Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 14. února 2023

DAYD: „Co byste říkal na nápad, názor, že psycholog by měl být vždy i lékař?“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den, připomínáte pro mě jednu z mých nadřízených, psycholožku, která se nazývala "netělovým lékařem".. No, já si myslím, že psycholog -psycholog, lékařem není. Je hodně dobře, když s lékaři spolupracuje -nicméně "tělo" v tom běžném slova smyku, to není jeho kulička". A mějte hezký den. Jan Svoboda“

denmark: „Může psychologie pomoci neurologii a může neurologie pomoci psychologii?“

PhDr. Jan Svoboda: „Tyto vědy, dobrý den, mají k sobě velmi blízko. Existuje i neuropsychologie. Je to na psychologii zkouška z těch těžších. JS“

ANTI: „Od kterého nejútlejšího věku by mohl člověk chodit k psychologovi?“

PhDr. Jan Svoboda: „No, pokud budu chtít být sebestředný za obor, pak od chvíle početí. A jinak - podévejet se třeba na práce pánů E.H.Erikson, L.Kohlberg, J. Piaget - a uvěříte, že psychologie má co říci již od útlého věku. A přeji hezký den. JS“

Lucie: „Dobrý den pane Svobodo, na Vaše vstupy v "Dobrém ránu" se pokaždé těším. Líbí se mi Váš osobitý styl vyjadřování, vysvětlování různých témat, který ještě dokážete podat laické veřejnosti s vtipem. Za to díky. Dokážete mi prosím poradit? Můj mladší bratr mne nabídl práci ve společnosti, kde byl léta můj nadřízený. Pro mne jako starší sestru bylo mnohdy těžké vydržet, že na mne byl daleko tvrdší, přísnější a dovolil si chovat ke mně tak, jako k ostatním kolegům ne. Věděla jsem, že to bude těžké , šla jsem do toho dobrovolně a tak jsem to mnoho let snášela. Byla to obrovská životní zkušenost. Pod jeho vedením jsem profesně rostla, byla úspěšnější než ostatní. Nepomáhal mi, byl mi spíše vzorem, hodil mne do vody a já prostě plavala a ještě jsem musela být nejlepší. Nakonec po x letech odešel jinam(vyhořel) a já ve společnosti přesto zůstala a postoupila o další stupeň výše, nutno říci , že jsem jednak chtěla a jednak zaslouženě(zkušenosti a úspěch , touha učit se novým věcem) . Bohužel od doby co odešel, se mnou odmítá jakkoliv komunikovat. Sdělil mi sice , že očekával , že odejdu i já. To se nestalo. Cítila jsem to jinak. Já ze začátku snahu o kontakt měla, marně. Nechala jsem to tedy být. Respektuji, že se mnou prostě mluvit nechce. Ráda bych ale věděla, co zatím může být. Děkuji. Přeji Vám, aby jste se měl pořád na co těšit :-)“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den, podívejte se třeba na internet, pod zkratku "DABDA". To může být jeden z postupů toho, co se v něm děje. Další - je to on kdo se smiřuje se zásadní změnou streotypu, rytmu svých dnů. Dále - nevím,kolik má let a jsou zákonité krize, kterými muž (jindy než žena) prochází. Tedy - velmi, velmi pravděpodobně, daný proces není o Vás. Jste v něm pouze kulisa, promiňte. Ale závěrem to nejpodstatnější - stačí, když si zajdete na psychologem, pořádně Vám to vysvětlí a na základě faktů, které uvedete. Já jsem teď v úrovni bulvární tiskoviny. Držte se. S úctou Jan Svoboda“

