Chat

Ústav technologie potravin, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

doc. Zuzana Lazárková, Ph.D.

Záznam chatu z úterý 26. listopadu 2024

AK: „Jak moc důležitá je technologie potravin?“

doc. Zuzana Lazárková, Ph.D.: „Určitě je velmi důležitá, jíst musíme všichni a abychom měli k dispozici kvalitní potraviny, technologii potravin potřebujeme.“

AK: „Co přesně znamená pojem technologie potravin?“

doc. Zuzana Lazárková, Ph.D.: „Technologie potravin se zabývá všemi aspekty výroby potravin, požadavky na suroviny, výrobními postupy, legislativními požadavky, které jsou na potraviny kladeny.“

ANTI1: „Jak to vypadalo s technologií potravin v Česku před rokem 1989?“

doc. Zuzana Lazárková, Ph.D.: „Odpovím naopak - jak to vypadá teď ve srovnání s dobou před r. 1989. Žijeme v době, kdy máme k dispozici nejbezpečnější potraviny v historii. Zdravotní nezávadnost potravin je základním kritériem, které musí všechny potraviny splňovat. Zdravotně nezávadné (a tedy bezpečné) potraviny jsou takové, které neohrozí zdraví spotřebitele. V současné době se potkáme s minimem pochybení výrobců, většina z nich je navíc odhalena ještě předtím, než se tyto potenciálně závadné potraviny dostanou na trh.“

AK: „Co má Ústav technologie potravin všechno na starosti?“

doc. Zuzana Lazárková, Ph.D.: „Naším primárním úkolem je vzdělávat studenty oboru technologie potravin, tedy budoucí technology, výrobce potravin, vedoucí kvality, ale třeba i zaměstnance různých dozorových orgánů, potravinářské inspekce, nebo hygienické stanice. Kromě vzdělávací činnosti je součástí naší práce i výzkum, protože i v tomto oboru je pořád něco nového, něco, co je potřeba zkoumat.“

ANTIH: „Která země na světě je nejlepší v technologii potravin, které země na světě jsou nejlepší v technologii potravin?“

doc. Zuzana Lazárková, Ph.D.: „Na to asi nejde úplně odpovědět, v Evropské unii platí stejná legislativa, které se týká potravin a potraviny jsou tedy srovnatelné. V USA je legislativa jiná, můžeme se tady setkat s některými látkami, které jsou v EU zakázané. Obecně je evropská legislativa hodně přísná, což je samozřejmě pro spotřebitele výhodou.“

Zdena: „Dobrý den, mám vyšší cholesterol. Používám Flóru Light. Chtěla jsem se zeptat, zda je to lepší než máslo. Děkuji“

doc. Zuzana Lazárková, Ph.D.: „Určitě je to lepší. Máslo, jako každý živočišný tuk, samozřejmě cholesterol obsahuje. Pro zdravého člověka, který máslo konzumuje v rozumné míře, to nepředstavuje žádný problém. Pokud ale máte v krvi zvýšenou hladinu cholesterolu, je určitě na místě živočišné tuky nahradit rostlinnými. A margaríny jsou v tomto ohledu vhodnou náhradou. "Light" výrobky navíc obsahují méně celkového tuku a tedy i energie a to je výhodné např. při redukčním jídelníčku.“

Martina: „Dobrý den, paní docentko. Je palmový a kokosový tuk zdraví škodlivý? Děkuji za odpověď.“

doc. Zuzana Lazárková, Ph.D.: „Neřekla bych, že jsou vyloženě zdraví škodlivé, ale je pravda, že to nejsou z výživového hlediska nejvhodnější tuky. Obsahují zejména nasycené mastné kyseliny, podobně jako tuky živočišné. Kokosový tuk jich má obecně nejvíce, víc než třeba máslo. Palmový tuk je poslední dobou docela "démonizován", ale výrobci jej používají pro jeho vhodné technologické vlastnosti. Z výživového hlediska jsou určitě vhodnější rostlinné oleje, které obsahují více nenasycených mastných kyselin. Doporučila bych zejména olivový a řepkový.“

Martina: „Dobrý den, nevadí když jsou třeba sýry balené v alobalu? Je alobal na potravinách nebezpečný? Děkuji.“

doc. Zuzana Lazárková, Ph.D.: „Alobal obsahuje hliník, což je těžký kov, který je pro člověka jedovatý. Hliník z alobalu může do potravin přecházet, zejména při vysoké teplotě. Určitě bych nedoporučila používat alobal třeba při pečení. I ten sýr bych raději zabalila do potravinové folie nebo uzavřela do krabičky. Je ale pravda, že při krátkodobém skladování bude migrace hliníku minimální.“