Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 28. dubna 2021

DAYD: „Neměl by každý psycholog v ČR mít povinně vystudované i lékařství?“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Pokud by vystudoval lékařství, pak je neurolog, biolog a další. Psychologie, opravdová psychologie, patří více k fiosofii. Což znamená, že psycholog nutně potřebuje alespoň základní znalosti z medicíny, nejlépe spolupracovat s lékařem. Ale - to je pořád málo. Potřebuje znalosti z životního stylu, trendů, víra atd atd, prostě jde o širší záběr. Příklad: to, že Vám dokonale funguje tělo ještě neznamená že budete žít šťastně a spokojeně. Taknějak...Mějte se. Jan Svoboda“

ANTI: „Kdy zasahuje práce psychologa do práce psychiatra a kdy zasahuje práce psychiatra do práce psychologa?“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Psychiatr je lékař. Může předepisovat farmaka, má mnohem hlubší znalosti nejen z farmakologie než psycholog. Nepotřebuje naopak tak hluboký záběr na filosofickou stránku. Asi tak v jedné větě...Výhoda psychooga je, že prášky psát nemůže - musí se snažit hledat jiné formy, takové, aby si kliente dokázal pomoci sám, bez podpory chemie. I když pozor, jsou situace a stavy, kdy je převelmi dobře, že farmakologie tolik postoupila. JS“

Krkonoše: „Zdravíme ze ZÁMEČKU a přejeme pěkný den“

PhDr. Jan Svoboda: „No dobrý den, zdravím na Zámeček...A přeji hezký den. ¨JS“

statofm: „Jaká by měla být etika a morálka psychologa?“

PhDr. Jan Svoboda: „Skvělý dotaz. Rozhodně by měla u přijímacích zkoušek na tento obor být velká pozitivní diskriminace. Prostě - to není obor pro kdekoho, kdo má prostě intelekt a dobrou paměť. Bohužel, přijímací zkoušky ani zdaleka neudělají přes tuto dispozici selekci - a kdo si to vykřičel -samozřejmě takoví,kteří tento obor neměli studovat. Tedy - nic s tím neuděláme. Ale etika a morálka jsou základem pro tuto práci. Protože vzniká velký vztah mezi psychologem a klientem. A tedy si vzájemně předávají mnohé... Mějte co nejhezčí dny. S úctou Jan Svoboda“

ANTI: „Co by měl radit psycholog ohledně covidu?“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den.¨¨Nevím jak to myslíte... Jestli ve vztahu oboru a ostatních lidí, pak na jejich požádání informovat, pokud je to v jeho pracovní kompetenci, pak i více. Pokud sledujete Dobré ráno,tak možná registrujete, že dvakrát co jsem tady byl, jsme se bavili o aplikaci "DABDA" na Coronavirus, přesněji prožívání určitých situací. Je to aplikace, ale srozumitelná. Tolik jen jako impuls. Tak se mějte hezky. Jan Svoboda“

Hana: „Dobré ráno, v nové práci kde jsou samé ženy se hodně pomlouvá-jak nejlíp tím "proplouvat" a přesto se" zařadit "?“

PhDr. Jan Svoboda: „Jéjej, dobrý den. No, držím palce. Potřeboval bych Váš e mail jinde...Proč? Existují sociálně zákonité role. Dělení je různé, já používám dělení na dvanáct rolí. a potřeboval bych Vás s tím seznámit..Prostě podívejte se na sociální psychologii tým, kolektiv, skupiny. Třeba tam něco najdete..Prostě bych potřeboval více času. A pro Vás by stálo za to o tom něco vědět. Příklad: tušíte, proč v ženských kolektivech se sladí fyziologie period žen? Proč to píšu - abych Vám ukázal, že jde opravdu o zákonitosti. Tak hledejte. JS“

KAROLÍNA: „Může starší milenec milovat ?! Zajímají mě záměry a upřímnost , nechci být naivní. Děkuji K.“

PhDr. Jan Svoboda: „Nerozumím výrazu "starší milenec".. Věkem? Kolik má let? Kolik máte Vy...dalo by se odpovědět, ale potřeboval bych více informací. JS“