Jitka Soukupová: „Dobré ráno, pane Svobodo. Být zamilovaný je krásné a patří to k životu. Nicméně představa, že budu stále zamilovaná je vlastně nepříjemná. Mám pocit, že zamilovaný člověk ze sebe dělá trochu něco jiného, podvědomě se chce svému protějšku zalíbit, přiblížit. V mém věku je mi už příjemnější poloha, kdy svému manželovi chci udělat radost, třeba jen drobností, aby věděl , že je pro mne důležitý a myslím na něho. Pro mne je prostě v mém věku - téměř duchodovem- příjemnější mít oporu, jistotu a parťáka. A má první láska? Ta si mne našla v patnácti na gymnáziu . Tajná psaníčka bez podpisu připíchnutá na nástěnce a pět let krásné první lásky ...Vdala jsem se ovšem za jiného muže a po 12 letech manželství se rozvedla právě po setkání se svou první láskou. Následovalo deset společných let. Jen možná to romantické srdce tenkrát jednalo trochu dříve než mozek. Dnes už jsem dvanáct let se svým manželem, kterého jsem měla přiděleného jako klienta pojišťovny . Zafungoval i mozek a jsme spolu šťastní byť už ne úplně zamilovaní. Přeji hezký úplně normální den! Jitka S.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den, vidíte, já netušil, že budu číst Váš e mail a text potvrzuje to, cojsem říkal divákům. Takže - děkuji paní Jitko, jste pro některé čtenáře vzorem. A přeji hezké dny. S úctou Jan Svoboda“

Jana: „Mam přítele který se po 12 letech Rozhodl si mě vzít.Máme důchodový věk. ALE jeho 2 dcery mě nepříjmuly a on to stále nechce vidět a dokonce jedna na mě loni byla nepříjemná a když j sem jí řekla že by si to neměla ke mě dovolit že moje děti si to nedovolí.Přítel se mě doposud nikdy nezastal nechce si dcery rozházet.Ikdyz nasliboval hory doly. Byl okamžitě oheň na střeše a nešetřila dámskými přirozeními.Přítel se zlobil na mě,že jsem jí neměla nic říkat. Jde jí o majetek,přitom u přítele mám jen osobní věci a vše je jeho.Necgce se mi do takového svazku, nemam se o koho opřít.Jana děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne ne, to není o majetku..Anebo to je nejen o majetku. Jde o psychické teritorium. Existuje pět základních sociálních potřeb (zdroj Pesso - Boyden). Nejvýznamnější z nich, je potřeba místa. A ta má tři úrovně: -fyzickou (postel, místo u stolu a třetí pracovní kout anebo u televize) - psychcky : vazba na jednu osobu /bytost/ v domácnosti, která je silnější,než vazy ostatní, - metapsychickou - vztah k bytu, domu, čtvrti, městu. No a Vy jste chtě nechtě oněm dvěma narušila "psychické místo". A bude chvíli trvat, než se s tím srovnají. Čím více budete jeden druhému argumentovat a "bojovat", tím déle bude trvat, než dojde ke smíření. Co s tím ? Stanovit si pravidla a ty dodržovat. Není to tak těžké jak se zdá, pokud Vám k tomu přispěje odborník. Stojí to za to, vyhledejte jej. S úctou Jan Svoboda“

Jitka Soukupová: „Ještě jednou dobré ráno. Máte pravdu, že jsem si trochu přelila téma ankety a posla Vám. Nějak jsem se zamyslela....Ale co mne jako učitelku v ZUŠ trápí a co bych se chtěla zeptat je psychický stav dnešních městských děti. Nedá se to samozřejmě generalizovat, ale čím dál více dětí je nejistých a nesamostatných a dokonce s takovými psychickými problémy, že potřebují odbornou pomoc. Děti jsou odmalička všude dovezeny, přivedeny, jedná za ně rodič...jejich pocit zodpovědnosti klesne na nulu a s tím i sebevědomí. Projde mi rukama za 37 let praxe mnoho dětí a je mi z toho smutno. Mám pocit, že já musím ve škole u klavíru často dohánět to , co rodiče trochu podcenili. Na druhé straně se v roli psychologa cítím poměrně "fundovaná" jen do chvíle, kdy zjistím, že si holčička ubližuje. Chce se mi plakat....tolik problémů se nedá svádět na období covidu. Jak tu dnešní situaci v dětských čekárnách vidíte vy?? Děkuji a přeji opět hezký den. Jitka S.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Ano, hodně má generace ublížila současným dětem, když srovnáme odolnost s dřívější generací (jak vychováte své děti, poznáte na vnoučatech, to je ob generaci). Extrémně stoupá počet dětských sebevražd, stejně jako počet dětí na antidepresivech. Proč? Není to covidem, anebo není to jen covidem..Dali jsme jim sociální sítě = devastace komunikace, dali jsme jim přemnoho informací, které jsou pak podkladem k obavám a dalšímu. Existuje řešení? Ano. Jde o velký úkol současné školy - vést děti ke spolupráci, ne výkřikům typu "jo" Jsem nejlepší!" Z§staňte ve škosltví, u dětí. Máte v tom srdce. S úctou Jan Svoboda“

