Dobré ráno

Záznam chatu z pondělí 28. dubna

ANTIMONY: „Stále se v ČR objevují předsudky vůči psychiatricky nemocným?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Bohužel ano. I přes výrazné zlepšení v posledních letech a snahu o snížení těchto předsudků (stigmatu) se s tím nadále někdy setkáváme. Důležité je lidem s psychickými potížemi vysvětlovat, že není špatně říci si o pomoc.“

ANTICYKLON: „Co si myslíte o smíšené poruše osobnosti?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Na toto se nedá jednoduše odpovědět. U smíšené poruchy osobnosti se objevují rysy z více jiných poruch osobnosti najednou, takže každý člověk se smíšenou poruchou osobnosti je jiný a je potřeba se v rámci terapie zaměřit na konkrétní rysy.“

ANTI: „Pracujete na uzavřeném či otevřeném oddělení?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Jednoduchá otázka, složitější odpověď - pracuji na oddělení, které se režimem a zaměřením nejvíce z našich 3 oddělení blíží oddělení otevřenému, nicméně dveře oddělení jsou zavřené, možnost vycházek záleží na zvážení lékaře a léčíme i pacienty, kteří (např. z důvodu sebevražedných tendencí) vycházky mít nemohou a jsou tedy v uzavřeném režimu.“

ANTI: „Co přesně všechno musí dělat staniční lékař na psychiatrickém oddělení?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Nedá se odpovědět obecně. Na každém oddělení to může mít staniční/vedoucí lékař nastaveno trochu jinak. Mým úkolem je mít přehled o pacientech hospitalizovaných na našem oddělení, nastavovat plán léčby nebo konzultovat plán nastavený mladšími kolegy. Zároveň by se měl snažit staniční lékař mít přehled o sesterském personálu oddělení a případně pomoci řešit možné tření v týmu.“

ANTIMONY: „Co je nejdůležitější na práci staničního lékaře na psychiatrickém oddělení?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Trochu podrobněji jsem odpověděl na podobnou otázku před Vámi. Zjednodušeně je to přehled a supervize léčby pacientů a práce s týmem oddělení (sanitáři, sestry, psychologové, ergoterapeuti, arteterapeuti, lékaři,...).“

Jana: „Hezky den.pane Dr. Mnoho let užívám escitil.posledni dobou se cítím strašně unavená bez zájmu o cokoliv.nejradeji bych jen spala a i to mí dělá problém.nejsem líná jen jsem strašně unavená.lekarka mí pouze zvýšila mg z 10 na 20.muzete mi poradit“

MUDr. Tomáš Skřont: „Dobrý den. Pokud Vám v minulosti escitalopram (Escitil) pomohl, a nyní se potíže vrátily, tak je navýšení dávky na 20 mg vhodný postup. Po navýšení je potřeba vyčkat alespoň 3-4 týdny. Pokud nedojde ke zlepšení, tak by bylo na místě léčbu upravit. A tady bez bližší znalosti Vašeho případu nemohu podrobněji poradit - někdy je to o výměně antidepresiva, někdy o přidání psychoterapie atd.“

Radovan: „Dobrý den přeji,dělám 25let v gastronomii.Je možné ,že občas se dostanu do syndromu vyhoření?? Děkuji Radovan Bilík“

MUDr. Tomáš Skřont: „Dobrý den. Do vyhoření se může dostat prakticky každý. Důležité je vnímat své tělo i mysl, aby nedošlo k úplnému přetížení. Snažit se práci vyvážit koníčky, volným časem apod. I když je mi jasné, že se toto snadněji radí a hůře provádí. V případě, že Vám Vaše potíže činí větší problémy v životě, nebojte se poradit s psychologem/psychoterapeutem.“

ANTIMONY: „Co si myslíte o nemoci OCD?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Jedná se o poruchu, která může významně ovlivňovat život člověka a často je potřeba kombinace psychoterapie a medikace.“

ANTICYKLON: „Jak byste představil psychiatrické oddělení FNO?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Jsme oddělení (klinika), která zahrnuje 3 lůžkové stanice (oddělení), každá je trochu jinak zaměřená. Všechny stanice se zaměřují na spíše krátkodobou léčbu v řádu nižších jednotek týdnů. Převážná část pacientů je přijímaných akutně.“

ANTIMONY: „Co pro Vás znamená smrt Cyrila Höschla?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Je to velká ztráta pro českou psychiatrii, jednalo se o jednu z největších, ne-li největší, osobností české psychiatrie posledních let, kdy pan profesor měl úžasný přesah i mimo medicínu.“

ANTI: „Jaké dezinformace se objevují v souvislosti s psychiatrií?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Jedna z hlavních dezinformací, nebo spíše součástí stigmatu, je to, že člověk, který vyhledá psychiatrickou pomoc je blázen a nebezpečný, což nemůže být dále od pravdy. Druhá dezinformace je ta, že psychiatr vše řeší pouze léky. Přitom čím dál větší důraz klademe na životní styl, psychoterapii atd.“

Milada: „Dobrý den, často se mi stává, že se bojím něco dělat,přepadá mě myšlenka že spadnu.Když mám někam jet bude bourák, nevystoupím, spadne nám strop všechno vidím černě, za vším jen zlé z ničeho se neraduji.Doktor mi dal Lexaurin.Nevím čím se dát dohromady, dřív mě vše bavilo teď nic jen únava ,spát a být sama.“

