Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 16. června 2020

DAYD: „Spolupráce neurologie a psychiatrie - jak ji vidíte?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Neurologie a psychiatrie jako obory spolupracují v řešení demencí a tato spolupráce je důležitá vzhledem k široké škále příznaků, případné i přidružené deprese, psychozy, tam dominuje psychiatrie, na druhou stranu některé syndromy demence jsou dány strukturálními změnami mozku a tam neurologie zase dominuje včetně vyšetření kde se odebírá mozkomíšní mok apod..“

SK: „Jak specifická je neurologie ve FN u sv. Anny v Brně?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Dobrý den, je to neurologie na velké klinice, s důrazem na výzkum, kde je zaměření na celou škálu neurologického oboru,ale velký důraz je kladen na oblast extrapyramidových onemocnění, jako je Parkinsonova choroba, pak oblast epilepsií, a pak oblast demencí.“

Horakova: „Nebude to dotaz,ale poděkování.V době,kdy jste působil v Novém Jičíně,později v Porubě,byl manžel váš pacient.Manžel už 9let nežije,ale na vaši péči a zájem o pacienta vzpomínám dodnes. Ještě jednou velké díky.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Děkuji Vám moc za Vaše poděkování, moc si toho vážím.“

Lída: „Je demence dědičná? Je mě 67 let občas něco zapomenu ,moje matka,babička i prababička tuto nemoc měly.Mám jít na nějaké vyšetření?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Naprostá většina demencí není dědičná zejména pokud začala po 60-ém roku života. pokud máte ale dojem, že Váš problém je mnohem výraznější, než by bylo ještě normální, tak určitě zajděte k lékaři specialistovi nebo se poraďte již se svým praktickým lékařem.“

SK: „Je podle Vás důležité chodit k neurologovi/neuroložce preventivně?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Myslím si, že ne. Myslím si, že je mnohem důležitější chodit preventivně k praktickému lékaři.“

Marcela: „Řadu let, mám problémy s krční páteří, co mi pomůže je jedině obstřik, je to ale vždycky řešení na nějakou dekádu, existuje trvalejší léčba?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „To záleží na neurologickém a pohybovém statu, a to Vám ve Vašem konkrétním případě odpoví Váš neurolog, toto nelze takto elektronicky jednoznačně sdělit.“

Lucie: „Dobrý den, mám 75 let jezdím každý den autem dovážím a odvážím něco pro menší firmu ale mám problém občas si vzpomenout na slova při tom vidím obraz člověka,věci ale písmenka ne a ne naskočit.Je to již začínající choroba a je potřeba navštívit odborného lékaře, musím napřed dostat doporučení od prokt. lékaře nebo můžu přímo ve vaší nemocnici se objednat. Děkuji“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Víte, to je těžko takto říci, ale je dobré zajít k praktickému lékaři, ten by měl vyloučit některé základní problémy,jako je cukrovka, vysoký tlak, některé metabolické další problémy a ten by pak měl zvážit, zda je nutné či potřebné neurologické vyšetření.“

Luciie: „Dobrý den, mám časté a silné migrény. Jak se tp vyšetřuje a co bych mohla mít za nemoc, když mi je teprve 18 let. Děkuji.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Dobrý den, migréna je určitě onemocnění, které by mělo být vyšetřeno a léčeno neurologem, zajděte k neurologovi.“

Iva: „Liší se nějak počínající příznaky Alzheimera od příznaků stařecké demence?(ve vyšším věku)“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Víte, pojem stařecká demence je starý pojem pro Alzheimerovu nemoc, demence není normální součástí stáří, stáří není nemoc.“

Iva: „Ten , kdo onemocní touto nemocí, přijde na to sám, že má začínajícího Alzheimera?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Obvykle na to sám pacient nepřijde, často si to neuvědomuje.“

Iva: „Myslíte, že neustálé cvičení paměti, křížovky, testy, sledování vzdělávacích pořadů v televizi může pomoci k určité prevenci, předejití této nemoci?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Pevně doufám, že ano, i když jsou inteligentní lidé, kteří se vzdělávali a byli aktivní do vysokého věku, a stejně Alezheimerovu chorobu dostali, jako Margaret Thatcherová, Ronald Reagan,... ale být aktivní je dobré, určitě lepší než pasivní a líný, hlavně mít radost ze života, ze toho, že si dáte křížovku v neděli po dobrém obědě, nebo karty s milovaný partnerem, nebo cokoliv, co cítíte jako dobré.“

