Dobré ráno

Záznam chatu z pondělí 6. dubna 2020

SK: „Znáte humornou scénku o lingivistice od Šimka a Grossmanna?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Bohužel neznám, zkusím dohledat.“

SK: „Co si myslíte o práci F. Trávníčka: Český jazykozpytný strukturalismus ve světle Stalinova učení o jazyce?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Poplatné době, ono v 50. letech nebylo vhodné si s režimem zahrávat.“

SK: „Zaobíral se prof. Václav Černý i lingvistikou?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Jako filozof jistě.“

SK: „Jak vidíte existenci Pražského lingvistického kroužku?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Jako ve své době velmi progresivní směr, dodnes se na něj v mnoha ohledech navazuje.“

SK: „Jaká je současná česká lingvistika?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Velmi rozmanitá, propojená s jinými obory.“

SK: „Pletou si lidé často filologii s lingvistikou?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Jak kdo.“

Jana: „Krásné dobré ráno. Myslíte si prosím, že je slečna moderátorka Veronika v těch lodičkách naboso?:-) Děkuji a hezký den:-) Jana“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Nevím, nezkoumám to, zkuste se zeptat přímo jí.“

ewa: „Dobrý den,setkali jsme se s nabídkou...v prodeji dvojté roušky...asi by to mělo být dvojité-co je správně? děkuji Ewa“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Asi se tam vloudil šotek - mělo tam být dvojité.“

Ivana: „Chtěla bych se zeptat, jestli se píší 2 tečky vedle sebe, když věta konci řadovou číslovkou. Děkuji. IL“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Nepíše, podobně v případě, kdy je na konci zkratka jako apod., atd. Tečka za větou se ale píše třeba v případě, že řadová číslovka nebo zkratka je v závorce na konci věty - (bude to 8. 8.). Nebo (vidličky, nože apod.). A tečka se navíc nepíše, když věta končí třemi tečkami - vidličky, nože, ...“

Lucie: „Dobrý den, paní doktorko, je toto oslovení napsáno správně i s těmi čárkami. Děkuji za odpověď.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Ano, je. Oslovení v 5. pádě se odděluje z obou stran. V poslední době se z tohoto pravidla ven dostal oslovení Ahoj Petře - třeba v mailech.“

Zuzana Šimková: „Dobré ráno, chtěla bych se zeptat, jak správně vyslabikovat slovo mašlička. Děkuji. Hezký den.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Tady je těch možností více ma-šlič-ka, maš-lič-ka. Doporučuji Internetovou jazykovou příručku - tam zadáte slovo a objeví se jeho skloňování nebo časování v tabulce a nad ní možnosti dělení daného slova. V tomto případě tam je ma-š-lič-ka - to samotné písmeno š naznačuje, že může patřit k slabice před ním, nebo za ním.“

Eva: „Dobrý den, stále v sobě řeším problém - zda v mailech dodržovat psaní velkých písmen u tvarů zájmen VY/ TY , jak je tomu v dopisech. Co na to odborníci? Chápu, že jde o vyjádření úcty, ale mail mi přijde neadekvátní psanému dopisu, byť zpravidla obsahuje také oslovení a podpis. Děkuji a přeji krásné ráno, krásný den.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Je to Vaše volba, možnost vyjádření úcty k osobě, se kterou si píšete.“

Radomir Patik: „Dobré ráno, rád bych se zeptal, jakého rodu je město Aš. Děkuji.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Podle Pravidel českého pravopisu může být rodu mužského i ženského.“

Jazzman: „Dobrý den, v poslední době jsem často v TV zaznamenal spojení "ve zúžení". Je to správně? Přirozenější se mně zdá "v zúžení"... Děkuji za odpběď.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Neslabičné předložky se vokalizují (mají podobu se samohláskou a stávají se slabikou) kvůli snadnější výslovnosti nebo třeba z rytmických důvodů. V tomto případě by snad mohly být užity obě podoby předložky“

Anna: „Dobrý den paní doktorko, zajímá mne, jak se správně používá jste, abyste, abychom, kdybyste x kdyby jste Vzhledem k tomu, že jsem přišla k TV teď, tak nevím, jestli jste už na to neodpovídala. Děkuji předem za vysvětlení. Anna“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Neodpovídala - píše se to vždy dohromady - abychom, abyste, kdybyste.“

