Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 16. září

Petra: „Pane Krausi, vy umíte složité věci vysvětlit tak, že jim rozumí i laik. Všude se teď mluví o střevním mikrobiomu – je opravdu pravda, že bakterie v našich střevech můžou ovlivňovat naši náladu a psychiku?“

Mgr. Michal Kraus: „Moc Vám děkuji za milá slova. :-) Určitě z výzkumu víme, že mikrobiom výrazným způsobem ovlivňuje naši psychiku. Také tušíme, že čím rozmanitější mikrobiom, tím spíše bude naše nálada i psychika v pořádku. Naopak snížená rozmanitost mikrobiomu se často spojená s depresemi, úzkostmi, atp. Úžasně v tomto fungují tzv. mastné kyseliny s krátkým řetězcem (anglicky SCFA) - ty mikrobiom vytváří fermetancí vlákniny. Takže zde, i pro podporu psychiky, platí obecná doporučení pro zdravý životní styl - rozmanitá strava plná vlákniny a fermentovaných výrobků.“

ANTICYKLON: „Jaká by měla být morálka a etika mikrobiologa?“

Mgr. Michal Kraus: „Ne moc odlišná než jakéhokoliv jiného vědce. Základní vědecké principy jsou aplikovatelné pro jakýkoliv vědní obor, včetně mikrobiologie. Konkrétně takový mikrobiolog by mohl také přidat to, že každý život má smysl - i ten mikrobiální. :-)“

ANTICYKLON: „Jak byste představil MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČR?“

Mgr. Michal Kraus: „Jedno z největších pracovišť Akademie věd ČR, rozhodně to největší, které se zabývá mikrobiologií. Sestává z mnoha skupin, které studují nejen bakterie, ale také třeba houby, včetně jejich nesmírně důležitého vlivu v rámci ekosystému. Krom toho je zde několik skupin zabývajících se imunologií nebo také vztahem imunitního systému s mikrobiomem - té jsou právě součástí. :-)“

ANTICYKLON: „Jaká je mikrobiologie vlastně věda?“

Mgr. Michal Kraus: „Protože jsem vzděláním i prací hlavně imunolog, tak si musím to, jak vypadá mikrobiologie, často představovat. Nicméně ze zkušenosti z Mikrobiologického ústavu AV ČR, klidně už jenom z jedné procházky po chodbě, vím, že je to věda často dost aromatická. :-)“

ANTICYKLON: „Jaká je současná česká mikrobiologie?“

Mgr. Michal Kraus: „Určitě významná. Protože jsem součástí největšího pracoviště v ČR zabývajícího se mikrobiologií, vím, že kolegové a kolegyně často otiskávají své vědecké články v prestižních vědeckých časopisech. Popisují třeba základní molekulární mechanismy v bakteriální buňce, význam hub v ekosystému. Nebo dokonce jsem se teď nedávno dozvěděl, že po jednom kolegovi z Mikrobiologického ústavu AV ČR byla pojmenována jedna houba - co víc by si mohl vědec přát? :-)“

ANTI: „Měl by každý nějak mít mikrobiologické znalosti?“

Mgr. Michal Kraus: „Minimálně takové, že mikrobi jsou ne vždy zlí. Ano, spousta z nich, bakterií a virů, způsobuje nemoci. Ale větší část z nich je naprosto neškodná, ba dokonce pro naše zdraví prospěšná. Obzvlášť ti v našem střevě. Proto je třeba si je hýčkat, nebo těm mikroorganismům z našeho okolí, z přírody se nevyhýbat. Byli tu s námi vždycky. A budou tu i po nás. :-)“

ANTIMONY: „Objevují se v ČR současnosti nějaké mikrobiologické dezinformace?“

Mgr. Michal Kraus: „Určitě ano. Vím tedy spíše o těch mikrobiomových než o těch vyloženě mikrobiologických. Téma mikrobiomu je dost tajuplné, a ačkoliv o něm víme každým dnem více a více, stále toho víme naprosté minimum. Toho využívají mnohé firmy, které nabízí své produkty, které nám zázračným způsobem zajistí nekonečné zdraví. Případně se také objevují komerční možnosti testování mikrobiomu nebo vytváření probiotik na míru - to zní velmi vědecky a erudovaně, ačkoliv to nestojí na vědeckých základech a odborníci/odbornice takové přístupy rozhodně nedoporučují. V neposlední řadě se objevují komerční možnosti použití fekální mikrobiální transplantace, neboli transplantace mikrobiomu. Tento zásah je ale v ČR povolený pouze v případě vážných střevních infekcí, nese s sebou nějaká rizika, a odborníci/odbornice ho tak rozhodně nedoporučují. V těchto otázkách doporučuji přečíst si stanoviska České mikrobiomové společnosti ČLS JEP na jejich webu.“

František: „Dobrý den, jak velký přínos pro vnitřní flóru střev má jednou za měsíc spolknout čtyři tabletky černého uhlí ? Doporučujete před cestou do exotičtější země pár dní před odjezdem užívat nějaká probiotika?“

