:54 Dále žádá odškodnění za zničený oděv svého manžela,
01:20:57 výši nemůže uvést.
01:20:59 Zmocněnec za Jiřího Hercíka se připojuje s částkou 5.700 korun
01:21:03 z důvodu doplatku pohřebného, jedné třetiny hodnoty
01:21:07 zakoupeného smutečního oblečení a nákladů na úpravu hrobu.
01:21:12 Doklady předloží.
01:21:14 Božena Horálková náhradu škody nežádá.
01:21:16 Potraviny Praha žádají 2542 korun 60 haléřů za zničenou výlohu.
01:21:28 -Dne 10.7.1973, řídíc nákladní automobil,
01:21:32 úmyslně stočila směr jízdy na chodník a pokračovala v jízdě,
01:21:36 takže po celé šíři chodníku v délce 31 metrů
01:21:39 srážela, přejížděla a zraňovala celkem 20 přítomných osob,
01:21:43 z nichž způsobila smrt osmi.
01:21:46 Dne 7.9.1970 v usedlosti svého otce v Zábrodí
01:21:50 založila úmyslně požár s úmyslem tuto usedlost zničit,
01:21:54 takže vznikla škoda ve výši 100 Kčs.
01:21:57 Na základě těchto důvodů je na obviněnou Olgu Hepnarovou
01:22:00 podána obžaloba pro trestný čin vraždy, dílem dokonaný
01:22:04 a dílem nedokonaný, a pro pokus trestného činu
01:22:07 poškozování cizí věci.
01:22:10 -Chcete se vyjádřit k obsahu obžaloby?
01:22:25 -Vy vidíte 8 mrtvých těl, já taky vidím 8 mrtvých těl.
01:22:29 Nebo 8x10 mrtvých těl.
01:22:34 Ale co je to za lidi?
01:22:38 Jsou to takzvaní "Prügelknabe"?
01:22:42 Ne. Já jsem Prügelknabe.
01:22:48 A chci vás nyní požádat, abyste si takové lidi nepěstovali.
01:22:52 Když je nebudete pěstovat, nebudou myslet jako já,
01:22:55 tak neudělají to, co jsem udělala já.
01:22:58 -Dokážete vyjádřit česky, co slovo Prügelknabe znamená?
01:23:02 -Otloukánek.
01:23:50 -Uděluji slovo závěrečným řečem.
01:23:56 -Navrhuji uznat obžalovanou vinnou a dále navrhuji
01:23:59 udělení vyjímečného trestu.
01:24:10 SLOVENŠTINA:
01:24:12 -Žádám nepřihlížet k psychiatrickému znaleckému
01:24:15 posudku, protože ho považuji za procesně vadný úkon.
01:24:20 Na rozdíl od psychiatrického posudku si myslím,
01:24:23 že Hepnarová je schizofrenní osobnost
01:24:28 a v tomto smyslu plně nezodpovídá za své konání.
01:24:46 -Dnešní lidé nejsou humánní.
01:24:49 Ke mně se tak nechovali ani k jiným Prügelknabům.
01:24:55 Udělala jsem to z pomstychtivosti.
01:24:59 A aby se zabránilo dalším takovým případům.
01:25:03 Potenciálních vrahů, jako jsem já, je víc.
01:25:07 Nemají ale odvahu to udělat.
01:25:11 Chci, aby se projevil větší zájem o lidi mého druhu.
01:25:17 Představuji si, že byste mohli udělat nějaké opatření,
01:25:21 aby se už takovéto případy neděly.
01:25:25 Pokud také nechcete zemřít na chodníku.
01:25:30 Nebo jinde rukou Prügelknaba, který to udělá právem vašeho práva
01:25:34 nebo právem vašeho nepráva.
01:25:42 Měla jsem možnost zabít sebe, a odstranit problémy,
01:25:46 které vám vyplývají z toho odstavit otloukánky.
01:25:52 Chtěla bych říct, že vy,jako lidé, jste mě k tomu nepřímo donutili.
01:25:58 Nemohli jste si myslet, že se sama někde zabiju bokem.
01:26:05 Pokud jde o budoucno, takovéto jednání je pro mě neopakovatelné.
01:26:14 Nakonec poukazuji na to, že jsem se ke spáchanému činu
01:26:18 přiznala.
01:26:21 Na závěr žádám, aby mi byl uložen trest smrti.
01:26:28 -Hlavní líčení se přerušuje za účelem závěrečné porady.
01:27:05 U obžalované nebyla shledána žádná polehčující okolnost.
01:27:09 Vzhledem k uvedeným okolnostem byl obžalované uložen trest smrti.
01:27:13 Proti rozsudku je možno podat odvolání.
01:27:16 Chce se obžalovaná vyjádřit k rozsudku?
01:27:20 SLOVENŠTINA:
01:27:22 -Upozorňuji, že duševní stav obžalované Hepnarové je takový,
01:27:24 že skutečně není zodpovědná za způsob, jak odpoví.
01:27:28 To je tedy můj osobní názor.
01:27:31 -Chtěla bych vyslovit poděkování soudu a všem lidem
01:27:35 za budoucí tolerování sebe samých a všech Prügelknabů.
01:27:41 Potom bych chtěla říct, že se neodvolám
01:27:46 a odvolávat nebudu.
01:28:06 ODEMYKÁNÍ CELY
01:28:18 -Vystupte!
01:28:58 KROKY
01:29:16 -Co chcete?
01:29:19 Už rok se o mě nikdo nezajímal.
01:29:22 Nestojím o vás.
01:29:24 Nic jsem neprovedla a žádný soud jsem neměla.