Hanka: „Dobré ráno, setkáváme se se ženami, které po sňatku převzalo ke svému rodnému příjmení i nové, po manželovi. Mám problém takovou ženu oslovit, hlavně korespondenčně, zda uvést její příjmení obě. A jak poznat které je její rodné.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Rodné příjmení je na druhém místě, jméno po manželovi je prvním. Pokud jde o oslovení, určitě neuděláte chybu, když použijete jména obě“

Jana: „Dobré ráno, v jednom vstupu jste říkala, že pravidla se posunula do oblasti doporučení ( v dopise/mejlu Vaše-vaše)...………………… kdyby se do oblasti doporučení posunula například pravidla silničního provozu .. ?... My jsme se pravidla českého pravopisu naučili, proč by se je nemohly naučit dnešní děti? Proč se "ustupuje davu?" Pak slyšíte lidi mluvit tak jak je slyšíte, třeba jenom dnes od rána v pořadu :-( (kuchařka-pekařka) A s tím je spojeno i to, že mnohým kvůli drmolení, polykání částí slov a jiným nešvarům není rozumět, což v době rouškové může být fatální viz odborník na velké šelmy :-( Přesto Vám přeji hezký den!“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Ale v pravopise snad nejde o život. A škola ne tom, aby děti ovládaly pravopis stále pracují, nebojte. A taky na tom, kde by se mělo psát pravopisně správně. A mluvení opravdu s pravopisem nesouvisí.“

Zoe: „Pěkné ráno do Dobrého rána, jsem z Jižních Čech a vím, že tu používáme třeba pojmy jako votápek, taluta, zberchat se. Jaká další vyjádření jsou třeba ještě příznačná pro Jižní Čechy? Děkuji a přeji pěkný den. Zoe“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Promiňte, nejsem z Jižních Čech ani nejsem expert přes nářečí. musela bych kouknout do odborné literatury a tu teď tady nemám.“

RADOMIRA: „Prosím, je vhodné přát větší skupině lidí např.přeji vám k Velikonocům..... malé vám nebo velké Vám? Děkuji“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Můžete obojím způsobem, velkým písmenem dáte najevo svou úctu.“

Anna: „Jak je to správně : Přišel si nebo přišel jsi Viděli jste nebo viděli ste Děkuji“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Přišel jsi, jsem, jste s j. Další možnost pro 2. osobu jednotného čísla je přišels, viděls - to s se nemusí spojovat jen se slovesem - kams šel, kdes byl. Je to varianta spisovná hovorová, v psaném spisovném projevu by se neměla objevovat (však mi ti taky korektor podtrhl).“

Eva: „Ještě jednou dobrý den, k onomu psaní velkých písmen u zájmen v mailech - asi jsem měla upřesnit, že nemám problém při psaní jednotlivcům, ale co třeba hromadné maily, kterých v době korony posílám nepočítaně? Stejně v tom tápou i ti, kteří mi maily posílají. Kdybych nyní měla použít zájmeno VY v naší vzájemné komunikaci, opět platí - s velkým písmenem? Děkuji a ještě jednou: Krásný den.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Ano, jak chcete. Původně se toto pravidlo uplatňovalo jen v dopisech, teď se přesouvá i do reklamních textů - s velkým písmenem na znamení úcty a je jedno, jestli oslovujete jednotlivce, nebo skupinu. Ale taky to můžete psát s malým písmenem.“

Iveta: „Dobré ráno, nějak mi uniká, kdy psát i a y ve spojeních jako Dvořákovy suity, Čapkovy povídky, Kafkovi děti...? Moc vám děkuji za objasnění a přeji pěkné pondělí a celý týden. Iveta z Tábora“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Můžete si pomoct zájmenem ten - ty skladby - Dvořákovy, ty děti Kafkovy, ti prezidentovi muži.“