Věra: „Pečuji o otce se středně těžkou demencí. Je mu 88 let. Jak jeho nemoc souvisí se slovní agresí (velmi vulgární) vůči mé osobě. Velmi sprostá slova nezapomněl! Do jaké míry mohu jeho chování omlouvat? Děkuji Věra K.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Slovní agrese může být i bezradnost, pocit strachu, ale v každém případě by se to mělo řešit, s neurologem či psychaitrem,rozhodně poruchy chování s agresivními rysy není dobré nechat být, a to jak pro něj tak i pro Vás.“

Jana Gecová: „Dobrý den, moje babička, které jsem velmi podobná, měla Alzheimerovu chorobu. Je tato choroba dědičná? Jakou mám pravděpodobnost, že ji budu mít také? Děkuji za odpověď“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Alzheimerova choroba, zejména její nejčastější forma, tedy se začátkem po 60-ém roku života, nebývá dědičná. Jsou některé velmi vzácné formy, kde můžeme mít gen, který zvýší její pravděpodobnost. Můžete se nechat vyšetřit, třeba u nás na Neurologické klinice FNUSA Brno.“

Vlastik: „Zaměřujete se i na roztroušenou sklerozu? Má ta nemoc stoupající charakter, nebo se dnes už úspěšně léčí?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Víte, to je otázka spíše na mé kolegy, kteří se touto chorobou zabývají, obávám se, že nejsem v tomto směru ta pravá osoba.“

Vlastik: „Řešíte i otázky spánku?Máte nějakou svou osvědčenou metodu (pro starší paní 84 let)“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Dobrý den, víte já věřím v meduňkový čaj s medem před spaním a na zklidnění s knížkou v posteli. Tento recept odnaučil i řadu mých pacientů používat Stilnox a podobné léky. Ale samozřejmě, těžší poruchy spánku mohou být i dány depresí ale i jinými potížemi, je třeba se poradit s lékařem. Většinou ale ta meduňka zabere. Pozor ale na také doporučovanou třezalku, v létě, když je hodně slunečno, může být po třezalce těžké postižení kůže, takže třezalku spíše v zimě nebo když není tak slunečno.“

Jiří: „Ještě mne zajímalo zda-li schizofrenie je nemoc, jenž lze lokalizovat na mozku CT vyšetřením v tunelu a nebo je jen to psychický pocit ? Děkuji za odpověď.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „To je velmi složitá otázka, a lépe ji asi zodpoví psychiatr, schizofrenie patří do oboru psychiatrie.“

Vlastik: „Jaký je rozdíl v diagnoze DEMENCE a ALZHEIMER ?V čem jsou projevy odlišné? Kdy můžeme říct, že tato demence je Alzh?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Demence je soubor příznaků, je to syndrom, který může být způsoben řadou chorob, třeba Alzheimerovou chorobou, cévním postižením mozku, ale i metabolickými poruchami, atd.“

Iva: „U jak starého nejmladšího pacienta byl Alzh diagnostikován?Předpokládám, že děti to "nenapadá"“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Velmi vzácně pod 60 let, ale vzácné dědiční formy si tak i u 50-letého, ale to je velmi velmi vzácné.“

Iva: „Nejsem schopna si zapamatovat čísla. Neznám zpaměti svoje tel. číslo, číslo auta, ani poslední čísla svého rodného čísla. Ale 40 let staré babiččino číslo telefonu znám.(je mně 57). Může to být jakýsi signál?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Dobrý den, myslím, že to může být signál k tomu, abyste paměť začala cvičit, také své schopnosti se soustředit a možná pracovala na tom, jak pracovat se stresem?“

Věra: „Jaký je Váš názor na podávání antidepresiv (Citalac)? Jak tento lék působí na mozek? Je nějaká přírodní alternativa? Děkuji“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Léčba deprese a úzkosti je doménou Citalecu, pokud je indikován, je ho třeba, tam Vám, bohužel, asi pouze rostlinné přípravky nepomohou, mohou být ale samozřejmě i další varianty antidepresiv.“

