Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 8. dubna 2020

SK: „Kdo všechno by se měl podle Vás finančně vzdělávat?“

Helena Brychová: „Dobrý den, z našeho pohledu je finanční vzdělávání celoživotní proces. Základy samozřejmě získáváme již od dětství, ale s tím, jak se mění celá řada věcí v našem životě, v používání technických prostředků a další a další potřeby a možnosti placení, práce i utrácení peněz, tak je dobré vzdělávat se vlastně kontinuálně Finanční vzdělávání totiž není jen o penězích, ale o našem přehledu, rozhodování, postojích a samozřejmě hlavně i konkrétních činech.“

ANTI: „Co jako gestorka finančního vzdělávání musíte vše dělat?“

Helena Brychová: „Dobrý den, děkuji za otázku:-) Vymýšlím kampaně a aktivity, které se finančnímu vzdělávání věnují a které Česká bankovní asociace realizuje sama, anebo s dalšími partnery. Jsou to pravidelné projekty i jednorázové iniciativy. Podílím i osobně, takže nejde jen vize nebo nápady, ale vše, co je s našimi projekty spojené, takže někdy píšu texty, články nebo říkanky, jindy jde o nápad kolegů, dohodneme podmínky a zbytek je na ostatních. Protože se snažíme, abychom každého oslovovali způsobem, který může zaujmout, takže někdy to jsou pořady v rozhlase, v televizi, články v novinách a na internetu, pořádáme soutěže atp, a jindy zase výstupy vůči veřejnosti nejsou tak úplně vidět. Jednám se zástupci MF ČR, ČNB, ale hlavně celou řadou dalších institucí, pro které je finanční vzdělávání důležitým tématem.“

ANTI: „Co vše nabízí Česká bankovní asociace ohledně finančního vzdělávání?“

Helena Brychová: „Dobrý den, ČBA pro širokou veřejnost provozuje web www.financnivzdelavani.cz a pořádá různé kampaně, v tutu chvíli např. se Seznamem - rady pro bezradné rodiče, aneb mluvit s dětmi o penězích se vždycky vyplatí. Pravidelně pořádáme pro děti soutěž European Money Quiz, která bohužel letos musela být odložena, jinak bychom již nyní měli vítěze národního kola, více na www.europeanmoneyquiz.cz. Pravidelně chodí na podzim bankéři do škol, nekomerční aktivita ČBA, při níž desítky pracovníků bank chodí do středních a základních škol učit o obecné finanční gramotnosti či kyberbezpečnosti, zájem škol a učitelů je veliký, více na www.banekeridoskol.cz. S ČT jsme připravili již tři série seriálu pro děti Bankovkovi, poslední běží právě teď na Planetě YO, zároveň je doplněna knihou. Přispíváme články např. na web aktivních seeniorů www.i60.cz. Celá řada dalších aktivit je sloučena pod značku Finance hladce (zejména na FB, instragramu). Na našich stránkách www.cbaonline.cz najdete přehled i těchto našich aktivit včetně odkazů na ně.“

SK: „Jak důležité je podle Vás v současnosti v ČR finanční vzdělávání?“

Helena Brychová: „Dobrý den, nejdůležitější je vědět, kde najít informace a nenechat se zahltit záplavou zpráv, které jsou často nepřesné a vyvolávají spíš strach než pocit jistoty. Zaměřit se na současnou situaci jako na možnost něco se naučit a něco o sobě zjistit. Pokud si uděláme přehled ve financích, tak zjistíme, že nepotřebujeme každý den vše, s čím jsme dosud počítali, že věci mohou fungovat i jinak a že i my sami pro sebe najednou považujeme za důležité jiné věci než v běžném konzumním režimu. Vše, co se kolem nás děje samozřejmě má a bude mít finanční dopady, ale je to zrovna tak dobrá příležitost k mnohem celistvějšímu pohledu na svět a novému uspořádání všech aspektů našeho života, včetně záležitostí, které se týkají peněz. Takže třeba tvorba finanční rezervy se ukazuje jako zcela nutná záležitost:)“

Vjačka Vladimír: „Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, proč se nikde neuvádí, že v případě odkladu splátek se musí platit po dobu odkladu bance úroky? To by znamenalo spíše výhodu tohoto procesu pro banky. Dostaly by úroky dvakrát. Je to pravda? Děkuji.“

Helena Brychová: „Dobrý den, proces není nastaven tak, že by banky dostaly úroky dvakrát, ani tak, aby z něj vyplývaly výhody pro banky. Jde čistě jen o to, že pokud je to pro konkrétní osoby v tuto chvíli potřebné, tak je možné splátky odložit a nebudou z toho plynout žádné sankce, hlášení do registru atp. Ono mimo jiné nejde jen o to, jaká je vůle bank, ale zároveň třeba i o to, jakým způsobem je možné upravit stávající procesy z pohledu České národní banky co se týče pravidel obezřetnosti atp.“

HVJA: „Paní gestorko, když tak všechno víte, poraďte vládě od kdy má všechna nařízení zrušit a vrátit hospodářství do normálního stavu. Asi už víte kdy pandemie skončí. Vláda to neví. Děkuji“

