Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 22. března 2024

ANTICYKLON: „Jak jste se dostala k projektu Konec prokrastinace?“

Barbora Vacková: „Dobré ráno, je tomu už 13 let, kdy jsem se na jednom networkingu seznámila s Petrem Ludwigem. Měla jsem možnost projít jeho workshopy, osobními konzultacemi, až po roce jsem se ozvala, co bych mohla udělat proto, abych se stala součástí Konec prokrastinace? Domluvili jsme termín, kdy se stavím do kanceláře a jsem tam doteď.“

ANTIMONY: „Je výhodné být lektorkou a konzultantkou zároveň?“

Barbora Vacková: „ano. Během lektorování se nedostanu k tolika osobním příběhům do hloubky. Což se během individuálních konzultací daří, i díky tomu, že se s jednodlivcem na konzultacích setkávám opakovaně cca do týdny. To pomáhá k tomu si lépe osvojit jednotlivé nástroje, které spolu řešíme, vidím posun jednotlivce více zblízka, delší dobu, čelíme společně různým výzvám. A o to větší smysl to mé práci dává, protože mohu sledovat ty radostné drobné změny. U školení se setkám s lidmi třeba jen pár krát, pokud školení na sebe navazují a už tolik bohužel nedosleduji, jak se skupině daří.“

ANTIMONY: „Jakou jste si stanovila morálku a etiku jako konzultantka?“

Barbora Vacková: „Život klienta je jeho životem, ne mým. On se rozhoduje za sebe, ne já za něj. Jsem pro něj oporou tady a teď, kladu otázky, vzdělávám, nastavuji zrcadlo, diskutujeme ... když se setkáme, ale pak jde dál svou vlastní cestou. A takto se snažím si jejich starosti a životní kotrmelce nebrat k sobě domů.“

Anna: „Jakou jste si stanovila morálku a etiku jako lektorka?“

Barbora Vacková: „Omlouvám se, na tuto otázku jsem odpověděla u jiné otázky. Dohledáte si to, prosím?“

Jana: „Hezké rano,mam dotaz hak reagovat na moji známou.Známe se dlouho a jsme v klubu seniorů.Vážím několik let stejně ale kdykoliv se potkáme tak 1x za měsíc mi řekne:Ty si se nějak spravila.Ráda to komentuje před ostatními u stolu,né jen když jsme my dvě.Přitom na váze přibírá viditelně ona,ale já ji to neříkám,pripadalo by mi to netektni.Naposledy moji váhu řešila na plese.Kdyz hsem se ji zeptala proc stále řeší mi odpověděla že ve škole jsem byla stíhlonká.Bylo mi 12 a je mi 67.Hloupá odpověď.Vážim 67 kg už asi 5-6let.Jak příště reagovat.Mnohé ženy mi řekli že zábudí,že vypadám lépe než ona a i závudí že dělám ruční práce které se libí odstatním a ona nedělá nic.Jen pusou říká co vše dělávala.Hezký den Jana“

Barbora Vacková: „Jano, jste skvělá, že dokážete docenit sama sebe. Je to možnost, jak se obrnit vůči nepříjemným narážkám druhých osob. Sepsala bych si seznam, co se mi kdy zadařilo, za co jsem ráda, čeho si na sobě vážím a to by byl můj seznam osobní hrdosti, který by mi připomínal, co se mi zadařilo a dával by mi sílu překonat drobné každodenní mráčky. Jak reagovat v přímém přenose na kamarádku nebo když jsme spolu samy, případně ji po dalším výstupu napsat soukromou zprávu? JMÉNO, mrzí mě, že si před našimi kamarádkami otevřela TÉMA (narážky na moji postavu). Bylo mi to nepříjemné, měla jsem pocit, že ... (že mě to shazuje před druhými, že je na mě až moc negativní pozornosti, ), proto bych tě prosila, ať to příště nevytahuješ. pokud nad tím neustále budete mávat rukou, bude se zřejmě nepříjemná situace opakovat a vy byste se možná nevědomky začala společným setkáním vyhábat. To by vás zřejmě mrzelo ještě více.“