MUDr. Tomáš Skřont: „Takto na dálku není možné přesně diagnostikovat. Nicméně to z Vašeho popisu vypadá, že Vás trápí úzkostné příznaky a aktuálně možná i depresivní potíže. S Lexaurinem bych zde byl hodně opatrný - jedná se o benzodiazepin, který může dobře pomoci při výrazné úzkosti, pomoci Vám se akutně zklidnit. Vaše potíže ale určitě neřeší a při dlouhodobém pravidelném užívání je zde riziko závislosti. Určitě nic nezkazíte konzultací s psychologem. Další možností je nasazení antidepresiva, které může nasadit i praktický lékař (musí nicméně zvážit ještě mnoho okolností kolem), případně vyhledání ambulantního psychiatra.“

matka: „Jak pomoct dospělému dítěti s hraniční poruchou, když vidím, že se trápí a nechce se léčit?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Toto je velmi náročná situace a není zde jednoduchá odpověď. Důležitá je i Vaše přítomnost - nehodnotit chování, ale mluvit o tom, že potíže vidíte. Občas zmínit možnosti pomoci, ale netlačit. Často je dobré netlačit hned na návštěvu psychiatra, ale podpořit v kontaktu s psychologem nebo psychoterapeutem.“

Jana Sítková: „Dobrý den, pane doktore, je možné se objednat na Vaše oddělení k Vám nebo k někomu z Vašeho týmu ? S úctou Jana“

MUDr. Tomáš Skřont: „Dobrý den, hospitalizaci na našem oddělení domlouvá ambulantní psychiatr a primárně přijímáme pacienty z Ostravy. Sám v rámci FN Ostrava ambulanci nemám a obecně jsou naši lékaři ve velké míře aktuálně vytíženi prací na lůžkových oddělení. Výjimkou jsou specializované ambulance - např. perinatologická ambulance zaměřená na pacientky plánující těhotenství, těhotné a po porodu; dále také sexuologická ambulance.“

Míša: „Dobrý den, měli jsme dceru s hraniční poruchou osobnosti. Bylo to velmi náročné. Lečila se na psychiatrii,byla i hospitalizovaná v Kroměříži . Chodili jsme 2 roky k psychologovi. Nic nepomohlo. Dcerka před necelými dvěma roky spáchala sebevraždu. A jak teď žít dál s pocitem ,že jsem jí nedokázala dostatečně pomoci? Sama se teď léčím na psychiatrii a chodím pravidelně k psycholožce. Myslím si,že se této diagnóze málo věnuje. Hlavně jak má její nejbližší okolí s takovým člověkem pracovat. Děkuji“

MUDr. Tomáš Skřont: „Dobrý den, mrzí mě, co musíte zažívat, je to situace, která by rozhodila každého. Je dobře, že jste sama vyhledala odbornou péči. A zjevně i u dcery jste se snažila jí pomoci a dostalo se jí odborné péče; někdy bohužel ani nejlepší snaha a péče není schopna pacientovi pomoci (nezávisle na diagnóze). Čas a odborná péče mají nejlepší potenciál Vám pomoci. Přeji Vám hodně sil na nelehké cestě.“

Mirka: „Dobrý den, pane doktore. Pracovala jsem celý život mezi lidmi, byla jsem veselá, měla smysl pro humor, vždy středem pozornosti. Nyní jsem 2 roky v důchodu a smysl pro humor se nějak vytratil, kolikrát při rozhovoru nemám ani moc co říct . Je to normální k věku? Děkuji za odpověď.“

MUDr. Tomáš Skřont: „Dobrý den. Odchod do důchodu je často příjemná záležitost, ale v mnohém také náročná - mění se Vám denní režim, náplň života, okruh lidí, se kterými se stýkáte a to nese i nároky na to, se dané situaci přizpůsobit. Často tedy v tomto období může člověk zažívat depresivní příznaky. Pokud Vás tyto potíže obtěžují, nebojte se vyhledat odbornou pomoc - někdy může stačit konzultace s praktickým lékařem, případně psycholog/psychoterapeut a při nelepšení případně psychiatr.“

Kveta: „Dobrý den, má Stilnox na spaní nějaké jiné vedlejší účinky, než že je návykový? Děkuji. K.“

MUDr. Tomáš Skřont: „Více či méně vzácných nežádoucích účinků je mnoho. Nicméně je potřeba zmínit, že při dlouhodobém užívání může dojít k celkovému narušení spánku, z psychiatrických nežádoucích účinků pak někdy pozorujeme i halucinace a zmatenost - tady je riziko především při užívání u starších pacientů. Obecně by Stilnox (zolpidem) měl sloužit k příležitostnému užití při nespavosti, ale ne k dlouhodobé léčbě.“

Pěkný den: „Je na OCD invalidní důchod?“

MUDr. Tomáš Skřont: „Našim cílem je vždy léčit pacienta tak, aby byl schopen pracovat a celkově vést plnohodnotný život. Nicméně někdy pacienti s touto diagnózou na částečný invalidní důchod dosáhnou, ve chvíli, kdy adekvátní pokusy o léčbu nefungují.“