Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 2. října

ANTICYKLON: „Nemůže se stát, že popularizování vědy se věda bulvarizuje?“

Mgr. Vendula Lužná, Ph.D.: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Při popularizaci vědy vždy hrozí, že se informace zjednoduší příliš, například proto, že chcete oslovit co nejširší publikum, případně jako vědec můžete dát rozhovor novináři, který potom neodborně informaci posune někam, kde už nechceme. Proto je důležité, aby se popularizaci vědy věnovali vědci či novináři, kteří rozumí vědeckému prostředí a věděli, kde je hranice přílišného zjednodušení. Nicméně doba, kdy si vědci mohli dovolit hovořit pouze v odborných termínech a zůstávat zavřeni v laboratořích a knihovnách už je pryč. S dnešním přehlcením informacemi musíme přinášet do veřejného prostoru fakticky ověřené informace srozumitelně a zábavně. Pokud se věda stane běžnou součástí zpráv a uvědomíme si jako veřejnost, že je věda všude kolem nás, tak má své místo například i v bulvárních časopisech.“

ANTICYKLON: „Objevují se v souvislosti s popularizováním vědy nějaké dezinformace?“

Mgr. Vendula Lužná, Ph.D.: „Často se objevují pseudovědecké informace, které vypadají vědecky, jelikož jsou postavené na nějakých reálných faktických základech a jsou umě namixované s nesmysly nebo zavádějícími informacemi. Proto je vždy důležité ověřovat, kdo se k čemu vyjadřuje, zda je daný člověk odborník v dané oblasti. Tomu může pomoci vědce a vědkyně vídat co nejčastěji v médiích a mít co nejvíce vědců a vědkyň, kteří budou ochotni a schopni v médiích vystupovat a tím pádem bude velká zásobárna lidí, které bude moci oslovit a nebude se muset hrstka vědců vyjadřovat k více věcem, než na co mají expertízu. Musíme také více vysvětlovat, jak věda funguje, jak se výsledků dosahuje, tím zvýšíme důvěryhodnost.“

ANTICYKLON: „Jak dosáhnou toho, aby popularizování vědy nebylo populistické?“

Mgr. Vendula Lužná, Ph.D.: „Ideálně tak, že budou vědu popularizovat vědci, kteří budou vyškoleni v principech komunikace vědy a také novináři budou mít větší povědomí o tom, jak věda funguje, aby nedocházelo k nezamýšleným zjednodušením či zavádějícím závěrům. Ale zároveň popularizovat vědu je výsostně populistická agenda, my chceme vědu dostávat do veřejného prostoru co nejvíce, všemi možnými formami a ke všem možným skupinám lidí, aby celá společnost věděla, že věda je všude kolem nás, aby děti věděli, že je možné si zvolit jako možnou kariéru tu vědeckou, aby se senioři vyznali v záplavě informací atd....“

Zdena: „Dobré ráno, paní magistro. Jak jste nyní hovořila o spánku, nevěděla byste, když se pravidelně vzbudim po 3 hodinách po usnutí, kde by mohl být zakopaný pes? Děkuji“

Mgr. Vendula Lužná, Ph.D.: „Dobrý den, náš spánek se skládá z několika tzv. spánkových cyklů, přičemž každý cyklus trvá cca 1,5 hodiny a během něj se vystřídá několik spánkových fází - hluboký spánek, lehký spánek a REM spánek, během něhož se nám zdají sny, které si většinou ráno pamatujeme. A právě v prvních dvou fázích spánku je nejvíce zastoupený hluboký spánek. Za těch Vámi zmiňovaných cca 3 hodinách tak projdete většinou hlubokého spánku, který tu noc potřebujete a často se stane, že se probudíte. Neméně důležitý je však REM spánek, například pro správné fungování paměti. Je proto důležité se pokusit znovu usnout.“

Jarmila Dostálová: „Dobrý den, zajímalo by mne, v jakém poměru by ideálním případě měly být jednotlivé fáze spánku. Tzn. kolik hodin hlubokého spánku, REM fáze apod. Děkuji a přeji hezký den, Jarmila Dostálová“

Mgr. Vendula Lužná, Ph.D.: „Dobrý den, hovoří se o cca 20-25 % REM spánku u dospělého člověka (u malých dětí je to až 50 %), kolem 15-20 % by mělo být hlubokého spánku a zbytek vyplní různé fáze lehkého spánku. Nicméně pokud si například tyto spánkové fáze měříte pomocí chytrých hodinek, tak tato měření nebývají úplně přesná a na jejich základě není nutné se znepokojovat nebo se naopak nechat ukolébat. Nejlepším ukazatelem kvalitního spánku je pocit vyspání ráno, dostatek energie v průběhu dne a fungující paměť a schopnost soustředění.“