Jana: „Dobrý den, chci se prosím zeptat, kdo by měl říct slečně, že úplně nevoní.Přítel nebo je lepší varianta kamarádka nebo někdo jiný?Děkuji“

Barbora Vacková: „Ten, pro koho to je důležité téma (problém). Pokud partnerovi voní, nebude to řešit. Pokud se s kamarádkou potkává často, jsou si blízké, mají mezi sebou důvěru, dají na svůj názor, tak to může být snazší téma spolu v soukromí otevřít. A raději za sebe jako jednotlivce. Ne že všichni si myslíme, že ... To je pak extrémně nepříjemné. Jak to může znít? KAMARÁDKO, je mi nepříjemné to téma otevřít, úplně nevím, jak na to, ale záleží mi na tobě. Jsme si hodně blízké a pokud by sis ty toho u mě všimla, byla bych za to popravdě ráda, kdyby si mě na to upozornila. Můžu to téma teď otevřít? aha... o co jde? No, všimla jsem si, že dnes ti nevoní oblečení. No, všimla jsem si, že by ti pomohlo si osvěžit dech. No, všimla jsem si tvé nové vůně, parfému, jenže mi k tobě nesedí. Osobně nemám ráda kořenové vůně.“

Iva: „Dobrý den, mám obrovský problém s tím, že když někdo něco řekne taks i to beru na sebe. Dříve jsem šla po ulici, někdo se tam smál a já myslela že se smějí mě. Je mi 35. Prosím poraďte tak se od toho očistit. Dekuji“

Barbora Vacková: „Omlouvám se, že je velmi náročné tady dát nějakou rychlou instantní radu. Na webináři pro veřejnost na téma radikální upřímnost to s účastníky řeším mnohem déle (můžete si dohledat video záznam na webu konec prokrastinace nebo edumame) Jde s tím něco dělat, pokud chci, je to pro mě důležité, vidím v tom přínos, mám zkrátka důvody, proč to změnit, zlepšit. 1) zaměřit se na svou osobní hrdost. Díky tomu ,že si budu sama sebou jistější, snáze tady ty reakce odfiltruji. 2) zaměřit se na 10 tipů, které sdílím na přednáškách nebo školeních, jak přijmout zpětnou vazbu, jak si to nebrat osobně, netáhnout to v sobě zbytečně dlouho a dokázat se tím rychleji prokousat. 3) přečíst si knihu Nastavení mysli od psycholožky Carol Dweck. Velmi nápomocné. Mluví o tom, proč někteří lidé mnohem hůře přijímají kritiku, vše si berou osobně a pochybují o sobě. Usilujeme o tzv. růstové myšlení, které lze trénovat. Pomůže nám snáze překonávat vlastní chyby, selhání, pochybnosti, kritiku, náročné výzvy a překážky.“

Tereza: „Dobrý den. Jsem v pánském kolektivu, nemám ráda takové ty gossip talks. Jsem introvert ale chci se bavit. Občas mám pocit že jsem tam sama... co mám dělat.“

Barbora Vacková: „Dobrý den Terko, nejsem si jistá, jestli otázku chápu správně. Chcete se vymezit vůči pomluvám jiných kolegů? KOLEGOVÉ, je mi nepříjemné, když se bavíme o někom, kdo tady zrovna není. Působí to na mě tak, že když zrovna nejsem v kanceláři, bavíte se o mně a to mi je nepříjemné. Ráda si s vámi povídám, můžeme proto prosím přejít na jiné téma?“

Romana: „Dobre rano, jste naboso, nebo mate silonky? :) Hezky den“

Barbora Vacková: „Sluší mi to, že? :) Díky, že sledujete pořad Dobré ráno. Ať se vám dnes daří.“

