Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 27. prosince 2012

Pavel Netík: „Děláte pro jednotlivce nebo i celé firmy?“

Petr Dombek: „Dobré ráno, děláme pro jednotlivce i pro firmy, pro malé i velké společnosti.“

Pavel Netík: „Jste velmi žádán, že i musíte odmítat nabídky spolupráce na osobním rozvoji?“

Petr Dombek: „Momentálně toho mám hodně, ale vždycky se snažím najít si čas na případy, které mě zajímají nebo kde můžeme výrazně pomoci.“

Venturi: „Znate web chcirust.cz?“

Petr Dombek: „Ano, sdíleli tam jeden z mých článků.“

Venturi: „Ktere vedy nejvice pouzivate ohledne osobniho rozvoje?“

Petr Dombek: „Samozřejmě psychologii, ale také sociologii, neurovědy, nebo vědy o komplexních systémech.“

Venturi: „Kontakt na Vas? A co jste napsal za publikace ci clanky o osobnim rozvoji?“

Petr Dombek: „Většinu článků včetně kontaktu najdete na growjob.com“

Venturi: „Jste Mgr. a studoval jste na MU?“

Petr Dombek: „Ano.“

Dan Vařeka: „Pro kterou věkovou skupinu je určena vaše konzultace osobního rozvoje?“

Petr Dombek: „Nejmladšího klienta mám čerstvého studenta vysoké školy, nejstaršího přes 65 let. Takže věkem to omezeno není. Spíše tím, jestli má pro něj smysl něco ve svém životě měnit.“

Dan Vařeka: „Jak jste se stal konzultantem osobního rozvoje?“

Petr Dombek: „Sám jsem měl během studií problémy s prokrastinací:-) Zároveň jsem začal podnikat, takže jsem musel něco dělat se svou vlastní efektivitou. A protože se nám spolu s dalšími kolegy podařilo dostat k jednoduchým nástrojům, které dokázaly lidem pomoci, rozhodli jsme se tomu věnovat naplno.“

Hana: „Pane Petře, 5 let pracuji v sociálních službách,práce mě baví (pracuji s mentálně postižnými),ale nebaví mně to vše co se děje kolem...tranformace, "přeměna těchto našich klientů v osoby naprosto všehoschopné, proto byla zrušena uklízečka, pradlena, zdrav.sestra,adnin.pracovnice a vše padlo na naše bedra...takže nakupujeme ,účtujeme, připravujeme jídlo, pereme, žehlíme, uklízíme a naši uživatelé, kteří mají max. středně těžkou mentál retardaci,ale celý život jsou zvyklí být opečováváni, se najenou mají ve svém věku (průměrný věk45 let)žít zcela samostatně neb naše zařízení se bude měnit na chráněné bydlení...další věcí je individuální plánování, pro mně naprosto nesmslná věc...tihle lidé sami naprosto nic nevymyslí na čem by chtěli pracovat, co by měli umět, co se naučit... a tady je problém,který mě trápí:prostě tahle práce papírová mně nebaví, většinu plánu totiž musíte vymyslet vy...ne že si uděláte rozhovor s klientem-ten vám ve většině případů nic neřekne...a tak odkládám...blíží se konec roku a nemám plány vyhodnoceny za poslední půlrok (hodnotí se co 3 měsíce)natož abych měla plány nové na rok 2013....velice mně a nejen mně to ubíjí, psychicky jsem na tom velice špatně, před každou směnou mám žaludeční neurózu,no je to na dlouho...na druhou stranu nic jiného neumím,práce s klienty samotnými by byla fajn nebýt toho,že dnes od účetní až po uklízečku děláme sami a na ně není čas...pak jsme všichni vynervovaní a tyhle indiv.plány odkládáme na poslední chvíli...je to začarovaný kruh z kterého není úniku neb soc. služby stojí na indiv. plánování, takže o tomhle všem nesmíte nikde ani ceknout....to bychom taky mohli jít...promiňte za ten výlev,ale mám pár dnů volno a v neděli jdu do práce a budu vyhodnocovat a tvořit a už jsem z toho nesvá...věděl by jste cos tím?? prosím moc neprezentovat veřejně Hana“

