Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 10. prosince

ANTIMONY: „Objevují se v souvislosti s psychologií dezinformace?“

Mgr. Lucie Karbulová: „Dobrý den, děkuji za dotaz, ano, žádný obor není imunní vůči dezinformacím.“

ANTICYKLON: „Může psycholožka pomoci při poruchách osobnosti?“

Mgr. Lucie Karbulová: „Dobré ráno, děkuji za dotaz. Poruchy osobnosti jsou trošku oříšek a v odborných kruzích se považují za nevyléčitelné, neboť člověk nemá na poruchu náhled. Já osobně se ale domnívám, že každá snaha se počítá. Hezký den.“

ANTICYKLON: „Může pomoci psycholožka s nemocí OCD?“

Mgr. Lucie Karbulová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Určitě! OCD je poměrně snadno a dobře léčitelné například kognitivně-behaviorální terapií (KBT).“

ANTI: „Je dobré k psychologovi chodit i preventivně?“

Mgr. Lucie Karbulová: „Dobrý den. Děkuji za pěkný dotaz. Za mě určitě! Jako součást psychohygieny a péče o sebe. Spousta mých klientů využívá mých služeb právě pro tento důvod.“

ANTIMONY: „Jaký je nejlepší životní styl z hlediska psycholožky?“

Mgr. Lucie Karbulová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Nejlepší životní styl je v být v souladu se sebou a svou pravdou. Styl, kdy jedinec neřeší, co si kdo myslí a jak by se co mělo, ale je schopen žít podle svých pravidel, přijímá se takový, jaký je, snaží se o lehké zlepšení každý den a jen plyne v souladu s okolnostmi. Život přijímá, na těžkostech hledá to dobré a poučné. Je v souladu s přírodou, medituje, žije teď, smířený se svou minulostí a bez očekávání budoucnosti. Rozhoduje se vědomě - po předchozí úvaze, prožívá emoce, zachycuje své postoje a podrobuje je konfrontaci - to se týká především otázek - co si myslím o sobě, o druhých a o světě. Když se člověk dostane mimo civilizaci a tlak na "bytí", sladí své přirozené cykly s přírodou. Když jsme zbaveni nánosů socializace, ukazuje se, kdo jsme.“

Martin: „Co s kolegou který má ADHD“

Mgr. Lucie Karbulová: „Dobrý den, co s ním? :-)“

Jitka: „Dobré ráno. Kde se mohu naučit jak jednat s člověkem s demencí? Konkrétně tchán s bludy a představami. Nejvíce péče se obrací proti mně a jsem nakonec obviňována z krádeží věcí ap. Těžko pak mohu nějak pečovat, když se proti mně staví negativně. Jak je možné, že si skoro nic nepamatuje, ale bludů se drží a už je má jako zákon..? Děkuji.“

Mgr. Lucie Karbulová: „Dobrý den, Jitko. Děkuji za pěkný dotaz. Vaše situace je hodně těžká. Demence mění osobnost, člověk je agresivní, protože nemůže spoléhat na svou paměť, bývá dezorientovaný a jedinec svým výplodům skutečně věří. Nezbývá než se nad to povznést a nebrat si útoky osobně. Bohužel to vždy nejvíc odnesou ti, co se starají. Přeji Vám hodně sil, nestyďte se ulehčit si práci třeba najmutím profesionální sestry apod. Dbejte na sebe a svou pohodu, je třeba, abyste se zabývala i věcmi, které Vás těší a je nutné, abyste si našla čas sama na sebe. Služba, kterou poskytujete svému bližnímu, je nesmírně obdivuhodná a bude odměněna. I když málokdy tím, o koho se staráme.“

Martina: „Dobrý den, paní magistro. Máte nějaký recept na "blbou náladu ", která se mě drží už několik let? Dříve tomu tak nebylo, byla jsem veselý optimista. Děkuji, Martina 63 let“

Mgr. Lucie Karbulová: „Dobrý den, Martino, děkuji za konstruktivní dotaz. Blbá nálada... Pokud trvá již několik let, podívala bych se bez cenzury na vlastní život. Žiju tak, jak jsem pro sebe chtěla? Co bych chtěla jinak? Kdyby neexistovaly následky, co bych nejradši udělala právě teď? Začněte analýzou. Pak si udělejte představu, jak byste to chtěla. Tohle je první krok. Pak už budete vědět, kde stojíte a pak začněte od nejjednodušších věcí - změnit pomalu po jedné, lehké kroky. Na životě každého záleží a každý je důležitý v symfonii Života.“

Jana: „Dobré ráno, co když se člověk potýká s tím, že neví a nerozumí? Nejen sám sobě, neví co chce, jaký je, kam chce směřovat. Každé hledání pomoci ke odmítnuto nebo potrestáno. Nechápe reakce druhých, protože mu přijdou nelogické a když je převypráví, tak se ozve máš pravdu“

Mgr. Lucie Karbulová: „Dobrý den, děkuji za pěkný a konstruktivní dotaz, Jano. To, co popisujete, může znamenat, že jste přerostla své vztahy. Pokud je člověk nepochopený, není to vždy o tom, že by byl sám komplikovaný, ale že "vibruje" na jiné úrovni vědomí a komunikace z tohoto místa bývá nepřínosná. Určitě pomůže udělat si odstup a analýzu současného života. Ujasnit si, co chci - kde se vidím za 10 let třeba, někdy pomůže uvědomit si, čím jsem chtěla být jako dítě, co jsem si pro sebe představovala v rané dospělosti a pak to srovnat s tím, kde jsem a co žiju. Ve vztazích míváme pocit, že tu musíme být pro druhé a jen na jejich blahu záleží a časem se probudíme a zjistíme, že nežijeme svůj život. Strach nám brání vybrat si sebe. Až jednoho dne se strach vyčerpá a člověk odchází od věcí, které přerostl a které už mu neslouží. Držte se a nestyďte se vyhledat odborníka - jen pro ten pocit přijetí a porozumění.“

Štěpánka: „Dobrý den, potřebovala bych radu, jak vyřešit situaci, kdy mi tatínek 76 let brání v péči a kontaktu s mentálně nemocným bratrem. Situace je složitější, než je zde možné popsat. Je možné Vás kontaktovat emailem?“

Mgr. Lucie Karbulová: „Dobrý den, určitě napište. Najdete mě pod mým celým jménem. L“