Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 17. února

ANTIMONY: „Může se stát, že popularizování češtiny sklouzne k bulvarizování češtiny?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Určitě ano, ale někdy je těžké lidi zaujmout bez šokování a něčeho módního. Hlavně když chcete zaujmout ty, kteří se jinak o češtinu nezajímají.“

ANTICYKLON: „Jaké dezinformace se nyní v ČR objevují v souvislosti s češtinou?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Že nespisovně = špatně. Ale to je dlouhodobá dezinformace. Je to maximálně vhodně, nebo nevhodně. Špatně je napsat: dobitek.“

ANTI: „Jak popularizujete češtinu?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Na sociálních sítích, v kurzech, webinářích, na přednáškách i jinak. Hlavně se snažím, aby lidé nebrali smrtelně vážně jakékoli správně vs. špatně. Ale zároveň aby se o češtině dozvěděli něco nového.“

AK: „Je dobré popularizovat češtinu?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „To záleží na tom, jak se to dělá. Ale tak či tak bude odpověď subjektivní.“

ANTI: „Jaký je vztah mezi vědou v souvislosti s češtinou a popularizátorstvím v souvislosti s češtinou?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Já se snažím vše propojit, tedy být částečně vědec, protože mi jazykověda ve veřejném prostoru chybí, a částečně bavič, protože jinak by to lidi... nebavilo.“

ANTICYKLON: „Jaký je stav současné češtiny?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „To je další subjektivní věc. Pokud si někdo myslí, že slova z angličtiny nebo slova bez významu češtinu zahubí, je katastrofální, ovšem přijímáte-li vše jako vývoj, který holt je, jaký je, a rozlišujete-li projev puberťáků v parku od projevu bulvárního novináře, prezidenta republiky nebo řeči vypravěče v románu, je úplně normální.“

ANTICYKLON: „Kolik Čechů vlastně opravdu ovládá češtinu?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Každý, kdo má češtinu jako rodný jazyk, ji ovládá. To, že mluví regionální variantou, slangem nebo nezvládá pravopis, neznamená, že neovládá češtinu. Jazyk neovládáte, když přijedete do ciziny a lidé vám nerozumí.“

ANTI: „Jaká je vlastně čeština jako řeč?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Rozhodně patří mezi komplikovanější jazyky, například vlivem volnějšího slovosledu, ohebnosti slov, ale také výslovnosti. Když jsem studoval v Anglii se spoustou Italů, říkali mi, že jim čeština zní jako nějaký porouchaný stroj. Nám se zase často zdá šíleně krásná. Opět je to subjektivní a založené na zkušenostech, kontextu.“

ANTIMONY: „Může umět česky líp nerodilý mluvčí než rodilý mluvčí?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Může, ale bude mu to trvat hodně dlouho, bude to ultranáročná práce a bude si muset najít opravdu slabého konkurenta. Výslovnost ale bude velmi těžko někdy znít přirozeně, tedy zejména v případě někoho, jehož rodným jazykem je jazyk neslovanský.“

ANTIMONY: „Je v ČR v horším stavu mluvená čeština anebo psaná čeština?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Na to je velmi těžké odpovědět, protože v obou formách je mraky sledovatelných jevů.“

ANTI: „Dědeček mi říkal, že když mluvíme cizím jazykem, tak v něm máme i myslet, týká se to i češtiny?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Týká, ale můžu mluvit jen z vlastní zkušenosti. Když jsem půl roku pobýval v Anglii, občas jsem se přistihl, že v angličtině uvažuji. Nevím, jestli máme, ale můžeme, a když jsme v cizím jazyce často, stane se to přirozeně.“

ANTI: „Zhoršuje se stav češtiny?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „V jistém smyslu se asi zhoršuje především lidstvo. A vývoj jazyka to odráží. Řešme hlavně to lidstvo. Čím lidštější bude, tím krásnější bude i jazyk, komunikace obecně.“

ANTIMONY: „Co čeština a zákony?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Zatím se za volbu slov do vězení nechodí.“

ANTIMONY: „Co nová Babišova vláda a čeština?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Nic moc. Ale hlavně ten obsah by se mohl zlepšit, forma to nezachrání.“

ANTIMONY: „Václav Černý nebyl přímo klasický češtinář, byl komparistou, literárním kritikem, literárním historikem, ale čerpáte ve Vaší práci něco z jeho díla?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Nečerpám, ale znám.“

ANTI: „Jak kvalitní jsou studia češtiny v ČR?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Lepší než jinde. :)“

ANTI: „Jak kvalitní jsou studia češtiny v zahraničí?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Nemám žádný úžasný přehled, ale bohemistika v zahraničí funguje, např. v anglickém Sheffieldu.“

AK: „Herečka Libuše Švormová kdysi prohlásila, že je děsivé, když někdo začne větu podstatným jménem a skončí ji podstatným jménem. Co vy na to?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Že je to nesmysl.“