Eva: „Zeptám se, když se začnu vztekat někdy nadávám svým rodičům, ale pak ten vztek pomalu ustoupí pryč.a zase sem na svoje rodiče hodná, pomáhám uklízet doma. ale někdy ten vztek u mě vydrží i do večera. co mám dělat? Děkuji moc za odpověď“

PhDr. Jan Svoboda: „Co je vztek ? Vztek, je emoce. Co je emoce? Prožívaná energetická potencialita lidského těla, které vytvořilo k tomu, zvládalo impulsy a podněty ze sebe samého a z okolí. A může se stát, že oné energie vytvoří mnohem více, než je projevem sociálně možné vyjádřit. Pak můžeme mít "pocit nemohoucnosti", jsme oběť vlastní energie a "vybuchneme", energie se ventiluje větší expresí. A pokud jste ve věku do řekněme osmnácti let, pak je to vše OK - když hovořím v populární rovině álá bulvární tisk. Tak přeji, kéž si zbytečně nevyčítáte, daří se Vám nacházet skutečný impuls, který vytváření oné energie vyvolává a tam "to" řešit. S úctou Jan Svoboda“

Eva: „Přeju krásný den, jsem moc ráda, že jste zase hostem dobrého rána, vždycky mě to potěší a udělá lepší den. Je mi 60 let a neměla jsem štěstí na partnery, vždycky jsem přitahovala ty co mě využívali. Ale cítím se osaměle, jak se mám seznámit, když nevěřím inzerátům? Nebo už zůstat raději sama? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm, dobrý den, já mám šedesát tři, tak se snadněji vžívám do Vaší situace.. Prostě podumejte, jaké jsou Vaše fyzické možnosti, časové atd a choďte tam, kde je činnost,která -vás baví, anebo bavila do patnácti let a v aplikaci je pro Vás dnes schůdná. A to je celé. Je to jako se spánkem: naší kompetencí je unavit se a lehnout do postele. -zda usneme anebo nem už není naše věc. a stejně tak je to s pravým partnerstvím. vyjít mu "naproti", znamená chodit tam, kde mě to baví a jsou lidé. V pandemii pak chystat si tento scénář. Podumejte jak by to šlo - ne jak to nejde,,, Mějte se hezky. Jan Svoboda“

Miro: „Dobre rano. co hovorite pan doktor na to, kde si mlady ludia nevedomky nahtradzuju vztah medzi clovekom, vztahom k zvieratu?“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den Nevím, o jakém věku hovoříte. Pokud jde o pubertu, je vše v pořádku. Pokud si pořídí psa místo dítěte, je to smutné. Jde o sycení potřeby pečovat, anebo ovládat.Je to na déle. Snad zvládnte i když to píšu takhle tvrdě...Prostě žádná "láska ke zvířatům" v tom není. Je to sobectví. JS“

Jitka: „Zdravím Vás, pane doktore, otázky stranou. Vzpomínám dodnes na Vasi odpověď na mou otazku před pár lety, sice smutnou tím, že již neprovozuje praxi, ale upřímnou již oslovenim“

PhDr. Jan Svoboda: „Děkuji, těší mě, že Vám stálo za to napsat...Povzbuzuje to.¨ Kéž se Vám daří, je Vám dobře. S úctou Jan Svoboda“

Lída: „Dobrý den Vážený pane doktore, moc ráda Vás vidím. už si užívám seniorského klidu a mohu Vám říct, že jsem fakt moc ráda. To, co dnes ve škole musí zvládat bývalé kolegyně, bych nedala. A vztahy mezi nima na bodu mrazu. Důchodkyně si pomocí právníka udržuje pracovní poměr, ředitelka jí nemůže propustit, diskriminace. Jsou vybavené mobily, žádný kontakt s rodiči, nemají možnost zjistit, kdo si pro dítě příjde, tak to už nechápu vůbec. Včera mi to sdělovala vychovatelka. Přeji Vám krásný den, děkuji za Vaše moudré názory, s úctou Lída“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano, dobrý den, doba je revoluční, není evoluční. Čili teprve se usazuje co zůstane a co pomine, je pouze tendenční. Kéž všichni v klidu a zdraví i tuto dobu přečkáme. Tak se držte ! JS“