Adéla: „S mou láskou spolu nežijeme, šíleně se milujeme už 6 let, ale poslední dobou jsme na sebe oba dost “sprostí”. Přitom se ani jeden neumíme ani nechceme opustit. Je to už ale denní báze. Ostatní přihlížející si klepou na čelo, tak by mne zajímalo, jestli i zaláskovaní lidé k sobě můžou být vzájemně sporstí a zároveň i šíleně láskyplní… kolikrát si říkám jestli se milujeme nebo nenávidíme… :)“

PhDr. Jan Svoboda: „Jaký je rozdíl mezi "milovat" a "nenávidět"? Dobrý den. Obojí, obojívypovídá o velmi hlubokém vztahu. Jen jde o opačné strany spektra. Všimněte si, jak časo mezi lidmi běží právě onen proces...Anebo máme rčení "Co se škádlivá, se rádo mívá", tak nějak to je.. Ale u Vás - domnívám se, že spějete k první partnerské krizi. Jsou celkem tři..Ale už toho nechám. Zopakujte si oba dva, za co si jeden druhého vážíter. Co vše příjemného, jste jeden díky druhému zažili. Vybavujte si, co vše jste díky jeden druhému dokázali. Připomeňte si to. S úctou Jan Svoboda“

zdenek: „ahoj honzo po 100 letech te vidim alespon v tv mozna si pamatujes zdenek muller z krnova, ale bydlel jsem dlouho v pribore.“

PhDr. Jan Svoboda: „Ahoj Zdenku! Samozřejmě si vybavuji..Byl jsi vyšší než já, tmavší vlasy, měl jsi bráchu.. Měj se moc Zdenku. Honza“

Adéla: „Dobrý den, těch prvků, které by měl mít každý vztah.. důvěra, úcta atd.. z mé strany k partnerovi není snad nic.. a od něj ke mně tak polovina. Máme spolu už ale dítě. Perspektiva takového vztahu je asi už ztracená, že?“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne, není. Život je proces a pak logicky je proces také vztah. Neustále se vyvíjí. A má zákonité krizové stavy. Ale to jsou slova pero Vás zbytečná. Dohodněte se na pravidlech. Tak, aby Váš život měl rytmus. Aby jste měli jeden i druhý na co se těšit. Další věc - chce to společný zážitek, zážitky. Ne sedět naproti sobě v kavárně. Ale jde o akce, kdy oba dva vykonáváte nějakou činnost. Prostě - to, co jste popsala, není nijak vyjímečné a dá se s tím k dobrému udělat ledacos. Nevzdávejte se zbytečně. S úctou Jan Svoboda“

Jiří: „Dobrý den, s manželkou jsem teprve 8let a stále jsem do ní zamilovaný. Je to ještě zamilovanost nebo si to jen myslím? Je mi 66 let. A mám ještě jeden dotaz. Řekl jste, že v partnerském vztahu nesmí chybět sex, jak je to u partnerů, kteří sex už nedělají z důvodu třeba vyššího věku.? Děkuji za odpověď. Jiří“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne, už nejste zamilovaný. Žijete vyšší "level", něco mnohem významnějšího, než je zamilovanost. Žijete partnerskou lásku. Sex? Říkaljsem, že sex v tomto smyslu je něha. Vůbec nemusí docházet až ke coitu. A myslím si, že něhu si vzájemně dát umíte. Jinak by jste asi nepsal, co píšete. A přeji, kéž se Vám daří. S úctou Jan Svoboda“