01:29:39 ZÁCHVAT A KŘIK
01:30:00 -Jak vám vyhovuje, že jste na cele sama?
01:30:04 -Vyhovuje mi to. Chodím a čtu. Teď čtu "Mistři tajné služby".
01:30:13 -A děje se teď s vámi nebo kolem vás něco mimořádného?
01:30:18 -Mimořádného nic.
01:30:21 Akorát, že se mnou nechce mluvit.
-Kdo?
01:30:28 To vás hodně trápí?
01:30:33 Proč jste se usmála?
-Nevím.
01:30:39 -Kdo s vámi má mluvit? Přála byste si s někým mluvit?
01:30:43 -Já s ním mluvím, ale málo. S Winniferem.
01:30:48 Jak jsem podepisovala na úřadech, že on je můj otec.
01:30:52 V ulici V. Huga jsem podepsala, že to beru na vědomí,
01:30:55 že Otto Winnifer je můj otec.
-Slyšela jste hlas toho Winnifera?
01:31:00 -Vždyť vám říkám, že s ním mluvím.
-A když se ozve, jak to vypadá?
01:31:07 -On mi říká "mé dítě" a já mu říkám "otče".
01:31:11 -O čem si povídáte?
01:31:14 -On mi říká, abych byla klidná, že mě vysvobodí.
01:31:18 Abych si z toho nic nedělala.
01:31:22 -Poznáváte mě?
-Ano.
01:31:27 -Víte, jak se jmenujete vy?
01:31:30 -Winniferová. Můj otec je Otto Winnifer.
01:31:35 -Víte, jaké jméno máte uvedeno v občanském průkazu?
01:31:40 -Hepnarová. Tak mi tady říkají.
01:31:45 -Vychovávali vás Hepnarovi?
-Ano.
01:31:50 -Alespoň matka je pravá?
01:31:53 -Kdoví jestli. Oficiálně.
01:31:57 Můj pravý otec je ve Vatikáně. V CRV, Contra Regional Vatican.
01:32:03 Je to tajná služba Vatikánu. Protislužba.
01:32:07 -Proč jste nám neřekla, že je to váš otec?
01:32:11 -Já to nevěděla. Nemůžu mluvit o něčem, o čem nic nevím.
01:32:16 -Jak často spolu hovoříte?
-Dvakrát týdně?
01:32:22 -Odpovídáte mu?
-Ano.
01:32:25 -Nahlas?
-Musím šeptat, aby to neslyšeli.
01:32:30 Taky mi někdy zpívá, aby mi nebylo smutno.
01:32:34 -Vám je smutno?
01:32:37 -Je.
01:32:40 -Proč?
01:32:43 -Nevím.
01:32:51 Lituju je. Lituju je skutečně, ale -
01:32:57 musela jsem si nějaký důvod najít, když jsem je jako nelitovala.
01:33:02 Dřív jsem to nemohla říct. To bylo součástí hry.
01:33:08 -A znáte účel té hry?
-Znám, ale ne úplně.
01:33:13 Jen jsem věděla, co mám udělat. Přiznat se.
01:33:18 -Přiznat se k něčemu, co jste neudělala?
01:33:20 -Proč neudělala? Vždyť jsem to udělala.
01:33:25 Já jsem Winniferová.
-A kdo to tedy udělal?
01:33:28 Winniferová nebo Hepnarová?
-Hepnarová.
01:33:31 Ale vy jste potrestali mě.
-Hepnarová, když jsi řekla...
01:33:35 -To mi neříkejte. Já neříkala, že to udělám ještě jednou.
01:33:39 -Chtěl jsem říct, že Hepnarová kdysi chtěla být popravena.
01:33:45 Aby o případu vědělo co nejvíc lidí.
01:33:49 Co tomu říkáte?
01:33:52 -Já bych stejně nezemřela, i kdybych byla popravena.
01:33:59 Winnifer by mě zachránil.
01:34:11 ODEMYKÁNÍ
01:34:57 KŘIK, ZÁCHVAT
01:36:10 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2016
10. července 1973 se v Praze odehrála děsivá událost, jaká nemá v historii české kriminalistiky obdoby. Do lidí na chodníku u tramvajové zastávky vjelo nákladní auto a kromě řady zraněných usmrtilo celkem osm lidí. Za volantem seděla dvaadvacetiletá Olga Hepnarová, která příchozímu příslušníkovi Veřejné bezpečnosti řekla, že to udělala schválně. Případ otřásl celou zemí. Vyšetřovatelé brzy vyloučili politické pozadí tohoto – dnešními slovy – teroristického útoku. Ukázalo se, že mladá vražedkyně jednala sama za sebe…
Film scenáristů a režisérů Tomáše Weinreba a Petra Kazdy se snaží – bez morálního hodnocení samotné pachatelky nebo jejího okolí a především bez lacině bulvárního zjednodušení – proniknout do pocitů Olgy Hepnarové a pokouší se tak poodhalit, co ji k hrůznému činu vedlo. Autoři se v maximální míře drží faktů. Vycházejí z dobových dokumentů, ze vzpomínek svědků i z dopisů Hepnarové. Příběh poslední popravené ženy v Česku se díky mimořádně poctivému autorskému přístupu k tématu stal jedním z nejzajímavějších českých filmů roku 2016. Do titulní role tvůrci obsadili polskou herečku Michalinu Olszańskou.
Případ Olgy Hepnarové našel umělecké zpracování mimo jiné též v představení Divadla Na zábradlí Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho autorů Jana Mikuláška a Dory Viceníkové, podrobně se mu věnuje i kniha Romana Cílka Oprátka za osm mrtvých.