Radka C.: „Co si myslíte o výchově dítěte - starší žena 31, mladší muž 25 bez svatby. Děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Složité odpovídat... Není podstatný Váš věk fyzický. Prostě - máme čtyři "věky". Každý "díl" člověka má svůj stupeň zralosti. A to, co rozhoduje, je schopnosti chápat, "pracovat" se svými emocemi a sociální oblastí. Tedy - dalo by se kvalitně odpovědět, ale potřeboval bych více informací. Děkuji za důvěru JS“

Eva: „Pane doktore, krásné rano, jak poznat, ze protějšek není vhodný pro život je vodítkem to, ze je spíše líný? Se zájmem o kamarády, jaksi mi schází pracovitost a obavy z toho, ze partner bude tkzv k nicemu....“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm, Vy si myslíte, že existuje lenost? Jak by jste ji definovala? Tak Tak zvažte, coje to lenost. jsou dvě možnosti: první strach, že nezvládnu a ten je podhoubím "neudělání" a další možností je snížené osobní tempo. Hlavně pro učitele je tohle významné : neexistuje "líný žák", existuje žák nemotivovaný, se sníženým osobním tempem a žák vedený strachem ze selhání. a u partnerství dospělých, to může být obdobné. Tedy - popovídejte si s oním "partnerem" co jej bavilo, co jemu šlo, byl v tom dobrý - a v tom aplikace na Vaše "požadavky". Pak si uvědomte, s kým jej srovnáváte...Třeba to opravdu není typ, kterého baví celá život chodit v montérkách kolem baráku.. Zvažte, co je to lenost. S úctou Jan Svoboda“

Eva: „Zdravím a ptám se: Co si počít v manželství po 30 nebo 40 letech, kdy si partneři jdou čím dál víc na nervy pro každodenní žabomyší války, které se prohlubují zvýrazňováním negativních vlastností vlivem stárnutí a mizející schopností svá negativa vidět a něco s nimi dělat. Je čím dál méně hezkých chvil a přibývá nepříjemných, hádavých až nenávistných. Je vhodné i po těch mnoha letech se rozejít, i když se toho partneři i bojí nebo by si nepomohli, kdyby zůstali sami. Lze nějak vztah napravit nebo zachovat snesitelným? Děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den.¨ V klidu si sedněte a napište si (ne jen podumejte, napište si) čeho se bojíte. Prostě co je zdrojem vašich strachů. A pak si představte, že ony "strachy" jsou kořenem a výhonky jsou Vaše reagování. A totéž u partnera. Dále : také můžete mít stále méně vnějších podnětů. A to organismu chybí. Tak se soustředí, "vyrhne" na malé problémy,které by jinak přehlížel. Tedy: vyzkoušejte společnou činnost, prostě nějaké společné téma, kdy jste vně bytu, domu, prostě hledejte společný podnět. Dále :možná děti odešly, nepotřebují Vás. A drtivá většina témat, která jste řešili s partnerem, byla přes děti..A teď tohle téma padlo a Vy potřebujete zase najít sami sebe... Chci Vám ukázat dvě věci : téma je řešitelné odborníkem a svým způsobem je problém, který prožíváte, běžný a tudíž je třeba najít jeho základ a pak už Vám odborník pomůže najít inspiraci. A nemusíte za ním oba - pokud nebude líný. Nevzdávejte se. S úctou Jan Svoboda“