Denny: „Dobrý den přeji a posílám vám především pozdrav a je škoda, že jsem vás nepoznala dříve, neboť vašich rad mi bylo třeba v mém mladém věku, kdy začala krize s mým přítelem a já posléze od něj i s dítětem, které nechtěl, odešla. ALE velké pozitivum to mělo, neboť jsem si uvědomila, že všechno zvládnu a ze svého syna jsem vychovala zodpovědného, pracovitého člověka....jen nyní jako mladá handicapovaná seniorka díky jeho workholismu zůstávám víceméně sama a je těžké pro mne najít nyní nový smysl života. Přeji vám krásné a zdravé dny.“

PhDr. Jan Svoboda: „Děkuji za Vaše slova, dobrý den, ano, pokud jste byla pracovitá, zůstane takovou. Vzpomínejte, co Vás bavilo jako holku zhruba do třinácti let a dělala jste déle než tři měsíce. A k tomu se v aplikaci, kterou Vám dovoluje zdravotní stav, vraťte. Udělejte to. S úctou Jan Svoboda“

Iva: „Dobrý den, pane doktore. S manželem jsem již 35 let. Sex nebyl nikdy nic moc, ale zpočátku to docela šlo. Nyní už bezmála z manželovy strany 20 let nic. Jinak se máme rádi, máme spoustu společných koníčků.....je to normální? Dekuji:-)“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano, jste normální. Podstatné je, zda dokážete jeden druhému projevit něhu - pohladit, dát prostě jen tak pusu do vlasů, když jdete po ulici, nestydíte se vzít se za ruce..Jste normální, opravdu. S úctou Jan Svoboda“

Bobi: „Dobrý den, pane doktore, chtěla bych se zeptat k Vašemu úkolu. S manželem jsme spolu 8 let a vychováváme spolu 3 děti. Jsem přesvědčená, že je to muž mého života a náš vztah podle mě splňuje všechny Vámi uvedené body. Možná mě opravíte. Občas mám totiž pocit vězení, pokud jde o volný čas. Muž má představu, že pokud rodina nesdílí všechny své výlety a koníčky společně - rozpadá se. Snažím se ho v tom otužovat a občas mi to i projde bez výtek a naštvání. Co si o tom myslíte? Jak to řešit? Děkuji Vám předem za reakci! Bobi“

PhDr. Jan Svoboda: „Podravte manžela a hlavně vzkažte : Chalíl Dřibrán "Prorok". Toje knížka a výrok autora :"Rostou li dva statné stromy vedle sebe, musí mezi nimi proudit vítr." Proč? Jinak se polámou..Věda : aby byl muž spokojený, potřebuje mít alespoň tři-čtyři hodiny týdně v jen mužské společnosti. Žena pak dvě až tři ve společnosti ženské. Tedy - měl by toho nechat, opravdu. JS“

Evita: „Pane Pf. , i po delším rozchodu mi píše manžel i přítel. Oba jsem milovala a trvá to. Komu a zda vůbec mám odepsat. Ani nevím jak napsat. Děkují a přejí vše dobré. ☘️ E.“

PhDr. Jan Svoboda: „Promiňte.. Pokud milujete dva, nemilujete ani jednoho..Oba vztahy jsou pro Vás důležité, ale nejsou to vztahy partnerské, jsou to hezká přátelství. A já se obávám, že jde o jakousi nostalgii, prostě "žití ve vzpomínkách". Tak možná by stálo za to odpovídat oběma, ale - začít chodit tam, kde jsou lidé a jít dále, "necyklit se" v něčem minulém. Podumejte. S úctou Jan Svoboda“