Miroslav Matucha: „Dobré ráno, chtěl bych se zeptat ne koho nebo kde bych mohl hledat odpověď proč se píše nebo říká např. na Slovensko/na Slovensku nebo na Moravu/na Moravě ale v Čechách/do Čech (ale na druhé straně třeba do Slovinska/ ve Slovinsku...)... u měst je pak správné např. v Kladně/do Kladna nebo Na Kladně, na Kladno.....Odpověď by zřejmě zabrala více času, proto mi bude stačit třeba odkaz na konkrétní osobu, organizaci nebo webové stránky... pokud teda neusoudíte, že dotaz je zajímavý i pro další diváky... Děkuji!“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Tady jde nejspíš o rytmickou záležitost (ještě Palackéko Dějiny národu českého byly "v Čechách i v Moravě". Doporučila bych Internetovou jazykovou příručku (když dáte do vyhledávače prirucka.ujc, objeví se mezi prvními odkazy. Tam se u jednotlivých hesel může objevit příklad s danými předložkami (platí to i pro do a na - do Čech, na Moravu).“

Lubomíra: „Dobrý den, bydlíme na hranicích s Polskem a protože pracuji a píši naše tiskoviny, tak tu máme spor o to jak se píše Nysa - tak píší Poláci a my jsme vždy psali Nisa - ať město nebo řeka.Tak se stává, že jsou dva články o spolupráci s Polskem a jeden napíše Nysa a o stránku dál je Nisa....co vy na to?Mějte se mile.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Když píšete česky, doporučila bych českou podobu Nisa, můžete třeba do závorky napsat (polsky Nysa).“

Martina Kozlová: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak se to má s psaním velkých písmen u ty/Ty. Pokud píšeme člověku, jehož respektujeme, myslím, že se volí velké písmeno, co když ale jako součásti té zprávy zahrnujeme i "ty", které neoznačuje adresáta, ale nějakou obecnou osobu? Například, kdyby náš adresát měl pouze středoškolské vzdělání a společně jsme rozebírali mentalitu vysokoškoláků, mohli bychom narazit na větu: „Víš, ty/Ty jako typický vysokoškolák určitě nevaříš." Nebo něco v podobném duchu, ve větě je zřejmé, že nemyslíme adresáta. Jaké písmeno tedy volit?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „To s velkými písmeny u Ty a Vy platí pro dopisy. A tím Ty/ty jako vysokoškolák ale oslovujete konkrétní osobu jako zástupce nějaké skupiny - můžete zvolit obě podoby.“

Tomáš Hromádka: „Chtěl bych vás požádat o Váš názor na používání výrazů typu: “teďkonc se podíváme na tudlenctu” Když jsem slyšel tímto způsobem mluvit “učítelku” českého jazyka k dětem ve věku 7 let, bylo mi do pláče. Přeji krásný den Tom Hromádka, Brno“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „No, i takové věci se bohužel stávají - ve škole by děti měly slyšet hovorovou formu spisovné češtiny.“

Iva: „Můžu psát bez problémů "hovorovou češtinou"?Nebo liší se moc hovorová od spisovné?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Hovorová je mluvená podoba spisovné češtiny, takže jí vlastně nepíšeme (snad v umělecké literatuře, ale tam je dnes všechno ...“

Eva: „Paní docentko, do třetice všeho dobrého, jak je tomu s různými -ismy a -izmy? S organizmy/ organismy , rasismus/ racizmus? Děkuji velice za Vaši trpělivost. A jen takovou perličku - přestože jsem nucena celý život vzhledem k profesi mluvit spisovně, v emočním vypětí se podvědomě vracím ke své východočeštině, takže létají "vokna, vokurky" a hrůzné koncovky neodpovídající pádům, zdejší Hanáci občas nevěří uším. Myslíte, že je běžně, že v okamžiku ztráty self control (a nemyslím jen vztek, ale třeba uvolněnost) se to děje i lidem fundovanějším, než jsem já? Ale to je asi otázka pro psychology, nicméně máte to také tak, nebo dodržujete striktně spisovné vyjadřování? Promiňte, je to poněkud osobní. Hodně zdraví v těchto těžkých časech. Děkuji za Vaše odpovědi.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Ismy/izmy dnes existují vedle sebe, ismus asi zůstane jako hlavní v odborných textech. Mám ale dojem, nezkoumala jsem to podrobně, že ani novináři moc nepreferují tu podobu se z. JInak k té ztrátě kontroly - všimněte si jak pan premiér více a více inklinuje ke svému rodnému jazyku, když ho někdo rozčílí. A k té Hané - byla jsem svědkem toho, jak se paní profesorka z Prahy divila, že se na Hané mluví opravdu ještě hanácky.“