Katka: „Dobrý den, pane doktore, mám 7letý vztah s mužem (56), já (49), se kterým i bydlíme. Já tři děti 29, 19, 16 (dvě ve společné domácnosti ). Přítel, jednoho syna 20 let, střídavá péče, je zdráv studující VŠ. Ve vztahu se cítím nebýt jeho plnohodnotným partnerem, jelikož vše se točí okolo jeho syna. Plánování volného času, dovolených, sdělování novinek, rady, porady atd, vše řeší se svým synem. Mě se vše je oznámí. S přítelem jsem o tom hovořila, ale beze změny. Dá se s takovouto situací pracovat na zlepšení, nebo jen si zvyknout, popř, je lepší vztah ukončit. Děkuji za Váš názor K.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Vycházím jen z toho, co píšete, uvádím tedy jen spekulativní teorii: Váš partner vidí v tomto synovi !svůj odkaz". Dílem tím vyrovnává pocity viny za rozpad vztahu s jeho matkou. Syn jemu dává podněty, které jej vracejí do doby, kdy byl mladší. Nic z toho, co píšu, si neuvědomuje. Ale - nechce o tohle přijít i když chápe, že Vás to trápí. Staré dobré přísloví z Tibetu praví : "Nemůžeš li přemoci svého nepřítele, obejmi ho", Prostě - najděte Vy společné téma až činnosti s oním synem.."Vmezeřte" se mezi ně, buďte součástí jejich koalice. Tolik "z první vody", co mě tady, kde se velmi špatně soustředí, napadá. S úctou Jan Svoboda“

Honza: „Dobré ráno. Paní moderátorka Petra má nádherné nohy. Myslíte, že je v těch lodičkách naboso?:-) Moc děkuji a přeji krásný den;-)“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Vzpomínám si - tážete se na daný dotaz opakovaně..Znamená to, že jde pro Vás o nějakou významnou věc. tušíte, co stojí za Vaším dotazem? Zamyslete se... S úctou Jan Svoboda“

Dana: „Vážený pane doktore, jak odpovědět na dotaz vnučky"babičko já nechápu, proč mně dala do maminka do děcáku, která mně nosila v bříšku." Máme vnučku adoptovanou v jejím 1. roce. Je velmi inteligentní, chce být lékařkou, sama se stále učí, nyní má 9 roků, biologičtí rodiče jsou vzdělaní.“

PhDr. Jan Svoboda: „Neberte mou odpověď úplně vážně.. (přednášívám pěstounům, na Slovensku profesionální rodičům a proto vím, jak těžké je slušně odpovědět, použitelně a co vše jako informace bych ještě potřeboval..) Dotážete se dítěte, zda si vzpomene na dobu, kdy byla nemocná, prostě bylo jí zle. až kývne, prostě bude v prožitku, sdělíte, že maminka měla takové období dlouhé. A chtěla pro ni, své dítě, to nejlepší, tu nejlepší péči. A v té době, bylo takovým řešením to, co udělala...atd, -a to je základ. S úctou Jan Svoboda“

Ivana: „Dobrý den, pane doktore, tak teď jsem zapochybovala sama o sobě, když jste sdělil, že žena má v sobě kód pečovatelství... - Ano, vychovala jsem ve svém životě 2 děti, několik zvířátek postupně, ale že by mě to nějak zvlášť vnitřně naplňovalo, to tedy takto nevnímám... - Nejsem tedy ten správný prototyp ženy? ( Je mi 57 let)“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne ne, "pečovat", je biologický kód, který jako žena máte. Pro seberealizaci pak slouží mnohé další motivace. To by byla nedobrá zkratka... Mějte se. JS“

Eva: „s úctou zdravím :-)“

PhDr. Jan Svoboda: „A já si vážím toho, že vám stálo za to napsat. Přeji hezký den. Jan Svoboda“

Ljuba: „Dobré ráno, moc jste mě potěšil. Je senzační Vás poslouchat. Když si někdo stěžuje na partnera tak si vždy řeknu...jestli si můžeme být prospěšní buďme, jestli se můžeme podpořit podpořme se, něco pro sebe udělejme... nepruďmem život je krásný važme si jeden druhého. V našem věku 67 a po 45-letém manželství je to až dost. Díky za Vaše rozumné a srozumitelné rady.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Děkuji. Jen - oba víme, že k onomu shrnutí, názoru,který jste napsala a já mohu jen připsat svůj podpis, člověk potřebuje dozrát. Tedy - je třeba tolerance od těch,kteří už pochopili... Držte se. s úctou Jan Svoboda“