Alena: „Dobré ráno Vám přeju. Můj otec měl Parkinsona, je to dědičné ? A jaká je pravděpodobnost že onemocním touto nemocí nebo jinou podobnou mozkovou nemocí např. Alzheimerem, demencí atd. Moc děkuji za odpověď.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Parkinson ani Alzheimer v naprosté většině dědičné nejsou, zejména začnou-li tyto choroby po 60-ti letech života.“

Jiří: „Dobrý den pane doktore, prosím je možné, aby sám jedinec byl schopen sám určit, že má jisté příznaky nějaké mozkové choroby sám a mohl vyhledat včas lékaře a nebo to pozná jen okolí ? A jak se vlastně odebírá vzorek mozkomíšního moku ? A jak je to s buňkami mozku, je pravda, že jen umírají, až k případné chorobě mozku ? Děkuji za odpovědi.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Samozřejmě, že si člověk poruchu může uvědomit, ale bohužel většinou si to moc neuvědomuje, tedy demenci. Mozkomíšní mok se odebírá nápichem do páteřního kanálu mezi obvykle 4. a 5. bederním obratlem, tedy tam, že již mícha není. Mozkové buňky bohužel jen odumírají, nedorůstají, ale rostou jejich propojení, proto je musíme cvičit, aby byly dobře pospojované, a to i cvičením paměti.“

Jana: „Co je příčina toho, toho že člověk onemocní Alzheimerovou nebo Parkinsonovou nemocí ?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Víte, na to je řada názorů, jednoznačná odpověď, co je riziko nebo jedna příčina těchto chorob, není jasné, spíše jde o komplex faktorů, způsobu života, stravy, radosti ze života, stresu, možná i něktrých toxinů v prostředí, možná i pocitu smysluplnosti nebo samoty, ale i zánětů, dalších chorob,...“

Petra: „Dobrý den, Může mít nadměrné užívání konopí vliv na Alzheimerovu chorobu nebo na demenci. V rodině se vyskytuje allzheimer. Děkuji.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Dříve byly údaje o tom, že marihuana je prevencí Alzheimerovy nemoci, později byly údaje, že to mu tak není, nyní zase jsou údaje o tom, že z marihuany vyráběná látka CBD může být účinná v prevenci, jsou ale rozporuplné údaje, tož teď si vyberme. Asi všeho s mírou a nic nadměrně. A marihuanu kouřit, to je droga, to doporučit ani nemůžeme, i kdyby to fungovalo, a asi to spíše škodí, je to riziko pro vznik dalších psychiatrických chorob.“

Iveta: „Dobrý den, moje babička je na sociálním lůžku v Počátkách (kraj Vysočina). Je to tam moc pěkné a mají i kognitivní tréninky pravidelně. Nicméně je tam asi 14 měsíců. Má Alzheimera a také Parkinsona. Jak často by ji měl vyšetřit psychiatr? Rádi bychom měli přehled o jejím stavu a zdase zlepšuje či zhoršuje. Protože když za ní jezdíme, mohli bychom s ní také provádět nějaká vhodná "cvičení". Rádi bychom jí v tomto pomohli. Můžeme tedy nárokovat vyšetření psychiatrem a pak pravidelně opakovaně? Za těch 14 měsíců ji odborník jako psychiatr nevyšetřil. Ano, každý pozná, že má Alzheimera. Obzvláště špatně na tom byla při příjezdu do zařízení. Nepoznávala ani svou dceru a nebrala léky, které měla, takže po nasazení medikace se to rapidně zlepšilo. Moc Vám děkuji a přeji pěkný den! Iveta“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Pokud je Vaše babička kompenzovaná a léky fungují, tak je otázka, zda neurolog či psychiatr by ji měl nějak častěji kontrolovat, asi tak jednou za 1/2 roku by to asi stálo za to. Cvičení stav asi moc nezlepší, spíše je to cesta, jak s babičkou být, co ji baví, není to práce to cvičení mozku, můžete si s ní zahrát dámu, karty, pexeso třeba jen s 5 dvojicemi karet, nebo i méně, nebo jen domino, kostky, ale dobré je třeba prohlížet si s ní fotoalbum, povídat si o tom, kdo kde je, kdy jste kde byli, co jste u toho zažili, je to cvičení paměti na vzpomínky ale i znovuprožívání pěkných chvil a způsob, jak být spolu u dobré kávy či čaje se zákuskem či vlastnoručně upečenou bábovkou, která má smysl, protože ji dáváte Vy, jako svůj výtvor, a i symbolika konzumace dobroty pospolu, kterou jste pro ni vyrobila, to také funguje, aby byly pozitivní emoce a dobrý zážitek z té samotné návštěvy u ní.“