Petr Dombek: „Pokud se problémy nakupí, je mnohem jednodušší k tomu jejich "balíku" chytit negativní emoci, která vede k větší tendenci odkládat. Pokud je to alespoň trochu možné, zkuste si práci, do které se Vám nechce, rozkouskovat. Věnovat se tomu ideálně v 30-45 minutových blocích. Klidně jen jeden za den, nejlépe hned jako první věc po ránu - pokud můžete. Tak z toho balíku začnete ukrajovat a zároveň si na ten typ činnosti více zvyknete. Celá problematika bude samozřejmě trochu složitější. JKklidně se ozvěte, zkusím Vám k tomu poskytnout další informace.“

Hana: „...zatím děkuji za odpověď...ale spíš by to chtělo sobní konzultaci....tv jsem pustila pozdě...kde se objednat k osobní konzultaci a ryze praktická otázka, kolik taková osobní konzultace stojí, jsem ochotna investovat, protože mi na téhle práci opravdu záleží a od zaměstnavatele se ničeho nedočkám...nemohu si ani stěžovat, natož si výžádat jakéhosi konzultanta... děkuji, musím se sebou něco dělat, protože cítím, že to nezvládám a nemám žádný systém...H.“

Petr Dombek: „Kontakt na mě najdete na www.growjob.com. Klidně se ozvěte, nejprve bychom se na to blíže podívali, jestli Vám dokážu pomoci. Ceny máme individuální, liší se to případ od případu. Část naší práce taky děláme pro bono.“

Lucie: „Dobrý den, strašně ráda bych se osobně rozvíjela, jak po fyzické stránce, tak po duševní, ale nezbívají síly...možná je to ale výmluva, kterou sama sebe balamutím. Mám malé miminko a devítiletého kluka, k tomu velkého psa a dům. Manžel často pracovně pryč. Poradíte mi, kde a jak najít čas? Protože já to fakt nevim! Nerada bych "shnila" omlouvám se za výraz, ale je nejvýstižnější. Díky Lucie“

Petr Dombek: „Zkuste začít zvolna, najděte si na sebe denně třeba 10 minut. Pokud ani to není možné, zkuste se zamyslet nad tím, jestli by mohl někdo něco dělat za vás. Často jsme v zajetí starých návyků a sami si namlouváme, že "jinak to nejde".“

Hana: „Děkuji, možná zjistíme, že jsem případ pro psychologa...ale je to fakt problém celého kolektivu, troufnu si říct, že i většiny zařízení soc. služeb...ještě jednou děkuji...“

Petr Dombek: „Nemáte zač. Něco určitě vymyslíme.“

Olga: „Dobré ráno. Mám nemoc motýlích křídel, takže musíme ošetřovat každý den. To samozřejmě nejde obejít. Ač jsem v invalidním důchodu, snažím se se rozvíjet. Mám takovou nepsanou dohodu s přáteli, že se budu věnovat psaní, ale už 3/4 roku to odkládám a napsala jsem minimum. Myslíte, že je to prokrastinace? Děkuji.“

Petr Dombek: „Pokud se tomu věnovat chcete a přitom to dále odkládáte, tak určitě. Začněte postupně. Ideálně si vytvořte nějaký jednoduchý nástroj, který vám umožní začít psát pravidelně. Třeba tabulku, kam si budete psát, kolik jste toho každý den napsala. A dejte si malý cíl, třeba napsat každý den jen jednu větu. Tím si zvyknete se psaní věnovat pravidelně a postupně se dostanete dál.“

Monika Kralupy: „Dobrý den pane Petře,moje otázka zní co dělám špatně.Zabývám se osobním rozvojem rok a třičtvrtě a mám pocit ,že mám v hlavě tak trochu zmatek a že jdou věci proti mě a né naproti.Potřebuji už konečně prorazit a informace které mám nějak úspěšně využít.Jak natrénovat spíš odbouras strach z zelefonování se zákazníkem?Moc se mi práce líbí,ale pokud chci telefonovat mam v hlavě jen to,že mě nebude ten člověk chtít.Děkuji za odpověď :-)“

Petr Dombek: „Tady bude těžké poradit vám jednoduché řešení. Ale zkusme to. Pokud se vám do něčeho nechce, říká se této negativní emoci "averz". Averz bude působit, dokud si na telefonování nevybudujete návyk a nebudete jej dělat automaticky, navíc bez ohledu na výsledek. Toho dosáhnete opakováníím. Zkuste telefonovat každý den, veďte si záznam, jestli to děláte, kolik jste udělala telefonátů, apod. Dejete si malou laťku, třeba 2 telefonáty denně. K tomu budete mít menší averz a postupně si činnost zautomatizujete. Problém ale může být i někde jinde, ale to tady nevyřešíme. Kdyžtak se ozvěte, pošlu vám k tomu další informace.“

