Chat
Mgr. Petr Valsa
Záznam chatu z pondělí 13. října
ANTICYKLON: „Jaký je nejlepší životní styl z hlediska psychoterapeuta?“
Mgr. Petr Valsa: „Velmi obecně mohu doporučit návyky, které přispívají k dobrému duševnímu zdraví. Jedná se o klasiku - kvalitní strava, spánek a pohyb. Doporučuji dělat věci, které nás baví a naplňují a najít si na ně čas, neodkládat je. Dělat věci naplno.“
Anna: „Jaká je nejlepší osvěta z hlediska speciálního pedagoga?“
Mgr. Petr Valsa: „Osvětu šířím denně. Z hlediska speciálního pedagoga se jedná o spolupráci s lékaři, včasné prohlídky, ale i zdravý životní styl. Rozhodně nepodceňujte zvláštní příznaky.“
ANTICYKLON: „Objevují se v současnosti v ČR nějaké dezinformace v souvislosti s dětským poradenstvím?“
Mgr. Petr Valsa: „Dezinformace jsem nezaznamenal v pravém slova smyslu. Internet je však plný rádců v tomto tématu, kteří nabízejí jednoduché a univerzální tipy či výchovné styly. Ne vždy však poradci splňují nějaké kvalifikační hledisko či nabízejí skutečnou efektivní pomoc. Rodič se pak snaží dělat vše podle návodu a je akorát frustrovaný, když se mu to nedaří. Doporučuji brát všechny rady s nadhledem.“
AK: „Jste pro inkluzi?“
Mgr. Petr Valsa: „Myslím, že to, co se odehrává v ČR, nelze úplně nazvat inkluzí. Nicméně s myšlenkou souhlasím a věřím, že lze vytvořit školní prostředí, ve kterém všechny děti naplňují svůj potenciál a z inkluze pozitivně čerpají.“
ANTI: „Jaký je nejlepší životní styl z hlediska dětského poradce?“
Mgr. Petr Valsa: „Doporučuji obklopovat se lidmi, kteří nás inspirují a posouvají k lepšímu. Navazovat a budovat dlouhodobé a kvalitní vztahy založené na otevřené komunikaci a důvěře.“
ANTICYKLON: „Jaká je nejlepší osvěta z hlediska psychoterapeuta?“
Mgr. Petr Valsa: „Povídat o všech tématech s klidem a nadhledem. Žádnému tématu se nevyhýbat, zbytečně nestigmatizovat. Nenormálnost je normální, jsme přeci lidi.“
ANTI: „Jaká je nejlepší osvěta z hlediska dětského poradce?“
Mgr. Petr Valsa: „Rád nabízím pochopení, nesoudím. Každý se s výchovou dětí pereme po svém, někomu to jde více od ruky, jiný se více trápí. A to je v pořádku. Rád říkám, že neexistuje jeden model, který by byl vhodný pro všechny a neexistuje jediný správný výchovný styl.“
ANTICYKLON: „Jaká je nejlepší prevence z hlediska psychoterapeuta?“
Mgr. Petr Valsa: „Kvalitní vztahy, pestrý a bohatý život - nejen penězi, ale především zážitky. Čerpat z malých okamžiků běžně dostupných, jako jsou západy slunce, vyhřání se na slunci, dovolit si vyválet se ve sněhu.“
Zdena: „Dobrý den, syn je od mala háklivý na to, když by třeba upadl nebo se mu něco nepovedlo a někdo se mu zasmál, nebo en třeba něco poznamenal, tak je hned jeho nepřítel. Nesnese byť sebemenší kritiku. Někdy bychom mu rádi poradili, absolutně nepřijme radu. Dá se to nějak zlomit?Děkuji.“
Mgr. Petr Valsa: „Dobrý den. Dokážu si představit, že tyto situace jsou pro syna obtížné. Možná by bylo dobré zjistit, zda se jedná o jeho "nastavení", osobnost nebo jestli jej zkrátka něco "netlačí v botě" a není kvůli tomu citlivější. Může se tak stát například během nějakého obtížnějšího období, v takovém případě by podobné projevy mohly časem odeznít. Pokud se jedná o to, že takový prostě je, možná spíše než jej lámat bych doporučil pokusit se pracovat s tím, jak to je a třeba v tom najít i pozitiva (třeba si v budoucna zkrátka nenechá nic líbit a bude se umět vymezit vůči tomu, co se mu nelíbí). U dětí jsou ale podobné projevy běžné a třeba jen potřebuje v klidu dozrát.“
Lenka: „Vážený pane magistře, jak vysvětlit prvňáčkovi, že musí sníst svačinu a nelze přestávky využít na hraní. Pak zase sní minimun oběda a vlastně je celý den, až do 16 hodin hladem. Ani po dobrém, ani " po zlém " to nejde. A není sám s tímto problémem. Děkuji Lenka“
Mgr. Petr Valsa: „Dobrý den, děkuji za otázku. Pro děti může být hra důležitější než jídlo. Často to známe taky, kdy se ve shonu práce nestihneme ani najíst. Pro děti je hraní práce. Možná bych tomu dal čas. Pokud dítě netrpí hladem, doma se nají, neklesá na váze, ale roste, může být vše v pořádku. Případně bych se pokusil dohlédnout na to, že se dítě alespoň ráno nasnídá a nevyrazí do školy s prázdným žaludkem.“
ANTICYKLON: „Jaký je nejlepší životní styl z hlediska speciálního pedagoga?“
Mgr. Petr Valsa: „Samozřejmě dobře jíst, spát a hýbat se. Z pohledu speciálního pedagoga zdůrazňuji především dobrou životosprávu v období těhotenství, které je pro následný vývoj dítěte klíčové - tedy nepít, nekouřit, vyhýbat se nadbytečnému užívání léků.“
ANTIMONY: „Jaká je nejlepší prevence z hlediska dětského poradce?“
Mgr. Petr Valsa: „Doporučil bych rodičům být přítomní od prvních okamžiků života dítěte. Obzvláště tatínkům, aby se zapojovali do péče o dítě, aby přebalovali, mazlili, čímž vzniká bezpečný vztah. Nechat toto vše na matce není rozumné. Důležité je, aby dítě vědělo, že se má na koho obrátit - budujte síť kontaktů - rodiče, prarodiče, zajímejte se o kamarády a o věci, které dítěti pomáhají.“
Lenka: „Dobrý den,máme syna 2,5let a ten když je naštvaný ať už na mě (matka) nebo na něco jiného, tak jde vždy bouchnout tatínka. Stává se to i při hře. Hezky si s taťkou hrají, dělají blbinky a při tom z ničeho nic jedna tátovi přiletí. A malý se u toho tváří, jako by mu táta něco provedl. Nevíte proč to dělá a co s tím? Mrzí nás to oba, že se tak k němu chová. Děkuji.“
Mgr. Petr Valsa: „Dobrý den, děkuji za otázku. Rozhodně doporučuji nadále budovat vztah a vzájemnou důvěru. Chlapec je ještě malý, děti nerozumí důsledkům svého chování, jednají impulsivně. To, co popisujete, může být negativním projevem, ale zároveň i jevem, který s věkem odezní. Podle Vašeho popisu nedokážu nabídnout řešení nebo vysvětlení. Možná bych chlapci nabídnul plyšáka či něco, do čeho může bouchnout místo tatínka. Trpělivě vysvětlovat, na dítě se zbytečně nezlobit. Držím pěsti, ať se Vám s malým daří :)“