Hana: „Pane doktore,prosím máte jednoducho radu, jak dobře "vycházet " s ješitným nadřízeným, který se může cítit ohrožen, byť není důvod?Děkuji a hezký den.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobře, když po Vás něco bude chtít, nejdříve zopakujte klíčová sdělení z toho, co říká až pak sdělte svoje. Jde o to, aby s etikou měl možnost slyšet, co sám říká. Protože on si to velmi pravděpodobně vůbec neuvědomuje. A cílem není, abyste s ním bojovala, ale vycházela. Přeji hezký den. S úctou Jan Svoboda“

Tobleronka: „Mám 6let vztah s ženatým mužem, já sama jsem rozvedená, píšeme si denně, ale setkání jsou vzácná, jednou týdně, někdy jednou za 14 dní... Je nám oběma přes 50 let, on už má děti dospělé, vztah s jeho manželkou po těch letech soužití řešit nechce... Má smysl takový vztah?“

PhDr. Jan Svoboda: „Samozřejmě, jen sama podumejte, k čemu potřebujete pochybovat o onom vztahu. Před čím Vás ony pochybnosti chrání, potažmo - čemu zabraňují. Hledejte odpovědi. Nikdo jiný, než Vy sama v sobě, je nenosí. S úctou Jan Svoboda“

Pavel: „Dobrý den. V současné době se skoro všichni lidé oblékají černě. Vidíme černé kočárky, černě oblečené malé děti. Je to podle Vás v pořádku?“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Říká Vám něco hudební skupina Depeche Mode? Tak tihle hoši blahé paměti trefili dobu a zpropagovali černou barvu..Anebo jinak - co je to barva? Barva je vlnová délka. Barvy vnímáme okem, mozek už dostává informaci v jiném modu. A co je v přírodě nejvíce černého? Tma. Tma je drtivou většinu lidí spíše záležitostí bezpečí, anebo nebezpečí? A je Vás ve tmě vidět, anebo není ? Tedy - černá barva, je barva ochranná, Znamená ochranu. A co lidé potřebují a přejí so v dnešní době?Tedy - jde docela snadno predikovat, jaká barva bude "módní", když znáte souvislosti. A přeji hezký den. Jan Svoboda“

Mirka: „Pane doktore, moc děkuji za vaše srozumitelné povídání. Děláte i osobní konzultace? Ráda bych se k vám objednala...Mějte krásný den“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Děkuji za důvěru.. Já už jen učím na VŠ a přednášívám různě po ČR a SR...praxi aktuálně nevykonávám. A věřte, že často bývá nejlepší odborník za rohem. Jen máme tendenci myslet si, že "Ten vzdálenější", je lepší... Osmělte se a zavolejte do nějbližší poradny. Má to smysl. S úctou Jan Svoboda“

Kata: „Dobrý den, jak se nejlepe uvolnit - nastavit hlavu - abych si uzivala intimni chvilky s manzelem?“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm, tak to je hodně složité na odpověď a snadno na ublížení. První krok v poradně by vypadal takto : šli bychom někam, kde nejsou lidé. Do parku, na stadion. A nechal bych Vás chodit pozadu. Ano, couvala by jste a já hlídal. Vše beze slov. Alespoň patnáct, dvacet minut. Proč a co by to přineslo? Vyzkoušejte si to. S úctou Jan Svoboda“

Radka: „Ahoj Honzo, ještě jeden dotaz. Jak moc je důležité žít ve vztahu vs zůstat single v kontextu životního poznání? Děkuji. Radka z Benecka“

PhDr. Jan Svoboda: „Tak jen pro tebe Radko, ostatní hodím do zmatku : celá život,jsme každý sám. Jen mnohý neumíme být sami se sebou. to je první věc, Druhá : je poznání a poznávání. Než se dopracujeme k poznání, potřebujeme projít fázi poznávání. A k této fázi patří partnerství. Kéž se máš dobře. S úctou k Tobě Honza“