Chat
Mgr. Igor Krajdl
Záznam chatu ze čtvrtka 19. ledna 2023
ANTI: „Může soudce uložit pořádkovou pokutu a za co. Jak je tato částka vymahatelná a kam se tato platba připisuje“
Mgr. Igor Krajdl: „Ano, soudce může uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč a to i opakovaně. Zpravidla za nevhodné chování před soudem, za neuposlechnutí výzvy nebo příkazu soudu a nejčastěji za nedostavení se k soudu, Pokuta se platí na účet soudu a je nakonec příjmem státního rozpočtu.“
Pavel: „Dobrý den, kdy je prosím soudní řízení vedeno pouze samosoudcem a ve kterých případech je potřeba přísedících? Děkuji“
Mgr. Igor Krajdl: „Trestné činy se sazbou do 5 let odnětí svobody u okresních soudů posuzuje samosoudce, ostatní trestné činy posuzuje senát. Krajský soud soudí v senátech vše.“
ANTI: „Jak vzpomínáte na událost, kdy jste byl v nezvyklé pozici? Mám na mysli to, když jste během cvičného procesu vystupoval v roli svědka.“
Mgr. Igor Krajdl: „Tzv. simulované procesy vycházejí z přípravy soudců na jejich budoucí povolání. Kandidáti na soudce, dříve justiční čekatelé, jsou "mučeni" zkušenými soudci všemi možnými námitkami a obstrukcemi. Jde o obdobu leteckého simulátoru, v případě chyby nenarazíte na zem. Postupně se z této praxe vyvinuly i mnohem jednodušší simulované procesy pro školy, aby si děti vyzkoušely, jak je obtížné soudit. V těchto procesech se dostáváme na opačnou stranu soudcovské katedry a předvádíme to, co nás obžalovaní a svědci naučili.“
H.A.: „Čelil jste někdy slovnímu vyhrožování od obžalovaného a jak se řeší.“
Mgr. Igor Krajdl: „Vyhrožování soudcům není obvyklé, obžalovaní vědí, že tresty za takové jednání jsou zpravidla vyšší, než trest za to, co již spáchali. Určitou část výhrůžek jsme zvyklí snášet. Trestní právo to pak řeší až v případě případů, kdy je důvod se domnívat, že výhružka je míněna skutečně vážně, a lze se domnívat, že bude uskutečněna. Sám jsem zažil jen výhružky spíše afektové, žádná z nich se neuskutečnila.“
H.A.: „Některé trestní kauzy jsou kruté, třeba týrání dětí. Jak se osobně bráníte abyste zachoval klid při jednání, nedal se vyprovokovat. A které kauzy jsou pro Vás nejtěžší.“
Mgr. Igor Krajdl: „Přípravou před jednáním ... před tím, než se setkáme s aktéry procesu, máme přečtený spis a víme, co se bude dít a jak to bude hrozné. Soudce něco takového překvapit nesmí. Z pohledu lidského jsou nejhorší případy s poškozenými dětmi. Z pohledu obtížnosti to pak jsou nejsložitější věci daňové, zejména tzv. karuselové podvody, kde je trestná činnost dopředu pečlivě připravena po stránce obchodní, účetní i daňové tak, aby se tvářila jako běžná obchodní činnost.“
Hanka: „Jak pracujete s přísedícími. Jsou podle Vás přínosem jako nezávislý prvek, laik.“
Mgr. Igor Krajdl: „Přísedící jsou pro nás přínosným prvkem, vnášejí do posouzení věci odlišný pohled a my je musíme podrobně seznámit s důkazy a srozumitelně jim vysvětlit neprávním jazykem to, co případně nepochopili. To nám samotným pomáhá formulovat odůvodnění nejen pro vyšší soud, ale i srozumitelné odůvodnění pro účastníky a veřejnost.“
Aluna: „Jestliže jste při hlavním líčení nařčen z podjatosti, jak se kauza dále řeší, předá se jinému soudci ?“
Mgr. Igor Krajdl: „Samozřejmě, i když to není časté. Je to zpravidla součástí zdržovací taktiky. Zákon však přesně určuje důvody podjatosti, pro které lze soudce vyloučit z projednávání věci. Není - li tedy námitka zákonná, soudce rozhodne o nepodjatosti a pokračuje v řízení dál. V opačném případě pokračuje v řízení zastupující soudce,“