Marie: „Dobrý den,tento problém má můj manžel,že odkládá úklid garáže již dva roky.Když jsem mu nabídla,že mu s tím pomohu,tak řekl já sám. jinak je manžel moc hodný človíček. Děkuji za radu :-)“

Petr Dombek: „Tady snad jen citát: "Nemůžeme jiným říkat, co mají dělat, můžeme je pouze inspirovat.":-)“

Lucie: „Děkuji, to zní dobře. Omlouvám se za hrubky před tím:)“

Petr Dombek: „Nemáte zač, přeji hodně spokojenosti.“

petr: „Dobré ráno, co je Vaší motivací?“

Petr Dombek: „To je jednoduchá otázka, vyžadující složitou odpověď:-) Stručně: momentálně žijeme v době, kdy máme neuvěřitelné možnosti jak sami, tak jako celá společnost. Takové, o kterých se našim předkům ani nesnilo. Zároveň jsme tady jenom díky tomu, že tisíce generací před námi tvrdě bojovalo o své přežití. Moji motivací je prožít svůj život naplno a zároveň pomáhat ostatním, aby v životě dělali to, co je naplňuje a pomáhá ostatním.“

Hana: „Opět musím reagovat, je hezké práci si rozkouskovat,ale na ty naše papíry potřebujete klid a ten prostě nemáte...klient je na 1.místě...tedy od rána klepání na dveře a pokud vidí, že píšete na pc nebo cokoliv s papíry ihned reagují "zase ty papíry" a ráno u nás musíte stíhat buzení, hygienu, přípravu snídaně a v 7.30někteří odchází do dílen....ráno naprostý chaoz...práce je rozdělena, to je v pořádku...ale poté ti, co zůstávají , těm by jste se měli věnovat(ale myslím,že spokojený pracovník=spokojený uživatel)...k tomu tedy udělat ten kousek toho papírování...proto by bylo potřeba dělat něco i pro zaměstnance a ne jen, že klient je na 1. místě....je, ale třeba vytvořit podmínky i zaměstnancům...ne asi se opravdu objednám...jen myslím, že tahle pomoc by se měla zaměřit na tyhle konkrétní služby... tady není žádná pomoc zvenčí,nikdo vám neporadí, nepomůže neb nejsou peníze,ale musíte plnit ročně 24 h školení či stáží, které někdy nestojí za nic a to je z čeho platit.... já se velice omlouvám, ale není, kde se s těmito problémy projevit, opravdu...stav je naprosto katastrofální...už nebudu obtěžovat i tak moc děkuji a hezký rok 2013...“

Petr Dombek: „Nemáte zač. Chápu Vás, vím jaká je situace v "eráru", i když v tom nežiji každý den. Vám také vše nejlepší do Nového roku a ať Vám práce dává co nejvíce smyslu.“

Marie: „No a to je právě ono,já jsem pro to udělat to co se mi nechce co nejdřív a pak mám klid. Jak se říká,nejdřív práce a pak zábava. :-). Jinak Vám úřeji hezký Nový rok.“

Petr Dombek: „Děkuji, Vám také!“

Petra: „Dobrý den, dnes jsem slyšela o této problematice poprvé a zajímalo by mne : jedná se o celkové vyhoření ?“

Petr Dombek: „Jestli myslíte prokrastinaci, tak ta je trochu širší problematikou než syndrom vyhoření. Jde o chorobné odkládání důležitýc věcí. Obojí ale úzce souvisí s motivací a vyhoření často následuje prokrastinaci. Pokud Vás tohle téma bude blíže zajímat, doporučuji nějaké články, třeba na growjob.com“

VlaĎka: „Vidíte, i tohle jsem málem ... nestihla. Nemůžu se donutit zbavit se věcí, překládám je, zarovnávám, jdeo papíry, věci v kuchyni či skříni, prostě tím trpím, ale nezvládám se jich zbavit .. nevím, kde začít, kde získat radu. Děkuji V.“

Petr Dombek: „Tady vás asi jen odkážu, ke zjednodušování by vám mohla pomoci nějaká literatura, doporučuji Leo Babautu (u nás v češtině Zen a hotovo, Síla jednoduchosti nebo Soustředění) Kdyžtak mrkněte na growjob.com, nebo se ozvěte“