Helena Brychová: „Dobrý den, to nevím. Stejně tak jako neznám odpovědi na celou řadu dalších otázek. Považuji však za důležité přistupovat k řešení jakékoli krize, tak aby opatření byla přiměřená a vycházela z rad odborníků. Dopady omezujících opatření a některých předkládaných informací mohou být nakonec závažnější než potenciální rizika.“

Martin: „Dobrý den paní Brychová,můžete mi prosím poradit jak postupovat nebo co dělat v tomto případě. Napsal jsem dvěma společnostem,kterým splácím úvěr (byl to nákup zboží v obchodě,ale už víc než před rokem) o možnost pozastavení splátek. A moje platební morálka byla po celou dobu v pořádku. Tak jsem tyto společnosti požádal o tuto možnost odložení. Jedná se vyjádřila kladně,že ano - že to nebude problém. A že odklad nebude ani zpoplatněn. A druhá společnost se vyjádřila záporně,že né. Že to nejde,protože se na to znění zákona nevztahuje. Doslova mi odpověděli takto: Vážený kliente, chceme Vás ujistit, že jsme obdrželi a zpracovali Vaši žádost o odklad splátek. Nyní Vám k tomu posíláme naše vyjádření. Chápeme, že se aktuálně nacházíte ve složité situaci, nicméně na základě schváleného vládního návrhu zákona z 1. 4. 2020 odklad splátek u Vašeho revolvingového produktu bohužel není možný. Na úvěrový rámec, který lze po částečném nebo úplném splacení opakovaně čerpat, se vládní návrh nevztahuje. Děkuji za vaši odpověď, s pozdravem a přáním krásného dne Martin“

Helena Brychová: „Dobrý den, nejsem si jista, že budu umět odpovědět na takhle konkrétní otázku. Je jasné, že pokud jsou pravidla nastavena plošně, bude celá řada subjektů striktně dodržovat znění zákona. Na druhou stranu, pokud to není nařízeno, tak poskytovatelé mají možnost zvážit situaci v každém jednotlivém případě. Nevím přesně, o jaký produkt se jedná, ale při revolvingovém typu si představím např. kreditní kartu či kontokorent. Tam je pak situace opravdu trošku jiná a nelze bez dalšího aplikovat to, co úvěrů, které jsou spláceny pravidelnými splátkami v určité výši. Přístup se může lišit a bez dalších informací netuším, zda v obou případech šlo o banky či nebankovní společnosti, a zda se na Váš případ zákon bude vztahovat či nikoli. Je možné si ale představit, že některé společnosti by se plošným odpouštěním splátek všem klientům mohly samy dostat do potíží, mám na mysli zejména ty menší, prodejci věcí na splátky atp., anebo jim takový postup, pokud je zákonem dáno jasné vymezení, nedovolují pravidla obezřetného podnikání.“

Anna: „Dobré ráno, chtěla bych se zeptat na Váš názor ohledně výuky finanční gramotnosti na českých školách (převážně ZŠ). Je podle Vás dostatečná? Měla by se vyučovat v samostatném předmětu nebo v rámci nějakého jiného? Jak by se dala případně zlepšit? Děkuji a přeji krásný den.“

Helena Brychová: „Dobrý den, ono záleží na přístupu konkrétní školy a často i konkrétního učitele. Jsou dány kompetence a oblasti, které by děti měly během školní docházky zvládnout, ale samostatný předmět to není a ani by to asi nebylo řešením. Jde spíš o to, aby výchova ve škole byla spojena s reálným životem, ale to je vlastně u všech předmětů. Takže ideální je když se to prolíná více předměty vždy ve spojitosti s tím, co se probírá, takže částečně matematika (procenta, úvěry, tabulky) a dále občanská výchova, ale i jiné např. u pracovních činností třeba vaření lze spočítat rozpočet atp. Škola bude vždy jen doplňkem, ten základní postoj k penězům si zpravidla osvojíme v rodině. Navíc učitelé často potřebují pomoc, nelze to hodit jen na ně. I v tom se snažíme něco dělat.:-)“

Karel: „Dobrý den, mám dotaz kolik by mělo dítě dostávat "rozumné" kapesné ve 14-ti letech? Děkuji.“

Helena Brychová: „Dobrý den, záleží, jestli má dítě kapesné jen navíc a vlastně nic si za něj pořizovat nemusí, pak určitě stačí třeba kolem stovky na týden. Je to samozřejmě dané i tím, jaké jsou Vaše možnosti a Váš rodinný rozpočet. V takovém případě je ale jasné, že když jde dítě do kina, tak mu na něj dáme atp. Znám ale i rodiče, kteří i náctiletých přistupují ke kapesnému jinak, protože třeba děti chtějí značkové věci a tak je možné dávat o dost více s tím, že si za něj ale pořídí i běžné oblečení, které potřebují. Jsou tu sice rizika, ale pokud jsou dána jasná pravidla,tak to také dobře funguje a děti tak začínají opravdu hospodařit.“