Vlastik: „Dá se říct, že to ,že člověk onemocní Alzh,je prostě NÁHODA?Ničím si to ten člověk nepřivolal, ničím se o to nezasloužil. Prostě na něho padl los?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Jsou zde asi i rizika, způsob života, neléčení hypertenze, diabetu, stres, špatná strava, asi to vše dohromady s možnými vlohami, kterým těmito komplexy vlivů dáme možnost se projevit.“

Iveta: „Dobré ráno pane doktore. Jak prosím probíhá vyšetření na Alzheimrovu chorobu? A lze se objednat a kde ( popř i sam) toto vyšetření zaplat?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Toto vyšetření probíhá v neurologických ambulancích ale i v psychiatrických. Provedeme vyšetření kognitivních funkcí základním testem, CT mozku nebo někdy i MR, některé odběry krve, v sporných případech můžeme provést odběr mozkomíšního moku a spíše výzkumně případný PET.“

Jana: „Dobrý den pane doktore, už 4 roky se starám o maminku, za poslední týdny se její stav hodně zhoršuje. Mám problém ,,ukočírovat" svoji psychiku. Prosím o radu, zda jsou na netu nějaké stránky s radami, jak lépe péče zvládat. Děkuji a přeji hezký den.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Vřele Vám doporučuji konzultaci u psychiatra nebo psychologa, jste ve velkém stresu a velmi ohrožen/a vlivy této péče, můžou být pak funkční některé relaxační a antistresové techniky nebo někdy i nutná psychiatrická medikace, určitě tuto péči vyhledejte, nestyďte se za to, jde o Vaši podporu v péči a po zhroucení mamince nebudete nic platný/á. Nepodceňujte to! Na rady na netu moc nevěřte.“

Iveta: „Dobrý den, ještě reaguji na Vaši odpověď. Moc děkuji! Ano, mnoho z toho děláme. Teď je to těžší, protože na návštěvě můžeme být jen 30 minut. Nicméně její stav se zlepšil, protože vůbec zajistili, že brala nějaké léky. Doma to se svým manželem nebylo asi nějakou dobu zajištěno, a proto se sttav rapidně zhoršil. Nicméně my bychom chtěli vědět, jaký stupeň Alzheimera má, jak špatný Parkinson je, protože pak existuje i plno léků nebo i přírodních doplňků, které podporují proudění krve do mozku, apod. Můžeme si tedy vyžádat stanovení konkrétní diagnózy? Protože toto jsme nikdy neviděli. Jen že Alzheimer apod., ale má přece několik úrovní, stupňů... Děkuji. Iveta“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Děkuji za odpověď. Víte ty stupně, to je jen pomůcka, popis, to nic neřeší. Parkinson, to je porucha hybnosti, ztuhlost, zmenšení rozsahu pohybů, klidový třes a porucha stoje a chůze, demence až v druhé řadě. Asi by ji měl vidět neurolog, podle stavu tak jednou za 3-6 měsíců, někdy stačí i méně, pokud jsou poruchy nálady nebo vnímání, pak spíše psychiatr, četnost shodně. A léků moc není. Bohužel, přes všechen "humbuk". Na demenci máme donepezil nebo jemu příbuzné léky, trochu to zlepší kognitivní funkce, ale nechci Vám brát iluze, moc to nefunguje, hlavně u vlně rozvinutých Alzheimerů, pak na poruchy chování a nálady máme některé psychiatrické léky. Do mechanizmu choroby vůbec nezasahujeme, nic asi ani nebrzdíme, neumíme to, snad zatím. A na doplňky stravy nevěřte. Léky na proudění krve do mozku demenci moc nezlepší. Doplňovat vitaminy má smysl jen těch,co chybí, jinak ne. Za peníze na doplňky stravy či vitaminy raději pořiďte dobrou kávu, pěknou hru, oblíbenou lahůdku, a buďte s ní, i na dálku, i jí zavolejte, pokud to jde a pokud to ona , tím můžete i fixovat pozitivní emoce z návštěvy, otázky jak byla dobrá ta bábovka, jestli ji už dojedla (samozřejmě, pokud nemá cukrovku...), jesstli se dívala na fotky, jestli má je stále na stolku u postele. Ve světě farmak a potravinových doplňků se zapomíná na lidskou přítomnost, sounáležitost a bytí součástí nějakého společenství blízkých lidí, co Vás vezmou za ruku a sedí třeba s Vámi chvíli na sluníčku a pak prostě řeknou, že to byla krásná chvilka. Nebo i dárek, který je jen pro ni, květina v květináči na okně, kterou mže zalít, nebo třeba jen kaktus, svetr z Vaší dílny, tričko, halenka. I lidé v domově důchodců by neměli chodit jen v teplákách, měli by se i fintit, mít něco svého, co mají navíc od Vás.“