ANTI: „Jsou vůbec dobře česky často užívané české výrazy - "až tak", "za mě", "dáš to"?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Jsou to česká slova? Jsou. Dále záleží na kontextu, jestli jsou daná spojení použita vhodně, nebo (mírně, nikoli smrtelně) nevhodně.“

Marie: „Dobrý den, jak se píše správně: koupil sis, nebo koupil jsi si ? Už jsem ze školy velmi dlouho a opravdu nevím, která varianta je správně. Děkuji za odpověď.“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Obojí jste napsal(a) správně, ale jen to první je spisovně neutrálně. Druhé je hyperkorektní, jinak řečeno rádoby spisovné (mnozí lingvisté by to neřešili jako chybu). Asi bych za to nevraždil.“

Zuzka: „Co říkáte na to, když moderátoři říkají "konzert" nebo "drezy"? Miluji češtinu a toto mi trhá uši. Nebo je to správně a mýlím se ja? :-)“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Spisovná výslovnost (ortofonická) je [koncert] a [dresi]. Mimochodem, opravdu měkké i, tvrdé totiž nevyslovujeme.“

Aleš: „Dobrý den. Mohl byste "popularizovat: chybu, která se rozšířila v době covidu a od té doby zaplevelila veškerá média. Virus je první pád, bez viru, ... Ne objevil se nový vir nebo virusy se rozšířily po celém světě....“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „V 1. pádě jednotného čísla je to virus, ale dále máme uznány obě možnosti, jen je ta bez -us- nevhodná v oficiální a odborné komunikaci. Vezměte si takový glóbus, to máte stejnou gramatiku, ale kolikrát řekneme, že si koupíme nové glóby, abychom našli Grónsko? (Za pět nebo patnáct tisíc, kolik to bylo?)“

Jana: „Dobrý den, pane Magistře , budete přednášet v Brně ? S úctou Jana“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Dobrý den, Jano, přednáším kdekoli, když jsem pozván. :)“

Zuzka: „S tím globem jste mi trošku nahrál :-). Když budu skloňovat globus, používám správné tvary. Když ale chodím nakupovat do Globusu, neříkám do "globu". Co vy na to? :-)“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Do Globu radši nechoďte, ale tu planetku opravdu můžete skloňovat tak i tak a virus taky. Není to správně vs. špatně. :)“

Karel: „Raritní exponát. To není správně, že?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Proč by nebylo? Co je zlého na zvláštním, unikátním vystaveném objektu?“

Zuzka: „Děkuji Vám moc za odpovědi, mé češtinářské srdce plesá :-). Jste velmi příjemný a vtipný. Zuzka Tomášková“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Také děkuji za dotazy, mějte se hezky. :-)“

Marta: „Dobrý den, je špatně spojení :"zeptat se na otázku"? Moderátoři České televize jej často používají. Podle mne správně je položit otázku.“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Logicky je to v pořádku jen tehdy, když se opravdu chceme zeptat na nějakou otázku, nikoli se jen zeptat. Ale tak jako u dalších věcí to časem přestaneme vnímat. Důležité je pochopit se.“

Martina: „Dobrý den, vadí mi, když někdo řekne "to záleží", ale už nepřidá na čem....“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Každému něco vadí. :)“

Martina: „A navíc nesnáším Česko místo Čechy.“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Čechy jsou část Česka, takže je to především něco jiného. Tak jako je Slovenská republika, Slovensko a Slovakia, tak je Česká republika, Česko a Czechia.“

Jana: „Dobrý den. V poslední době slyším nebo čtu spojení např. : maminky sestra, kamarádky kolo atd. Je to správně? Mně to rve uši. Myslím, že správně je maminčina sestra .... Nebo se něco v pravidlech změnilo? Děkuji a přeji hezký den.“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „To vůbec není věc nějakých pravidel. Jazyk zkrátka je takový, jaký je. Toto je jeden z jevů zesilující v posledních desítkách let. Máme tátův mobil, ale taky mobil táty, přivlastňovací 2. pád není vůbec novinka, jen se teď přesouvá dopředu (táty mobil), což lze zatím brát jako nespisovné, ale ne jako nesmysl. A mimochodem, máme taky věci jako Novákojc děti nebo Novákovo mobil, to taky nejsou chyby, jen a pouze nářečí. :-)“

Kája O.: „Donbrý den. Proš se pravidla pravopisu tak hodně mění? My jsem se je učili jinak a jednodušeji. Není to proto, že někteří "vědci" potřebují chytračit, něčím se podepsat a vymýšlejí zbytečnosti?“

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.: „Dobrý den, nevím o tom, že by se něco měnilo, za posledních 30 let se změnilo jen to, že můžete psát kromě štrúdl také štrůdl. Maximálně jste ta pravidla neznal(a), toť vše. :-) Vědci nepotřebují chytračit, ale důležité a jednoznačné texty potřebují přesná pravidla.“