Petra z Frenštátu: „Dobrý den, mám syna 10 let a od malička se velmi uráží. Naposledy se urazil včera, když jsem mu řekla, že to velikonoční vajíčko mohl ozdobit lépe, že to vypadá, jak kdyby to dělal synovec (4 roky). On umí kreslit, vyrábět. Mohla jsem mu to říct jemněji, to jo, ale tak to ze mě vylétlo. Kritiku vůbec nezvládá. Mám to nějak řešit nebo nechat plynout. děkuji za odpověď, Fišerová“

Barbora Vacková: „Dobré ráno, k tomuto tématu doporučuji dvě knihy: 1) Carol Dweck, Nastavení mysli. Je o tom, jak srozumitelněji dětem dávat zpětnou vazbu. Jak jim pomocí slov pomoct překonávat něco nepovedeného nebo jak mít chuť to příště nakreslit ještě lépe. Jako např. Wow, to vajíčko se ti povedlo. Líbí se mi, jak sis vyhrál s pestrostí barev a působí to svěže. Kdyby si kreslil další vajčko, jak by si ho ozdobil, aby si s ním byl spokojený a třeba vyzkoušel i další techniku zdobení? 2) Kniha houževnatost, Angela Duckworth - psycholožka, řeší psychologii úspěchu a opět uvádí spoustu srozumitelných příkladů pro rodiče a komunikaci s dětmi, jak jim pomoci překonávat nezdary, mít chuť se zlepšovat a vyšperkovávat své dovednosti. Pokud vás něco ze včerejška mrzí, zkuste se k tomu vrátit. Ukážete tak synovi, že i ti nejlepší rodiče na světě dělají chyby, umí je přijmout, přiznat si je a zkusit to příště udělat líp. ¨ Miláčku, chtěla bych se vrátit ještě ke včerejšímu tvoření. Mrzí mě, že .... Myslela jsem to tak, že... Vidím, jak ti to jde a chtěla jsem tě povzbudit v tom pokračovat a udělat ještě krásnější. Mám doma podobně starého syna a tyto situace se nám stávají. Naučili jsme se oba dva omluvit a udělat i slib, že příště to zkusím jinak.“

Věra: „Dobrý den , bude mi 70 a strácím chuť do života , už nemám z mičeho radost, dělám že dělám. Jak se vzpružit? Děkuji“

Barbora Vacková: „Krásný den, ráda bych vám doporučila knihu Konec prokrastinace ,autor Petr Ludwig, která je přesně o tomhle. Jak najít větší chuť do života, v jakémkoliv věku? Případně online přednášku s názvem Osobní vize, najdete u nás na webu konec-prokrastinace.cz Je to širší téma, kdy se zamyslíte nad tím, co vám dělá radost, co by vám mohlo dělat radost, v čem vidíte smysl, užitek a pocit naplnění. A jak si za tím jít. Do začátku bych si dnes zkusila pro sebe říct: jaké maličkosti mi udělaly radost? čeho si ve svém životě vážím? co v něm mám a nemuselo by být a jsem za to ráda? Říct si takto klidně sebe menší drobnosti, ale 3, doporučuje uznávaný psycholog Martin Seligman. Krásný den a díky, že jste se zeptala.“

Petra z Frešntátu: „Děkuji za srozumitelnou odpověď Barčo, na knihu už se dívám a objednávám:-) Má skvělé recenze. Nejsme ale vůbec čtenář, auuu. Zkusím se jí prokousat:-). Už jsme tu situaci stihli probrat, omluvila jsem se mu. On se ale opět rozbrečel, jak jsem to téma otevřela. Nevím, ale asi z lítosti. Je fakt, že trochu více taktu by mi neuškodilo. děkuji“

Barbora Vacková: „syn je velmi vnímavý. neumí zatím jinak reagovat a je přirozený. to je na dětech kouzelné. Pokud máte radši audio, mluvené slovo, kolegyně Paula Fassati má webináře (online přednášky) na téma jak vychovávat děti. Více na konec-prokrastinace.cz v části webináře. Dá se i dohledat video záznam minulého webináře na webu Edumame. Případně webinář Nastavení mysli od kolegy Petra Ludwiga. Krásný den, už odjíždím ze studia, tak případně se ptejte na mém mailu. Ráda vás podpořím. B.“