Mgr. Michal Kraus: „Dobrý den, aktivní uhlí funguje tak, že na sebe navazuje různé látky, které tak vychytá a "vynese" je ve střeva ven. Hodí se to ve chvíli, kdy trpíte třeba průjmem - ten je často způsobený infekcí, tedy třeba bakteriemi, které do střeva produkují různé toxiny. Aktivní uhlí tyto toxiny vychytá a Vám udělá dobře. Pokud jste ale zdravý/á nebo preventivně aktivní uhlí spíš nemá smysl. Naopak může na sebe ze stravy vázat různé vitamíny nebo jiné tzv. mikronutrienty, čímž Vás o ně ochuzuje. Před cestou do exotických zemí je určitě vhodné mikrobiom podpořit - dbát na příjem vlákniny a fermentovaných produktů. Probiotika mají taky nějaký smysl, ideálně i během cesty - mohou vlastně vystrnadit bakterie, které by nám způsobily nějaké problémy. Ale obecně je účinek probiotik silně individuální a nedá se předpokládat, zda budou fungovat zrovna Vám.“

Josef: „V případě chronické zácpy, je možné nějak identifikovat jaký mikrobiom člověku chybí?“

Mgr. Michal Kraus: „Moc rádi bychom byli schopní nějak vyšetřovat mikrobiom - bohužel to moc neumíme. Nevíme totiž, jak má vypadat ten zdravý mikrobiom, takže to není moc s čím porovnávat. Nicméně u zácpy aspoň víme, že je často nízký příjem vlákniny. A tak je v mikrobiomu takového člověka často méně mikrobů, kteří zpracovávají vlákninu a vytváří z ní různé pro zdraví příznivé látky. Zkusil bych se zamyslet nad jídelníčkem, zakomponoval víc zeleniny, v menší míře ovoce, přiměřeně celozrnných obilovin a luštěnin. Určitě stojí za zvážení občas zkonzumovat fermentovaný výrobek - hlavně kvašenou zeleninu. Případně někomu na zácpu funguje dobře i výživový doplněk psylium.“

Emily: „Dobré ráno, prosím dotaz ohledně ovoce: sběr do skleničky přímo z keře,uzavření víčkem . Otevření po 5 měsících, lehce cítím vůni kvašení (alkoholu), příjemná chuť, je to v pořádku a vhodné ke konzumaci?Je to možný druh probiotika? Děkuji, hezký den.“

Mgr. Michal Kraus: „Dobré ráno, ano, ovoce Vám nejspíš zkvasilo. A právě kvašení (fermentace) je tou snad nejstarší formou konzervace - dělali to naši předkové před tisíci lety. A tak je dost možné, že Vám ovoce vydrželo v konzumovatelném stavu klidně i 5 měsíců. Dal bych si určitě pozor na plíseň, v tom případě určitě vyhodit. Pokud se rozhodnete konzumovat, tak ideálně opatrně a po malých dávkách. Je možné, že nějaká bakterie ve vašem kvasu by se dala nazvat jako probiotická. Ale to bychom jej museli podrobit zkoumání. :-)“

Dáša: „Dobré ráno, říkal jste, že u krátkodobého brání antibiotik nemá smysl brát probiotika.Beru antibiotika na 20 dní ( 1x za 24 hod).V tomto případě asi smysl mají? Jak dlouho po dobrání ATB ještě brát probiotika? Děkuji“

Mgr. Michal Kraus: „Dobré ráno, v první řadě bych se zeptal Vašeho lékaře, který Vám antibiotika předepsal. Bohužel, jak jsem říkal, se výzkum na braní probiotik obecně moc neshodne. 20 dní je celkem dlouhá doba a pokud trpíte průjmy během braní antibiotik, probiotika stojí za zvážení. Po dobrání antibiotik je ale mnohem důležitější "nakopnout" ten svůj původní mikrobiom - důrazem na příjem vlákniny z rozmanitých rostlinných zdrojů, třeba i suplementací vlákniny navíc (psylium, inulin), konzumací fermentovaných výrobků.“

Iva Vaňková: „Dobré ráno, mám půlroční dceru, která od narození bere dlouhodobě antibiotika. Dáváme jí probiotika, aby neměla úplně vybitý mikrobiom. Zmínil jste ale, že někdy probiotika mohou být kontraproduktivní. Mohl by to být i její případ? Nebo naopak zde jsou probiotika užitečná? Děkuji.“

Mgr. Michal Kraus: „Dobrý den, u takto malého dítěte je nesmírně důležité, aby se jeho mikrobiom (a s tím i imunitní systém) vyvinul správným způsobem. Probiotika zde můžou mít svoje místo, probral bych jejich braní s lékaři, ideálně třeba gastroenterology. Důležité v tomto věku je dostatečně také krmit mikrobiom - skrze kojení, příkrmy s rozmanitými rostlinnými zdroji. A také se nebát dítě trochu "ušpinit", v tomto věku si děti spousty neškodných mikrobů sbírají ze svého okolí, od rodičů, od zvířat, od kamarádů, z přírody. Čistota půl zdraví, špína zdraví celé. :-)“