Simona: „Dobrý den, někdo mi kdysi tvrdil že chytnout Parkinsona můžu i bacilem. Dekuji“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Víte,to asi nejde. Je ale fakt, že chronické záněty mohou možná nastartovat některé neurodegenerativní procesy, je to ale zatím jen předmětem výzkumů a výsledky jsou rozporuplné.“

Zdena: „Dobrý den,pane doktore. Poslední dobou špatně spím. Beru si na usnutí, nebo v průběhu noci téměř každý den Stilnox, většinou půlku. Hrozí mi díky tomu do budoucna nějaký neurologický problém ?Děkuji za odpověď. Z.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Bohužel ano, může vzniknout závislost. Poruchy spánku řešte s neurologem nebo psychaitrem.“

Ivana: „Dobré ráno. Pane doktore, máme v rodině syndrom neklidných nohou. Mám už obavy chodit do divadla, problém je i dlouhá jízda autobusem, usínání je také noční můra. Nevím, zda to souvisí to s nervy? Neměl byste nějakou radu, co s tím? Děkuji za odpověď.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Toto řeši neurolog, léky máme, mnohdy velmi dobře účinné, zajděte tedy k neurologovi.“

Eva: „Tatínek byl aktivní, měl koníčky, celý život se vzdělával, luštil křížovky, byl spokojený klidný, vyrovnaný. Dokonce netrpěl ani žádnou závažnou nemocí, měl správnou životosprávu. Vlastně žil spokojeným životem se svou rodinou a stejně onemocněl Parkinsonovou chorobou. Jak je to možné?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Bohužel, na tuto otázku odpověď neznáme.“

Drahomira: „Dobré ráno pane doktore, nedávno jsem viděla pořad, kde pomocí nějakeho vyšetření lze určit, zda Alzheimrovu chorobu mít budete nebo ne. Je to skutečně možné? Dokonce to bylo na nějakém pracovišti v Čechách. Děkuji“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Dobrý den, spíše jde asi o vyšetření preklinických fází Alzheimerovy choroby, možná byl na mysli PET na betaamyloid na nukleární medicíně.“

Michal: „Dobrý den pane doktore, bylo čtyřleté období, kdy jsem pracoval s velkým množství lidí, pak jsem to prostředí opustil, a zjistil jsem, že jsi nepamatuji příjmení lidí, s kterými jsem dva roky dělal. Může jít o přetížení mozku a jak může mozek regenerovat, když je zatížen vyšším nárokem na paměť (je mi 50). Děkuji za radu.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Řekl bych, že to může být i porucha koncentrace, to stres dělá. Regenerace? Což třeba pravidelné cvičení taichi, joga, s učitelem, který ví jak na to. No a cvičení paměti. Kdy jste se naposledy učil nějakou básničku? Nebo test písně? Pokud je to ale závažnější, zajděte k lékaři.“