Míša: „Dobré ráno, velmi ráda Vás sleduji, ale v dnešním pořadu si přesně nepamatuji druhý ze základních čtyř aspektů vzájemného vztahu: pečovat, ovládat?, přizpůsobit se, sloužit. A jaký je prosím Váš názor na rčení, že protiklady se přitahují? Ve svém životě jsem se v mnohaletém manželství přesvědčila, že tomu tak není. A máte letos nějaké besedy pro veřejnost? Na netu jsem nic nenašla, jen telefon na pracoviště na fakultě. Děkuji a přeji hezké a pohodové dny.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Ano, ovládat. A "protiklady se přitahují", je zobecnění faktu, že vývoj čehokoliv, je založený na nerovnosti. Pak má teprve vztah smysl - kultivujeme jeden druhého.Jen ona nerovnost samozřejmě nesmí být v patologickém rozměru. A mějte hezký den. Jan Svoboda“

Pavol: „A ešte jeden dotaz. Do akého veku je sex ešte Ok ?“

PhDr. Jan Svoboda: „Pokud vím z literatury, omezení dává jen aktuální apetit a fyzická stránka jedinců. Není jiné omezení. Ano, s věkem ubývá experimentací v intimitě, ale může se vyvíjet stále. JS“

Věra: „Dobré ráno, jak přečkat u manžela druhou mízu ? V okamžiku , kdy dostal chytrý tel., tak začal lovit a hledat přátelství s ženami na FB. Došlo i k nějakému společnému setkání, káva, zmrzlina. Tvrdí, že jsou pouze kamarádi. Od jiné dostal parfém k nar., on ji něco k svátku. Prý jen kamarádka, ale kontakt s ní tají. Je pravda, že jsme procházeli složitějším obdobím. Na otázku zda chce naše manželství zachránit odpovídá, že ano. Tak se snažím, jen mám dost pochyby, když se někde zdrží déle než je obvyklé, taky dost popíjí. Když mám přání, aby šel se mnou do divadla vzteká se a nechce jít :-(. Vůbec nevím co s tím, druhá míza, alkohol a nechuť aspoň občas společný výlet, kdy já s ním ke známým občas jdu. Většinou je to ,,chlastací" akce, která zas nebaví mě.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Ano, jsou určitá období ve zrání muže, kdy prožívá krizové stavy a lidově se tomu říká "druhá" případně "třetí" míza..Já Vám nic nemohu zaručit, jen podotýkám: Je velký rozdíl mezi mužem a ženou (jen hlupáček je zaměňuje a myslí si, že je to totéž) Ve smyslu Vašeho problému muž potřebuje pocit "že by to šlo". Nechce vše dotahovat až do konce. Žena, pokud už se dá do něčeho takového, chce hloubku atd. Takže - možná je Váš muž jen tažen oním pocitem "že by to šlo" a tam se zastavuje. Proto jde o množství, nejde o jednu, dvě ženy, kde chce jít hlouběji do vztahu. Rád bych pomohl, ale nemám podklady. Jan Svoboda“

Helena: „Dobré ráno, ráda Vás poslouchám. Mám dojem, že hovoříte o pocitech, které asi nevnímáme díky, modernímu- rychlému-uspěchanému životu kolem nás Pěkný den“

PhDr. Jan Svoboda: „Víte, smutné je, že "tělo" je prožívá, jen jak sama píšete - my je míjíme. A je to škoda, naše škoda.¨ JS“

Vladimír: „Mám přátele. Je jím šedesát.Porad na sebe zamilovaně hledí a na pusinky si najdou čas i mezi přáteli u pivka.Jsou spolu od dětství.Jak nazvat takový vztah, když zamilovanost podle Vás trvá jen tři roky? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano, to je přesný obraz vyzrálého partnerského vztahu. Tedy vyššího levelu, než je hormonální zamilovanost. Skvělé. Zdá se, že ti dva naplňují vše, co bylo ukázáno na plazmě. JS“