Emily: „Prosím pane Krausi, co si myslíte o produktech firmy Harmonelo, prodávající finančně náročné produkty i možnosti vyšetření střeva -klidně tisíce Kč-není to jen tahání peněz z klienta?“

Mgr. Michal Kraus: „Dobré ráno, co se týče vyšetření mikrobiomu, stejně tak jako různá probiotika na míru, pro takovéto postupy ve vědě nemáme dostatečné důkazy. Ostatně v kontextu vyšetřování mikrobiomu se vloni sešlo skoro 70 světových odborníků a odbornic, kteří se shodli na tom, že to nejde doporučit. A rozhodně se z vyšetření mikrobiomu nedají dělat žádný zdravotní ani dietní závěry. Doporučuji mrknout na web České mikrobiomové společnosti, kde najdete několik stanovisek výboru v tomto kontextu. A taky v posledním vydání Mikrobio(m)novin najdete výše zmíněný názor odborníků přeložený do laičtiny. :-)“

Lovkyně Vlákniny: „Dobré ráno, pane magistře, díky za hezký rozhovor! Poraďte mi, co mám na denní bázi vařit, abych přijímala dost vlákniny a mému mikrobiomu se dařilo, ale abych zároveň měla i dost bílkovin atd.? Přijde mi, že je to neskutečná matematika.“

Mgr. Michal Kraus: „Dobrý den a děkuji za moc milá slova. :-) Určitě je důležité se zbytečně do ničeho netlačit - když Vás Vaše dieta nebude bavit a nebude Vám chutnat, je malá šance, že ji dlouhodobě budete dodržovat. Je to spíš o menších, postupných a konzistentních změnách. Praktické tipy - já třeba často vařím jídla na způsob "kari", tedy zasmahnu cibulku, česnek přihodím nějakou luštěninu, několik druhů zeleniny (cuketa, rajčata, lilek), dostatečně jídlo vychutím vhodným kořením. A k tomu střídám přílohy - jednou celozrnnou rýži, jednou jáhly, jednou quinou. Další možností je pečená zelenina - dá se upéct ledacos, od brambor, batátů, brokolice, lilku, květáku. Okořením, upeču, přihodím hummus, třeba nějaký sýr jako zdroj bílkovin. Nebo pečená zelenina s masem nebo rybou. Po ránu mám rád obilné kaše - buď teplé s mlékem, nebo "overnight oats". Tady se dá schovat velké množství druhů vlákny, vločky ovesné, špaldové, jáhlové, pohankové. K tomu chia, konopná nebo lněná semínky. Ovoce, na to oříšky a tvaroh jako zdroj bílkovin. Tak snad jsem Vás aspoň trochu inspiroval. :-) Jde spíš o ten "mindset", že do jídla se dá vždycky šoupnout ještě něco navíc. A třeba tak objevíte nové zajímavé chuťové kombinace.“

Mirka: „Dobrý den, co si myslíte o potrav. doplňku inulinu např. z čekanky? Děkuji“

Mgr. Michal Kraus: „Dobrý den, moc fajn doplněk, který mají rády hlavně bifidobakterie, které jsou obecně povětšinou zdraví prospěšné a chceme je podporovat. Takže určitě, pokud vám sedí a nezpůsobuje nadýmání, doporučuji. Jen jím nenahrazovat pestrou stravu - ta je pořád základ.“

Mirka: „Dobrý den, co si myslíte o užívání probiotik? Děkuji“

Mgr. Michal Kraus: „Dobrý den, jak jsem říkal ze studia, u zdravých lidí se moc odborníci neshodnout a není moc důkazů, které by ukazovaly, že zdravým lidem nějak prospívají. Základem je pestrá strava bohatá na vlákninu s přídavkem fermentovaných potravin. V případě zažívacích potíží nebo jiných nemocí (problémy s imunitou, alergie, autoimunity) stojí za zvážení. Ale jejich účinek je velmi individuální a nikdo Vám nezaručí, že zrovna vám budou fungovat.“

Hana Merkova: „DOBRÝ DEN, co mám dělat když trpím nadýmáním,jen mi 61 let děkuji“

Mgr. Michal Kraus: „Dobrý den, zkusil bych se zamyslet nad jídelníčkem. Můžete tam mít paradoxně moc vlákniny - takový česnek nebo cibule umí hezky potrápit. Stačí pak tyhle bohaté zdroje vlákniny dočasně omezit a postupně zase zavádět - ať si na ně mikrobiom zvykne. Častým problémem v naší populaci je laktózová intolerance. Pokud byste přišla na to, že Vám nadýmání způsobují mléčné výrobky, lze v dnešní době sehnat mnoho bezlaktózových. Případně existuje něco zvaného syndrom dráždivého tračníku. To je taky celkem častý problém, doporučil bych si o něm pohovořit ideálně s gastroenterologem. Přeji pevné zdraví. :-)“