Zoe: „Dobré ráno, zaslechla jsem ve Vašem vstupu, že sudoku až tak nezapojuje mozek (bylo to asi řečeno trochu jinak). Moje mamka 60 let luští sudoku a myslí si, kdo ví jak ten mozek nezapojuje. Co by tedy bylo pro ten mozek lepší? Sportuje, máá ráda hudbu a je aktivní. Děkuji vám. :-) Zoe“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Ono asi nejde o jedno jedině správné cvičení. Sudoku je lepší než nic. Ale dobré je i hrát karty, pexeso, šachy, dáma, ale i domino, nejlépe s milovanou osobou, s dobrou kávou, v krásném místě , v pohodě a radosti. A sporty, hudba, divadlo,...ale to ona asi dělá.“

Iveta: „Děkuji a už naposledy. :-) Na výšku 158 cm měla babička nízkou váhu, 45 kg. Vozili jsme jí pitíčka Ensure Plus a myslíme, že pomohly. Má již přes 50 kg a vypadá lépe. Ještě jedna věc, která se stala a v rodině na to byly různé názory. Babičce před těmi 14 měsíci umřel manžel, ale v té době byla "mimo" a nebyla ani na pohřbu a ani to neví. My jsme jí to vůbec neříkali a ani nechceme. Máme pocit, že by pak upadla do deprese. To nám doporučili i lékaři. Ale jiná část rodiny říká, že by měla vědět, že její manžel už nežije, apod. Ano, ale oni za ní nejezdí a my ano a nechceme, aby na tom byla hůře. Navíc, když jí to řekneme a dostane nějaké prášky na nervy... my tam s ní být dlouho nemůžeme... a smutek a deprese by asi přišly. Váš názor se nejspíš bude shodovat s tím lékařů? Děkuji. Moc děkuji za reakce a přeji pěkný den! Iveta“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Rozhodně je dobré říkat pravdu. Na jasnou otázku, jasnou odpověď, pokud se tedy zeptá, kde je manžel, nelhat. A strava, to je důležité, pestrá, bohatá, nezapomínat na bílkoviny, já věřím na domácí hovězí nebo slepičí polévku. Koneckonců, můžete jí to dovézt, vlastní provenience, klidně v široké termosce (v Ikea mají zalevno, fungují), jen pozor, aby to nebylo moc tučné, to by Vám v domově moc nepoděkovali, kdyby pak po Vaší návštěvě přicházely průjmy.... Ta pitíčka, to je průmyslově vyráběné jídlo, kde jsou proteiny, vitaminy, minerály, takže vývar z masa, salát, strouhaná mrkev s jablkem, rajče, grafruitový džus, můžete sama doma vymačkat a dovézt v lahvi a dát do sklenice s mamkou na balkoně či v parku, nebo co má ráda.“

Zuzana Fusková: „Právě jsem si pustila dobré ráno tak nevím co konkrétně ohledně alzheimera řešíte. Mám dceru 39 let a má alzheimra. Já jsem po mozkové mrtvici. Nemůžeme v Ostravě najít nějakou odlehčovací službu, ani naše neurolozka nám neporadila.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Dobrý den, odlehčovací služby jsou, nejlépe řešte přes sociální pracovnici,nejlépe kontakty mají praktičtí lékaři.“

Eva V: „Dobrý den , Mému tatinkovi je 96 let. V únoru několikrá doma upadl. Špatně vidí. Má šedý zákal. Od té doby nemůže být sám přes den. Obstarali jsme mu ošetřovatelku. Odpoledne se střídame jako rodina. Má poruchy orientace a je nejistý. Umí být zlý . Můj syn to nese těžko. Je mu 18 let. Nevím jak se k tomu mám postavit. Zapomíná některou svou minulost. Snažím se mu ji připomínat. Myslím, že je to Alzheimer. Můžete mi poradit, jak se k té zlobě postavit? Brzy na to zapomene. Ale co dál.Zítra jde na operaci s šedým zákalem. Děkuji Eva V.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Operace očí může pomoci, i v tom, že může najednou číst, poznávat lidi, lépe chodit, většinou i stabilita se zlepší při lepší zrakové kontrole. Poruchy chování asi řešte s psychiatrem, nebo i s neurologem, mohou se zkusit některé léky, často se to velmi zlepší. Příčiny zloby mohou být ale různé, třeba i pocit beznaděje, pocitu v pasti, zejména při pocitu slepoty,... Řešte to ale i s psychaitrem nebo i neurologem. A syna vemte ssebou, možná lépe porozumí situaci, když bude u vyšetření a uvidí, co se vlastně děle a řeší.“