Hana: „Dobrý den, chtěla jsem se jen zeptat, proč jste odpověděl na soutěžní otázku - ”obavám se“, že manželské etudy“

PhDr. Jan Svoboda: „Proč? Protože jsem deformován svým povoláním (poradenská psychologie) a lidé často pak generalizují ve smyslu !vztahy nemají smysl, lepší je single" a jiné nesmysly. Asi tak nějak krátce. A mějte hezký den. S úctou Jan Svoboda“

Zuzka: „Dobré ráno všem ve studiu. 36 let si plním svůj sen. A to vychovávat tu nejmladší generaci v mateřské škole. Vzájemně se celé ty roky obohacujeme. Mluvil jste o komunikaci. Ano potvrzuji, že úplně nejraději, v posledních letech ,sedí děti kolem mě, jak kuřátka a rády si povídají. O čem kolik. Předáváme si svoje pocity,zážitky. Nabadám je k tomu,aby si úplně stejně povídali se svými rodiči a prarodiči. Aby odložili tablety,mobily. Doufám,že v nich tyto zážitky zůstanou a budou i tímto směrem obohaceny. Děkuji za dnešní téma. Mějte se hezky. Zuzka.“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano, kéž jste příkladem ostatním. JS“

Simona: „Dobrý den pane doktore,moc ráda Vás poslouchám.Chtela jsem se zeptat,jestli mi poradíte,co s despotickým manželem a to jen ve zkratce,bylo by to na delší povídání.A co si myslíte o tom,když jde někdy o fyzické i psychické násilí.Dekuji.Hezky den.“

PhDr. Jan Svoboda: „Despotický manžel: - ví o tom, že je despotický? - hledejte odpověď na otázku "k čemu to potřebuje, tohle chování. Před čím jej ono chování chrání? Anebo čemu by mělo zabránit? Za tím stojí uď nejistota, strach, obava. Důsledkem je obrana a pak útok. Takhle bychom začali v poradně. Zajděte do nějaké, Stojí to za to. S úctou Jan Svoboda“

Pavol: „Zamilovanosť, podľa mňa nie je stav patologický z pohľadu fyzického a duševného zdravia, ale práve naopak zlepšuje naše zdravie z pohľadu celostnej medicíny. To, čo človeka dokáže ohroziť je zanedbanie toxických vplyvov z vonkajšieho prostredia. Čiže človek zareaguje buď neskoro, alebo vôbec, čo má zjavne negatívny dopad na kvalitu jeho života. Dĺžka zamilovanosti je podľa mňa nastavená v našej DNA na taký čas, aby došlo k založeniu rodiny a následne sa spúšťajú ďalšie programy na zabezpečenie a udržanie zväzku a výchovy potomstva. Čiže ten kto je zamilovaný dlhšie ako je to fyziologicky bežné je vlastne zdravý šťastný človek, len si musí dávať pozor na bežnú realitu života“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano, mám stejný názor, i když vše vnímám jen z užšího pohledu ("strom, který nekvetl, nemůže mít plody") A pokud je energetická potencionalita jedince vysoká, pak i zamilovanost bude trvat déle. Jedna věc je statistika a druhá konkrétní jedinec. Děkuji, že jste napsal. S úctou Jan Svoboda“

Zdena: „Dobrý den, vážený pane Svobodová, nevím bohužel, jaké je dnešní téma, ale v současné době řeším dilema, zda jít o 2 roky dříve do důchodu,či ne. Bude mi 61 let a chvílemi už toho mám jak se říká "plné zuby." Máme 2 zahrady,letité rodiče, o které je potřeba se starat, mám plno koníčků, nemyslím si, že bych se v důchodu nudila, ale mám obavu, abych nelitovala.....:-) přeji hezký den, s pozdravem Zdena ( učitelka).“

PhDr. Jan Svoboda: „Nechoďte. Mnoho lidí se těší na důchod aniž by jim docházelo, že ono "těšení se", je forma jak boují se svýn strachem z oné změny... JS“